Bernartice (okres Písek)
| Bernartice | |
|---|---|
.jpg) Pohled ke kostelu sv. Martina | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′8″ s. š., 14°22′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 373 (2023)[1] |
| Rozloha | 36,43 km²[2] |
| Nadmořská výška | 447 m n. m. |
| PSČ | 398 43 |
| Počet domů | 680 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 11 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Náměstí svobody 33 398 43 Bernartice obec@bernartice.cz |
| Starosta | Pavel Souhrada (ODS) |
| Oficiální web: www | |
  Bernartice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549266 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bernartice (německy Bernarditz) jsou městys ležící v jižních Čechách v okrese Písek okolo silnice Tábor–Písek. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Obec se nalézá v mírně zvlněné krajině o nadmořské výšce 463 metrů přibližně deset kilometrů jižně od Milevska.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka je z roku 1248. Osada vznikla kolem dnes již zaniklé tvrze. Tuto tvrz přestavěl Bernard s manželkou Dobroněhou z Kamberka roku 1293. Tvrz byla postupně rozebrána na stavební materiál v sedmnáctém století. V letech 1347–1352 byl majitelem Bušek z Bernartic. Jeho potomci měli Bernartice v držení až do husitských válek. Roku 1431 se stal majitelem zvíkovský purkrabí Mikuláš z Krchleb. Dále v roce 1477 koupil Bernartice od Mikulášových dcer Rynart z Dubu, který je v roce 1477 prodal pánům z Lažan a na Bechyni. Tento rod držel Bernartice až do roku 1606, kdy byly prodány jezuitské koleji svatého Klimenta v Praze.[5]
Roku 1618 byli jezuité vyhnáni, ale opět se vrátili po bělohorské bitvě. Za jejich působení získala roku 1636 vesnice status městyse. Mohlo se zde vykonávat hrdelní právo. V roce 1626 jezuité přikoupili nedaleké Borovany a roku 1691 i Dobronice. Roku 1672 zachvátil obec velký požár, při kterém lehla popelem část městečka a fara. Roku 1680 postihla Bernartice morová epidemie a v roce 1713 epidemie cholery, při které zemřelo 700 lidí. Roku 1748 se na území obce odehrálo kázání pátera Koniáše. Mezi lety 1770 a 1772 postihl obec hladomor a další epidemie moru. Roku 1773 byl zrušen jezuitský řád a Bernartice připadly královskému státnímu panství v Opařanech. Roku 1795 došlo k velkému požáru, při kterém shořela kromě domů i fara, kostelní věž a škola. Během požáru došlo k roztavení zvonu. Roku 1805 zde tábořila francouzská vojska, rok poté vojska bavorská.[5]
V roce 1825 koupil Bernartice kníže na Bechyni Pavel Paar. Roku 1837 započala stavba státní silnice z Tábora do Písku, v roce 1851 byla postavena okresní silnice z Milevska do Bechyně. Za první světové války padlo na frontě 31 mužů.[5]
Během druhé světové války hrozil Bernarticím od nacistů obdobný osud jako obci Lidice,[4] kvůli přítomnosti členů československé paraskupiny Intransitive. Za aktivní pomoc, kterou obyvatelstvo poskytlo, bylo později 23 občanů obce popraveno a dalších pět posláno do koncentračních táborů.[6]
V poslední den této války, dne 8. května 1945, bylo v Bernarticích ustupujícími německými vojsky postříleno přes třicet osob.[7][8]
Od 10. září 2014 byl Bernarticím navrácen status městyse.[9]
Bernartice již byly třikrát oceněny v krajském kole soutěže Vesnice roku: v roce 2002 se staly krajským vítězem, v roce 2013 získaly oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu a v roce 2017 zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.[10]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 001 | 2 931 | 2 813 | 2 749 | 2 891 | 2 946 | 2 633 | 2 025 | 1 994 | 1 737 | 1 416 | 1 239 | 1 222 | 1 267 | 1 332 |
| Počet domů | 450 | 467 | 480 | 472 | 471 | 493 | 531 | 555 | 530 | 525 | 466 | 487 | 634 | 651 | 680 |
Části městyse[editovat | editovat zdroj]
Městys Bernartice se skládá z jedenácti částí na devíti katastrálních územích.
- Bernartice (k. ú. Bernartice u Milevska)
- Bilinka (i název k. ú.)
- Bojenice (i název k. ú.)
- Dvůr Leveč (k. ú. Bilinka), částí městyse od 6. prosince 2016
- Jestřebice (i název k. ú.)
- Kolišov (i název k. ú.)
- Ráb (leží v k. ú. Kolišov)
- Rakov (k. ú. Rakov u Svatkovic)
- Srlín (i název k. ú.)
- Svatkovice (i název k. ú.)
- Zběšice (i název k. ú.)
