Železniční tunel Barrandov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Železniční tunel Barrandov je zamítnutý projekt železničního tunelu na vysokorychlostní trati Praha – Beroun. Při plánované maximální rychlosti vlaků 160 km/h by měla být doba průjezdu tunelem přibližně 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha – Beroun údolím Berounky. Svojí délkou by se pak měl stát sedmým nejdelším železničním tunelem na světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.[1][2] Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně jednokolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.[3] Investorem je Správa železniční dopravní cesty, s. o., generálním projektantem SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Dosud však nebyla vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činí asi 26 miliard Kč.

Popis projektu[editovat | editovat zdroj]

Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů má sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.

Na trati nemají být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou má mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon by měl být 2,8 ‰.

V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patří k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.[4][5]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petr Sehnoutka: Prahu a Beroun propojí rekordní tunel ihned.cz, 12. 4. 2007
  2. Beroun – Praha, popis III. koridoru, K-report – železniční koridory
  3. Petr Sehnoutka: Vlakový tunel do Berouna: dražší, delší a složitější, ihned.cz, 12. 7. 2007
  4. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, Finanční noviny 24. 9. 2010 (odkaz nefunkční)
  5. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, SILNICE ŽELEZNICE 24. 9. 2010