Elina Svitolinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jelina Svitolinová)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elina Svitolinová
Еліна Світоліна
Elina Svitolinová ve Wimbledonu 2017
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození 12. září 1994 (24 let)
Místo narození Oděsa, Ukrajina
Bydliště Charkov, Ukrajina
Výška 174 cm
Váha 60 kg
Profesionál od 2010
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 12 608 625 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 329–169
Tituly 13 WTA, 1 WTA 125s, 6 ITF
Nejvyšší umístění 3. místo (11. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2018)
French Open čtvrtfinále (2015, 2017)
Wimbledon 2. kolo (2015, 2016)
US Open 4. kolo (2017, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň vítězka (2018)
Olympijské hry čtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 47–60
Tituly 2 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 108. místo (4. května 2015)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2017)
French Open 2. kolo (2015)
Wimbledon 3. kolo (2014)
US Open 1. kolo (2014)
Týmové soutěže
Hopman Cup finále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201811011. listopadu 2018

Elina Svitolinová, ukrajinsky Еліна Михайлівна Світоліна, Elina Mychajlivna Svitolina, (* 12. září 1994 Oděsa) je ukrajinská profesionální tenistka, juniorská šampiónka z French Open a vůbec první hráčka z Ukrajiny v elitní světové desítce žebříčku WTA, do níž se posunula v únoru 2017.[1]

Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour třináct turnajů ve dvouhře, když triumfovala na červencovém Baku Cupu 2013[2], kde trofej obhájila i v sezóně 2014. Během května 2015 pak ovládla turnaj v Marrakéši, v březnu 2016 zvítězila v Kuala Lumpuru, začátkem února 2017 si podmanila Taiwan Open a v témže měsíci si odvezla titul z Dubai Tennis Championships 2017. V sezóně 2018 přidala výhry na Brisbane International, obhajoby na Dubai Tennis Championships i Rome Masters, a jako první Ukrajinka v závěru triumfovala na Turnaji mistryň. Dvě kariérní turnajová vítězství přidala ze čtyřhry.[3]

Turnajové výhry dosáhla také v sérii WTA 125K na punéckém Royal Indian Open 2012. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 3. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2015 na 108. místě.[4] Od roku 2017 ji trénují bývalí tenisté, Španěl Gabriel Urpi a Francouz Thierry Ascione. V letech 2014–2016 tuto roli plnil Iain Hughes a v sezóně 2016 také bývalá světová jednička Justine Heninová. V počáteční fázi kariéry byli kouči Andrej Lucenko a Sebastien Mattieu.

V ukrajinském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 dubnovým utkáním baráže o Světovou skupinu proti Spojeným státům, v němž prohrála obě dvouhry se Serenou Williamsovou i Christinou McHaleovou. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 10–7 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[5]

Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako patnáctá nasazená. Ve třetím kole porazila poprvé v kariéře světovou jedničku, když na ni nestačila obhájkyně titulu Serena Williamsová.[6] Ve čtvrtfinále však byla nad její síly Petra Kvitová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Olgou Savčukovou. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od českého páru Andrea HlaváčkováLucie Hradecká.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začala hrát v pěti letech.

Debutový turnaj na okruhu ITF odehrála v sezóně 2008 v ukrajinském Charkově. Premiérový titul ze čtyřhry si připsala na stejném turnaji v roce 2010, když byla její spoluhráčkou krajanka Kateryna Kozlovová. První vítězství ve dvouhře přišlo na istanbulském turnaji v srpnu 2011 poté, co ve finále přehrála Slovinku Anju Prislanovou.

Mutua Madrid Open 2015 znamenal porážku ve druhém kole

Na French Open 2010 vyhrála dvouhru juniorky po finálovém triumfu nad tuniskou hráčkou Ons Jabeurovou.[7] V boji o singlový juniorský titul ve Wimbledonu 2012 nestačila na Kanaďanku Eugenii Bouchardovou. Na US Open 2012 postoupila z kvalifikace do hlavní soutěže ženské dvouhry, kde v úvodním kole podlehla Srbce Aně Ivanovićové. První kolo nepřešla ani na Australian Open 2013, když nenašla recept na favorizovanou pátou nasazenou Angelique Kerberovou.

