Bechyně: Porovnání verzí
→Turistické atraktivity: doplnění + ref. značka: editace z Vizuálního editoru |
Přidal jsem tam jednu větu, která chyběla značky: revertováno možný spam editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 46: | Řádek 46: | ||
Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem [[Bechyňský kraj|Bechyňského kraje]], pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu. |
Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem [[Bechyňský kraj|Bechyňského kraje]], pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu. |
||
Od 15. století ve městě vzkvétalo také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší [[Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně|odborná keramická škola]] v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje. |
Od 15. století ve městě vzkvétalo také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší [[Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně|odborná keramická škola]] v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje. Byla v ní zaspívaná písnička: https://www.youtube.com/watch?v=dQw4w9WgXcQ |
||
== Části města == |
== Části města == |
||
Verze z 14. 1. 2022, 23:06
| Bechyně | |
|---|---|
.jpg) Náměstí T. G. Masaryka v Bechyni | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bechyně |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′43″ s. š., 14°28′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 838 (2024)[1] |
| Rozloha | 21,29 km² |
| Nadmořská výška | 406 m n. m. |
| PSČ | 391 65 |
| Počet domů | 1 048 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Bechyně nám. T. G. Masaryka 2 391 65 Bechyně posta@mestobechyne.cz |
| Starosta | Ing. Pavel Houdek |
| Oficiální web: www | |
  Bechyně | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552054 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bechyně (německy Bechin, Beching nebo Bechingen) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 19 km jihozápadně od Tábora na soutoku Smutné a Lužnice. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.
Město je známé výrobou keramiky a lázněmi. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.
Název
Název města je odvozen z osobního jména Bech ve významu Bechova hora, tvrz apod. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Behin (1167), Bechinensis (1216), „in prov. Bechinensi“ (1295), Bechingen (1306), Beching (1307), Bechina (1352–1405), Bechynye (1398), Bechinie (1414), „oblehl hrad Bechyni“ (1428), na Bechyni (1424, 1508), Bechyně (1615), Bechyn (1654) a Bechynie (1678).[3]
Historie
Prostor dnešního města byl osídlen již od pravěku. V místech pozdějšího zámku pravděpodobně existovalo opevněné hradiště už na přelomu starší a střední doby bronzové a později snad i v době halštatské a laténské.[4] Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 našli archeologové množství keramiky a keltské osídlení z období prvního století před naším letopočtem.[5]
V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště, které se podle Kosmovy kroniky stalo správním centrem kraje označeného jako provincia Bechin.[4] První písemná zmínka o zdejším osídlení z roku 1167 uvádí bechyňského arcidiakona Dětleba.[6]
V roce 1268 místo získal král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. Jan Lucemburský pak roku 1323 v podhradí založil město. Po roce 1340 se v držení Bechyně střídají různé šlechtické rody – Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté ve druhé polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek.
Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem Bechyňského kraje, pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu.
Od 15. století ve městě vzkvétalo také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje. Byla v ní zaspívaná písnička: https://www.youtube.com/watch?v=dQw4w9WgXcQ
Části města
Pamětihodnosti
- Zámek Bechyně – V 16. století nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět původně gotický hrad na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo, reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (14. února 1580) oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti staršího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), Vok však kromě panství zdědil také dluhy po bratru Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy. Po Šternbercích vlastnil zámek téměř dvě staletí rod Paarů. V současné době zámek patří Josefu Šťávovi. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.
- Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491 a byl řešen jako síňové dvoulodí s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Původní klášter františkánů byl založen v 80. letech 13. století, byl však v období husitských válek zcela zničen. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Okolo kláštera jsou terasovité klášterní zahrady s výhledem do údolí Lužnice.
- Dominantou Masarykova náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel svatého Matěje. Kostel vznikl na přelomu 13. a 14. století a dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740. Uprostřed náměstí je lípa T. G. Masaryka z roku 1918. Před kostelem se nalézá socha svatého Jana Nepomuckého.
- Hřbitovní kostel svatého Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Poblíž kostela upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.
- Synagoga – 1. července 2006 v ní bylo otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.[7]
- Výklenková kaple svatého Antonína se nachází na pravém břehu Lužnice u Zářečského mostu.
- Na levém břehu Lužnice, nedaleko Zářečského mostu, jsou umístěna kamenná boží muka.