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Martina se připomíná z roku 1251. Původně románská stavba byla přestavěna goticky a v roce 1717 barokně. Roku 1795 shořela při požáru velká část obce, fara i kostelní věž. Při tomto požáru se roztavil a poškodil zvon s letopočtem 1186. Ze sebraných kusů roztaveného zvonu byl později ulitý nový zvon. Byl pojmenován Martin a byl slavnostně pověšen. Ale ve válce byl zrekvírován. Na věži zůstal pouze zvon zvaný umíráček. Další zvony byly zakoupeny v letech 1923, 1934 a 1937.[5]
- Kaple svatého Floriána stojí před obecním úřadem na náměstí. Nejedná se o kapli v pravém slova smyslu, ale spíše o otevřený baldachýn, který má ve svém středu sochu svatého Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1762. V tomto roce byla kaple 1. května také vysvěcena.[5]
- Barokní fara bývala dříve jezuitská rezidence.[5]
- Morový sloup se sochou svatého Josefa je před farou. Je z druhé poloviny sedmnáctého století. O jeho výstavbu se zasloužil farář Adam Novomeský.[5]
- Husova kaple. Základní kámen k této kapli byl položen v říjnu roku 1926. Do základů byla vložena Bible kralická, Labyrint světa a různé mince té doby. O rok později byla kaple postavena a vysvěcena. Velkou finanční pomoc obdržel sbor metodistické církve, pro kterou byla tato modlitebna určena, od věřících z Ameriky.[5] Kaple byla slavnostně otevřena 7. srpna 1927.[13] V 90. letech 20. století sbor zanikl a kaple byla odprodána obci a chátrala.[13] V současnosti je v kapli dětská expozice Hravé peklo.[14]
- Boží muka se nachází u domu čp. 224 v místě, kde se říká V Brodci.[15]
- Kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému[16] u mostu u cesty na Bílinku ze druhé poloviny devatenáctého století[17]
- Pomník obětem druhé světové války vytvořil sochař Břetislav Benda[18]. Je před základní školou.[5]
- Pomník obětem první světové války vytvořil roku 1933 také sochař Břetislav Benda a je umístěný na náměstí.[5]
- Kamenná kašna, která se nachází na náměstí, sem byla přivezená z hradu Dobronice v roce 1776. V roce 1781 do ní byla přivedená voda ze zámeckého rybníka.[5]
- Pomník padlým bernartickým občanům je na návrší, které se jmenuje Na Posvátném. Je to žulový monolit na počest padlých občanů v době okupace.
- Rodiště dr. Kálalové Di Lottiové[19]. Pamětní deska na jejím domě byla odhalena roku 1992.[5]
- Novodobá dřevěná boží muka vysvěcená 28. září 2008 se nachází v lese u cesty ve směru ke Zběšicím.
- Venkovská usedlost čp. 90
- První žulový smírčí kříž se nalézá při silnici z Bernartic směrem k Bechyni. Výška 61 cm, šířka 47 cm, síla 23 cm.[20]
- Druhý smírčí kříž se nalézá na návrší v jižní části, v místech, kde se říká V lomu. Výška 110 cm, šířka 50cm, síla 35 cm.[20]
- U kostela je umístěný kovový kříž na kamenném podstavci. V spodní části podstavce je nápis: „8. 5. 1945–1995“.[21]
- U křižovatky na Jestřebice se po levé straně nalézá celokamenný kříž s jetelovitým ukončením ramen. Byl postaven roku 1879. Finanční příspěvek k zhotovení kříže daroval místní rodák Hynek Bouška před svým odjezdem do Ameriky.[20]
- Severním směrem zhruba kilometr za obcí, se na staré cestě do Jestřebic nachází kovový kříž na kamenném podstavci.[20]
- Před kaplí svatého Floriána se nachází kamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla. V roce 1866 nechal kříž postavit pekař Jan Hrdlička. Měl chránit jeho rodinu na cestě do Ameriky. Roku 1896 byl kříž poškozen zásahem blesku.[20]
- U silnice ve směru z Bernartic do Bojenic se vpravo nalézá celokamenný kříž bez korpusu Kristova těla. V střední části je kříž reliéfně zdoben motivem kalicha.[20]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Fučík – malíř
- Rudolf Hrubec – parašutista, příslušník zahraniční armády ve Velké Británii
- Rudolf Severin Krzák – parašutista, příslušník zahraniční armády ve Velké Británii
- Vlasta Kálalová – Di Lottiová – lékařka
- František Mikolášek – spisovatel
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Martina -
Morový sloup před farou -
Kaple svatého Floriána před radnicí -
Husova kaple -
Kříž před kaplí svatého Floriána -
Smírčí kříž V lomu
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(006).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Informační systém cestovního ruchu Písecka - Bernartice [online]. Město Písek [cit. 2010-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-17.
- ↑ a b c d e f g h i j k l KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940.
- ↑ Historie obce [online]. obec Bernartice [cit. 2010-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Jeden výstřel před 70 lety spustil v Bernarticích na Písecku hromadné vraždění. iROZHLAS [online]. 2015-05-08 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Aleš. Poslední týdny druhé světové války na Písecku. České Budějovice, 2013 [cit. 2024-04-09]. 50 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí předsedy PS k stanovení obce Bernartice městysem
- ↑ Místopisy.cz. Místopisný průvodce po České republice: Bernartice [online]. Valašské Meziříčí: WANET s.r.o. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b NEŠPOR, Zdeněk R.; VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. 655 s. ISBN 978-80-246-3315-2. Heslo Bernartice (okr. Písek), s. 342.
- ↑ web Hravého pekla
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 32. Dále jen Hladký 2011.
- ↑ VLNAS, Vít. Jan Nepomucký. [s.l.]: Paseka 362 s. ISBN 978-80-7432-278-5.
- ↑ Hladký 2011, s. 72
- ↑ BENDA, Břetislav. Bronz a kámen. [s.l.]: Melantrich, 1982. 126 s.
- ↑ BORSKÁ, Ilona. Doktorka z domu trubačů. [s.l.]: Motto, 2016. 264 s. ISBN 80-7246-314-4.
- ↑ a b c d e f HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2014. 180 s. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 14. Dále jen Hladký 2014.
- ↑ Hladký 2014, s. 31
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MIKOLÁŠEK, František. Tenkrát byla válka: Bernartice 1938-1945. Bernartice: Obec Bernartice, 2002.
- PROCHÁZKA, Aleš. Poslední týdny druhé světové války na Písecku. České Budějovice, 2013 [cit. 2024-04-09]. 50 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernartice na Wikimedia Commons - Seznam prací o Bernarticích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Encyklopedické heslo Bernartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bernartice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