Premiérový triumf na okruhu WTA Tour vybojovala na listopadovém Royal Indian Open 2012 v indickém Puné, turnaji hraném v rámci úvodního ročníku série WTA 125K. Ve finále si poradila s Japonkou Kimiko Dateovou Krummovou. Druhý titul přidala na červencovém Baku Cupu 2013, když ve finále zdolala izraelskou hráčku Šachar Pe'erovou ve dvou setech. V osmnácti letech se tak stala první teenagerkou od února 2012, která vyhrála titul na tomto ženském okruhu.[2] Bodový zisk ji posunul o třicet dva míst výše a v následné klasifikaci WTA z 29. července 2013 figurovala na 49. příčce.[8]

Na Australian Open 2014 na úvod přehrála dvojnásobnou grandslamovou šampiónku a turnajovou devatenáctku Světlanu Kuzněcovovou.[9] Po výhře nad Australankou, hrající na divokou kartu, Olivií Rogowskou si poprvé v kariéře zahrála třetí kolo majoru, v němž ji po dvousetovém průběhu vyřadila třináctá nasazená Američanka Sloane Stephensová.

Debutovou trofej ze čtyřhry WTA Tour si odvezla v červenci, když v páru s japonskou hráčkou Misaki Doiovou ovládly İstanbul Cup 2014, hraný na tvrdém povrchu. Ve finále zdolaly gruzínsko-polský pár Oxana Kalašnikovová a Paula Kaniová.

Bekhend na US Open 2016

Na srpnovém Cincinnati Masters 2014 zaznamenala první vítězný zápas nad hráčkou elitní desítky, když ve druhém kole vyřadila čerstvou wimbledonskou šampiónku Petru Kvitovou.[10] Poprvé také prošla do čtvrtfinále události z kategorie Premier 5, v němž nestačila na Anu Ivanovićovou ve dvou sadách.[11] Premiérové semifinále turnaje Premier 5 pak dosáhla na Wuhan Open 2014, když cestou pavoukem na její raketě zůstaly Camila Giorgiová, Sabine Lisická, odstoupivší Garbiñe Muguruzaová a ve čtvrtfinále světová osmička Angelique Kerberová. V semifinále však nad její síly byla turnajová trojka Petra Kvitová, které podlehla ve dvou sadách.[12]

Třetí singovou trofej vybojovala na marocké antuce, když na květnovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2015 ve finále zdolala Maďarku Tímeu Babosovou. Zisk 280 bodů ji v následné klasifikaci žebříčku WTA ze 4. května 2015 posunul na dosavadní kariérní maximum, když figurovala na 21. místě, o týden později pak na 19. příčce.

Na únorovém Taiwan Open 2017 vybojovala pátý vavřín po finálové výhře nad Číňankou Pcheng Šuaj. Série neporazitelnosti pokračovala dvěma fedcupovými výhrami ve druhé světové skupině proti Austrálii a také na navazujícím Dubai Tennis Championships 2017 z kategorie Premier 5. V semifinále vyřadila potřetí za sebou, v rozmezí několika měsíců, světovou dvojku Angelique Kerberovou. Dvousetová finálová výhra nad dánskou turnajovou desítku Caroline Wozniackou znamenala zisk 900 bodů. Ten jí zajistil jako vůbec první ukrajinské tenistce v historii, premiérový průnik do elitní světové desítky žebříčku WTA, když se 27. února 2017 posunula z 13. na 10. příčku s minimální ztrátou 25 bodů za osmou Kuzněcovovou. Stala se tak 120 členkou elitního klubu hráček Top 10 od zavedení klasifikace v roce 1975.[1][13]

Ve čtvrtfinále květnového Internazionali BNL d'Italia 2017 v Římě vyřadila třetí hráčku žebříčku Karolínu Plíškovou, jíž dokázala porazit po sérii pěti vzájemných proher. Snížila tak pasivní bilanci utkání na 2–5.[14] Po semifinálové skreči Španělky Garbiñe Muguruzaové během úvodní sady prošla do finálového duelu. V něm přehrála rumunskou světovou čtyřku Simonu Halepovou po třísetovém průběhu. Jako první tenistka si v sezóně 2017 připsala čtvrté turnajové vítězství s bilancí výher a proher 31–6. Bodový zisk jí zajistil návrat do elitní desítky žebříčku a posun na kariérní maximum, když jí po turnaji patřilo 6. místo.[15]

