Brno-Chrlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chrlice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Chrlice
Městská část Brno-Chrlice • Nahoře: Pohled na Chrlice od západu • Vlevo 1: Chrlický zámek • Vlevo 2: Ulice a zastávka MHD v Chrlicích • Vlevo 3: Sídliště • Vpravo 1:Vlakové nádraží • Vpravo 2: Břetislavova ulice • Vpravo 3 (vlevo): Pomník obětem druhé světové války na náměstí • Vpravo 3 (vpravo): Kaplička v Zámecké ulici

Městská část Brno-Chrlice
• Nahoře: Pohled na Chrlice od západu
• Vlevo 1: Chrlický zámek
• Vlevo 2: Ulice a zastávka MHD v Chrlicích
• Vlevo 3: Sídliště
• Vpravo 1:Vlakové nádraží
• Vpravo 2: Břetislavova ulice
• Vpravo 3 (vlevo): Pomník obětem druhé světové války na náměstí
• Vpravo 3 (vpravo): Kaplička v Zámecké ulici

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
rozloha: 9,5 km²
obyvatel: 3 722 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 643 00
zákl. sídelních jednotek: 4
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Chrlické nám. 4
643 00 Brno
info@chrlice.brno.cz
starosta / starostka: Ing. Lukáš Fila

Oficiální web: www.chrlice.brno.cz/
Ofic. web úřadu: www.chrlice.brno.cz/

Brno-Chrlice na mapě

Brno-Chrlice je městská část na jihu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Chrlice (německy Chirlitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 9,49 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3700 obyvatel.

Od roku 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Krajina, Kopec, Kociánky, Vinohrady).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický intravilán se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 - nejsušší a nejteplejší oblasti Česka.

Sousedící městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí Brno-Tuřany (Holásky a Tuřany). Další sousedící obce již náležejí do okresu Brno-venkov: na západě Modřice, na jihu Rebešovice a Otmarov, na východě Sokolnice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Chrlic se lze nejrychleji dopravit vlakem linky S2 nebo R7, stanice Brno-Chrlice na trati 300 Přerov – Brno.

Dopravce Dopravní podnik města Brna zajišťuje autobusovou dopravu na lince č. 63 ve trase Chrlice - Úzká. Také zajišťuje linku číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží či z Modřic, Olympie. Dále noční linku číslo N95 ze zastávky Kamenný vrch přes Hlavní nádraží do smyčky Chrlice. Do Chrlic přijíždí ze směru Komárov nebo Měnín pravidelná autobusová linka IDS JMK číslo 509.

Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby dálnice D2.

Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]

V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších.

Název obce[editovat | editovat zdroj]

První zmínka pochází z roku 1320 (Kirlitz). Název je odvozen od její přirozené polohy. Územím protékaly řeky Svitava a Svratka, které se pravidelně na jaře rozvodnily a vytvořily od Rebešovic k Chrlicím, Holáskám a Modřicím jedno obrovské jezero. V dávných dobách se totiž tyto dvě řeky slévaly u Rebešovic. Pozůstatkem řečiště jsou místní Splaviska. Řeka každoročně vychrlila vody u vesnice a odtud se nazývalo obyvatelstvo zde usazené Chrlici, později upraven na Chrlice. Druhou možností původu názvu je odvození od osobního jména.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Upravená historická katastrální mapa bývalé obce Růžový

Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z 3. století př. n. l. a část germánské osady z 2.3. století n. l.

Zástavba Chrlic zahrnuje vedle vlastních Chrlic také zástavbu Růžového (německy Rosenberg[2]), česky do roku 1947 zvaného Roznberk a starousedlíky tak nazývaného dodnes, který tvořil uvnitř chrlického katastru malou enklávu s vlastním katastrálním územím. Ten zahrnuje ulice Blümlovu, Na mlatech, U dráhy, část ulice V rejích, a západně od železniční trati položenou část ulice U viaduktu. V letech 18751948 byl Růžový rovněž samostatnou obcí, poté opětovně spojenou s Chrlicemi.[3] Jako osada byl Růžový zrušen roku 1951 vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 21. června 1951 „o stanovení nových a zrušení dosavadních úředních názvů míst“.[4] K Brnu pak byla obec Chrlice připojena 26. listopadu 1971,[5] přičemž byla poté do 31. prosince 1975 samostatnou městskou částí Brna s vlastním místním národním výborem. Nejprve se nazývala Brno XIV-Chrlice,[6] od 1. května 1972[7] už jen Brno-Chrlice. Od 1. ledna 1976[8] do 23. listopadu 1990 pak byly Chrlice součástí městského obvodu Brno IV. Poté zde vznikla samosprávná městská část Brno-Chrlice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Chrlicích.

Zámek v Chrlicích[editovat | editovat zdroj]

Chrlický zámek

V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v barokním stylu podle projektu brněnského architekta Mořice Grimma na místě tvrze, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem brněnských biskupů, jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem první světové války Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996 - 2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; Sbor dobrovolných hasičů byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882.

Jiné chrlické historické stavby a památky[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed náměstí stojí pomník padlým obětem první světové války z roku 1924. Déle tu najdeme Boží muka, historické kříže, kapličku, zvonici, biskupský erb - znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, nádraží, opodál perníkovou chaloupku (ve skutečnosti zahradní chatka) s Jeníčkem, Mařenkou i Ježibabou a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce 1868.

Významní rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  4. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 167, str. 1868, vydáno v Praze dne 21. července 1951
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  6. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str. 153
  7. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  8. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 90

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola Holásky a Chrlice, s. 112-114.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]