Kateřina Bohadlová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kateřina Bohadlová | |
 Kateřina Bohadlová (2007) |
|
| Narození | 17. ledna 1978 (35 let) Náchod  Československo |
|---|---|
| Povolání | překladatelka, literární teoretička, herečka |
| otec | Stanislav Bohadlo |
|---|---|
| bratr | Martin Bohadlo |
Kateřina Bohadlová (* 17. ledna 1978 v Náchodě) je česká italianistka a germanistka. Absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, dále stáže a stipendijní pobyty na univerzitách v Essenu, Udine, Konstanzi a na římské univerzitě La Sapienza. Specializuje se na románské literatury, především na italské divadlo (commedia dell´arte, barokní a současné divadlo). Její diplomová práce na téma Flaminio Scala a jeho Il Teatro delle Favole rappresentative v zrcadle doby získala cenu Francesca Petrarky a roku 2005 byla vydána knižně.[1] V roce 2009 obhájila na Ústavu románských studií FF UK disertační práci o barokním divadle Astarto versus Atalanta. Heinrich Rademin, „Director Comicus” (1674 - 1731), v kontextu italsko-německé divadelní dramaturgie počátku 18. století.
Kromě vědecké činnosti se zabývá překládáním. Překládá především divadelní texty z italštiny i němčiny, a to od barokních her až po texty moderní a současné. Překlady barokních textů jsou určeny hlavně pro kukské divadlo Geisslers Hofcomoedianten[2], které se specializuje na moderní jevištní interpretaci barokních her a textů ze šporkovského období. Ze současné dramatické literatury překládá především díla generačně blízkých autorů.
Její další aktivity souvisí s festivalem barokní kultury Theatrum Kuks[3], který se od roku 2002 koná každoročně v Kuksu a okolí. Vystupuje zde jako herečka v rámci projektů divadla Geisslers Hofcomoedianten.
Obsah |
Dílo [editovat]
Vlastní tvorba [editovat]
- Flaminio Scala a jeho Il Teatro delle Favole rappresentative v zrcadle doby, Praha 2005.[1]
- Setkání komedie dell´arte s multikulturním prostředím Českých zemí v 16. – 18. století, publikováno ve sborníku Humanitas Latina in Bohemis, Kolín – Treviso 2007.[4]
- Kapitola o současném dramatu (úvodní stať, medailonky autorů, výběr a překlady ukázek) v antologii současné italské prózy a dramatu Hořký život, Praha 2007.[5]
- Believed Alchymist (Falešný alchymista), scénář pro převážně anglickojazyčnou inscenaci ve stylu commedie dell´arte, společně s Lucou Cairati. Premiéra v Kuksu 21. srpna 2008: Geisslers Hofcomoedianten, Kuks a Malé vinohradské divadlo, Praha.[6]
Publicistika [editovat]
- Role komické postavy v dramatech Heinricha Rademina v kontextu kočovného divadla počátku 18. století, Praha 2010.[7]
- Il Teatro Civile oltre le frontiere. Interview pro teatrologický blog Università degli Studi Roma Tre, číslo 1 / 2011. Dostupné online. (italština)
- Divadlo Portland. Reportáže z Oregonu pro Divadelní noviny. Dostupné online – 1. část, 2. část, 3. část, 3. část v otištěné podobě, 4. část.
- Andrzej Wirth: Chraň bůh, abych zestárl v křesle recenzenta. Rozhovor s polským teatrologem a režisérem pro Divadelní noviny č. 5/2012. Dostupné online.
- Z totality jsme si přinesli břemeno strachu. Rozhovor se slovenskou dramatičkou Evou Maliti-Fraňovou pro Divadelní noviny č. 12/2012. Dostupné online.
