Marie Španělská
| Marie Španělská | |
|---|---|
| Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna | |
 Marie Španělská roku 1557 | |
| Korunovace | českou královnou: 21. září 1562, Praha uherskou královnou: 9. září 1563, Prešpurk |
| Narození | 21. června 1528 Madrid |
| Úmrtí | 26. února 1603 (74 let) Monasterio de las Descalzas Reales (Madrid, Španělsko) |
| Předchůdce | Anna Jagellonská |
| Nástupce | Anna Tyrolská |
| Manžel | Maxmilián II. Habsburský |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Karel V. |
| Matka | Isabela Portugalská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Španělská (španělsky María de Austria y Portugal, německy Maria von Spanien, 21. června 1528, Madrid, Španělsko – 26. února 1603, Villa Monte), ve španělské historii známá spíše jako císařovna Marie Rakouská – Emperatriz María de Austria. Marie byla nejstarší dcerou císaře Karla V. a jeho manželky Isabely Portugalské. Byla manželkou císaře Svaté říše římské Maxmiliána II. a královnou českou, uherskou, chorvatskou a slavonskou.
Život[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Marie se narodila v roce 1528 v Madridu jako dcera císaře římského a krále španělského Karla V. a jeho ženy portugalské infantky Isabely. Byla vychována v duchu přísného katolicismu a pod vlivem osudové předurčenosti Habsburků stát včele křesťanstva.
Předsvatební vyjednávání[editovat | editovat zdroj]
Od počátku čtyřicátých let byl předpokládán sňatek Marie s arcivévodou Maxmiliánem II., i když se jistý čas uvažovalo o francouzském následníkovi trůnu Jindřichovi. K definitivní dohodě došlo mezi oběma bratry a zároveň otci snoubenců Karlem V. a králem Ferdinandem na zasedání říšského sněmu v Augsburgu počátkem roku 1548. Tam bylo také vyhlášeno zasnoubení jejich dětí. Přestože byli velmi blízkými příbuznými, bratrancem a sestřenicí, církev jim udělila povolení ke sňatku. To pak mělo neblahé následky především na jejich nejstaršího syna Rudolfa.
Maxmilián II. od mládí projevoval sympatie k nekatolickému vyznání. Jeho otec Ferdinand předpokládal, že jeho sňatek s přísně katolicky vychovanou španělskou infantkou Marií, přivede Maxmiliána opět ke katolické víře.[1]
Manželka Maxmiliána[editovat | editovat zdroj]
Marie, císařská princezna a infantka španělská, se tak stala manželkou svého vlastního bratrance, budoucího císaře, českého a uherského krále Maxmiliána II., syna císaře Ferdinanda I. a královny Anny. Svatba se konala ve španělském Valladolidu v polovině září roku 1548 a ženich Maxmilián se ke sňatku osobně dostavil.
Po sňatku se arcivévoda Maxmilián stal španělským místodržícím a tuto funkci na španělském dvoře vykonával téměř dva roky. Roku 1550 došlo mezi císařem Karlem a jeho otcem k roztržce, která způsobila jeho odvolání do Vídně. Marie zůstala s dcerou Annou ve Španělsku. Již v roce 1551 se pro ni Maxmilián vydal s doprovodem českých šlechticů, kteří zůstali v Itálii, a on se vydal lodí do Madridu. Po několika měsících se opět těhotná Marie a Maxmilián dostali zpět do Vídně.
Tato dlouhá cesta měla významný dopad na české šlechtice, kteří se seznámili nejenom s životem v Itálii, ale také s příslušnicemi významných španělských rodů. Někteří je dokonce pojali za manželky. Mezi nejvýznamnější patřil sňatek Vratislava z Pernštejna s Marií Manrique de Lara. Jejich dcera Polyxena pak významně zasáhla do dějin českých zemí.[2]
Česká královna[editovat | editovat zdroj]
Po smrti svého otce Ferdinanda I. v roce 1564 se manžel Marie Maxmilián stal císařem římským, králem českým a uherským. Českou královnou byla Marie korunována již v září 1562. Během manželství pobývala Marie v Praze velmi zřídka, jejím domovem byla Vídeň. Po smrti svého manžela v roce 1576 se však přestěhovala na Pražský hrad. Žila tam se svou dcerou Alžbětou, která byla také vdovou. Obě se podílely na stavebních úpravách hradu a financovaly výstavbu kaple sv. Vojtěcha. Na Pražském hradě pobývala Marie pět let. Pak se ale dostala do vážných sporů se svým synem Rudolfem.[3]
Zpět ve Španělsku[editovat | editovat zdroj]
Z Prahy odjela Marie roku 1581 i se svou nejoddanější dcerou princeznou Markétou. Do Madridu dorazily o rok později. Útočiště nalezly v klášteře Descalzas Reales na Villa Monte v Madridu, který založila o deset let dříve Mariina mladší sestra Jana. Ten se stal pro obě domovem a Marie tam byla šťastná. Vyjádřila to slovy, že je opravdu šťastná, že může žít v „zemi bez kacířů“. Až do své smrti v roce 1603 vedla Marie klidný život a do politiky již nezasahovala. Přesto zemřela roztrpčená a osamělá, neboť byla zklamána chováním svých španělských příbuzných k ní.
