Tennessine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ununseptium)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tennessine
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
(292) Ts
117
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 117 Ununseptium - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Tennessine, Ts, 117
Cizojazyčné názvy lat. Tennessine
Skupina, perioda, blok 17. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 292,20773(89) pro 292Uus
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
At
Livermorium Ts Oganesson

Tennessine (český název tennessin nevychází z odborných kruhů, ale ze zprávy ČTK,[1] a nelze ho zatím brát jako konečný.[pozn. 1]), chemická značka Ts, (lat. Ununseptium) je transuranprotonovým číslem 117.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna sloučením atomových jader izotopů vápníku  48
20
  Ca a berkelia  249
97
 Bk: [2][3]

 48
20
 Ca +  249
97
 Bk →  297
117
 Uus →  294
117
 Uus + 3  1
0
 n

Předpokládané rozpadové řady jader ununseptia končí izotopy lawrencia a vypadají následovně:

Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader 293Uus a 294 Uus

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uus uznala za objevené spolupracujícími týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko), Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) a Národní laboratoře Oak Ridge (Tennessee, USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[4][1] Konečným návrhem objevitelů byl název tennessine a značka Ts. Prvek je takto pojmenován na počest Tennessee a připomíná přínos tohoto státu USA, ve kterém mimo jiné sídlí Národní laboratoře Oak Ridge, Vanderbilt University a University of Tennessee, k výzkumu supertěžkých prvků.[5][6] Název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční příponu halogenů.[7] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[5] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[8]

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů:  293
117
 Ts a  294
117
 Ts. U  293
117
 Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u  294
117
 Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).[9]

Vlastnosti shrnuje tabulka:[10]

Izotop Způsob rozpadu Podíl Poločas rozpadu (ms) Energie rozpadu Eα (MeV)
293Ts α ~100% 27 +12
−6
 
10,6 - 11,14
294Ts α ~100% 50 +60
−18
 
10,81 - 10,97

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V češtině je tradiční pojmenování halogenů bez přípony -ine, obvyklé v anglickém pojmenování.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. , 4. leden 2016. Dostupné online.  
  2. Flerov Lab.
  3. http://www.nanowerk.com/news/newsid=11478.php
  4. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. , 30. prosinec 2015. Dostupné online. PDF: [1].  (anglicky) 
  5. a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online (anglicky)
  6. Moskva, Japonsko, Tenessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. , 9. červen 2016. Dostupné online.  
  7. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  8. IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
  9. GREINER, Walter. Viewpoint: Heavy into Stability. Physics [online]. , 15. říjen 2012, svazek 5, čís. 115. Dostupné online. PDF: [2].ISSN 1943-2879. DOI:10.1103/Physics.5.115.  (anglicky) 
  10. OGANESSJAN, Ju. C., et al. Production and Decay of the Heaviest Nuclei 293,294117 and 294118. Physical Review Letters [online]. , 19. říjen 2012, svazek 109, čís. 16, e162501. Dostupné online. PDF: [3].ISSN 1079-7114. DOI:10.1103/PhysRevLett.109.162501.  (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]