Josef František Habsbursko-Lotrinský

Josef František Habsbursko-Lotrinský
Josef František Habsbursko-Lotrinský
	Josef František v roce 1910
Rodné jméno	Josef František Leopold Antonín Ignác Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození	28. března 1895; Brno, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. září 1957 (ve věku 62 let); Carcavelos, Portugalsko
Místo pohřbení	Feldafing, Bavorsko a posléze Hrobka palatinů v Budapešti
Povolání	voják a politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Choť	Anna Pia Monika Saská
Děti	Markéta; Ilona; Anna Terezie Gabriela; Josef Arpád; István Dominik; Marie Kynga; Géza Ladislav; Michael Koloman
Rodiče	Josef August Rakouský; Augusta Marie Luisa Bavorská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Příbuzní	Josef Karel Habsbursko-Lotrinský, Monika Ilona Habsbursko-Lotrinská, Josef Karel Habsbursko-Lotrinský, Maria-Christina Erzherzogin von Österreich, Andreas-Augustinus Erzherzog von Österreich, Alexandra Lydia Erzherzogin von Österreich, Nikolaus Franziskus Erzherzogin von Österreich a Johannes-Jacobus Erzherzog von Österreich (vnoučata)
Funkce	člen Panské sněmovny (1917–1918); member of the Hungarian upper chamber (od 1927)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef František Habsbursko-Lotrinský (německy: Joseph Franz Leopold Anton Ignatius Maria von Habsburg-Lothringen; 28. března 1895^[2] Brno – 25. září 1957 Carcavelos) byl rakouský arcivévoda z uherské linie habsbursko-lotrinské dynastie.

Původ

Narodil se v Brně jako prvním potomek arcivévody Josefa Augusta a bavorské princezny Augusty Marie Luisy. V Budapešti navštěvoval střední školu, po které se věnoval studiu práv na tamní univerzitě. Poté studoval na kadetní škole a na akademii Ludovika.

Vojenská kariéra

Od roku 1915 byl praporčíkem 7. c. a k. německého husarského pluku Viléma II. O rok později se stal nadporučíkem. Bojoval pod velením generálů Arza a Borojeviće. Za statečnost v bitvě, která se konala u Putny v Rumunsku, získal hodnost rytmistra.

Roku 1919 byl zajat stoupenci Maďarské republiky rad, avšak s pomocí anglické královské rodiny byl propuštěn a mohl zůstat v zemi.

Od roku 1927 byl členem obnovené horní sněmovny a započal studium hospodářských věd, které ukončil doktorátem.

Od roku 1944 žil mimo Maďarsko. Zemřel v portugalském Carcavelos, jeho ostatky však byly po smrti převezeny do Bavorska a uloženy na hřbitově ve Feldafingu.