Nekoř
| Nekoř | |
|---|---|
 Nekoř | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Letohrad |
| Obec s rozšířenou působností | Žamberk (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′21″ s. š., 16°33′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 977 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,95 km²[2] |
| Katastrální území | Nekoř |
| Nadmořská výška | 475 m n. m. |
| PSČ | 561 63 |
| Počet domů | 379 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nekoř 330 561 63 Nekoř ounekor@orlicko.cz |
| Starosta | Ing. Jiří Pomikálek |
| Oficiální web: www | |
  Nekoř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580686 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nekoř (německy Nekorsch) je obec na rozhraní Podorlické pahorkatiny a Orlických hor v okrese Ústí nad Orlicí, asi 8 km jihovýchodně od města Žamberk. Součástí obce jsou i vesnice Bredůvka a Údolí. Celkem v obci žije 977[1] obyvatel.
Na sever od obce se rozkládá vodní nádrž Pastviny, na jejímž břehu je tábořiště Nekoř – Údolí. Z nádrže vytéká řeka Divoká Orlice, která pak protéká dále obcí směrem na Žamberk.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355. Obec byla součástí panství hradů Žampach a Kyšperk. Součástí obce se po roce 1850 stala osada Údolí.
První světovou válkou bylo postiženo mnoho obcí v tehdejším Rakousku-Uhersku a ani Nekoř nebyla výjimkou. Velké množství úrody bylo odváženo na válečnou frontu a zároveň značná část mužského obyvatelstva byla odvedena do armády. Podle obecní kroniky během války padlo 83 obyvatel Nekoře. K uctění jejich památky byl na náměstí vybudován pomník.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 758 | 1 852 | 1 942 | 1 670 | 1 851 | 1 660 | 1 409 | 1 014 | 1 070 | 976 | 947 | 871 | 895 | 909 | 925 |
| Počet domů | 313 | 330 | 327 | 322 | 344 | 331 | 334 | 333 | 280 | 264 | 238 | 314 | 332 | 366 | 379 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. února 1998.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- V části vesnice nad pravým břehem vodní nádrže Pastviny II se dochovaly terénní pozůstatky opevnění považovaného za nedokončený hrad, který bývá označován jako Vejrov.[7]
- Kostel svatého Mikuláše
- Kamenný krucifix s Pannou Marií Bolestnou
- Husův sbor
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Mikuláš Tomek (1791–1871), český kněz, teolog a rektor Karlovy univerzity
- Jan Dostálek (1883–1955), československý politik, meziválečný ministr československých vlád, poslanec Národního shromáždění za ČSL, politický vězeň
- Miroslav Šmok (1911–2002), československý politik KSČ, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr hutního průmyslu
- Ján Šmok (1921–1997), československý kameraman, fotograf, a vysokoškolský pedagog
- Pavel Šmok (1927–2016), český choreograf, tanečník, autor baletních libret, šéf baletního souboru, pedagog, herec (divadlo, film), režisér a dramaturg
- Josef Lux (1956–1999), český politik, předseda ČSL a KDU-ČSL, ministr zemědělství ČR, poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu FS, Poslanecké sněmovny ČR
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Nekoř [online]. 1998-02-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, František. Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1995. 111 s. S. 70–71.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nekoř na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Nekoř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Nekoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
