Blšany
| Blšany | |
|---|---|
 Radnice | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′3″ s. š., 13°28′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 035 (2024)[1] |
| Rozloha | 36,34 km²[2] |
| Nadmořská výška | 280 m n. m. |
| PSČ | 438 01, 439 88 |
| Počet domů | 448 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 29 439 88 Blšany mesto.blsany@email.cz |
| Starostka | Ing. Dagmar Břehovská |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Blšany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566021 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blšany (německy Flöhau) jsou město v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.
Název
Název Blšany (lidově Flöa) je odvozen ze staročeského slova blcha (blecha), používaného nejspíše jako příjmení, ve významu ves lidí Blechových. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Bilsene (1238), Vlohen (1352), Blssan (1357), in Blssano (1357), Pulices (1352–1369), Pulices alias Blssany (1384–1405), Blssan (1401), „v městečku Blšanech“ (1525), Blssany (1623), Flöhen (1688), Flöhau a Blssany (1787).[4]
Historie
Blšany leží v nevelké ploché sníženině údolí toku Blšanky přímo při později zřízeném mlýnském náhonu. První písemná zmínka o Blšanech je z roku 1238, kdy byla ves uvedena jako majetek valdsaského kláštera.
Jako trhové městečko byly Blšany poprvé zmíněny v privilegiu Karla IV. pro Žatec z roku 1352. Není jisté, zda bylo opevněno. Existenci opevnění nasvědčuje zaoblení půdorysu městského jádra na jihovýchodní straně a některé terénní náznaky v prostoru jihovýchodně od kostela. Případné opevnění zaniklo před zakreslením městečka na mapě prvního vojenského mapování. Do městečka se vstupovalo branami, z nichž je na plánku židovského osídlení z roku 1727 doložena Stachovská brána na východní straně.[5]
Z dalších majitelů je možno uvést k roku 1354 rod vladyků ze Rvenic: 1374–1380 Jindřich, 1394 bratři Aleš a Bedřich, po roce 1407 Vlček z Minic, jehož potomci zde seděli po celé 15. století. V letech 1541–1572 byl majitelem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, 1572–1595 Bohuslav Havel z Lobkovic, 1595–1597 manželka Alžběta, rozená z Kolovrat, od 1597 sestra Anna Marie Vchynská, rozená Krakovská z Kolovrat. Pak do roku 1623 Alžbětin manžel Jiří ze Vchynic, do 1648 Jiří Karel Strasoldo, od roku 1648 Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, později markrabský rod bádenský, od 1688 Antonín Jan Libštejnský z Kolovrat, po jeho smrti prodáno pro dluhy roku 1709 Heřmanu Jakubu Černínovi a později připojeno k panství Krásný Dvůr.
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 936 obyvatel (z toho 439 mužů), z nichž bylo 92 Čechoslováků, 838 Němců, pět Židů a jeden cizinec. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale sedm lidí patřilo k evangelickým církvím, pět k církvi československé, padesát k církvi izraelské, jeden k jiným nezjišťovaným církvím a dva lidé byli bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 980 obyvatel: 144 Čechoslováků, 829 Němců, pět Židů a dva cizince. I tentokrát se většina hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, čtyři členové církve československé, 39 židů, jeden člen jiných církví a osmnáct lidí bez vyznání.[8]
| Město Blšany | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 3 021 | 3 251 | 3 214 | 3 472 | 3 457 | 3 288 | 3 434 | 1 410 | 1 559 | 1 488 | 1 207 | 969 | 926 | 935 |
| Místní část Blšany | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 1 020 | 1 121 | 994 | 1 014 | 1 011 | 936 | 980 | 401 | 501 | 492 | 460 | 400 | 389 | 420 |
| Domy | 136 | 161 | 168 | 170 | 186 | 193 | 210 | 204 | 147 | 138 | 139 | 151 | 159 | 160 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Stachov. | ||||||||||||||
Části města
- Blšany
- Liběšovice
- Malá Černoc
- Siřem
- Soběchleby
- Stachov
Pamětihodnosti
- Radnice
- Kostel svatého Michaela – Farní kostel doložen k roku 1354. Barokní kostel sv. Michaela Archanděla byl vystavěn v letech 1716–17, roku 1762 byla postavena nová věž, v roce 1825 kostel vyhořel a byl obnoven
- Výklenková kaplička – ve štítové zdi domu čp. 113
- Výklenková kaplička svatého Václava – stojí na rozcestí nad Blšany
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Barokní fara pocházející z roku 1734
- Již roku 1354 stávala v Blšanech tvrz, snad na ostrově Blšanky a mlýnského náhonu. Po roce 1572 byla renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. Roku 1623 uvádí se však jako nedostavěná a zpustlá. Později zcela zanikla.
