Železniční trať Plzeň–Cheb

Beroun-Plzeň-Cheb
Stát	Česko Česko
Číslo	170
Provozovatel dráhy	SŽDC
Technické informace
Délka	177 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	25kV/50Hz
Ozubnice	ne
Maximální rychlost	160 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať 171 do Prahy 38,700 Beroun 41,868 Králův Dvůr 44,126 Králův Dvůr-Popovice 47,751 Zdice trať 200 silnice č. 118 51,100 Stašov 54,117 Praskolesy silnice č. 117 58,086 Hořovice silnice č. 117 63,600 Cerhovice silnice č. 605 66,347 66,824 změna staničení 68,093 Zbiroh nákl. n. 68,705 odb. Zbiroh silnice č. 605 69,440 Kařez Kařezský rybník 71,902 Kařízek 74,818 Mýto 77,875 Holoubkov 81,766 Svojkovice trať 175 87,009 Rokycany silnice č. 183 91,210 Klabava 93,088 Ejpovice silnice č. 180 Tunel Ejpovice (ve stavbě) 95,775 Dýšina 97,883 Chrást u Plzně silnice č.180, 233 Soubor:BSicon extSTRef.svg trať 176 106,953 Plzeň-Doubravka ulice Mohylová ulice Jateční trať 160 ulice Rokycanská trať 190 ulice Lobezská 109,674 349,094 Plzeň hlavní nádraží ulice Sirková Radbuza trať 183 Klatovská třída 350,6 Plzeň-Jižní Předměstí Plzeň-Skvrňany trať 180 350,6 Plzeň-Zadní Skvrňany ulice Regensburská 355,5 Plzeň-Křimice Vochov 360,1 Kozolupy Myslinka Silnice č. 180 Silnice č. 605 366,0 Plešnice Pňovany zastávka 372,2 Pňovany trať 177 Sulislav 377,9 Vranov u Stříbra Silnice č. 605 382,2 Stříbro Silnice č. 193 Silnice č. 605 387,0 Milíkov trať 178 391,0 Svojšín 397,0 Ošelín Mže Mže 403,9 Pavlovice Mže Mže Mže Hamerský potok 408,6 Brod nad Tichou Silnice č. 21 trať 184 Hamerský potok 412,6 Planá u Mariánských Lázní Silnice č. 198 Silnice č. 201 Silnice č. 215 417,5 Chodová Planá 424,6 Mariánské Lázně trať 149 Silnice č. 21 427,8 Valy u Mariánských Lázní 432,3 Lázně Kynžvart Silnice č. 212 Silnice č. 21 438,4 Dolní Žandov 441,6 Salajna 445,5 Lipová u Chebu Stebnice Vodní nádrž Jesenice (řeka Odrava) Všeboř Silnice č. 214 trať 179 455,0 Cheb trať 140 trať 148 Zdice – Zbiroh stav k 1.9.2011 47,9 Zdice trať 200 51,1 Stašov 54,1 Praskolesy 58,1 Hořovice tunel Osek (324 m) 63,6 Cerhovice 67,7 Zbiroh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Beroun – Plzeň – Cheb (v jízdním řádu pro cestující trať č. 170) je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Dnes je součástí III. železničního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním směru (z Mostů u Jablunkova do Chebu). Na celé trati byla v minulosti provedena elektrifikace. Z celkové délky 177 km je 104 km tratě vedeno dvoukolejně (úseky Beroun – Pňovany a Lipová u Chebu – Cheb), 73 km jednokolejně (úsek Pňovany – Lipová u Chebu). Trať v současnosti prochází důkladnou rekonstrukcí.Rekonstrukcí projdou úseky Beroun – Rokycany a Plzeň Jižní Předměstí – Cheb. Rekonstrukce úseku Plzeň – Cheb byla dokončena v dubnu 2011.

Historie trati

Nádraží Praha-Smíchov

Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) – Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Plzeň – Cheb byl otevřen 28. ledna 1872. V době dokončení patřil úsek z Prahy do Plzně pod Českou západní dráhu, která dále pokračovala po dnešní trati 180 do Furth im Waldu. Trať z Plzně do Chebu byla stavěna jako část železniční tratě Vídeň – České Budějovice – Cheb (Dráha císaře Františka Josefa). V roce 1884 byla celá dráha zestátněna.