- Další kamenná boží muka zasvěcená svaté Anně se nalézají na Táborské ulici, u silnice k Větrovu, pod zámkem.
- Na Zářečských schodech se nachází výklenková kaple.
- Na křižovatce ulic Písecká a Fáberova, na vyvýšeném návrší, se nalézá kaple.
- Železobetonový most, nazývaný Bechyňská duha, překlenul v roce 1928 hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 metrů nad řekou. Dodnes je používán v silniční i železniční dopravě. Most je dlouhý 203 metrů, jeho šíře je 8,90 metrů. Rozpětí oblouku je 90 metrů. Projekt vypracoval E. Viktora a vlastní stavbu realizovala firma inž. Hlava a dr. Kratochvíl.[8]
Hospodářství
Keramický závod
Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena první česká keramická škola na území Rakousko-Uherska.[9] Ve východní části města (Na Libuši) stojí od roku 1961 továrna na sanitární keramiku Jihočeská keramika (JIKA). V roce 1991 do firmy kapitálově vstoupila společnost Schweizer Keramik Holding AG Laufen. Bechyňský a znojemský závod patří nyní pod firmu Laufen CZ se sídlem v Praze.[10][11]
Lázně Bechyně
Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím slatiny z nedalekých Blat.
Pivovar Keras
V roce 2018 zde byl založen pivovar s názvem Keras.[12]
Turistické atraktivity
- Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z židovské synagogy do budovy muzea na náměstí Tomáše Garriguea Masaryka.
- V roce 1903 vybudoval František Křižík (1847–1941) jednu z prvních elektrifikovaných železnic v Rakousko-Uhersku, elektrickou dráhu Tábor – Bechyně. Nostalgické vyhlídkové jízdy původní soupravy se konají v letní turistické sezóně.
- Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.
- V květnu 2014 byla na levém břehu řeky Lužnice asi 1 km po jejím proudu směrem od města Bechyně oficiálně otevřena zajištěná cesta (via ferrata).[13]
- Přes Bechyni vede 55 km dlouhá turistická Stezka údolím Lužnice, která jako první v Česku získala evropský certifikát Leading Quality Trails Best of Europe.[14][15]
Zajímavosti
- Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha, Městská knihovna a pivnice Kulturák. V Bechyni se konají každoroční divadelní přehlídky: od roku 1971 Divadelní Bechyně (původně armádní soutěž), od roku 1994 v zimě Bechyňské perlení, od roku 1992 v létě v klášterní zahradě Divadlo v trávě, od roku 1994 Bechyňské jaro, od roku 1993 Faustování (loutkové divadlo a loutkářství) atd.
- Z Bechyně pochází osmý a desátý ministr financí ČR Miroslav Kalousek (* 1960), spoluzakladatel politické strany TOP 09.
- V létě roku 2011 proběhla celková rekonstrukce náměstí, během které proběhl také archeologický výzkum. Ten přinesl doklady osídlení pocházející patrně až z 6.–5. století př. n. l.
- V USA v Minnesotě leží městečko se stejným názvem „Bechyn“. Dodnes se hrdě hlásí k českému původu a každoročně pořádají tzv. „Bechyn Czechfest“. Na něm se společně setkávají a společně udržují dávné tradice. Jde o živou komunitu, která o své činnosti nezapomíná informovat i na webu a sociálních sítích.
Galerie
-
Náměstí -
Táborská ulice -
Mlýn -
Klášterní ulice -
Hláska Kohoutek -
Lázně -
Zámek
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bechyně, s. 43.
- ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32.
- ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí [online]. iDNES.cz, 2011-6-6 [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Bechyně – zámek, s. 17.
- ↑ HAVELKA, Jan. Turista. Září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467.
- ↑ KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 211.
- ↑ Keramické školy: Střední uměleckoprůmyslová škola, Bechyně [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Společnost JIKA [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Výrobní závody | LAUFEN Bathrooms. www.laufen.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ PIVOVAR KERAS BECHYNĚ - Svaz – minipivovary, pivovary. www.minipivo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Via Ferrata Bechyně. www.ferratabechyne.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Stezka údolím Lužnice. www.toulava.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ 1. stezka Toulavy - Stezka údolím Lužnice. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Galerie Bechyně na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bechyně na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Bechyně ve Wikislovníku
Bechyně ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bechyně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Bechyně z ptačí perspektivy na YouTube
- Historické fotografie města
- Server Bechyňsko
