Konstancie Kastilská (1354–1394)

Konstancie Kastilská
	vévodkyně z Lancasteru
Narození	1354; Castrojeriz
Úmrtí	24. března 1394; hrad Leicester
Pohřbena	Kostel Zvěstování Panny Marie v Leicesteru
Manžel	Jan z Gentu
Potomci	Kateřina z Lancasteru
Dynastie	Burgundsko-Ivrejská dynastie
Otec	Petr I. Kastilský
Matka	Marie z Padilly
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstancie Kastilská (španělsky Constanza de Castilla, červen 1354 Castrojeriz, provincie Burgos – 24. března 1394 hrad Leicester) byla vévodkyně z Lancasteru a nositelka Podvazkového řádu.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako prostřední ze tří dcer/čtyř potomků kastilského krále Pedra Krutého a jeho milenky Marie z Padilly; nejstarší sestra a mladší bratr však zemřeli ještě za života jejich otce. Pedro Kastilský prohlásil své dvě přeživší dcery počaté ve vztahu s Marií za legitimní a jejich matku i přes existenci dalších dvou manželství za svou jedinou zákonitou choť,^[1] s níž se měl oženit tajně ještě před vynuceným sňatkem s Blankou Bourbonskou. Protože Konstanciina starší sestra Beatrix se zaslíbila církvi a zemřela těsně před otcovou smrtí, měla Konstancie po otcově zavraždění roku 1369 nárok na kastilský trůn, ten však získal králův nevlastní bratr, levoboček Alfonse XI. Kastilského a Pedrův vrah Jindřich z Trastámary.

Když roku 1369 usedl po smrti Konstanciina otce na kastilský trůn jeho nevlastní bratr Jindřich, zůstala Konstancie dva roky obklíčena v pevnosti Carmona, dokud nebyl dojednán její odchod na území anglického krále.

Nároky na kastilský trůn

21. září roku 1371 se v Roquefort (dep. Landes v Guyenne) ve věku sedmnácti let provdala za ovdovělého Jana z Gentu, vévodu z Lancasteru, třetího syna anglického krále Eduarda III. Z manželství vzešly dvě děti, starší dcera a mladší syn, jenž však zemřel ještě jako batole.

Konstancie a její mladší sestra Isabela, jež se roku 1372 provdala za čtvrtého syna anglického krále Edmunda z Langley, vévodu z Yorku, byly považovány za legitimní dědičky Pedra I. a anglický král jejich sňatky se svými syny získal východisko ke vznesení nároku na připadnutí kastilského království do rukou anglické monarchie.

30. ledna roku 1372 byl Jan z Gentu a jeho manželka Konstancie prohlášeni králem Eduardem III. za kastilského krále a královnu, jejich ambice však nedošly naplnění. V roce 1385 po bitvě u Aljubarroty, v níž kastilský král Jan I. utrpěl porážku od portugalského krále Jana I., hodlal Jan z Gentu nároky na kastilský trůn realizovat prostřednictvím vojenského tažení, jež rozšířilo spektrum víru stoleté války mezi Francií a Anglií. 9. května roku 1386 Portugalsko a Anglie uzavřely alianci smlouvou z Windsoru a 25. července téhož roku se v La Coruña vylodili Jan z Gentu, jeho manželka Kateřina Kastilská a jejich dcera Kateřina. Postupovali z jihu Galicie a svůj dvůr usadili v Orense, aby zde strávili zimu. Společně s portugalským králem vpadli do Leónu, ale nemohouce porazit kastilské obrátili se na jih překročivše řeku Duero mezi Zamorou a Torem. Po těchto skrovných výsledcích anglo-portugalského tažení a po ztrátě podpory v Galicii uzavřeli Jan z Gentu a Jan I. Kastilský za zády portugalského krále dohodu, jež byla základem smlouvy z Bayonne, uzavřené v Bayonne 8. července roku 1388, kterou se Jan z Gentu a jeho manželka Kateřina vzdávají svých následnických práv ke kastilskému trůnu ve prospěch manželství jejich dcery Kateřiny s prvorozeným synem Jana I. Kastilského Jindřichem, budoucím Jindřichem III. Kastilským, jemuž byl udělen titul kníže z Asturie. Manželstvím, jež bylo uzavřeno již v březnu toho roku, byly spojeny dvě nástupnické větve Alfonse XI. a do budoucna eliminovány jejich střety stran nároků na kastilský trůn. Kromě toho Konstancie a Jan z Gentu získali značné odškodnění za zřeknutí se svých nároků v podobě královských měst a vesnic v Guadalajaře, Olmedu, Medině del Campo a Huete se všemi jejich důchody, rentami a právy, jenž jim byly uděleny po dobu života doni Konstancie.

Smrt a odkaz

Konstancie zemřela na hradě v Leicesteru v březnu roku 1394 a byla pohřbena v místním kostele Zvěstování Panny Marie^[2] Jan z Gentu se po dvou letech vdovství oženil s rovněž ovdovělou Kateřinu Swynfordovou, jež byla podle všeho jeho milenkou již za jeho manželství s Konstancií, o čemž svědčí data narození četného Janova potomstva.^[3] O jejich vztahu se veřejně vědělo, vévoda svou milenku vydržoval.

Vývod z předků

Sancho IV. Kastilský

Ferdinand IV. Kastilský

Marie z Moliny

Alfons XI. Kastilský

Dinis I. Portugalský

Konstancie Portugalská

Alžběta Portugalská

Petr I. Kastilský

Dinis I. Portugalský

Alfons IV. Portugalský

Konstancie Kastilská

Lope Garciez de Padilla

García de Padilla

Juan García de Padilla

Petr I. Kastilský

Leonor de Vera

Marie z Padilla

Marie z Padilly

Gonzalo Pérez de Henestrosa, 6.Señor de Henestrosa

Fernán Gonzalez de Henestrosa

Teresa de Ceballos

María Fernández de Henestrosa

Arias Dias de Asturias, Señor de Valderabano

Aldonza Ramírez de Silva

Aldonza Ramirez, Señora de Alcañices

Reference

↑ LOPES, Fernão. Kronika vlády krále Dona Pedra I.. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0231-4. S. 114.
↑ Britain's Royal Families, str.102
↑ WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. Dostupné online. ISBN 009953973X. S. 102. (anglicky)

Externí odkazy

http://thepeerage.com/p10206.htm#i102058
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancie Kastilská na Wikimedia Commons

[lop114-1] LOPES, Fernão. Kronika vlády krále Dona Pedra I.. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0231-4. S. 114.

[Weir102-2] Britain's Royal Families, str.102

[Weir103-3] WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. Dostupné online. ISBN 009953973X. S. 102. (anglicky)

[1]

[2]

[3]