Wojciech Jaruzelski

Wojciech Witold Jaruzelski
Wojciech Witold Jaruzelski
1. prezident Polska
	Ve funkci:; 19. července 1989 – 22. prosince 1990
Předseda vlády	Mieczysław Rakowski (1989); Czesław Kiszczak (1989); Tadeusz Mazowiecki (1989–1990)
Předchůdce	On sám jako Předseda zemské rady
Nástupce	Lech Wałęsa
6. Předseda zemské rady
	Ve funkci:; 18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Předseda vlády	Zbigniew Messner; Mieczysław Rakowski
Předchůdce	Henryk Jabłoński
Nástupce	On sám jako president
6. První tajemník PSDS
	Ve funkci:; 18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Prezident	Henryk Jabłoński (jako Předseda zemské rady)
Předchůdce	Stanisław Kania
Nástupce	Mieczysław Rakowski
Premiér Polska
	Ve funkci:; 11. února 1981 – 6. listopadu 1985
Prezident	Henryk Jabłoński
Předchůdce	Józef Pińkowski
Nástupce	Zbigniew Messner
4. ministr národní obrany
	Ve funkci:; 1968 – 1983
Předseda vlády	Józef Cyrankiewicz; Piotr Jaroszewicz; Edward Babiuch; Józef Pińkowski
Předchůdce	Marian Spychalski
Nástupce	Florian Siwicki
Stranická příslušnost
Členství	Polská dělnická strana (1944–1948); Polská sjednocená dělnická strana (1948–1990)
Vojenská služba
Služba	Polsko
Složka	Polská lidová armáda
Doba služby	1943–1989
Hodnost	Armádní generál
Bitvy/války	Druhá světová válka; Bitva o Berlín;
Vyznamenání	Virtuti Militari, Řád Polonia Restituta
Narození	6. července 1923; Kurów, Polsko
Úmrtí	25. května 2014 (ve věku 90 let); Varšava, Polsko
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Choť	Barbara Jaruzelska
Rodiče	Władysław Jaruzelski a Wanda Jaruzelska
Děti	Monika Jaruzelska
Příbuzní	Teresa Starnawska (sourozenec); Gustaw Jaruzelski-Fedyniak (vnuk z dceřiny strany); Gustaw Jaruzelski-Fedyniak (vnuk)
Alma mater	Akademie generálního štábu
Profese	voják
Ocenění	řetěz Řádu Isabely Katolické (1989); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1989); Medal of the 40th Anniversary of People's Poland; Silver Medal for Merit in the Field of Glory; Řád praporu práce 1. třídy; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.wojciech-jaruzelski.pl
Commons	Wojciech Jaruzelski
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923 Kurów – 25. května 2014 Varšava^[1]) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.

Biografie

Mládí

Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny. Otec bojoval v polsko-sovětské válce (1920), dědeček v lednovém povstání (1863). V roce 1939 s rodinou přesídlil do Litvy, po sovětské anexi v roce 1940 deportován na Sibiř, kde zemřel jeho otec Władysław. Tam později vstoupil do polské armády, v níž se stal důstojníkem.^[2]

Armáda

V letech 1957 až 1960 velel 12. mechanizované divizi ve Štětíně.^[3] V roce 1965 se stal náčelníkem generálního štábu.

Politická kariéra

V letech 1961–1989 byl poslancem Sejmu. Od roku 1968 do roku 1983 byl polským ministrem národní obrany. V této funkci nechal podle záznamů vratislavské milice 16. července 1975 sestřelit nad Slovenskem civilní letadlo, jehož amatérský pilot Dioniz Bielanski se pokoušel v dvojplošníku An-2 uprchnout z Polska do Rakouska. Letadlo bylo sestřeleno pilotem československé stíhačky 8 kilometrů od rakouských hranic,^[4] ale Jaruzelski tvrdil, že si na to nepamatuje.^[5]

V letech 1981 až 1985 vykonával funkci předsedy vlády. 13. prosince 1981 jménem Vojenské rady národní záchrany vyhlásil v Polsku válečný stav, aby zastavil rostoucí vliv opozičního hnutí Solidarita. Od listopadu 1985 do července 1989 byl předsedou státní rady PLR, poté od července 1989 do listopadu 1990 prezidentem Polské republiky.

