Přeskočit na obsah

Světlá nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v okrese Havlíčkův Brod. Další významy jsou uvedeny na stránce Světlá nad Sázavou (rozcestník).
Světlá nad Sázavou
Znak města Světlá nad SázavouVlajka města Světlá nad Sázavou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSvětlá nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíSvětlá nad Sázavou
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°40′5″ s. š., 15°24′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 452 (2024)[1]
Rozloha42,07 km²[2]
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ582 91
Počet domů1 553 (2021)[3]
Počet částí obce15
Počet k. ú.15
Počet ZSJ23
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí Trčků z Lípy 18
582 91 Světlá nad Sázavou
posta@svetlans.cz
StarostaIng. František Aubrecht (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.svetlans.cz
Světlá nad Sázavou
Světlá nad Sázavou
Další údaje
Kód obce569569
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlá nad Sázavou (německy Swietla ob der Sasau) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží čtrnáct kilometrů severozápadně od Havlíčkova Brodu na soutoku Sázavy a Sázavky. Město se skládá z 15 místních částí. V celém městě je registrováno 1 582 domů, z toho v samotné Světlé nad Sázavou 1020. Žije zde přibližně 6 500[1] obyvatel. Symbolem zdejší průmyslové výroby je sklo a kámen.

Starostou do roku 2020 byl Jan Tourek, po jeho odchodu do rady kraje Vysočina jej nahradil František Aubrecht.[4]