Ve 30. letech 20. století byly zdvojkolejněny úseky mezi Berounem a Plzní a v 60. letech pak úseky Plzeň Jižní Předměstí – Kozolupy a úsek Lipová u Chebu – Cheb a ve stanicích bylo rozšiřováno kolejiště.

V letech 1964–1967 bylo na traťovém úseku Plzeň Jižní Předměstí – Cheb namontováno a 6. 7. 1967 zprovozněno tehdy nejmodernější zabezpečovací zařízení (typ SSSR) v tehdejší ČSSR, všechny stanice z Plzně do Chebu byly řízeny dálkově kromě Plzně Jižního Předměstí, které je od roku 1997 řízeno dálkově ze stavědla 5 Radbůza, které je umístěno na chebském zhlaví stanice Plzeň hlavní nádraží, Plzeň-Křimice, Kozolupy a Mariánské Lázně. Tyto stanice nebyly do dálkového ovládání zapojeny, ale jejich řízení výpravčím je na stavědle v Purkyňově ulici vizuálně kontrolováno. (Další podobné zařízení se uvedlo do provozu např. v roce 1989 na trase Praha Holešovice – Kralupy nad Vltavou.)

8. listopadu 1967 byl elektrizován úsek Plzeň – Svojšín a 7. června 1968 byl elektrizován střídavým proudem s napětím 25 kV / 50 Hz. úsek Svojšín - Cheb. Mezi Berounem a Plzní byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987. Na širé trati mezi stanicemi Beroun a Zdice tak vznikl styk železničních napájecích soustav 3 kV DC (na berounské straně) a 25 kV / 50 Hz (na plzeňské straně).

V žst. Zdice a v zastávce Mýto byly nově vybudovány napájecí stanice pro napájení troleje, dále v daném úseku bylo sneseno staré elektromechanické zabezpečovací zařízení a nově zprovozněno nové zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 s číslicovou volbou, které je od roku 2010 na úseku Zdice – Rokycany nahrazováno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 a ve stanicích byly nainstalovány nové osvětlovací věže pro osvětlení kolejiště.

Popis trati

Hlavní nádraží v Plzni je velmi významným železničním uzlem.

Související informace naleznete také v článku Železniční trať Praha - Beroun.

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Popis trati můžeme začít na pražském hlavním nádraží, jelikož trať označovaná číslem 171 na trať 170 plynule navazuje. Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu. Po mostě přejíždí na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky – zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m).

Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun – Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, od Valchy(název části obce Praskolesy) vede nad údolím Červeného potoka, nad kterým je zrekonstruovaný železniční most v Praskolesích. prochází městem Hořovice (360 m). Mezi Hořovicemi a Cerhovicemi trať projíždí tunelem Osek. Přes obec Osek do města Komárov také z Hořovic odbočuje železniční vlečka. Mezi zastávkami Cerhovice a Kařez (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany.

Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha – Plzeň – Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a u obce Ejpovice se stáčí prudkým obloukem doprava.

V této oblasti opustí trať okres Rokycany a vstupuje do okresu Plzeň-město. Za obcí Chrást opět prochází hlubokým lesem, za kterým se opět stočí k Berounce, obchází kopec Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží. (325 m)

Bezprostředně po opuštění žst. Plzeň hlavní nádraží překračuje trať železničním mostem řeku Radbuzu. Za železniční stanicí Plzeň Jižní předměstí prochází areálem podniku Škoda a za sídlištěm Skvrňany opouští souvislou zástavbu Plzně. Následuje úsek obcemi podél mělké kotliny Mže v okrese Plzeň-sever. U Plešnice začíná rekreační oblast vodní nádrže Hracholusky s rozsáhlými lesními porosty.

U Sulislavi trať vstupuje do okresu Tachov a členitým terénem nad řekou Mží vchází do žst. Stříbro. (395 m) Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím Mže, který získává nejvyšší půvab za Svojšínem. Složitý terén plný mostků a tunelů trať opustí až u obce Brod nad Tichou, kde vstupuje do Tachovské brázdy. Prochází městem Planá (490 m), obcí Chodová Planá a okolo rybníku Regent vjíždí do Karlovarského kraje, okres Cheb. Následuje světoznámé lázeňské město Mariánské Lázně. (565 m) Železnice stoupá pod svahy Slavkovského lesa do Lázní Kynžvart, které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati (605 m). Pokračuje přes Lipovou u Chebu, za níž se opět mění ráz okolní krajiny. Trať vstoupí do rovinaté Chebské pánve, překračuje mostem vodní nádrž Jesenice na řece Odravě a po 220 km končí v rozsáhlé žst. Cheb (460 m).

