Schwarzenberská hrobka (Domanín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schwarzenberská knížecí hrobka u Domanína

Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu SchwarzenbergůDomaníněokrese Jindřichův Hradec. Nachází se poblíž katastru Třeboně II v třeboňském parku jihovýchodně od rybníka Svět, necelé 2 km od třeboňského Masarykova náměstí. Založil ji Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799-1888) na podnět své manželky Eleonory Schwarzenbergové, rozené z Liechtensteinu (1812-1873). Stavba začala roku 1874 a byla dokončena roku 1877. V hrobce je uloženo 26 rakví. Ve věci vlastnictví probíhá soudní řízení, správu nadále zajišťuje Národní památkový ústav a hrobka je přístupná veřejnosti.

Stavba hrobky[editovat | editovat zdroj]

Před stavbou hrobky byli od roku 1784 příslušníci hlavní větve Schwarzenberského rodu pohřbíváni v hřbitovním kostele sv. Jiljí v Třeboni na hranici třeboňského a domanínského katastru (v přilehlém Třeboňském parku), jehož vnitřní prostor byl částečně upraven na rodovou hrobku. Ta už však nevyhovovala prostorově, ani hygienicky kvůli novým předpisům, které nařizovaly, že se musí pohřbívat do země, pokud nebude hrobka důsledně oddělena od sakrálního prostoru kostela, a také že se těla musí balzamovat před uložením do dvouplášťové rakve.

Původní projekt na stavbu hrobky navrhl významný rakouský architekt Friedrich von Schmidt (1825–1891) a poté ho podle místní problematiky podloží upravil Damasus Deworezky (1816–1891), knížecí stavitel,[1] který se podílel na přestavbě zámku Hluboká. Stavbu řídil Karel Kühnel, místní knížecí stavitel. Pomáhali mu tesařský mistr Jan Stifter a stavitelský elév Ludvík Kindermann.

Práce na stavbě začaly 14. července 1874. Vybudoval se složitý odvodňovací systém hrobky, zapuštěný pod úroveň terénu. Vodu od stavby odváděl 60 cm široký a 2 m hluboký kanál. Omítku cihelného zdiva tvořila směs starého hašeného vápna, říčního písku, sádry a vodního skla, které zajišťovalo impregnaci. Cihly byly páleny ve zvláštní cihelně nedaleko na břehu Opatovického rybníka, při velmi vysokých teplotách, kdy docházelo k natavení pískových zrnek v cihelné hmotě, což jim zajišťovalo zvláštní rudohnědou barvu a vysokou tvrdost. Na ostění oken a dveří byl z Českého ráje a rakouských nalezišť dovezen mušlový vápenec. Kovolijecké prvky byly dodány převážně z kovolijecké dílny Petra Steffense, zřízené z bývalého kláštera ve Zlaté Koruně.

Stavba trvala 2 a půl roku a vyžádala si přes 251 000 zlatých. Hrobka byla vysvěcena dne 29. července 1877 pražským arcibiskupem Bedřichem Schwarzenbergem, bratrem knížete Jana Adolfa II.

V roce 1888 byla v blízkosti postavena fara a okolí bylo upraveno jako anglický park.

Popis hrobky[editovat | editovat zdroj]

Hrobka je postavena podle vzoru italského Campa Santa. Je to dvoupodlažní budova nad půdorysem pravidelného osmiúhelníku v novogotickém slohu s monumentálním dvouramenným schodištěm a předsunutou věží na severní straně. Schodiště vede ke vstupu do kaple Božského Vykupitele. Pod vstupem do kaple se nachází vstup do hrobky.

Na makovici věže je nápis, sepsaný místním děkanem Františkem Touškem, na němž jsou zapsáni mimo jiné i hlavní dodavatelé stavby.

Samotná hrobka se nachází pod hladinou rybníka Svět, a proto je kolem ní vzduchový kanál široký 60 cm a hluboký 2 m. Má podle tehdejších předpisů vlastní vchod, malá neprůhledná okna a vnitřní cirkulaci vzduchu. V hrobce je také mramorový sarkofág, který vytvořil Alexandr Trippel v roce 1789 . Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, jež sem poslal císař František Josef.

Kaple je zasvěcena Božskému Vykupiteli. Nachází se v ní novogotický oltář z bílého pískovce, sádry a mramoru zhotovený sochařem Josefem Pokorným. Oltář je obrácen na jih místo na východ podle přání Schwarzenbergů, kteří chtěli mít vchod obrácen k Třeboni. Okenní skla jsou šedočerně zbarvená, šedou barvu tvoří leptaný vzor, domalovaný černým dekorem. V létě jsou v kapli pořádány večerní koncerty a pěvecká vystoupení, vystupoval zde například Spirituál kvintet a houslový virtuos Václav Hudeček (2011).

