Gisela Habsbursko-Lotrinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gisela Habsbursko-Lotrinská
rakouská arcivévodkyně a princezna
Gisela Habsbursko-Lotrinská
Manžel Leopold Bavorský
Úplné jméno Gisela Louise Marie
Narození 12. červenec 1856
Laxenburg
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. července 1932
Mnichov, Bavorsko
Výmarská republikaVýmarská republika Výmarská republika
Potomci Alžběta Marie
Augusta Marie Luisa
Jiří František
Konrád Luitpold
Dynastie Habsbursko-Lotrinští
Otec František Josef I.
Matka Alžběta Bavorská

Arcivévodkyně Gisella Habsbursko-Lotrinská (celým jménem Gisella Louise Marie arcivévodkyně Rakouská, princezna Bavorská, 12. července 1856, Laxenburg, Rakousko – 27. července 1932 Mnichov), byla rakouská arcivévodkyně a princezna, dcera císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sisi.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Gisela jako dítě

Byla druhorozenou dcerou císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sisi. Byla sice pokřtěna jako Gisella, ovšem sama své jméno psala výhradně jen s jedním L. Stejně jako její starší sestra a bratr byla vychovávána svou babičkou z otcovy strany, arcivévodkyní Žofií. Se svojí matkou Alžbětou měla chladný vztah, naproti tomu si byla velmi blízká se svým mladším bratrem, korunním princem Rudolfem. I po svatbě a přesídlení do Bavorska zůstávali oba sourozenci ve spojení. S Rudolfovou sebevraždou se nemohla do konce svého života vyrovnat.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Gisela a Leopold

20. dubna 1873 se provdala ve Vídni za svého bratrance 2. stupně Leopolda prince Bavorského, syna prince regenta Luitpolda Bavorského a jeho ženy arcivévodkyně Augusty Ferdinandy. Svatebním darem dostali od císaře pozdější Palais Luitpold v Mnichově. V Bavorsku byla manželovou rodinou vřele přijata. Mladí manželé bydleli v paláci v mnichovské čtvrti Schwabing, kde přivedli na svět čtyři děti. Hned po svatbě byla ulice naproti paláci pojmenována na její počest Giselastraße. Roku 1898 zdědila po své matce zámeček Achilleon, ležící na ostrově Korfu.

Její manžel zastával významnou funkci v Rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti polního maršála. V roce 1913 sice odešel do penze, ale po vypuknutí 1. světové války byl v roce 1915 povolán zpět do služby a velel bojům na východní frontě.

Dobročinné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Její život byl zasvěcen sociální a náboženské angažovanosti. Zakládala charity pro chudé, hluché a nevidomé a během první světové války nechala ve svém mnichovském paláci zřídit lazaret. Stala se rovněž patronkou mnichovského gymnázia, které dodnes nese její jméno. Když v roce 1918 vypukla v Rakousko-Uhersku revoluce, celá její rodina uprchla z města, ale Gisela zůstala a v roce 1919 se účastnila voleb, v nichž měly ženy nad 20 let poprvé možnost volit.

Stáří[editovat | editovat zdroj]

20. dubna 1923 oslavila s Leopoldem zlatou svatbu. Po 57 letech manželství pak Leopold zemřel dne 28. září 1930. Ona sama jej přežila o necelé 2 roky, zemřela jako poslední z císařských sourozenců ve věku 76 let a je pohřbena po manželově boku v kostele sv. Michaela v Mnichově.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Byla po ní pojmenována celá jedna rakouská železniční trať: Giselabahn ze stanice Salzburg Hauptbahnhof do stanice Wörgl Hauptbahnhof přes Bischofshofen, Zell am See a Kitzbühel. Giselabahn (nebo též Salzburg-Tiroler-Bahn) tvoří součást Trati císařovny Alžběty, pojmenované po Giselině matce. Její trasa vede z Vídně přes Linec a Welsu do Pasova a také přes Wels, Salcburk a Zell am See do Wörglu, jež tvoří druhou část rakouského Západního koridoru (Vídeň - Lindau).

Také kolesový parník Gisela z roku 1871, který ještě dnes čeří vodu Traunsee, je pojmenován po císařské dceři.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Prince and Bride Part", New York Times, September 20, 1912, p. 4.
  2. "Prince's Marriage Voided", New York Times, October 7, 1912, p. 1.
  3. "Won't Annul Marriage", New York Times, October 12, 1912, p. 4.
  4. "Princess Seeks Divorce", New York Times, November 5, 1912, p. 8.
  5. "Royal Marriage Has Been Dissolved", New York Times, January 18, 1913, p. 3.
  6. "Prince George of Bavaria", The Times, January 18, 1913, p. 5.
  7. "Dissolution of a Royal Marriage", The Times, April 28, 1913, p. 5.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 152–153. 
  • Leopold Prinz von Bayern: Lebenserinnerungen
  • Martha Schad: Kaiserin Elisabeth und ihre Töchter, Piper 2006
  • Friedrich Weissensteiner: Liebeshimmel und Ehehöllen, Heyne 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]