Sport
Ve městě sídlil fotbalový klub FK Chmel Blšany, který byl v období 1998–2006 účastníkem nejvyšší české fotbalové soutěže. Blšany drží stále primát nejmenší obce v Česku, které se podařilo mít prvoligový fotbalový klub. Mezi elitu je dotáhl tehdejší majitel klubu František Chvalovský, ve své době též předseda fotbalového svazu. Blšany strávily v lize osm sezón. Nejlepšího umístění v ní dosáhly hned při své ligové premiéře v ročníku 1998/99, kdy skončili šestí, díky čemuž se v Blšanech také hrál Pohár Intertoto. Chmelaři v něm vyřadili běloruský FK Dněpr Mohylev a řecký klub Kalamata FC. V následujícím semifinále je zastavili - paradoxně - až krajané z olomoucké Sigmy. V dalším ročníku si v Blšanech připsali skalp makedonského týmu FK Pobeda Prilep. Asi nejslavnějším evropským klubem, který do Blšan zavítal, byl italský klub Brescia Calcio. Blšanští s ním sehráli v semifinále soutěže dvě vyrovnaná utkání (1:2, 2:2). Během této slavné éry dres Blšan oblékla řada známých fotbalistů, k největším hvězdám mezi nimi patřil brankář Petr Čech, budoucí vítěz Ligy mistrů a rekordman v počtu startů za český národní tým. Nebyl však jediným reprezentantem v Blšanech, k dalším patřili Günter Bittengel, Patrik Gedeon, Jan Šimák, Petr Vrabec, Štěpán Vachoušek, Jan Velkoborský, Jiří Němec, Daniel Pudil nebo Daniel Kolář. K dalším důležitým hráčům patřili Libor Došek, Roman Hogen, Aleš Chvalovský, Josef Němec či Luděk Zelenka. Na trenérské lavičce seděli i reprezentační trenéři Miroslav Beránek a Michal Bílek. Ještě v předprvoligovém období nastupoval za Blšany reprezentační gólman Petr Kostelník, v poligové éře blšanský dres navlékl i legendární střelec Horst Siegl, který si klub vzal za vlastní a dělal mnoho pro jeho záchranu.[11] To byl však příliš těžký úkol, vzhledem k velkému zadlužení. Od sestupu v roce 2006 se Chmel postupně propadal do nižších soutěží, od sezóny 2012/2013 hrál v Přeboru Ústeckého kraje. V roce 2016 již nabraly problémy klubu spektakulárních rozměrů, když například prohrál 24:0 v Modré, načež vyšlo najevo, že na poslední chvíli hledal hráče doslova na ulici. Na začátku sezóny 2016/17 byl po dvou kontumacích ze soutěže vyřazen. Poté zcela zanikl. V roce 2005 byly u stadiónu, jehož kapacita 2300 diváků více než dvojnásobně přesahuje počet obyvatel Blšan, vybudovány vysoké stožáry umělého osvětlení, které se staly zdaleka viditelnou dominantou obce. Rozsáhlý areál na západě intravilánu obce zahrnuje celkem šest fotbalových hřišť.
Okolí
Blšany jsou centrem chmelařské oblasti. Kromě chmelnic se v okolí nacházejí hluboké rokle a strže, vyhloubené vodní erozí. Nejhlubší strž východně od města se nazývá Žižkův příkop.[zdroj?] Městem protéká říčka Blšanka.
Osobnosti
- Jan z Valeru, také Johann von Waller (1811–1880), profesor lékařské fakulty UK v Praze
- Jan Nepomuk Grün (1751–1816) v letech 1804–1816 opat strahovského kláštera, 1812 rektor Univerzity Karlovy
- František Chvalovský, podnikatel
- Franz Kafka (1883-1924), spisovatel, pobýval v místní části Siřem
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blšany, Flöhau, s. 103.
- ↑ RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Blšany, s. 67.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ Dědictví aneb znovusjednocení fotbalu v Blšanech. iDNES.cz [online]. 2011-06-23 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blšany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Blšany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