- Krcheň Nesmrtelný v New Yorku. Rozhovor se slovenskou dramatičkou Evou Maliti-Fraňovou pro časopis Kød, Bratislava 2012.[8]
- Gozziho šťáva z čerstvých Pomerančů. Studie o hře Carla Gozziho Láska ke třem pomerančům v časopisu Divadelní revue 2012.[9]
Překlady [editovat]
- Johann Friedrich Jünger: Únos (1999; Die Entführung), veselohra uvedená v náchodském zámeckém divadle roku 1799, přeloženo pro Arnoldiho hereckou společnost, Náchod, jejímž pokračováním je soubor Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 4. listopadu 1999).[10]
- Heinrich Rademin: Atalanta aneb Pronásledování z lásky aneb Krutá královna Tegeantů s Hansvurstem (2004; Die Verfolgung aus Liebe oder Die grausame Königin der Tegeanten Atalanta mit Hans Wurscht), hauptakce napsaná v Kuksu roku 1724, přeloženo pro soubor Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 27. srpna 2004).
- Maria Teresa Arbia: Stručná gramatika italštiny – moderní, přehledná, srozumitelná (Grammatik Italienisch kurz und bünding), Praha 2005.[11]
- Mimma Diaco, Laura Kraft: Slovesa od A do Z italština (PONS Verbtabellen Italienisch : übersichtlich und umfassend), Praha 2005.[12]
- Apostolo Zeno: Andromaché (2005; Andromaca), libreto pro operu Antonia Bioniho z roku 1730, přeloženo pro soubor Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 26. srpna 2005).[2]
- Anja Hilling: Monzun (2005; Monsun; 2005), scénické čtení: Studio Damúza v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, Praha 2005.
- Dva věrní notáři (Li Duo fidi Notari), scénář commedie dell´arte ze sbírky Flaminia Scaly (1611), Praha 2005.[1]
- Anonym: Tymián a Citroník (2006; Serpillo und Melisse), německé intermezzo z opery Antonia Bioniho Orlando furioso, uvedené v Kuksu roku 1724, přeloženo pro soubor Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 25. srpna 2006).
- Fausto Paravidino: 2 bratři (2006; 2 Fratelli; 1998), přeloženo pro Divadlo Letí, Praha (premiéra 4. března 2006).[13]
- Fausto Paravidino: Nůžky na drůbež (2006; Trinciapollo; 1996). Čestné uznání Obce překladatelů: Soutěž Jiřího Levého (15. ročník 2006 – 2007).[14]
- Studio Studia Ypsilon, Praha, premiéra 23. března 2007.
- Pidivadlo, Praha, premiéra 21. května 2011.
- Oskar Kokoschka: Vrah, naděje žen (2006; Mörder, Hoffnung der Frauen; 1909), přeloženo pro dílnu DAMU, Praha.
- Fausto Paravidino: Morbid (2006; Morbid; 2006), přeloženo pro Italský kulturní institut, Praha.
- Leo Birinski: Raskolnikov (2007; Raskolnikoff; 1912), tiskem: Praha 2007, scénické čtení: Ty-já-tr v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, Praha 24. října 2007.[15] Plné provedení: divadlo Ty-já-tr, skupina CO?!, Praha, premiéra 11. prosince 2009.[16] Cena Evalda Schorma za rok 2007 – umístění v užším finále.[17]
- Heinrich Rademin: libreta ke třem oratoriím o svatořečení Jana Nepomuckého: Schweigendes Oraculum (1727), Joannes in Eodem (1728) a Canticum novum, non novum (1730). Přeloženo pro inscenaci Nevyslovené oraculum… souboru Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 25. srpna 2007).[2]
- Stefano Benni: Onehand Jack (2007; La storia di Onehand Jack; 2001). Přeloženo pro koprodukci DAMU a Paláce Akropolis, Praha (premiéra 6. dubna 2008).[2] Tiskem: Plav č. 9 / 2012.[18][19] Překlad získal Cenu Evalda Schorma za rok 2008.[20]
- Marius von Mayenburg: Ošklivec (2008; Der Häßliche; 2007). Scénické čtení: Divadlo Letí, Praha v Divadle Drak, Hradec Králové (premiéra 28. června 2008) a Moravské divadlo Olomouc (premiéra 18. května 2009). Plné provedení:
- Divadlo na Vinohradech, Praha, premiéra 13. března 2009.[21]
- Divadlo Bez zábradlí, Praha, poprvé 12. února 2011 (pod názvem Ksicht).[22]
- Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Plzeň, premiéra 8. prosince 2012 v Divadle v klubu.[23]
- Tři scénáře commedie dell´arte ze sbírky Flaminia Scaly (1611): Isabella má kliku (La Fortunata Isabella), Na oko bláznivá (La Finta pazza), Dryáčník (Il Cavadente), Praha 2008.[24]
- Marius von Mayenburg: Pes, noc a nůž (2009; Der Hund, die Nacht und das Messer; 2008), přeloženo pro Divadlo Tramtarie, Olomouc (premiéra 30. října 2009).[25]
- Gottfried Benjamin Hancke: Stručná a mravoučná srdcervoucí rozprava mezi Bratrem Lustigem a Poustevníkem z čarodějnického kopce... (2009; Kurz verfasste Sitten-Lehre, In einem Herz-brechenden Gespräch zwischen dem Bruder Lustig, welchen der Eremit vom Hexen-Berg besucht...; 1729). Přeloženo pro inscenaci Fitzli Putzli souboru Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (poprvé 22. srpna 2009).[2]
- Gilles Ménage: Krásná ptáčnice (2009; La Bella Uccellatrice), přeloženo pro inscenaci Ptáčnice / Uccellatrice souboru Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 27. srpna 2009).[2]
- Stefano Massini: Ohlušující pach bílé (2009; L'odore assordante del bianco; 2005), inscenovaná črta: Městské divadlo Zlín (premiéra 12. března 2012).[26].
- Dario Fo, Franca Rame: Alenka v říši nedivů (2010; Alice nel paese senza meraviglie; 1997).
- Oliver Kluck: Princip chaosu (2010; Das Prinzip Meese; 2009). Scénické čtení: Divadlo Letí, Praha ve Švandově divadlo, Praha 10. listopadu 2010.
- Ana-Maria Bamberger: Portrét Donny T. (2010; Das Porträt der Donna T.; 2008).
- Carlo Castelli: Trans-Europe-Express (2011; Trans-Europa-Express, 1967), tiskem: Plav č. 3 / 2011.[27][28]
- Marius von Mayenburg: Perplex (2011; Perplex 2010).
- Městská divadla pražská, Praha, premiéra 19. listopadu 2011 v Divadle Rokoko.[29]
- HaDivadlo, Brno, premiéra 6. prosince 2012.[30]
- Oskar Kokoschka: Orfeus a Eurydiké (2011; Orpheus und Eurydike; 1919).[31]
- Carlo Gozzi: Kritická analýza pohádky Láska ke třem pomerančům (2012; Analisi riflessiva della fiaba L'amore delle tre melarance, 1772), dodatečná autorská zpráva o premiéře této hry, zároveň jediný zachovaný textový zdroj pro její další inscenace a úpravy. Přeloženo pro inscenaci Láska ke třem pomerančům souboru Geisslers Hofcomoedianten, Kuks (premiéra 25. srpna 2012).[2] Tiskem: Divadelní revue č. 2 / 2012.[32] Pravděpodobně vůbec první kompletní a neupravovaný český překlad tohoto textu.
- Wolfram Lotz: Velemarš (2013; Der große Marsch 2011), přeloženo pro HaDivadlo, Brno, premiéra 1. března 2013.[33]
Divadelní role [editovat]
- Johann Friedrich Jünger: Únos – Arnoldiho herecká společnost, Náchod, premiéra 4. listopadu 1999, později Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, role Henrieta von Sachau.
- Johannes Riemer / Heinrich Rademin: Amor Tyran aneb Harlekýn veselý advokát – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 23. srpna 2002, role Achiluše.
- Heinrich Rademin: Atalanta aneb Pronásledování z lásky aneb Krutá královna Tegeantů s Hansvurstem – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 27. srpna 2004, role Icilio.
- Apostolo Zeno / Antonio Bioni: Andromaché – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 26. srpna 2005, role Andromaché.
- F. A. Defrain: Basilisco di Bernagasso aneb Nevděk světem vládne – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks a Malé vinohradské divadlo, Praha, premiéra v Kuksu 24. srpna 2006, role Pantalone.