Proces

Ve Varšavě byl 12. září 2008 zahájen proces s Wojciechem Jaruzelským, v němž čelil spolu se sedmi dalšími vysokými komunistickými činiteli obžalobě z několika trestných činů v souvislosti s vyhlášením válečného stavu v Polsku v prosinci roku 1981. Jaruzelskému v případě odsouzení hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Jaruzelski při předběžném projednávání prohlásil, že odpovědnost za výjimečný stav bere na sebe a omluvil se rodinám obětí, kterých bylo kolem devadesáti. Jaruzelski před zahájením procesu požádal, aby byl soudem předvolán jako svědek například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.^[6]

Jaruzelski hájil v obhajovací řeči počátkem října 2008 před soudem své rozhodnutí z roku 1981 vyhlásit v zemi výjimečný stav a tvrdil, že tak údajně zabránil vojenské invazi SSSR.^[7]

Proces byl ukončen bez rozsudku kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného.

Úmrtí

V roce 2014 zemřel a byl pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

Vyznamenání

Fotogalerie

Oficiální portrét z roku 1968
Jaruzelski a Castro (1972)
Jaruzelski a Ceauşescu
Jaruzelski a Andropov (1980)
Gen. Wojciech Jaruzelski (1981)
W. Jaruzelski s Vladimirem Putinem
Wojciech Jaruzelski (2009)
Urna gen. Wojciecha Jaruzelského (2014)
Jeho hrob ve Varšavě (1)
Jeho hrob ve Varšavě (2)

Odkazy

Reference

↑ Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01.
↑ Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.
↑ Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online.
↑ Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].
↑ Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
↑ Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].
↑ Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. Archivováno 5. 10. 2008 na Wayback Machine.

Související články

Dějiny Polska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojciech Jaruzelski na Wikimedia Commons
Osoba Wojciech Jaruzelski ve Wikicitátech
(polsky) Oficiální stránka Wojciecha Jaruzelského
Mít pořádek jako v Československu - Rozhovor s generálem Wojciechem Jaruzelským o Husákovi, o srpnu 1968 a o kosmonautech kulturně kritická revue Dějiny a současnost
Jaruzelski se omluvil za invazi z 21. 8. 1968, zpráva BBC
Miroslav Šuta: I marxističtí diktátoři jsou diktátoři – Genocida v Etiopii a 25 let od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, blisty.cz
Adam Michnik: Vztek a hanba, smutek a hrdost Archivováno 25. 5. 2014 na Wayback Machine., listy.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01.

[2] Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.

[3] Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online.

[4] Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].

[5] Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.

[6] Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].

[7] Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. Archivováno 5. 10. 2008 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Prezident Polska

Druhá Polská republika (1918–1939)	Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)

Polská republika (1944–1952)	Bolesław Bierut

Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady První tajemník Polské sjednocené dělnické strany	Aleksander Zawadzki • Edward Ochab • Marian Spychalski • Józef Cyrankiewicz • Henryk Jabłoński • Wojciech Jaruzelski Bolesław Bierut • Edward Ochab • Władysław Gomułka • Edward Gierek • Stanisław Kania • Wojciech Jaruzelski

Třetí Polská republika (od 1990)	Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)

Komunističtí vůdci východního bloku

Albánská strana práce	Enver Hodža • Ramiz Alia

Bulharská komunistická strana	Georgi Dimitrov • Vŭlko Červenkov • Todor Živkov • Petar Mladenov

Komunistická strana Československa	Klement Gottwald • Antonín Novotný • Alexander Dubček • Gustáv Husák • Miloš Jakeš • Karel Urbánek

Sjednocená socialistická strana Německa	Wilhelm Pieck • Otto Grotewohl • Walter Ulbricht • Erich Honecker • Egon Krenz

Maďarská strana pracujících a Maďarská socialistická dělnická strana	Mátyás Rákosi • Ernő Gerő • Imre Nagy • János Kádár • Károly Grósz • Rezső Nyers

Polská sjednocená dělnická strana	Władysław Gomułka • Bolesław Bierut • Edward Ochab • Edward Gierek • Stanisław Kania • Wojciech Jaruzelski • Mieczysław Rakowski

Komunistická strana Rumunska	Gheorghe Gheorghiu-Dej • Gheorghe Apostol • Nicolae Ceaușescu

Komunistická strana Sovětského svazu	Vladimir Iljič Lenin • Josif Vissarionovič Stalin • Georgij Maximilianovič Malenkov • Nikita Sergejevič Chruščov • Leonid Iljič Brežněv • Jurij Andropov • Konstantin Černěnko • Michail Gorbačov

Svaz komunistů Jugoslávie	Josip Broz Tito • Stevan Doronjski • Lazar Mojsov • Dušan Dragosavac • Mitja Ribičič • Dragoslav Marković • Ali Shukriu • Vidoje Žarković • Milanko Renovica • Boško Krunić • Stipe Šuvar • Milan Pančevski