Pravoslavný chrám svatého Václava (Brno)

Chrám svatého Václava;
	Vstupní část chrámu svatého Václava
Místo
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Obec	město Brno
Souřadnice	49°11′48,4″ s. š., 16°35′44,3″ v. d.
Základní informace
Církev	Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Status	prafiální kostel
Užívání	Eparchie olomoucko-brněnská
Současný majitel	Pravoslavná církevní obec v Brně
Zasvěcení	svatý Václav
Datum posvěcení	25. květen 1931
Architektonický popis
Architekt	Petr Levický
Stavební sloh	funkcionalismus
Výstavba	6. červen 1929–1931
Další informace
Adresa	Gorazdova 8, 602 00 Brno
Ulice	Gorazdova
Oficiální web	http://www.pravoslavbrno.cz/
Kód památky	47965/7-7278 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Václava v Brně je katedrální chrám česko-slovenské pravoslavné církve. Byl postaven ve 20. letech 20. století ve funkcionalistickém slohu.

Poloha

Chrám se nacházející na úpatí kopce Špilberk na západě katastrálního území Město Brno, byl postaven na základě projektu ruského architekta Petra Levického v letech 1930–1931 jako první pravoslavná stavba v Brně vůbec.

Dějiny

Základní kámen chrámu byl posvěcen dne 6. července 1929, tohoto čestného úkolu se ujal sám vladyka Gorazd, na jehož počest byla později u vstupu do chrámu umístěna pamětní deska. Stavba chrámu trvala necelé dva roky a dne 25. května 1931 byl vysvěcen, čímž se stal prvním pravoslavným objektem v Brně.^[1] Po atentátu na Reinharda Heydricha byl chrám v roce 1943 nuceně uzavřen.

V 90. letech 20. století byla ke chrámu přistavěna samostatná zvonice a v roce 2003 prošel chrám celkovou rekonstrukcí, při níž byla pozlacena kupole.

Na sklonku srpna 2021 se chrám stal známým kvůli sporu šumperského biskupa Izaiáše a brněnského duchovního Jozefa Fejsaka.^[2]^[3] Druhá ze skupin konala bohoslužby pod širým nebem, posléze získala zázemí v kostele Církve československé husitské v Židenicích.^[3]^[4]

Chrámový sbor

Rok 1986 byl významný zejména z hlediska hudební aktivity chrámového sboru. Ten vznikl ještě před vznikem chrámu, roku 1924. Měl přibližně 50 členů řadil se mezi nejlepší sbory v Brně. V jeho řadách působili např. starosta Karel Tomeš či dirigent Antonín Balatka. V letech nacistické okupace byla činnost sboru zcela ochromena, avšak brzy po válce byl obnoven. V dobách socialismu spíše stagnoval, k rozvoji došlo až v 80. letech s příchodem duchovního Jozefa Fejsaka a nových sbormistrů (např. mladého Igora Ardaševa, či jeho matky Jany). Sbor se účastní mnoha duchovních událostí (mj. slavnost svatořečení knížete Rostislava, 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu ad.) natočil dvě vlastní desky.^[5] V současné době Pravoslavný církevní sbor Brno vede pedagog Jaroslav Černocký.

Duchovní činnost

Svaté liturgie a večerní bohoslužby se konají pravidelně.

Odkazy

Reference

↑ Pravoslavný chrám sv. Václava na www.hrady.cz
↑ Pravoslavný chrám svatého Václava v Brně hlídala kvůli církevnímu sporu policie. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-08-30 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b SUŠER, Jan. Kolem pravoslavného chrámu v Brně to vře. Dingir [online]. 2021-08-31 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.
↑ SUŠER, Jan. Pokračuje schizma pravoslavné církve na Moravě?. Dingir [online]. 2021-08-31 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.
↑ Modřický internetový magazín mim.cemotel.cz. mim.cemotel.cz [online]. [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16.

Literatura

BÍLEK, TUČKA. Brněnské kostely. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-86953-06-8. S. 76.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pravoslavný chrám svatého Václava na Wikimedia Commons
Oficiální stránka české pravoslavné církve
Církevní obec při chrámu sv. Václava v Brně

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Pravoslavný chrám sv. Václava na www.hrady.cz

[2] Pravoslavný chrám svatého Václava v Brně hlídala kvůli církevnímu sporu policie. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-08-30 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.

[dingir1-3] SUŠER, Jan. Kolem pravoslavného chrámu v Brně to vře. Dingir [online]. 2021-08-31 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.

[4] SUŠER, Jan. Pokračuje schizma pravoslavné církve na Moravě?. Dingir [online]. 2021-08-31 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.

[5] Modřický internetový magazín mim.cemotel.cz. mim.cemotel.cz [online]. [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Pravoslavné chrámy v Česku

Čechy	Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)

Morava a Slezsko	Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)