- Anonym: Tymián a Citroník rande show – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 25. srpna 2006, role Slepá maskérka.
- Heinrich Rademin: Nevyslovené oraculum aneb Výmluvná mlčenlivost aneb Ani muk! Nepomuk! – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 25. srpna 2007, role Oheň.
- Luca Cairati a Kateřina Bohadlová: Believed Alchymist (Falešný alchymista) – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks a Malé vinohradské divadlo, Praha, premiéra v Kuksu 21. srpna 2008, role Pantalone.
- Dominique (vlastním jménem Pierre Biancolelli) a Jean-Antoine Romagnesi: Hráč / Le Joueur – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 23. srpna 2008, role Muzikantka.
- Fitzli Putzli – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, poprvé 22. srpna 2009, role Kateřina Pomluvná.
- Gilles Ménage: Ptáčnice / Uccellatrice – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 27. srpna 2009, titulní role.
- Molière / Petr Hašek: Lakomec – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 28. března 2010 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, Praha, role Elisa.[2]
- Edmund Kampián: Ambrosia – Geisslers Hofcomoedianten, Kuks, premiéra 26. srpna 2010 v kostele sv. Anny, Žireč, role V. herecký exponát – dell´artovský (Ambrož zabrání císaři ve vstupu do baziliky).[2]
-
Kateřina Bohadlová jako Slepá maskérka v inscenaci Tymián a Citroník rande show – Geisslers Hofcomoedianten, 2006.
-
Kateřina Bohadlová v titulní roli inscenace Ptáčnice / Uccellatrice – Geisslers Hofcomoedianten, 2009.
-
Kateřina Bohadlová jako Elisa v inscenaci Lakomec – Geisslers Hofcomoedianten, 2010.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c BOHADLOVÁ, Kateřina. Flaminio Scala a jeho Il Teatro delle Favole rappresentative v zrcadle doby. Praha : Istituto Italiano di Cultura a Libri, 2005. (Collana di italianistica; sv. 8.) ISBN 80-239-5410-5.
- ↑ a b c d e f g h i Geisslers Hofcomoedianten – Webové stránky divadla.
- ↑ Theatrum Kuks – Webové stránky festivalu.
- ↑ BOHADLOVÁ, Kateřina. Setkání komedie dell´arte s multikulturním prostředím Českých zemí v 16. – 18. století. In CADORINI, Giorgio; ŠPIČKA, Jiří. Humanitas Latina in Bohemis. Kolín a Treviso : Albis a Fondazione Cassamarca, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-903770-0-4. s. 223 – 242. (italština a čeština)
- ↑ BOHADLOVÁ, Kateřina. Část o současném italském dramatu. In FLEMROVÁ, Alice; BOHADLOVÁ, Kateřina. Hořký život. Praha : Havran, 2007. ISBN 978-80-86515-75-5.
- ↑ Theatrum Kuks 2008 – Webová stránka 6. ročníku festivalu.
- ↑ BOHADLOVÁ, Kateřina. Role komické postavy v dramatech Heinricha Rademina v kontextu kočovného divadla počátku 18. století. Divadelní revue. Praha 2010, roč. 21, čís. 2, s. 92 – 104. ISSN 0862-5409.
- ↑ BOHADLOVÁ, Kateřina. Krcheň Nesmrtelný v New Yorku. Kød - konkrétne o divadle. Bratislava červen – srpen 2012, roč. 6, čís. 6, s. 72 – 73. ISSN 1337-1800.
- ↑ BOHADLOVÁ, Kateřina. Gozziho šťáva z čerstvých Pomerančů. Divadelní revue. Praha 2012, roč. 23, čís. 2, s. 146 – 155. ISSN 0862-5409.
- ↑ Jüngerův Únos – Dokumentace k novodobému uvedení.
- ↑ ARBIA, Maria Teresa. Stručná gramatika italštiny – moderní, přehledná, srozumitelná. Překlad Kateřina Bohadlová. Praha : Klett, 2005. ISBN 80-86906-11-6.