Budoucnost tratě

Nově přestavěná nástupiště žst. Plzeň-Křimice, v úseku, kde je již vybudován koridor

Nově vybudovaná zastávka Kařez, nahradivší stanici Zbiroh

Od roku 2006 probíhala kompletní rekonstrukce tratě s rozsáhlými nepřetržitými výlukami. Již je dokončena optimalizace traťových úseků Plzeň Jižní Předměstí – Stříbro (dokončeno v roce 2008), Stříbro – Svojšín (dokončeno prosinec 2010), Pavlovice – Planá u Mar. Lázní – Mariánské Lázně – Lipová u Chebu – Cheb. Optimalizace posledního úseku Svojšín – Pavlovice byla zahájena 31. července 2010 a dokončena 30. dubna 2011. Od 1. května je tedy celý úsek Plzeň – Cheb průjezdný.

V červnu 2007 byla zprovozněna zastávka Plzeň-Zadní Skvrňany a zrušena stanice Plešnice – dnes pouze zastávka na širé trati. Dále byla prodloužen dvoukolejný úsek Plzeň – Kozolupy až do Pňovan (tedy o 12 km) a byly prodlouženy traťové koleje v Lipové u Chebu.

Úsek Pňovany – Lipová u Chebu zůstal jednokolejný z důvodu hustého sledu železničních stanic a nedostatku místa pro druhou traťovou kolej. Staré zabezpečovací zařízení typu SSSR (které bylo zprovozněno 6. července 1967 a svoji činnost postupně ukončovalo od roku 2006; na posledním úseku Svojšín – Pavlovice ukončilo svoji činnost 2. srpna 2010) bylo zcela nahrazeno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 s JOP. Celá trať je dálkově řízena z Ústředního stavědla Plzeň, které je umístěno v Purkyňově ulici. Trať je rozdělena na dva okruhy a každý okruh řídí jeden dispečer. První ovládací okruh dispečera 1 je úsek Plzeň jižní Předměstí – Ošelín, druhý ovládací okruh dispečera 2 je úsek Pavlovice – Cheb, v traťovém úseku Ošelín – Pavlovice si oba dispečeři navzájem vlaky předávají.

Montáž a zprovoznění nového zabezpečovacího zařízení s sebou přinesla i zrušení veškerého obsluhujícího personálu ve všech stanicích na trase, kromě Žst. Pňovany, Planá u Mar. Lázní a Mariánských Lázní, kde i nadále budou sloužit pohotovostní výpravčí a v případě poruchy v ostatních stanicích tam budou vysláni a budou tuto stanici ovládat nouzově do odstranění poruchy (během odstraňování poruchy bude dotčená stanice vyřazena z dálkového ovládání a bude přepojena na místní nouzové ovládání). Po dokončení rekonstrukce byl od GVD 2011/2012 zaveden spoj se soupravou Pendolino, jezdí jednou týdně vždy v sobotu. Od GVD 2012/2013 byl přidán další spoj s Pendolinem, a to nedělní.

V roce 2005 vláda schválila výstavbu vysokorychlostní trati, která má mezi Prahou a Berounem vést 25 km dlouhým tunelem v navazujícím úseku Praha – Beroun. Výstavba a zprovoznění této přeložky v roce 2021 jak bylo naplánováno se neuskuteční. Z důvodu nedostatku finančních prostředků ve fondu dopravní infrastruktury a seškrtání rozpočtu SŽDC ministrem dopravy bude pravděpodobně pouze optimalizována trať v původní stopě Beroun – Řevnice – Praha.

V úseku Králův Dvůr Popovice – Rokycany byla v roce 2012 dokončena modernizace v rámci budování III. koridoru. 27. dubna 2012 byl ukončen provoz ve stanici Zbiroh, kde byla ponechána skupina nákladních kolejí připojená odbočkou z přeložené širé trati. Stanice Beroun na modernizaci zatím čeká spolu s odloženým projektem Barrandovského tunelu.

