Kostel svatého Matěje (Bechyně)
| Kostel svatého Matěje v Bechyni | |
|---|---|
 Kostel svatého Matěje na náměstí v Bechyni (říjen 2023) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Tábor |
| Obec | Bechyně |
| Souřadnice | 49°17′42,76″ s. š., 14°28′4,01″ v. d. |
  Kostel svatého Matěje v Bechyni | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Českobudějovická |
| Farnost | Bechyně |
| Zasvěcení | Apoštol Matěj |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní přestavba |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | náměstí T. G. Masaryka 144 |
| Ulice | náměstí T. G. Masaryka v Bechyni |
| Kód památky | 16055/3-4699 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Matěje v Bechyni je římskokatolický děkanský kostel na náměstí v Bechyni v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Kostel je součástí městské památkové zóny Bechyně, vyhlášené 19. listopadu 1990 a jeho renesanční hranolová věž je dominantou náměstí.[1] Objekt je zapsaný jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Okolí místa, kde stojí kostel svatého Matěje, bylo osídleno již v prehistorických dobách. Důkazy v podobě keramických předmětů, pece z 1. století př. n. l., nádrže na vodu či laténského pohřebiště přinesla rekonstrukce náměstí v roce 2011.[3] Při archeologickém průzkumu se našly i stopy událostí z období středověku, konkrétně stopy velkého požáru, který zřejmě postihl město ve 20. letech 15. století, tj. v husitských dobách.[4]
Základ stavby kostela svatého Matěje tvoří pozdně gotické síňové dvojlodí s pětibokým presbytářem s opěráky, hranolovou věží na severní straně a s obdélnou patrovou oratoří na jižní straně.[5] Původní gotický kostel byl na tomto místě vybudován koncem 13. nebo začátkem 14. století pravděpodobně na místě starší stavby.[2]
První rozsáhlou přestavbou prošel kostel v letech 1613–1615. Přestavbu, kterou z větší části financoval majitel bechyňského panství Adam ze Šternberka spolu s hejtmanem Ondřejem Holušickým, provedl stavitel Jan Schütz z Českých Budějovic. Kromě klenby, kněžiště a kůru z tohoto období pochází také pětipatrová věž, která byla přistavěna k severovýchodnímu rohu kostela. V jednom z horních pater věže bylo obydlí hlásného, které bylo využíváno až do 20. století.[5]
Další významnou přestavbou prošel kostel sv. Matěje v roce 1740, kdy byl nad zdmi presbytáře vybudován směrem do náměstí plasticky bohatě zdobený štít s výklenkem, určeným pro sochu sv. Matěje. V letech 1741–1743 byla stavba doplněná barokní cibulovitou bání, pobitou plechem.[2][5] Přístavky na severní a západní straně kostela pocházejí z 19. století.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Děkanský kostel se svou vysokou věží tvoří z urbanistického hlediska významnou dominantu města Bechyně. Kostel je presbytářem obrácený do náměstí. Vevnitř je kostel je sklenutý síťovou klenbou na žebrech hruškovitého profilu. V západní části kostelní lodi je renesanční kruchta, umístěná na šesti toskánských sloupcích s nepravidelnými půlkruhovými arkádami. Na severní straně kostela je pravoúhlý portál, který vede do sakristie, postavené kolem roku 1613. Sakristie byla sklenuta jednoduchou křížovou hřebínkovou klenbou bez žeber. V sakristii se nachází hliněný reliéf s postavou Panny Marie, který pochází z konce 16. století.[6]
Vnitřní zařízení kostela je převážně ze 16. až 18. století. Cínová křtitelnice, zdobená reliéfy, je z roku 1555. Obraz „Klanění králů“, pravděpodobně dílo vlámského malíře Cornelise de Vose (1584–1651), v dřívějších dobách nesprávně připisované Petru Brandlovi, pochází zřejmě z let 1620–1630.[6] Většina zařízení, jako oltáře, sochy apod., je z doby barokní přestavby kostela kolem roku 1740.[5] Toto vybavení zahrnuje hlavní oltář, mensu s tabernáklem a sochami andělů, boční oltáře Svaté rodiny, sv. Kateřiny a sv. Bernarda. Boční oltář Panny Marie na severní straně lodi je doplněn sochami svatých a obrazem černé Madony. Kazatelna je ozdobena sochami evangelistů a figurálním reliéfem.[6] Hranolová věž je opatřená na nárožích pilastry, na vrcholu věže je pod bání ochoz s arkádami na sloupcích.[6] Věž i s bývalou, částečně rekonstruovanou světničkou věžníka a s prostory zvonice je během letní sezóny zpřístupněná veřejnosti.[5]
Ve štítě presbytáře, obráceném k náměstí, je umístěna dřevěná socha sv. Matěje z doby kolem roku 1740.[6] Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Jedná se o unikátní terakotovou plastiku pravděpodobně z doby kolem roku 1780, která zřejmě nahradila původní sochu z roku 1737. Tato socha, která je ukázkou bechyňské hrnčířské tradice, byla původně umístěná před hostincem Na růžku a na náměstí před kostel sv. Matěje byla přesunuta až v roce 1938.[7]
Budova děkanství
[editovat | editovat zdroj]Poblíž kostela stojí budova děkanství. Budova čp. 143, která má gotické jádro a renesanční klenby, byla barokně přestavěna po požáru v roce 1711 a později bylo její průčelí upraveno v klasicistním stylu. Budova děkanství je stejně jako kostel sv. Matěje chráněná jako kulturní památka.[8]
Bechyňské náměstí prošlo na přelomu první a druhé dekády 21. století celkovou rekonstrukcí. Rekonstrukce, která stála 30 milionů korun a přinesla řadu důležitých archeologických objevů, byla dokončena v roce 2011. Patnáct míst s archeologickými nálezy bylo vyznačeno v nově položené dlažbě, významně bylo upraveno i nejbližší okolí kostela.[3]
Výhledy z věže kostela sv. Matěje
[editovat | editovat zdroj]-
Ulice Dlouhá a Táborská na jihozápadě -
Východní fronta domů na náměstí -
Severní strana náměstí (rekonstrukce v r. 2011) -
Bechyňský zámek a jižní strana náměstí -
Pohled na severovýchod k bechyňskému mostu -
Ulice Dlouhá a Plechamr na severozápadě
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Památková katalog: Bechyně [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památkový katalog: Kostel sv. Matěje [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Bechyňské náměstí promlouvá historií [online]. Česká televize. ČT 24, 2011-12-08 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí. iDNES.cz [online]. 2011-06-06 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kostel sv. Matěje [online]. Bechyně: Městský úřad Bechyně [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Bechyně, kostel sv. Matěje. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Děkanství [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam kulturních památek v Bechyni
- Římskokatolická farnost Bechyně
- Kostel svatého Michala (Bechyně)
- Františkánský klášter (Bechyně)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Matěje v Bechyni na Wikimedia Commons - Kostel sv. Matěje na webu hrady.cz
- Popisy památek a zajímavostí v Bechyni
- Přehled bohoslužeb v kostele sv. Matěje
