Papája obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Papája)
Jak číst taxoboxPapája obecná
alternativní popis obrázku chybí
Papája obecná (Carica papaya)
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďpapájovité ( Caricaceae)
Rodpapája (Carica)
Binomické jméno
Carica papaya
L., 1753
Synonyma

papája melounová [2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plody papáji
Plody papáji na řezu, černý čtverec má rozměr 1 x 1 cm

Papája obecná (Carica papaya) je teplomilná rostlinačeledě papájovitých, vyznačující se velkými jedlými plody. Je to jediný druh rodu papája.[3][4][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází pravděpodobně ze Střední Ameriky, v plané podobě nebyla nikde nalezena. Postupně je naturalizována téměř ve všech paleotropických oblastech, na kvalitu půdy není náročná.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Papája v Botanické zahradě Liberec

Jsou to mohutné byliny s dřevnatějícími lodyhami, mají tvar stromu a dosahující výšky až 10 m, byly však vyšlechtěny i kultivary vyrůstající jen do 2 m. Skořicově zbarvený nepravý kmen neobsahuje dřevo, ale je to dutá lodyha. Mívá průměr až 30 cm, směrem nahoru se konicky zužuje, nevětví se a je posetý trojúhelníkovitými jizvami po odpadlých listech. Lodyha má povrchová pletiva vyztužena hustou sítí zpevňujících vláken, které umožňují rostlině dobře vzdorovat náporům větrů i se zátěží plodů. Na vrcholku rostlin vyrůstá růžice opadavých žlutozelených listů dlouhých až 75 cm s řapíky měřícími 40 až 60 cm, což dodává papáji vzhled palmy. Čepel listů je hluboce dlanitosečná, mívá 7 až 11 podlouhlých celokrajných nebo hrubě zubatých laloků. Celá rostlina je prostoupena kanálky tzv. mléčnicemi, z kterých po poranění roní latex.

Květy jsou jednopohlavní i oboupohlavní a rostliny jednodomé, dvoudomé (většinou) nebo polygamní. Samičí květy vyrůstají v úžlabí postupně opadávajících listů, takže následné plody vypadají jako zavěšené přímo na dužnaté lodyze, která na vrcholku stále přirůstá. Drobné samčí květy bývají uspořádány v latách 30 až 100 cm dlouhých, jsou pětičetné, narůžovělé s nasládlou vůni. Jejich kalich bývá 1 až 1,5 mm dlouhý, koruna má trubku 25 až 60 mm s rozloženými cípy, nitky i prašníky jsou dlouhé po 1,5 mm. Samičí květy s krátkými stopkami mají kalich dlouhý 5 až 10 mm se zkroucenými kopinatými lístky.

Plodem papáji jsou bobule. Podle kultivaru mívají rozmanitý tvar a velikost, na prvý pohled připomínají tykev. Mohou dosáhnout hmotnosti od 0,5 do 10 kg. Plody dvoudomých rostlin bývají kulovité, jednodomých kultivarů podlouhlé, hruškovité, kónické a mohou být až 50 cm dlouhé. Sladká, šťavnatá dužnina bobule je 3 až 4 cm silná a bývá žlutá, oranžová až karmínově červená. Ve středové dutině je množství drobných kulatých šedočerných semen o průměru asi 5 mm, která jsou obalena průsvitným rosolovitým míškem (arilem) sladkokyselé chuti. Semen může být 1000 až 1500, mají palčivou, pepřovitou chuť. Na rostlině se nachází současně i 100 kg plodů. V tropických podmínkách jsou květy a následně plody vytvářeny průběžně, v subtropech v chladnějších obdobích rostlina odpočívá.

Papája obecná se pěstuje ze semen. Roste velice rychle a za půl roku po vzklíčení dosahuje výšky asi 2 m. Plodit začíná již třetím rokem a vyprodukuje ročně 30 až 150 plodů, dožívá se průměrně 25 let. Pokud se pěstuje na plantážích, likvidují se rostliny již po 6 až 7 létech a zakládají se nové.[7][8][9][10]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Papája obecná se od pradávna pěstuje pro své plody, které se konzumují syrové nebo kompotované, připravují se z nich džemy i ovocné nápoje, přidávají se do ovocných salátů, vaří se z nich „zelí“. Využívá se také jejich semen, která se pro svou palčivou chuť používají jako náhražky pepře. Mladé listy se konzumují jako špenát. Export celých plodů je, s ohledem na náchylnost na otlačení a houbovitá onemocnění, omezený.

Latex, který obsahuje proteolytické enzymy rozkládající bílkoviny, např. papain a chymopapain, je obsažený v pletivu téměř celé rostliny. Ve velkém se získává nařezáváním nedozralých plodů, zachycená tekutina se usuší. Enzym papain podporuje trávení a má i protizánětlivé účinky. Používá se v lékařství, při výrobě žvýkaček i v kosmetice. Semena jsou známým lékem (i preventivním) vyhánějící hlísty a abortivem (prostředkem vyvolávající potrat). Papája se nedoporučuje v těhotenství a době kojení.[9][11]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech papáji.[12]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 88,5 Na 5 vitamin C 60
bílkoviny g/100 g 0,5 K 200 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 23 vitamin E
cukry g/100 g 8,8 Mg 11 vitamin B6 0,03
celkový dusík g/100 g 0,08 P 13 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 2,2 Fe 0,5 karoten 0,81
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,08 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,2 riboflavin 0,04
energie kJ/100 g 153 Mn 0,1 niacin 0,3

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Donedávna měl rod papája asi 20 druhů, které však po podrobnějším prostudování byly shledány natolik odlišné, že byly přeřazeny do nových rodů Jacaratia a Vasconcellea. Rodu papája zůstal přiřazen jediný druh, papája obecná, někdy nazývána melounová (převzato z anglického pojmenování „melounový strom“).[3]

Ekonomický význam[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 bylo na světě vypěstováno 13,1 milionů tun plodů papáji. Zemí s nejvyšší produkcí byla Indie (43,7 % světové produkce). Deset největších pěstitelů vyprodukovalo asi 87,9 % celosvětové produkce.

Deset největších producentů papáji v roce 2016:[13]

Stát množství v tunách
Indie Indie 5 699 000
Brazílie Brazílie 1 424 650
Mexiko Mexiko 951 922
Indonésie Indonésie 904 284
Dominikánská republika Dominikánská republika 863 201
Nigérie Nigérie 836 702
Konžská demokratická republika Konžská demokratická republika 215 263
Kuba Kuba 212 579
Kolumbie Kolumbie 188 305
Thajsko Thajsko 169 942
zbylé státy 1 584 901
Svět 13 050 749

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. www.biolib.cz
  3. a b www.ars-grin.gov/cgi-bin. www.ars-grin.gov [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-20. 
  4. Úřední věstník EU
  5. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity[nedostupný zdroj]
  6. www.britannica.com
  7. development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-12. 
  8. www.rostliny.net
  9. a b www.proenzi.cz. www.proenzi.cz [online]. [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  10. www.efloras.org
  11. www.avicenna.cz
  12. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  13. FAOSTAT

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]