Vlastnictví hrobky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 byla hrobka zestátněna na základě zvláštního zákona zvaného Lex Schwarzenberg. Důvodem nebyla kolaborace s Němci během druhé světové války jako v případě většiny dalších konfiskací v této době, ale příliš velký rozsah majetku rodu Schwarzenbergů. Proti zestátnění hrobky podala soudní žalobu dědička rodu Alžběta Pezoldová (dcera Jindřicha Schwarzenberga, pravnučka stavebníka hrobky); okresní soud v Jindřichově Hradci žalobu zamítl. Po odvolání k Ústavnímu soudu však tento žadatelce 7. ledna 2009 vyhověl s odůvodněním, že zabavení hrobky představovalo porušení práva na ochranu rodinného života a vrátil případ zpět k okresnímu soudu. Tím byla hrobka z působnosti Lex Schwarzenberg vyňata a bylo zahájeno dědické řízení, ve kterém vznesli nárok jak Alžběta Pezoldová, tak Karel Schwarzenberg. V říjnu 2009 okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl, že právoplatným dědicem hrobky je Karel Schwarzenberg, proti čemuž se Alžběta Pezoldová rozhodla odvolat.[2] Rozhodnutí okresního soudu, že jediným účastníkem dědického řízení po Adolfu Schwarzenbergovi může být pouze Karel Schwarzneberg, nikoliv Alžběta Pezoldová, zopakoval v červnu 2010 i krajský soud v Českých Budějovicích v otázce jiné žaloby Pezoldové, v níž si nárokovala pozemky přilehlé ke hrobce a tímto byla její žaloba zamítnuta s tím, že na nich nemá žádný zájem, protože po Adolfovi Schwarzenbergovi dědit nemůže. [3]

Seznam pochovaných[editovat | editovat zdroj]

V hrobce se nachází 26 rakví. Ačkoliv jsou zde uložena těla Schwarzenbergů, srdce čtyř z nich se nacházejí ve zvláštních schránkách (urnách) v kapli svatého Jana Nepomuckého kostela sv. Víta v Českém Krumlově. Jedná se konkrétně o tyto krumlovské vévody a jejich manželky:

(V českokrumlovské hrobce srdcí jsou uložena i srdce dalších třech starších členů:

Srdce dítěte kněžny Eleonory, "malého prince", jenž tragicky zahynul při nehodě kočáru, je pochováno zvlášť zde v kryptě.