- ↑ DIACO, Mimma; KRAFT, Laura. Slovesa od A do Z italština. Překlad Kateřina Bohadlová. Praha : Klett, 2005. ISBN 80-86906-06-X.
- ↑ Divadlo Letí – Webová stránka inscenace 2 bratři.
- ↑ Obec překladatelů – Výsledky Soutěže Jiřího Levého.
- ↑ -JMC-, (Machalická, Jana). Leo Birinski znovu na scéně. Lidové noviny. Praha 16. 10. 2007, s. 18. ISSN 1213-1385.
- ↑ Divadlo Ty-já-tr – Webová stránka inscenace Raskolnikov.
- ↑ Divadelní ústav – Cena Evalda Schorma za rok 2007.
- ↑ BENNI, Stefano. Onehand Jack (La storia di Onehand Jack). Překlad Kateřina Bohadlová. Plav. Praha 18. leden 2013, roč. 2002, čís. 9, s. 17 – 21. ISSN 1802-4734.
- ↑ Plav – Webová stránka s obsahem čísla.
- ↑ Agentura Dilia – Výsledky Ceny Evalda Schorma za rok 2008.
- ↑ Divadlo na Vinohradech –Webová stránka inscenace Ošklivec.
- ↑ Divadlo Bez zábradlí – Webová stránka inscenace Ksicht.
- ↑ Divadlo J. K. Tyla Plzeň – Webová stránka inscenace Ošklivec.
- ↑ SCALA, Flaminio. Isabella má kliku (La Fortunata Isabella), Na oko bláznivá (La Finta pazza), Dryáčník (Il Cavadente). Překlad Kateřina Bohadlová. Divadelní revue. Praha 2008, roč. 19, čís. 3, s. 91 – 92. ISSN 0862-5409.
- ↑ Divadlo Tramtarie – Webová stránka inscenace Pes, noc a nůž.
- ↑ Městské divadlo Zlín – Webová anotace události.
- ↑ CASTELLI, Carlo. Trans-Europe-Express (Trans-Europa-Express). Překlad Kateřina Bohadlová. Plav. Praha březen 2011, čís. 3, s. 32 – 39. ISSN 1802-4734.
- ↑ Plav – Webová stránka s obsahem čísla.
- ↑ Divadlo Rokoko – Webová stránka inscenace Perplex.
- ↑ HaDivadlo – Webová stránka inscenace Perplex.
- ↑ KOKOSCHKA, Oskar. Orfeus a Eurydiké. Překlad Kateřina Bohadlová. Praha : Transteatral, 2011. (Evropská divadelní moderna; sv. 2.) ISBN 978-80-87299-07-4.
- ↑ GOZZI, Carlo. Kritická analýza pohádky Láska ke třem pomerančům. Překlad Kateřina Bohadlová. Divadelní revue. Praha 2012, roč. 23, čís. 2, s. 156 – 175. ISSN 0862-5409.
- ↑ HaDivadlo – Webová stránka inscenace Velemarš.
Literatura [editovat]
- HAŠEK, Petr. Onehand Jack Story. MaPA, Magazín Paláce Akropolis. Praha březen 2008, čís. 04-06-2008, s. 28 – 30. Dostupné online.
- K dispozici v knihovně Divadelního ústavu v Praze:
- BOHADLOVÁ, Kateřina. Flaminio Scala a jeho Il Teatro delle Favole rappresentative v zrcadle doby. Praha : Istituto Italiano di Cultura a Libri, 2005. (Collana di italianistica; sv. 8.) ISBN 80-239-5410-5.
- Hořký život. Příprava vydání Alice Flemrová a Kateřina Bohadlová. Praha : Havran, 2007. ISBN 978-80-86515-75-5.
- BIRINSKI, Leo. Raskolnikov. Překlad Kateřina Bohadlová. Praha : Amatérské divadlo Esence, 2007.
Externí odkazy [editovat]
- Online Computer Library Center – Kateřina Bohadlová v metakatalogu WorldCat. (angličtina)
- Scéna.cz – Rozhovor s Kateřinou Bohadlovou na kulturním portálu.