Císařovna Marie byla známá patronka španělského skladatele Tomáse Luise de Victoriy, který u příležitosti jejího pohřbu napsal Requiem považované za jeho možná nejlepší skladbu.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
Manželství Marie a Maxmiliána bylo šťastné a velmi plodné. Z manželství, uzavřeného v roce 1548 a trvajícího do roku 1576, vzešlo 16 potomků. Marie byla radikální katoličkou a často nesouhlasila s názory svého tolerantnějšího manžela. Své děti se snažila vychovávat v přísné katolické víře, i když tím často vyvolávala neshody se svým mužem. Velký vliv měla na své syny, budoucí císaře Rudolfa a Matyáše. Na její nátlak byli oba odesláni na výchovu do Španělska, aby nenásledovali svého otce v jeho náboženské vlažnosti. Později tam byli odesláni i mladší synové Albrecht a Václav společně se svou sestrou Annou.
Z manželství Marie a Maxmiliána se narodilo šestnáct potomků, ale jenom deset se dožilo dospělosti.
- Anna (2. listopadu 1549 – 26. října 1580), ⚭ 1570 Filip II. Španělský (21. května 1527 – 13. září 1598), král španělský, neapolský a sicilský, portugalský, chilský a vévoda burgundský a milánský
- Ferdinand (28. března 1551 – 16. června 1552), rakouský arcivévoda
- Rudolf (V.) II., (18. července 1552 – 20. ledna 1612), císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda
- Arnošt (15. července 1553 – 12. února 1595), nizozemský místodržitel, svobodný a bezdětný
- Alžběta (5. července 1554 – 22. ledna 1592), ⚭ 1570 Karel IX. (27. června 1550 – 30. května 1574), francouzský král od roku 1560 až do své smrti
- Marie (27. července 1555 – 28. června 1556), rakouská arcivévodkyně
- Matyáš (24. února 1557 – 20. března 1619), císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda, ⚭ 1611 Anna Tyrolská (4. října 1585 – 14. prosince 1618)
- syn (*/† 20. října 1557)
- Maxmilián (12. října 1558 – 2. listopadu 1618), velmistr řádu německých rytířů
- Albrecht (13. listopadu 1559 – 13. července 1621), arcibiskup toledský, portugalský vicekrál a nizozemský místodržitel ⚭ 1599 Isabela Klára Evženie (12. srpna 1566 – 1. prosince 1633), dcera španělského a portugalského krále Filipa II. (I.) a francouzské princezny Alžběty z Valois
- Václav (9. března 1561 – 22. září 1578), rakouský arcivévoda, velkopřevor řádu maltézských rytířů , svobodný a bezdětný
- Fridrich (21. června 1562 – 25. ledna 1563), rakouský arcivévoda
- Marie (*/† 1564), rakouská arcivévodkyně
- Karel (26. září 1565 – 23. května 1566), rakouský arcivévoda
- Markéta (25. ledna 1567 – 5. července 1633), jeptiška
- Eleonora (4. listopadu 1568 – 12. března 1580), rakouská arcivévodkyně
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FIDLER, Jiří. České královny. Praha: Fragment, 2011. 64 s. ISBN 978-80-253-1272-8.
- ↑ LIŠKA, Vladimír. Ženy českých vládců. Praha: Nakladatelství XZY, 2015. 238 s. ISBN 978-80-7505-157-8.
- ↑ ČECHURA, Jaroslav. Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2016. 585 s. ISBN 978-80-7451-505-7.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Španělská na Wikimedia Commons
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Isabela Portugalská |
1564–1576 Marie Španělská |
Nástupce: Anna Tyrolská |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Jagellonská |
1563–1572 Marie Španělská |
Nástupce: Anna Tyrolská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Jagellonská |
1563–1572 Marie Španělská |
Nástupce: Anna Tyrolská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Jagellonská |
1564–1576 Marie Španělská |
Nástupce: Anna Tyrolská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Jagellonská |
1564–1576 Marie Španělská |
Nástupce: Anna Tyrolská |
- Vévodkyně
- Arcivévodkyně
- Španělští Habsburkové
- Habsburkové v 17. století
- Španělské infantky
- České královny
- Uherské královny
- Chorvatské královny
- Manželky panovníků Svaté říše římské
- Lidé z Prahy
- Narození v roce 1528
- Narození 21. června
- Narození v Madridu
- Úmrtí v roce 1603
- Úmrtí 26. února
- Úmrtí v Madridu
- Pohřbení v Madridu