Stroncium-90

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stroncium-90 ( 90Sr) je radioaktivní izotop stroncia, které je za běžných okolností zcela netoxické, neradioaktivní a zdravotně nezávadné. Vzniká jadernou přeměnou při rozpadu uranu, tedy i při výbuchu atomové bomby a v jaderných reaktorech, za poločasu rozpadu 28,8 let. V jednom atomu má 52 neutronů a 38 protonů. Při jeho rozpadu vzniká izotop yttria - yttrium-90.

Biologické účinky[editovat | editovat zdroj]

Jde o poměrně silný beta zářič, který se u člověka nejčastěji po požití kontaminovaných potravin nebo vody může usazovat v kostní tkáni a způsobovat tak rakovinné bujení. Část požitého stroncia-90 také zůstává v krvi, kde může způsobit leukémii. Přítomnost této látky lze zjistit díky biotestům, nejčastěji moči.

Dále se stroncium-90 používá k výrobě jaderných zbraní, dokonce je pravděpodobně jejich nejnebezpečnější součástí.

Stroncium-90 má však také pozitivní využití v lékařství - v radioterapii při léčbě některých druhů rakoviny, například rakoviny kosti.

Průmyslové využití[editovat | editovat zdroj]

Stroncium-90 se uplatňuje jako radioaktivní zdroj pro tloušťkoměry, často také v sovětských/ruských radioizotopových termoelektrických generátorech.

Slučováním zdrojů obsahujících stoncium-90 s kovovým šrotem můžeme dostat radioaktivní ocel.