Horní Bříza
Horní Bříza | |
---|---|
Letecký pohled na Horní Břízu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Třemošná |
Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°50′25″ s. š., 13°21′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 191 (2024)[1] |
Rozloha | 14,55 km² |
Katastrální území | Horní Bříza |
Nadmořská výška | 367 m n. m. |
PSČ | 330 12 |
Počet domů | 671 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Třída 1. máje 300 330 12 Horní Bříza podatelna.mu@hornibriza.cz |
Starosta | David Kapr |
Oficiální web: www | |
Horní Bříza | |
Další údaje | |
Kód obce | 558885 |
Kód části obce | 42633 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní Bříza (německy Ober Birken) je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 4 200[1] obyvatel. Město je obklopeno lesy a protéká jím řeka Bělá. Z jihu na sever vede na východním okraji města železniční trať Plzeň–Žatec. Kromě železničního spojení má město autobusové spojení s Plzní i dalšími městy a obcemi v okolí. V Horní Bříze se nachází Masarykova základní škola, Střední škola Horní Bříza a dvě mateřské školy. Rozvoj města je od konce 19. století spojen s těžbou a zpracováním kaolinu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Středověk
[editovat | editovat zdroj]Ves Březí je historicky doložena v letech 1180–1182. Asi o 40 let později ji kníže daroval Ratmírovi ze Skviřína a ten odkázal plaskému klášteru, aby si zajistil spásu duše. Darování potvrdil roku 1232 král Václav I. Osud Březí byl tak na staletí svázán s plaským klášterem.
V roce 1366 se objevuje první zmínka o sousední vsi Čermné, oddělené od Březí potokem. V Březí na pravém břehu bylo 9 lánů, v Čermné na levém břehu 12 lánů. Opat Mikuláš tehdy zavedl zákupní právo, podle kterého měli poddaní právo zůstat na své usedlosti, pokud řádně odváděli naturální a peněžité dávky, případně robotu. Od doby husitských válek byl plaský klášter nucen svůj majetek zastavovat a obě vsi často měnily majitele. Albrecht z Kolovrat udělil vsím roku 1499 právo odúmrti a právo svobodného stěhování. Roku 1539 se majitelem stal Florián Gryspek z Gryspachu, který na svých statcích vydal Řád selský čili Artikulové soudní a v roce 1558 nechal sepsat první urbář – knihu, kde byl zaznamenán veškerý majetek panství i poddaných a jejich povinností. Březí postupem času splynulo s Čermnou.
Novověk
[editovat | editovat zdroj]Vzhled obce se po staletí neměnil. I podle Tereziánského katastru z roku 1718 bylo v Březí celkem dvanáct sedláků, hajný a kovář. Za panování Josefa II. byl klášter zrušen, majetek převzala náboženská matice a od ní ho roku 1826 koupil kníže Václav Kliment Metternich. V roce 1839 byla postavena kaplička a zavedeno číslování domů. Průmysl začal pronikat i do těchto zemědělských krajin. Na Horách byly vitriolové hutě, sirné hutě a v roce 1819 se na Čabalkách začalo těžit uhlí. V roce 1848 se Hořejší Březí stalo samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl Václav Matějovec. V té době tu bylo 27 domů a 259 obyvatel.
V roce 1865 obec zachvátil velký požár, který změnil její tvář. Kvůli požáru zde několik požárem postižených sedláků vystavělo u žilovské silnice společnou cihelnu. Další důležitá událost nastala v roce 1871, protože se začala stavět Plzeňsko-Březanská dráha, která procházela i Horní Břízou. Dráhu budovala soukromá společnost v čele s Antonínem ze Starchů, knížetem Metternichem, hrabětem Černínem a hrabětem Lažanským z Manětína. O dráhu mnoho místních zájem neprojevilo a tak i kvůli snaze společnosti mít stanici co nejblíže polesí dráha celou obec téměř míjela. Mnozí proto také dráhu se stanicí vzdálenou 2,5 km od obce ignorovali.
Výrazný zlom však nastal až v letech osmdesátých, kdy tu byl objeven kaolin. Roku 1882[3] začal v polesí Toku těžit kaolin významný rokycanský podnikatel a báňský odborník Johann Fitz. Postavil plavírnu a v roce 1886 zavedl i výrobu keramického zboží. Stal se tak zakladatelem podniku, který si přes sto let udržoval dominantní postavení v keramickém průmyslu. Obec v té době měla 43 domů a 349 obyvatel se začala rychle rozrůstat. Pro dělníky a úředníky se stavěly domy, budovaly se silnice a vznikaly nové živnosti. Roku 1889 byla otevřena nová škola, později pošta, zdravotní středisko, četnická stanice a postaveno bylo i nové nádraží. Roku 1890 cihelna vystavěná sedláky zanikla ale po první světové válce v roce 1920 stavitel Karel Prach pocházející z Příšova cihelnu rekonstruoval a vybudoval moderní cihlářský podnik. V roce 1903 byla zbourána původní železniční stanice, ale téhož roku byl dokončena nová budova zastávky – čp. 28, nicméně v současné době je již budova samotná dlouho mimo provoz. Dne 16. září 1906 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1943 byla postavena druhá železniční zastávka (Horní Bříza zastávka).[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město je na východě obklopeno lesy a na západě převažují pole a louky. Horní Bříza leží asi patnáct kilometrů severně od Plzně. Na západě od obce leží Žilov, na severozápadě Trnová, na severu Kaznějov dále severovýchodně je Obora, na východě sousedí s Horní Břízou Hromnice, jihovýchodě je to Česká Bříza, na jihu Třemošná a Záluží a na jihozápadě Ledce. V okolí lze také objevit paleontologické nálezy a prochází zde i naučná stezka Horní Bříza.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]- Okolí potoka Bělá: nivní sediment (kenozoikum,kvartér) – převážně hlína, písek a štěrk[5]
- Většina území (a téměř celá zastavěná plocha): pískovce (paleozoikum, karbon) - pískovec, slepenec, prachovec, jílovec, uhlí, tuf, tufit[5]
- Část území: pískovec, slepenec, prachovec, jílovec[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 328 | 349 | 451 | 624 | 884 | 1 327 | 1 617 | 1 752 | 2 087 | 2 323 | 3 122 | 4 007 | 4 487 | 4 356 | 4 105 |
Domy | 36 | 43 | 55 | 74 | 91 | 129 | 206 | 305 | 349 | 423 | 472 | 567 | 592 | 630 | 671 |
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]Znak ve tvaru štítu s červeným „kůlem“, v levém poli bříza a v pravém zeleno-bílá (popř. stříbrná) šachovnice. Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy – bílý, červený, zelený v poměru 2:1:2, poměr šířky k délce je 2:3.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které se nachází stanice Horní Bříza.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum Horní Bříza v Tovární ulici
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaplička svatého Petra
- Pomník obětí druhé světové války na hřbitově
- Pamětní deska TGM
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Náves na jihu města
-
Masarykova škola
-
Muzeum keramiky
-
Třída 1. máje
-
Pomník obětem pochodu smrti z koncentračního tábora Flossenbürg na místním hřbitově
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html [online]
- ↑ http://www.minulost.unas.cz/ Archivováno 29. 10. 2014 na Wayback Machine. [online].
- ↑ a b c Geologická mapa. www.geology.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-10-30]. Kapitola Okres Plzeň-sever. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Bříza na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bříza v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Horní Bříza v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)