Přeskočit na obsah

Isabela Kastilská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Isabela I. Kastilská)
Isabela I. Kastilská
královna Kastilie a Leónu
Doba vlády11. prosinec 1474 – 26. listopad 1504
Korunovace13. prosinec 1474
Narození22. dubna 1451
Madrigal de las Altas Torres
Úmrtí26. listopadu 1504 (ve věku 53 let)
Medina del Campo
PohřbenaKrálovská kaple v Granadě
PředchůdceJindřich IV.
NástupceJana I.
ManželFerdinand II. Aragonský
PotomciIsabela
Jan
Jana
Marie
Kateřina
RodTrastámarové
OtecJan II. Kastilský
MatkaIsabela Portugalská
PříbuzníKateřina, kněžna asturská, Leonor Kastilská, Jindřich IV. Kastilský, Alfons a Marie Kastilská (sourozenci)
Filip I. Kastilský (zeť)
Jindřich VIII. Tudor (zeť)
Marie I. Tudorovna (vnuk)
Karel V. Habsburský (vnuk)
Ferdinand I. Habsburský (vnuk)
Filip II. Španělský (pravnuk)
Isabela Habsburská (vnuk)
Filip III. Španělský (prapravnuk)
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabela I. (španělsky: Isabel I; 22. dubna 1451, Madrigal de las Altas Torres – 26. listopadu 1504, Medina del Campo), také Isabela I. Katolická (španělsky: Isabel la Católica), byla kastilská a leónská královna od roku 1474 do své smrti v roce 1504. Od roku 1479 do své smrti byla také aragonskou královnou jako manželka krále Ferdinanda II. Isabela a Ferdinand, vládnoucí společně nad dynasticky sjednoceným Španělskem, jsou známí jako Katolická Veličenstva.[1]

Po boji o trůn Isabela reorganizovala vládní systém a snížila kriminalitu a státní dluh, který po sobě zanechal její nevlastní bratr král Jindřich IV. Její sňatek s Ferdinandem v roce 1469 vytvořil základ sjednocení kastilského a aragonského království, a položil tak základy budoucího Španělska. Reformy její i ty, které provedla se svým manželem, měly vliv, který daleko přesahoval hranice jejich spojených království.[2]

Isabela I. Kastilská a Ferdinand II. Aragonský jsou známí tím, že jako první panovníci byli označováni jako „španělská královna“ a „španělský král“. Dokončili reconquistu, vydali dekret z Alhambry, v důsledku kterého došlo k masovému vyhnání Židů ze Španělska, založili španělskou inkvizici a financovali plavbu Kryštofa Kolumba do Indie v roce 1492. Tak položili základy španělského impéria a mocenského vzestupu Španělska, které se stalo v 16. století přední evropskou i světovou velmocí. 16. století je považováno za španělský zlatý věk.

Isabele a jejímu manželovi španělský papež Alexandr VI. udělil titul „Katolické Veličenstvo“. V roce 1974 jí byl v rámci katolické církve udělen titul Služebnice Boží.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Isabela se narodila jako dcera královského páru Jana II. Kastilského a Isabely Portugalské. V době jejího narození byla po svém starším nevlastním bratrovi Jindřichovi druhá v linii následnictví trůnu. Jindřichovi bylo v té době 26 let, byl ženatý, ale bezdětný. Isabelin mladší bratr Alfons se narodil o dva roky později, 17. listopadu 1453, čímž se posunula na třetí místo v linii následnictví. Když byly Isabele tři roky, Jan II. zemřel a na trůn nastoupil její nevlastní bratr Jindřich. Jindřich královnu-vdovu i s dětmi poslal stranou z kastilského dvora, žili střídavě v Arévalu a Madridu. Nazpět ke dvoru byli povoláni roku 1462, krátce předtím, než se Jindřichovi IV. a jeho druhé choti Janě Portugalské narodila dcera Jana, které se Isabela stala při křtu kmotrou.