Rekonstrukci výpravní budovy Plzeň hlavní nádraží zahájily České dráhy roku 2011, v červnu příštího roku byla alespoň částečně dokončena. Kompletně opravena byla tak spodní hala. Rekonstrukci plzeňského kolejiště SŽDC zahájila v roce 2012, dokončena i s prodlouženými podchody bude roku 2022

Staví se přeložka trati mezi Ejpovicemi a Plzní procházející tunely pod vrchem Chlum, kterou se odstranění zbytečná zajížďka do Chrástu u Plzně; přestupní stanicí na trať Chrást u Plzně – Radnice se stane nově zbudovaná stanice Ejpovice.

V březnu 2017 byla zahájena rekonstrukce traťového úseku Beroun - Králův Dvůr včetně stanice Beroun, dokončena má být roku 2019 Po dokončení této stavby a Tunelu Ejpovice bude celá trať z Berouna až do Chebu po rekonstrukci.

Provoz na trati

Trať mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek na Rokycansku s osobním vlakem, stav před modernizací proběhlou roku 2012.

Osobní železniční dopravu na trati zajišťují v současnosti (jízdní řád 2017/2018) vlaky kategorie IC, Ex, R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 2 páry vlaků Pendolino v kategorii IC, které pokračují do Chebu a jeden z nich až do Františkéových lázní, 14 párů expresů, z toho 7 mezinárodních, jež pokračují z Plzně do Mnichova, vnitrostátní expresy pak pokračují do Chebu. Dále na trati jezdí 15 párů rychlíků, z nichž některé pokračují do Klatov a Železné Rudy. Přes den jezdí expresy i rychlíky v úseku Praha – Plzeň v hodinovém taktu, dohromady pak na odjezdu v půlhodinovém. V úseku Beroun – Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha – Zdice – České Budějovice a osobní vlaky Beroun – Zdice – Protivín

Mezi Berounem a Plzní jsou v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv, osobních vozů a řídicích vozů. Interval vlaků jsou 2 hodiny, v pracovní dny pak jezdí ještě přidané vlaky mezi Rokycany a Plzní Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. V úseku Plzeň - Pňovany jezdí osobní vlaky z Plzně do Bezdružic (trať 177) ve dvouhodinovém intervalu, mezi Pňovany a Mariánskými Lázněmi pouze spěšné vlaky Plzeň - Mariánské Lázně, z nichž některé zastavují ve všech stanicích a zastávkách. V úseku Mariánské Lázně - Cheb pak jezdí osobní vlaky opět v intervalu 2 hodiny. Expresní spoje jezdí v pravidelných odstupech dvou hodin. Navíc je v úseku Blovice (trať 190) – Kozolupy přes Plzeň nově zavedena tzv. Plzeňská linka, jezdící v pracovních dnech jednou za 1–2 hodiny.

Stanice a zastávky

• 
  stanice Beroun
• 
  stanice Králův Dvůr
• 
  zastávka Králův Dvůr-Popovice
• 
  stanice Zdice
• 
  zastávka Praskolesy
• 
  stanice Hořovice
• 
  zastávka Cerhovice
• 
  stanice Zbiroh (provoz ukončen)
• 
  zastávka Kařez
• 
  stanice Kařízek
• 
  zastávka Mýto
• 
  stanice Holoubkov
• 
  zastávka Svojkovice
• 
  stanice Rokycany
• 
  stanice Plzeň hlavní nádraží
• 
  stanice Plzeň-Jižní Předměstí
• 
  stanice Plzeň-Křimice
• 
  stanice Planá u Mariánských Lázní
• 
  stanice Mariánské Lázně
• 
  stanice Cheb

Literatura

• HEROLD, Eduard. Průvodce po české západní dráze : Příruční kniha na cesty : S devíti obrazy. Praha: Schreyer a Fuchs, 1863. Dostupné online. 
• FRÁNA, Antonín. Z Prahy do Plzně. Praha: Kapr a Kotek, 1890. Dostupné online. Průvodce z 90. let 19. stol. přibližuje přitažlivá a z historického hlediska zajímavá místa české krajiny na cestě podél železniční trati České západní dráhy z Prahy do Plzně.. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň – Cheb na Wikimedia Commons
  • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Railway line 170 (Czech Republic)
    • Wikidata: Railway line Plzeň - Cheb
• Trať 170 na www.zelpage.cz s odkazy na naskenované historické jízdní řády

Portály: Česko | Železnice