Šestajovice (okres Náchod)
| Šestajovice | |
|---|---|
 Letecký snímek | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jaroměř |
| Obec s rozšířenou působností | Jaroměř (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′28″ s. š., 16°0′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 166 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,51 km² |
| Nadmořská výška | 274 m n. m. |
| PSČ | 551 01 |
| Počet domů | 100 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Šestajovice 70 55101 Jaroměř 1 obec@sestajovicena.cz |
| Starosta | Alena Postupová |
| Oficiální web: sestajovicena | |
  Šestajovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 547654 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Šestajovice se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. První zmínka je z roku 1450. Stávala zde tvrz. Roku 1900 měla obec 70 domů a 411 obyvatel (všichni české národnosti). [3]Žije zde 166[1] obyvatel.
Části obce
- Šestajovice
- Roztoky
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, kontroly duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Šestajovic z těchto důvodů uprchli nekatolíci:[4][5]
- Jan Javůrek *(1698). V roce 1732 se u Javůrků konala tajná shromáždění,[6] udal je šestajovický rychtář Jan Dušek: ten Javůrek, který do Prahy jezdí, prvním mezi nima jest. Jan byl uvězněn, bitím donucen k přiznání a v září 1734 odsouzen na pět let nucených prací. V roce 1733 byla vězněna i jeho stará matka. V seně měla schované čtyři knihy, také byl nalezen opis Liberdova dopisu, který měl její syn zakopán v domě.[7] V roce 1742 emigroval Jan Javůrek do Münsterbergu, kde je záznam i o jeho manželce Dorotě. Z Münsterbergu odešla rodina do Chechlova, tam se Jan Javůrek stal přívržencem sekty svého příbuzného Václava Hejcmana. Po rozprášení sekty je v roce 1750 jeho rodina uvedena v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec.
- Václav Javůrek, bratr Jana z Šestajovic, chalupník z Jeníkovic, navštívil Jan Liberdu a přivezl opis (dále viz Jeníkovice).
- Václav Mezlecký podepsal dne 5.2.1736 odvolání víry spolu s řadou jiných nekatolíků z farnosti Velká Jesenice.[8] Jeho otec Jan byl pro kacířství odsouzen v Dobrušce na jeden rok nuceného díla. V roce 1946 byl Václav Mezlecký exulantem v Münsterbergu.
- Jan Přibyl podepsal dne 5.2.1736 odvolání víry spolu s řadou jiných nekatolíků z farnosti Velká Jesenice.[8] V roce 1946 byl exulantem v Münsterbergu.
- Matěj Ast *(1712) podepsal dne 5.2.1736 odvolání víry spolu s řadou jiných nekatolíků z farnosti Velká Jesenice.[8] V roce 1750 je jeho rodina uvedena v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obci Husinec. Po smrti manželky Kateřiny (1774, Husinec) se 4.2.1775 v Husinci oženil s Terezií Luňáčkovou z Pusté Kamenice. Zemřel 6.6.1782 ve věku 70 let, 3 měsíce a 7 dní.
- Jan Janko *(1728) ze Šestajovic, syn Matějův. Zemřel v Husinci 24.12.1770 ve věku 42 let.
Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského
Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (který také založili a odkud byli repatriováni). Rodokmeny exulantů spravuje (kromě jiných badatelů) Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.
Významní rodáci
- Jan Javůrek *(1698) jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec
- Matěj Ast *(1712) jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXIV.. Fotoreprint vyd. z r. 1906. vyd. Praha: Paseka/Argo, 2001. 904 s. ISBN 80-7185-382-8. S. 590.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, 1909, Praha 1910
- ↑ Výslech 15.9. 1732, Eichlerova sbírka, Topografie F, kr. 114, Opočno
- ↑ Kořán Ivo: Opočenská rebélie roku 1732. In: ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS, S.B. xii-1970, S. 93-137
- ↑ a b c SA Zámrsk, Biskupská konzistoř, kart. 53
Literatura
- Edita Šteříková Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Edita Šteříková Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
- Edita Šteříková Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
- Edita Šteříková Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 (i jiné)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šestajovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Šestajovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Šestajovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130007302