Časem se Isabele podařilo se jí Jindřicha přesvědčit, aby ji jmenoval svou následnicí. Isabela si přála být silnou vládkyní a vrátit Kastilii, kde došlo k rozbrojům mezi králem a šlechtou, klid a prosperitu. Proto také odmítla ženichy, kteří jí byli nabízeni, manžela si vybrala sama a v tajnosti si vyjednala sňatek, neboť Jindřich IV. s její volbou nesouhlasil.

Roku 1469 se provdala za Ferdinanda, následníka aragonského krále Jana II., který pocházel stejně jako ona z dynastie Trastamara. Páru se během patnácti let narodilo šest dětí, dva chlapci a čtyři dcery, které se všechny staly jako dospělé královnami. Nejstarší Isabela a druhá nejmladší Marie se provdaly za portugalského krále Manuela I., Juana za Filipa Habsburského, syna císaře Maxmiliána I., a nejmladší Kateřina Aragonská se stala první manželkou anglického krále Jindřicha VIII. Jediný syn Juan se oženil s Maxmiliánovou dcerou Markétou Habsburskou, ale již šest měsíců po svatbě, v pouhých 19 letech, zemřel. Jeho žena byla v té době sice těhotná, ale dcera se narodila předčasně a byla mrtvá. Dalšího syna Isabela potratila.

Roku 1474 Jindřich IV. zemřel a Isabela se stala Kastilskou královnou. Roku 1479 převzal Ferdinand vládu v Aragonii. Tak vznikla dynastická unie Kastilie a Aragonu, která položila základy budoucího jednotného španělského státu. Isabela s Ferdinandem dobyli zbývající muslimskou část Pyrenejského poloostrova - počátkem ledna 1492 se jejich vojska zmocnila vyhladovělé Granady - a dokončili tak po mnoha staletích reconquistu, zpětné dobývání poloostrova na Arabech.

Složitým politicko-náboženským opatřením bylo rozhodnutí ze září 1480, kdy Isabela a Ferdinand podepsali v Seville listinu, jíž vstoupila v platnost papežská bula Sixta IV., díky níž byla ve Španělsku zavedena inkvizice jako královská instituce. Ve středověku považovala křesťanská společnost jednotu víry za svůj charakteristický znak. Nicméně Pyrenejský poloostrov byl do té doby oblastí, kde fungovala menší či větší míra náboženské tolerance ať pro Židy či pro tzv. mudejary, muslimy, kteří neodešli z území dobytého křesťany a zachovali si svou víru. Španělská inkvizice byla namířena hlavně proti konvertitům, moriskům, neboť po skončení reconquisty převládla myšlenka o zaručení soudržnosti společnosti na základě homogenity víry.

Socha Isabely od Felipe Bigarnyho v Capilla Real v Granadě

Dalším důležitým královským rozhodnutím, na němž měla zásluhu především královna Isabela, byla podpora muže, který se na základě svých propočtů a zkušeností z oblasti námořnictví rozhodl doplout do Indie západním směrem, to znamená nikoliv podél pobřeží Afriky. Jednalo se o Kryštofa Kolumba, který přišel do Kastilie z italského Janova.Královna jeho požadavek nejdříve třikrát odmítla, nakonec však souhlasila. S její a Ferdinandovou podporou se Kryštof Kolumbus vypravil na velkou zámořskou cestu a objevil v roce 1492 Ameriku. Tento náhodný objev položil základy ke vzniku velké španělské koloniální říše na území Severní, Střední a Jižní Ameriky. Po objevení Ameriky a přílivu peněz z těžby zlata a obchodu s koloniemi nastal ve Španělsku tzv. Siglo de Oro – zlatý věk vzdělanosti a kultury.

Roku 1496 udělil papež Alexandr VI. svou bulou Si convenit manželům Ferdinandu II. Aragonskému a Isabele Kastilské titul katolická Veličenstva.

