Dolní Břežany
| Dolní Břežany | |
|---|---|
 Zámek v Dolních Břežanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jesenice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′48″ s. š., 14°27′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 620 (2023)[1] |
| Rozloha | 10,63 km²[2] |
| Nadmořská výška | 330-380 m n. m. |
| Počet domů | 1 221 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | 5. května 78 252 41 Dolní Břežany kancelar |
| Starosta | Ing. Věslav Michalik, CSc. |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Dolní Břežany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539210 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Břežany jsou obcí v okrese Praha-západ. Leží jižně od Prahy (v těsném sousedství území hlavního města). Obcí protéká Břežanský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy. Pod obcí potok protéká Břežanským údolím. K obci patří osady Lhota, Zálepy a Jarov. Žije zde přibližně 4 600[1] obyvatel. Obec v druhé dekádě 21. století začala velmi rozvíjet v oblasti nové výstavby, ta stará se zároveň rekonstruovala. Vznikají zde nové architektonicky kvalitní stavby vzbuzující další zájem architektů i veřejnosti,[4] jako například zdejší Sportovní hala.
Název
Název Břežany označuje ves, jejíž obyvatelé žijí na břehu, což odpovídá poloze na okraji strmého údolí. Obec Horní Břežany neexistuje. Označení Dolní mělo obec odlišit od Břežan u Lešan nedaleko Neveklova v 17. století, kdy obě obce patřily k panství Pavla Michny z Vacínova.[5] Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 nesla obec název Břežany, ale od roku 1880 je uváděna jako Dolní Břežany.[6]
Části obce
Obec Dolní Břežany se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích.
- Dolní Břežany (i název k. ú.)
- Lhota (k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
- Zálepy (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
- Jarov (leží v k. ú. Lhota u Dolních Břežan)
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart z rodu Olbramoviců od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil obec od zbraslavského kláštera. Janovi potomci ji vlastnili až do poloviny 16. století.
V letech 1527–1546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Království českého Krištofa Želínského ze Sebuzína (zemř. 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.
Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trauttmansdorffu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.
V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trautmansdorfů pražský arcibiskup František Ferdinand z Khünburku, který dal zámek a jeho okolí adaptovat na letní sídlo pražských arcibiskupů. Od té doby až do roku 1945 pak byla obec nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku jedno ze svých sídel a byli fundátory zdejších staveb a soch, například barokní sousoší Kalvárie s Marií Magdalénou s arcibiskupským znakem na soklu (1760)[7].
Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 1885–1887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.
Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví.[zdroj?] Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života.[zdroj?] V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady,[zdroj?] v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.[zdroj?]
V letech 1949–1959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[8]
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
- 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[9]
- 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[10]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[11]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[13]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků.
V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví.
Současnost
V současnosti dochází v Dolních Břežanech k rychlé výstavbě a rozvoji obce. Vzhledem k blízkosti Prahy se obec stává atraktivním místem k bydlení se snadnou dosažitelností hlavního města. V roce 2009 zde bylo vystavěno nové centrum s několikapatrovými bytovými domy a maloobchodními prostory, okolí prošlo revitalizací, vzniklo tu několik vodních nádrží a náměstí. Rekonstrukcí prošly také zdejší historické budovy. Na půdě bývalého zemědělského zázemí zde bylo vystavěno laserové centrum ELI Beamlines za necelých 7 miliard korun,[18] které provozuje nejsilnější laser na světě. Kromě toho je zde také vědecké centrum HiLASE. Nachází se zde síť služeb a obchodů – probíhají zde farmářské trhy, je zde prodejna Tesco Expres, dále mnohé restaurace a kavárny. Výstavba rodinných domků probíhá především v severní části obce nebo v místní části Lhota.
Dolní Břežany patří k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.), předpokládá se možnost zvýšení až na 4 tisíce obyvatel.
V září 2018 navštívil Dolní Břežany indický prezident Ram Nath Kovind v rámci návštěvy České republiky. A to kvůli laserovém centru, v kterém pracují také indičtí vědci.
Pamětihodnosti
- Zámek čtyřkřídlý dvoupatrový kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí – původně renesanční stavba z období okolo roku 1600, pseudorománská kaple sv. Maří Magdalény přistavěna v letech 1885–1887. Roku 1901 bylo podle letopočtu na fasádě upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna loggie. V průjezdu nástropní štuková výzdoba z konce 17.století, ve zdi vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Objekt je dnes opět v majetku Pražského arcibiskupství.
- Sousoší Kalvárie s kající Maří Magdalénou na návsi, pískovec, dílo Jana Antonína Quitainera z roku 1760, signované AQ; roku 2010 nahrazeno kopií, originál roku 2011 přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze.
- Hradiště nad Závistí (oppidum) – významné archeologické naleziště, nachází se západně od obce. Osídleno Kelty od 6. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – obcí prochází silnice II/101 v úseku Zbraslav – Dolní Břežany – Jesenice – Říčany.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: 342 Jesenice, 331 + 341 Jílové u Prahy, Praha (331 + 333 Kačerov, 341 + 342 Modřany) (dopravce Arriva Transport Praha, s. r. o).
- Železniční doprava – železniční trať prochází čtvrtí Jarov, zde se nachází také stanice. Ta leží na trati 210, po které jedou linky S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) a S80 (Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávkou Jarov jezdilo v pracovních dnech 23 párů osobních vlaků, o víkendu 19 párů osobních vlaků.
Osobnosti
- Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
- Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech
Fotografie
-
Nová výstavba na severu obce -
Oppidum Závist – akropole -
Laserové centrum Dolní Břežany, to provozuje nejsilnější laser v Evropské unii
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Komentovaná prohlídka Dolních Břežan. Aktuálně.cz. 2018-04-10. Dostupné online [cit. 2018-04-18].
- ↑ Obec Dolní Břežany. Stránky obce dolní Břežany. Historie [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, ČSÚ, heslo Hodkovice
- ↑ Originál roku 2010 nahrazen kopií od ak.soch. Vojtěcha Adamce, 2011 instalován v Lapidáriu Národního muzea v Praze
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
- ↑ Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 215. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 688. (česky a německy)
- ↑ U Prahy otevřeli laserové centrum. Zkoumat bude rakovinu i planety. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-24].
Literatura
- Emanuel POCHE (ed.): Umělecké památky Čech, díl I, A-J, Praha: Academia 1977, s. 292-293.
Související články
Externí odkazy
Galerie Dolní Břežany na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Břežany na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Břežany ve Wikislovníku- Dolní Břežany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce Dolní Břežany
- Statistické údaje obce Dolní Břežany
- MIKEŠOVÁ, Veronika. Luxus, moc a krása věcí minulých pod hradištěm Závist [online]. cestyarcheologie.cz, 2016-11-10 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.