Seznam pochovaných podle data úmrtí[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Marie Eleonora (13. 5. 1748 - 3. 5. 1786) - dcera knížete Josefa I. (25. 12. 1722 - 17. 2. 1782), 9. vévody krumlovského a 4. knížete ze Schwarzenbergu (1732-1782) a Marie Terezie z Liechtensteinu (28. 12. 1721 - 19. 1. 1753)
  • 2. Marie Theresia (30. 4. 1747 - 21. 1. 1788) - dcera knížete Josefa I.
  • 3. Franz de Paula (30. 5. 1773 - 3. 2. 1789) - syn knížete Johanna Nepomuka I.
  • 4. Johann Nepomuk I. (3. 7. 1742 - 5. 11. 1789) - 10. vévoda krumlovský a 5. kníže ze Schwarzenbergu (1782-1789)
  • 5. Elisabeth Therese (11. 9. 1778 - 8. 10. 1791) - dcera knížete Johanna Nepomuka I.
  • 6. Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 - 25. 12. 1797) - choť Johanna Nepomuka I. (sňatek 1768)
  • 7. Marie Ernestine (18. 10. 1752 - 12. 4. 1801) - dcera knížete Josefa I.
  • 8. princ (22. 3. 1802 - 27. 3. 1802)
  • 9. Pauline Charlotte z Arenbergu (2. 9. 1774 - 1. 7. 1810) - choť Josefa II. Johanna Nepomuka (sňatek 1794), uhořela, když čekala 10. dítě
  • 10. Marie Pauline (20. 3. 1798 - 18. 6. 1821), dcera Josefa II. Johanna Nepomuka
  • 11. Josef II. Johann Nepomuk (27. 6. 1769 - 19. 12. 1833) - 11. vévoda krumlovský a 6. kníže ze Schwarzenbergu (1789-1833)
  • 12. Walther Prosper (22. 4. 1839 - 19. 4. 1841) - zemřel po tragické nehodě, pravděpodobně nemanželského původu
  • 13. Eleonore (11. 7. 1783 - 6. 11. 1846) - dcera knížete Johanna Nepomuka I.
  • 14. Felix (2. 10. 1800 - 5. 4. 1852) - druhorozený syn knížete Josefa II., rakouský ministerský předseda 1848-1852
  • 15. Eleonora z Liechtensteinu (25. 12. 1812 - 27. 7. 1873) - choť Johanna Adolfa II. (sňatek 1830)
  • 16. Marie Mathilda (1. 4. 1804 - 3. 11. 1886), dcera kníže Josefa II.
  • 17. Johann Adolf II. (28. 5. 1799 - 15. 9. 1888)[4] - 12. vévoda krumlovský a 7. kníže ze Schwarzenbergu (1833-1888), zakladatel hrobky
  • 18. JUDr. Karl Laurenz (9. 8. 1871 - 1. 4. 1902) - syn Adolfa Josefa , rakouský diplomat v Petrohradě, legační tajemník rakouského velvyslanectví v Tokiu, zemřel v Šanghaji na spálu
  • 19. Adolf Josef (18. 3. 1832 - 5. 10. 1914) - 13. vévoda krumlovský a 8. kníže ze Schwarzenbergu (1888-1914)
  • 20. Sophie Ida (9. 3. 1901 - 16. 3. 1915) - dcera Felixe (8. 6. 1867 - 18. 11. 1946) a Anny z Löwenstein-Wertheimu-Rosenbergu
  • 21. Karl Felix (8. 6. 1892 - 17. 2. 1919), syn Johanna Nepomuka II.
  • 22. Ida z Liechtensteinu (15. 9. 1839 - 4. 8. 1921) - choť svého bratrance knížete Adolfa Josefa (sňatek 1857)
  • 23. Marie Therese (9. 3. 1901 - 16. 3. 1935) - dcera Felixe (8. 6. 1867 - 18. 11. 1946) a Anny z Löwenstein-Wertheimu-Rosenbergu
  • 24. Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (28. 9. 1873 - 27. 6. 1936) - choť Felixe (8. 6. 1867 - 18. 11. 1946)
  • 25. Alois (23. 7. 1863 - 3. 3. 1937) - syn knížete Adolfa Josefa
  • 26. Johann Nepomuk II. (29. 5. 1860 - 1. 10. 1938) - 14. vévoda krumlovský a 9. kníže ze Schwarzenbergu (1914-1938)

Seznam pochovaných podle uložení[editovat | editovat zdroj]

Pochovaní v kryptě od vchodu vlevo kolem dokola, římské číslice označují stěnu krypty, která má půdorys oktogonu:

  • I.

