Piotr Jaroszewicz

Piotr Jaroszewicz
Piotr Jaroszewicz
Stranická příslušnost
Členství	Polská dělnická strana; Polská sjednocená dělnická strana
Narození	8. října 1909 ; Ňasviž
Úmrtí	1. září 1992 (ve věku 82 let) ; Anin
Příčina úmrtí	uškrcení
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Choť	Oksana Jaroszewicz (1937–1952); Alicja Solska-Jaroszewicz (1955–1992)
Děti	Andrzej Jaroszewicz; Jan Jaroszewicz
Příbuzní	Alfred Jaroszewicz (sourozenec)
Profese	politik a učitel
Ocenění	Řád Říjnové revoluce (1974); velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha; Medaile 10 let lidového Polska; Řád praporu práce 1. třídy; velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska; … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Piotr Jaroszewicz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piotr Jaroszewicz (8. října 1909 Ňasviž, Minská gubernie – 1. září 1992 Varšava) byl polský premiér v letech 1970–1980.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil na území dnešního Běloruska ve městě Ňasviž, tehdy součástí Ruska. Vystudoval střední školu v polském Jasłu a pracoval jako učitel. Po vypuknutí druhé světové války žil v sovětské okupované zóně. V červenci byl 1940 deportován do okolí Archangelska, kde pracoval v lese. V roce 1943 vstoupil do 1. polské armády a o rok později do Polské dělnické strany. V letech 1945–1950 byl náměstkem ministra obrany, 1952–1970 místopředsedou vlády, 1954–1956 ministrem těžebního průmyslu a od roku 1956 také velvyslancem v Radě vzájemné hospodářské pomoci. Od vzniku Polské sjednocené dělnické strany v roce 1948 byl členem jejího ústředního výboru. Od 23. prosince 1970 byl polským premiérem.^[1] Vzhledem ke špatné hospodářské politice za jeho vlády došlo v letech 1976–1980 k vlně protestů. V únoru 1980 se vzdal funkce a o rok později byl vyloučen i ze strany.

Po odchodu z politiky se držel v ústraní. Se svou druhou ženou žil na varšavském předměstí. V roce 1992 byl s manželkou ve svém domě zavražděn. Jeho vrazi byli dopadeni v roce 2018.^[2] Podle konspirační teorie měla na jeho smrti podíl ruská tajná služba KGB. Jaroszewicz měl vypovídat v Moskvě před ústavním soudem o praktikách sovětského stranického vedení na jaře a v létě roku 1968. U soudu měl vypovídat i československý politik Alexander Dubček, který měl v den vraždy Jaroszewicze smrtelnou autonehodu.^[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Změny také ve státních orgánech PLR. Rudé právo. 1970-12-27, roč. 51, čís. 305, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-11-24].
↑ DANĚK, Viktor. Poláci po 26 letech dopadli vrahy komunistického premiéra, dva jsou spojeni s gangem karatistů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-03-14 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
↑ PALATA, Luboš. Dvojí smrt legendy. O nehodě Alexandra Dubčeka se dlouho pochybovalo. Lidovky.cz [online]. 2015-08-21 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Piotr Jaroszewicz na Wikimedia Commons

[1] Změny také ve státních orgánech PLR. Rudé právo. 1970-12-27, roč. 51, čís. 305, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-11-24].

[2] DANĚK, Viktor. Poláci po 26 letech dopadli vrahy komunistického premiéra, dva jsou spojeni s gangem karatistů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-03-14 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.

[3] PALATA, Luboš. Dvojí smrt legendy. O nehodě Alexandra Dubčeka se dlouho pochybovalo. Lidovky.cz [online]. 2015-08-21 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)