Po dvou letech opět vypadla ve čtvrtfinále French Open 2017, kde hrála jako světová šestka a pátá nasazená. V zápase dvou nejlepších antukářek odehrané části sezóny[16] přitom již nad Halepovou vedla 6–3 a 5–1. Dominantním nástupem si vypracovala vedení 5–0 a jeden míč ji dělil od udělení „kanára“. Po zisku úvodní sady 6–3 kontrolovala průběh i ve druhém setu, v němž vedla již 5–1 na gamy a mířila k postupu. Rumunka však dokázala průběh tohoto dějství otočit a vypracovat si tři setboly za stavu 6–5 a 40:0. Poté, co neproměnila žádný z nich a ani čtvrtý při výhodě, hru ztratila. Vyrovnávající sadu si však připsala v tiebreaku. Ve třetím setu už Halepová řídila hru a Svitolinovou vyvedenou z konceptu deklasovala za 23 minut poměrem 6–0, když se dopustila jen jedné nevynucené chyby při osmi vítězných míčích. Aktivní bilanci vzájemných utkání zvýšila na 3–1.[16]

2018: Vítězka Turnaje mistryň a obhajoby v Dubaji a Římě[editovat | editovat zdroj]

V úvodu sezóny triumfovala na Brisbane International po finálové výhře nad kvalifikantkou Aljaksandrou Sasnovičovou, která na ni uhrála jen tři gamy.[17] Svou první čtvrtfinálovou účast na Australian Open nevylepšila, když podlehla Elise Mertensové.[18] Třetí kolo Qatar Total Open pro ni znamenalo vyřazení od pozdější šampionky Petry Kvitové. Naopak přemožitelku nenalezla v pavouku Dubai Tennis Championships a po finálovém vítězství nad Darjou Kasatkinovou obhájila trofej. Vyhrála tak sedmé finále v řadě.[19] Na BNP Paribas Open odešla poražena ve třetí fázi od Carly Suárezové Navarrové a z navazujícího Miami Open ve čtvrtfinále s Jeļenou Ostapenkovou.[3]

Na French Open prohrála ve třetím kole s Mihaelou Buzărnescuovou

Antukovou část rozehrála čtvrtfinálovou prohrou s Caroline Garciaovou na stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix. Následně opět nenašla recept na Suárezovou Navarrovou, která ji zastavila ve druhém utkání dvouhry Mutua Madrid Open.[3] V repríze finále římského Internazionali BNL d'Italia opět zdolala světovou jedničku Simonu Halepovou, čímž obhájila druhý titul v probíhající sezóně.[20] Grandslamové French Open však opustila již ve třetím kole po prohře od Mihaely Buzărnescuové.[21] Tato Rumunka jí uštědřila druhou porážku za sebou, ve čtvrtfinále travnatého Nature Valley Classic v Birminghamu.[22] Ve Wimbledonu nenašla v úvodním kole recept na čerstvou mallorskou šampionku Tatjanu Mariovou.[3]

Letní US Open Series otevřela semifinálovou účastí na Rogers Cupu, kde nestačila na Sloane Stephensovou. O jedno kolo horšího výsledku dosáhla na cincinnatském Western & Southern Open, porážkou od pozdější vítězky Kiki Bertensové. Podruhé v řadě se probojovala do osmifinále US Open, v němž ji stopku vystavila Anastasija Sevastovová po třísetovém průběhu.[3] Nevýrazné výkony se dostavily v podzimní asijské túře, s vyřazeními v úvodních kolech Wuhan Open od pozdější šampionky Aryny Sabalenkové i pekingského China Open od Aleksandry Krunićové. V utkání přitom ztratila vedení 6–0 a 3–0 na gamy. Do čtvrtfinále se podívala během Hong Kong Tennis Open. V něm její cestu pavoukem uzavřela Wang Čchiang.[3] Stále však neměla jistotu startu na Turnaji mistryň, kterou získala až časnými prohrami Plíškové s Bertensovou na moskevském Kremlin Cupu, kde absentovala.[23]

Na singapurském WTA Finals, kde startovala jako světová sedmička, nejdříve ovládla bílou základní skupinu, v níž porazila všechny tři soupeřky, Wozniackou, Plíškovou i Kvitovou. V semifinále sehrála vyrovnané třísetové klání s Nizozemkou Bertensovou, které vyznělo v její prospěch. Ve finále pak zdolala americkou šestou hráčku žebříčku Sloane Stephensovou ve třech sadách a připsala si třináctý singlový titul na okruhu WTA Tour. Stala se tak první ukrajinskou šampionkou Turnaje mistryň. Jako neporažená vítězka si připsala 1 500 bodů, s posunem na čtvrtou příčku žebříčku.[24]