Vchod

  • II
    • Felix (2. 10. 1800 - 5. 4. 1852) - druhorozený syn knížete Josefa II., bratr následující, rakouský ministerský předseda 1848-1852
    • Marie Mathilda (1. 4. 1804 - 3. 11. 1886), dcera kníže Josefa II., sestra následující
    • Marie Pauline (20. 3. 1798 - 18. 6. 1821), dcera následujícího
    • Josef II. Johann Nepomuk (27. 6. 1769 - 19. 12. 1833) - 11. vévoda krumlovský a 6. kníže ze Schwarzenbergu (1789-1833)
    • Pauline Charlotte z Arenbergu (2. 9. 1774 - 1. 7. 1810) - choť předchozího (sňatek 1794), uhořela, když čekala 10. dítě
    • Princ (22. 3. 1802 - 27. 3. 1802)
  • III.
    • Eleonore (11. 7. 1783 - 6. 11. 1846) - dcera knížete Johanna Nepomuka I., sestra následující
    • Elisabeth Therese (11. 9. 1778 - 8. 10. 1791) - dcera knížete Johanna Nepomuka I., sestra následujícího
    • Franz de Paula (30. 5. 1773 - 3. 2. 1789) - syn knížete Johanna Nepomuka I.
    • Marie Ernestine (18. 10. 1752 - 12. 4. 1801) - dcera knížete Josefa I. (25. 12. 1722 - 17. 2. 1782), 9. vévody krumlovského a 4. knížete ze Schwarzenbergu (1732-1782) a Marie Terezie z Liechtensteinu (28. 12. 1721 - 19. 1. 1753), sestra Johanna Nepomuka I., sestra následující
    • Marie Theresia (30. 4. 1747 - 21. 1. 1788) - dcera knížete Josefa I., sestra následující
  • IV.
    • Marie Eleonora (13. 5. 1748 - 3. 5. 1786) - dcera knížete Josefa I.
    • Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 - 25. 12. 1797) - choť následujícího (sňatek 1768)
    • Johann Nepomuk I. (3. 7. 1742 - 5. 11. 1789) - 10. vévoda krumlovský a 5. kníže ze Schwarzenbergu (1782-1789)
    • Náhrobek Johanna Nepomuka s latinským nápisem: Joann. Nep. | Princeps in Schwarzenberg | natus III iulii MDCCXLII | obiit V novembris MDCCLXXXIX od italského sochaře Alexandra Trippela. Náhrobek zakoupil v roce 1791 kníže Josef pro svého otce Jana Nepomuka. Byl vytvořen z bílého (carrarského), červeného a černého mramoru.
  • V.
    • Oltář - proti vchodu
  • VI.
    • Schránka se srdcem Walthera Prospera
    • Eleonora z Liechtensteinu (25. 12. 1812 - 27. 7. 1873) - choť následujícího (sňatek 1830)
    • Johann Adolf II. (28. 5. 1799 - 15. 9. 1888)[5] - 12. vévoda krumlovský a 7. kníže ze Schwarzenbergu (1833-1888), zakladatel hrobky
    • Adolf Josef (18. 3. 1832 - 5. 10. 1914) - 13. vévoda krumlovský a 8. kníže ze Schwarzenbergu (1888-1914)
    • Walther Prosper (22. 4. 1839 - 19. 4. 1841) - hrob vedle Adolfa Josefa směrem do středu krypty, zemřel po tragické nehodě, pravděpodobně nemanželského původu
    • Ida z Liechtensteinu (15. 9. 1839 - 4. 8. 1921) - choť svého bratrance knížete Adolfa Josefa (sňatek 1857)
    • JUDr. Karl Laurenz (9. 8. 1871 - 1. 4. 1902) - 8. dítě předchozí, rakouský diplomat v Petrohradě, legační tajemník rakouského velvyslanectví v Tokiu, zemřel v Šanghaji na spálu
    • Pamětní deska Edmunda (23. 9. 1897 - 25. 12. 1932) s německým textem: Edmund Černov | früher | Prinz Schwarzenberg | geboren zu Fraunberg | den 23. September 1897 | gestorben an Bord der Wangoni | den 25. Dezember 1932 | in See bestattet. | R. I. P. Syn Johanna Nepomuka II. a Terezie z Trauttmansdorf-Weinsbergu (1870-1945), černá ovce rodiny, rezignoval na své rodové jméno, oženil se s herečkou a přijal příjmení Černov. Zemřel na malárii při zpáteční cestě z Afriky a byl pohřben do mořských vln.
  • VII.
    • Karl Felix (8. 6. 1892 - 17. 2. 1919), syn následujícího
    • Johann Nepomuk II. (29. 5. 1860 - 1. 10. 1938) - 14. vévoda krumlovský a 9. kníže ze Schwarzenbergu (1914-1938)
  • VIII.
    • Alois (23. 7. 1863 - 3. 3. 1937) - syn knížete Adolfa Josefa
    • Sophie Ida (9. 3. 1901 - 16. 3. 1915) - dvojče následující, dcera Felixe (8.6.1867 - 18.11.1946) a Anny z Löwenstein-Wertheimu-Rosenbergu
    • Marie Therese (9. 3. 1901 - 16. 3. 1935) - dvojče předchozí, dcera následující
    • Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (28. 9. 1873 - 27. 6. 1936) - choť Felixe (8. 6. 1867 - 18. 11. 1946)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VYBÍRAL, Jindřich. Die Toten im Dienst an den Lebenden: Die Schwarzenberg-Gruft bei Wittingau.. Mitteilungen der Gesellschaft für vergleichende Kunstforschung in Wien. 1999, roč. 51, čís. 3, s. 8-16. Dostupné online [cit. 2016-11-09].  
  2. http://www.sedmicka.cz/jindrichuv-hradec/clanek/kdo-zdedi-schwarzenberskou-hrobku-67305
  3. http://jindrichohradecky.denik.cz/zlociny-a-soudy/pozustalost-hrobka-schwarzenbergu20100607.html
  4. podle plánku v hrobce se narodil 22.5.
  5. podle plánku v hrobce se narodil 22.5.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 48°59′38,15″ s. š., 14°45′56,37″ v. d.