Roku 1500 se mezi Ferdinandem II. a francouzským králem Ludvíkem XII. rozpoutal konflikt o vládu nad Neapolským královstvím. Tato válka skončila Granadským mírem v roce 1504, v témže roce se Ferdinand nechal korunovat neapolským králem. Ferdinand a Isabela učinili ze Španělska jednu z nejbohatších a nejmocnějších zemí v Evropě a dali svým dědicům do ruky moc nad celým Španělskem.

Isabela Kastilská zemřela 26. listopadu 1504 v Medině del Campo. Je pohřbena v Královské kapli v Granadě po boku Ferdinanda, který ji přežil o dvanáct let.

Proces blahořečení

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1990 byl v arcidiecézi Valladolid zahájen její proces blahořečení.

Potomci

[editovat | editovat zdroj]
  • Isabela (2. října 1470 – 23. srpna 1498),
    ⚭ 1490 Alfons, princ Portugalský (18. května 1475 – 13. července 1491), korunní princ portugalský, tragicky zahynul
    ⚭ 1497 Manuel I. Portugalský (31. května 1469 – 13. prosince 1521), král Portugalska a Algarve od roku 1495 až do své smrti
  • 31. května 1475, potrat syna
  • Jan (28. června 1478 – 4. října 1497), španělský následník trůnu a dědic Kastilie a Aragonu, ⚭ 1496 Markéta Habsburská (10. ledna 1480 – 1. prosince 1530)
  • Jana I. (6. listopadu 1479 – 12. dubna 1555), královna Kastilie, Leónu, Galicie, Aragonie, Valencie, Navarry, Sardinie, Mallorky, Sicílie a Neapole od roku 1504 až do své smrti, ⚭ 1496 Filip I. Sličný (22. července 1478 – 25. září 1506), vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský
  • Marie Aragonská (29. června 1482 – 7. března 1517), ⚭ 1500 Manuel I. Portugalský (vdovec po její starší sestře)
  • dcera (*/† 1. července 1482), dvojče Marie
  • Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 – 7. ledna 1536),
    ⚭ 1501 Artur Tudor (19/20. září 1486 – 2. dubna 1502), princ z Walesu, následník anglického trůnu
    ⚭ 1509 Jindřich VIII. Tudor (28. června 1491 – 28. ledna 1547), král Anglie a Irska od roku 1509 až do své smrti, sňatek anulován v roce 1533

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Jindřich II. Kastilský
 
 
 Jan I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Juana Manuel
 
 
 Jindřich III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Petr IV. Aragonský
 
 
 Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Sicilská
 
 
 Jan II. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Eduard III. Anglický
 
 
 Jan z Gentu
 
 
 
 
 
 
 Filipa Henegavská
 
 
 Kateřina z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
 Petr I. Kastilský
 
 
 Konstancie Kastilská
 
 
 
 
 
 
 Marie z Padilly
 
Isabela I. Kastilská
 
 
 
 
 
 Petr I. Portugalský
 
 
 Jan I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
 Teresa Lourenço
 
 
 Jan Portugalský
 
 
 
 
 
 
 Jan z Gentu
 
 
 Filipa z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
 Blanka z Lancasteru
 
 
 Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
 Jan I. Portugalský
 
 
 Alfons I.
 
 
 
 
 
 
 Inês Pires
 
 
 Isabela z Braganzy
 
 
 
 
 
 
 Nuno Álvares Pereira
 
 
 Beatriz Pereira de Alvim
 
 
 
 
 
 
 Leonor de Alvim
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ WATSON, Fiona Flores. History - The Catholic Monarchs. Andalucia.com [online]. 2013-07-26 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ Isabella I | Biography, Reign, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Sicilská královna
Předchůdce:
Jana Enríquezová		 1479–1504
Isabela Kastilská		 Nástupce:
Germaine z Foix
Neapolská královna
Předchůdce:
Anna Bretaňská		 1504–1504
Isabela Kastilská		 Nástupce:
Germaine z Foix
Kněžna z Asturie
Předchůdce:
Alfons		 1468–1474
Isabela Kastilská		 Nástupce:
Isabela
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Isabela_Kastilská&oldid=25702770“