Finále Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 28. října 2018 WTA Finals, Singapur tvrdý (h) USA Sloane Stephensová 3–6, 6–2, 6–2

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (1–0 D)
WTA Elite Trophy (0–1 D)
Premier Mandatory & Premier 5 (4–0 D)
Premier (2–1 D)
International (6–0 D; 2–0 Č)

Dvouhra: 15 (13–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 28. července 2013 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Izrael Šachar Pe'erová 6–4, 6–4
Vítězka 2. 27. července 2014 Baku, Ázerbájdžán (2) tvrdý Srbsko Bojana Jovanovská 6–1, 7–6(7–2)
Vítězka 3. 2. května 2015 Marrakéš, Maroko antuka Maďarsko Tímea Babosová 7–5, 7–6(7–3)
Vítězka 4. 6. března 2016 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý Kanada Eugenie Bouchardová 6–7(5–7), 6–4, 7–5
Finalistka 1. 27. srpna 2016 New Haven, Spojené státy tvrdý Polsko Agnieszka Radwańská 1–6, 6–7(3–7)
Finalistka 2. 6. listopadu 2016 Ču-chaj, Čína tvrdý (h) Česko Petra Kvitová 4–6, 2–6
Vítězka 5. 5. února 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý Čína Pcheng Šuaj 6–3, 6–2
Vítězka 6. 25. února 2017 Dubaj, SAE tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 6–4, 6–2
Vítězka 7. 30. dubna 2017 Istanbul, Turecko antuka Belgie Elise Mertensová 6–2, 6–4
Vítězka 8. 21. května 2017 Řím, Itálie antuka Rumunsko Simona Halepová 4–6, 7–5, 6–1
Vítězka 9. 13. srpna 2017 Toronto, Kanada tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 6–4, 6–0
Vítězka 10. 6. ledna 2018 Brisbane, Austrálie tvrdý Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová 6–2, 6–1
Vítězka 11. 25. února 2018 Dubaj, SAE (2) tvrdý Rusko Darja Kasatkinová 6–4, 6–0
Vítězka 12. 20. května 2018 Řím, Itálie (2) antuka Rumunsko Simona Halepová 6–0, 6–4
Vítězka 13. 28. října 2018 Turnaj mistryň, Singapur tvrdý (h) USA Sloane Stephensová 3–6, 6–2, 6–2

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 20. července 2014 İstanbul, Turecko tvrdý Japonsko Misaki Doiová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Polsko Paula Kaniová
6–4, 6–0
Vítězka 2. 26. července 2015 İstanbul, Turecko (2) tvrdý Rusko Darja Gavrilovová Turecko Çağla Büyükakçay
Srbsko Jelena Jankovićová
5–7, 6–1, [10–4]

Finále série WTA 125K[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 11. listopadu 2012 Puné, Indie tvrdý Japonsko Kimiko Dateová 6–2, 6–3

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 8 (6–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 17. května 2010 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Ljudmila Kičenoková 2–6, 6–4, 1–6
Vítězka 2. 16. srpna 2011 Istanbul, Turecko tvrdý Slovinsko Anja Prislanová 6–2, 6–7, 6–0
Vítězka 2. 17. října 2011 Lagos, Nigérie tvrdý Chorvatsko Donna Vekićová 6–4, 6–3
Finalistka 2. 26. prosince 2011 Ťumeň, Rusko tvrdý Rusko Julia Putincevová 6–2, 6–4
Vítězka 3. 19. března 2012 La Marsa, Tunisko antuka Bulharsko Isabella Šinikovová 7–67–4, 7–6 7-5
Vítězka 4. 24. září 2012 Telavi, Gruzie antuka Ukrajina Lesja Curenková 6–1, 6–2
Vítězka 5. 3. února 2013 Ejlat, Izrael tvrdý Rusko Marta Sirotkinová 6–3, 3–6, 7–5
Vítězka 6. 3. srpna 2013 Doněck, Ukrajina tvrdý Maďarsko Tímea Babosová 3–6, 6–2, 7–6(11–9)

Čtyřhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 25. května 2009 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Kateryna Kozlovová Ukrajina Kateryna Avdijenková
Rusko Maria Žarkovová
7–6(3), 3–6, 9–11
Finalistka 1. 3. května 2010 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Kateryna Kozlovová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
4–6, 2–6
Vítězka 1. 19. července 2010 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Kateryna Kozlovová Ukrajina Valentina Ivachněnková
Ukrajina Aljona Sotnikovová
6–3, 7–5
Finalistka 3. 18. dubna 2011 Tessenderlo, Belgie antuka Ukrajina Maryna Zanevská Německo Anna-Lena Grönefeldová
Německo Tatjana Maleková
5–7, 3–6
Vítězka 2. 28. ledna 2013 Ejlat, Izrael tvrdý Rusko Alla Kudrjavcevová Itálie Corinna Dentoniová
Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová
6–1, 6–3

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráč Soupeři Výsledek
Finalistka 1. 9. ledna 2016 Hopman Cup
PerthAustrálie
tvrdý (h) Ukrajina Alexandr Dolgopolov Austrálie Darja Gavrilovová
Austrálie Nick Kyrgios
0–2

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 2010 French Open antuka Tunisko Ons Jabeurová 6–2, 7–5
Finalistka 2012 Wimbledon tráva Kanada Eugenie Bouchardová 2–6, 2–6

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2010 Wimbledon tráva Rusko Irina Chromačevová Maďarsko Tímea Babosová
USA Sloane Stephensová
7–6(9–7), 2–6, 2–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elina Svitolina na anglické Wikipedii.

  1. a b Svitolina To Make Top 10 Debut Following Dubai Victory [online]. WTA Tour, Inc., 2017-02-25 [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Elina Svitolina picks up first WTA title at Baku Cup, United Press International (28 July 2013)
  3. a b c d e f (anglicky) Elina Svitolinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201811011. listopadu 2018
  4. (anglicky) Elina Svitolinová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 201811011. listopadu 2018
  5. (anglicky) Elina Svitolinová na stránkách Fed Cupu, přístup: 201811011. listopadu 2018
  6. Dan Levinsohn. Serena Williams loses in singles round three, out of Rio Olympics [online]. NBC Olympics, 2016-08-10 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Svitolina and Velotti take French Open junior titles [online]. June 6, 2010 [cit. 2010-08-18]. Rolland Garros. (anglicky) 
  8. Svitolina rising quickly in WTA rankings, United Press International (29 July 2013)
  9. Serena earns record-tying 60th victory at Australian Open, Arizona Daily Star, 15 January 2014
  10. Kuznetsova stuns Bouchard in Cincy, WTA official website, 13 August 2014
  11. Sharapova wins Halep showdown, WTA official website, 15 August 2014
  12. pva. Kvitová si ve Wuhanu zahraje o titul. tenisportal.cz [online]. 2014-09-26 [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  13. ZABLOUDIL, Luboš. Svitolinová si v Dubaji došla pro nejcennější trofej a premiérový posun do Top 10 [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-25 [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. 
  14. ZABLOUDIL, Luboš. Plíšková posun v žebříčku nevybojovala, v Římě vypadla se Svitolinovou [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-19 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Svitolinová zastavila zraněnou Halepovou a má čtvrtý letošní titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-21 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. 
  16. a b Ondřej Jirásek. Kar. Plíšková udolala Garciaovou a je v Paříži poprvé v semifinále! V něm vyzve Halepovou [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-07 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. (česky) 
  17. Svitolina stops Sasnovich, wins first title in Brisbane [online]. 06-01-2018 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Magical Mertens stuns Svitolina to make Aussie Open semis [online]. 23-01-2018 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Celý týden jsem hrála solidní tenis, radovala se Svitolinová po obhajobě triumfu v Dubaji [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-03 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online. 
  20. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Svitolinová v Římě smetla Halepovou a obhájila titul! [online]. ŘÍM: TenisPortal.cz, 2018-05-20 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  21. Buzarnescu blows by Svitolina in stunning Paris upset [online]. WTA Tour, Inc., 01-06-2018 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Buzarnescu bounces Svitolina from Birmingham [online]. 22-06-2018 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Plíšková v Moskvě prohrála se Zvonarevovou a může přijít o Turnaj mistryň [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-17 [cit. 2018-10-17]. Dostupné online. 
  24. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Životní úspěch Svitolinové: Jako první Ukrajinka vyhrála Turnaj mistryň [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28datum přístupu = 2018-10-29. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]