Historie v datech

[editovat | editovat zdroj]
  • 1207 První písemná zmínka o Světlé, která náležela vilémovskému klášteru.[5]
  • 1343 Kostel světelský povýšen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na kostel farní.
  • 1363 Dle spisů kláštera jmenován opat Ondřej patronem kostela.
  • 1365 Světelský kostel náležel k německobrodskému děkanátu.
  • 1381 Bratři Petr a Domoslav z Lipničky věnovali světelskému kostelu oltář svaté Kateřiny.
  • 1385 Pan Albert ze Šternberka pánem na Světlé.
  • 1392 Hrabě Štěpán ze Šternberka vystavěl tzv. šternberskou část zámku.
  • 1417 Ves a panství připadlo opět vilémovskému klášteru.
  • 1420 V okolí Světlé, Lipnice a Německého Brodu povstala sekta Orebitů.
  • 1421 Následkem rozboření vilémovského kláštera spadla Světlá i panství do majetku krále.
  • 1423 Husité táhli kolem Světlé nad Sázavou při výpravě na Moravu.
  • 1429 Světlou i s panstvím převzal v držení Mikuláš I. Trčka z Lípy.
  • 1435 Mikuláš I. Trčka z Lípy, majitel Světlé, koupil Lipnici a Německý Brod.
  • 1436 Mikuláš I. Trčka z Lípy koupil Habry.
  • 1453 Mikuláš I. Trčka z Lípy zemřel a zanechal tři syny: Buriana, Zdeňka a Mikoláše. Světlá i s panstvím se stala majetkem nejstaršího syna Buriana I. Trčky z Lípy.
  • 1457 Burian I. Trčka z Lípy, pán na Světlé, jmenován nejvyšším zemským písařem království Českého.
  • 1469 Burian Trčka z Lípy zemřel a odkázal Světlou i s panstvím svým synům Mikolášovi a Melchisedekovi Trčkovi z Lípy.
  • 1497 Mikuláš II. Trčka z Lípy samostatným pánem na Světlé.
  • 1506 Prostřední zvon darován světelskému kostelu Mikulášem II. Trčkou z Lípy.
  • 1509 Mikuláš II. Trčka z Lípy zemřel, po něm následoval jeho syn Mikuláš III. Trčka z Lípy jako pán na Světlé.
  • 1515 Mikuláš III. Trčka z Lípy zemřel a zanechal Světlou s ostatními panstvími synu svému Buriánu II. Trčkovi z Lípy.
  • 1522 Burián II. Trčka z Lípy zemřel a byl pochován v kostele lipnickém. Po něm následoval v držení Světlé Jan I. Trčka z Lípy.
  • 1525 Jan I. Trčka z Lípy se oženil s Kateřinou ze Šellenberku.
  • 1540 Jan I. Trčka z Lípy zemřel a jeho nástupcem v držení Světlé stal se Burian III. Trčka z Lípy.
  • 1562 Císař Ferdinand povýšil Světlou na městečko (nikoliv na město) a udělil jí povolení ke konání výročních a týdenních trhů.
  • 1567 Postaveno tzv. trčkovské oddělení světelského zámku a zřízeno jako lovecký zámek. Burian udělil měšťanům právo pečetit červeným voskem a daroval jim pozemky s lesem u Lán, důchod z jarmarečného, z koňských trhů, z obecní váhy a z prodeje soli.
  • 1569 Velký zvon byl darován světelskému kostelu od Buriana Trčky.
  • 1577 Burian III. Trčka z Lípy koupil Novou Ves a připojil ji ke Světlé.
  • 1578 Burian III. Trčka z Lípy založil ve Světlé špitál pro pět chudých měšťanů a současně zde založil školu.
  • 1591 Burian III. Trčka z Lípy, pán na Světlé zemřel a odkázal majetek svůj svému synu Janu Rudolfovi, svobodnému pánu Trčkovi z Lípy.
  • 1594 Jan Rudolf, svobodný pán z Trčků zemřel, po něm následuje jeho bratr Maximilián, svobodný pán z Trčků.
  • 1604 Jan Rudolf II., svobodný pán z Trčků, císařský rada, komoří, zemský sudí a místodržící v Čechách převzal Světlou od svého otce Maximiliána z Trčků jako pán na Světlé, Lipnici, Ledči, Opočně, Smiřicích, Žlebech a České Kamenici. Týž daroval městu 58 jiter 1283 2/6 □ pozemků a potvrdil v celém obsahu privilegia města Světlé.
  • 1610 Jan Rudolf II. z Trčků povýšen do stavu českých pánů.
  • 1629 Jan Rudolf II. z Trčků, pán na Světlé, jmenován říšským hrabětem.
  • 1631 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků jmenován českým hrabětem.
  • 1633 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků zprostil Světlou roboty a daroval městu některá práva.
  • 1634 Po smrti své manželky a po pádu svého syna Adama Erdmanna v Chebu odkázal Jan Rudolf Trčka kšaftem dne 2. července Světlou s Lipnicí, vesnice Čáslavské, Studenec, Větrný Jeníkov a Žleby, Petru Vokovi Švihovskému z Ryzmberku, Ladislavu Burianovi, hraběti z Valdštejna, a Matyáši Ferdinandovi, hraběti Berkovi z Dubé. Od statku světelského a ledečského odkázal Trčka důchody z Hamrů železných světelskému kostelu na hřbitově (kde jeho rodiče, bratři a jiní příbuzní odpočívali a on sám chtěl spočinout).
  • 1635 Jan Rudolf Trčka po své smrti (29. září 1634) v roce 1635 byl obviněn pro rozličná veliká provinění spáchaná proti císaři a jeho statky připadly vládě (fisku).
  • 1636 Panství světelské bylo od vlády odhadnuto na 253 452 zl. šejn. a přenecháno hraběti Ladislavu Burianovi z Valdštejna proti zapravení dluhu p. 60 000 zl., dědicům po knížeti Donu Aldobrandini, p. 100 000 zl., Adamovi, hraběti z Papenheimu, p. 20 000 zl., Brunovi, hraběti z Mansfeldu, úhrnem za 230 000 zl.
  • 1639 Nájezdy Švédů, kteří se v kraji objevili poprvé na podzim a 16 Banérových oddílů přepadlo 13. listopadu Lipnici. Zničili městské opevnění, vydrancovali městečko, ale hrad nedobyli.
  • 1645 Špitál světelský byl znovu vystavěn a nesl tento nápis: „Tento jest dům chudých, neodvracej tváře od nich. Léta páně po narození Krista Pána 1645.“
  • 1648 Švédové opustili Lipnici a kraj teprve po uzavření vestfálského míru v roce 1648, přičemž veškerou nashromážděnou kořist odvezli s sebou.
  • 1667 Podíly na Světlé a světelském panství připadly Marii Huscheine, roz. baronce Geran, Theodorovi Mültzerovi z Rosenthalu a baronu Vernierovi.
  • 1672 Panství světelské i s městem Světlou koupil hrabě Jan Rudolf Rabatta, svobodný pán z Dornberku, pán na Světlé a Tisu, majitel pluku kyrysníků a generalvachtmistr.
  • 1679 Jan Rudolf, hrabě Rabatta prodal Světlou s panstvím i se statkem Vrbicí Janu Kašparovi, svobodnému pánu z Montány.
  • 1686 Světlou a panství koupil Jan Bartolemeus, svobodný pán z Vernierů, a jeho choť Marie Rosalie.
  • 1704 Světlou s panstvím koupil hrabě Karel z Pöttingu, pán na Lipnici a Habrech.
  • 1714 Největší povodeň na Sázavě.
  • 1722 Město a panství Světlou koupil hrabě František Antonín Černín.
  • 1737 Hrabětem Černínem byla vystavěna zadní část světelského zámku (strana východní).
  • 1743 Hrabě František Antonín z Černínů, majitel města a panství Světlé, zemřel a v držení panství následovala jeho vdova, hraběnka Antonie z Černínů, rozená hraběnka z Kumburku, paní na Drhovli, Čížově a Sedlci.
  • 1748 Město i panství Světlá přešla v majetek Filipa, hraběte Kolovrat-Krakovského, a jeho choti Barbory, hraběnky z Kolovratů.
  • 1758 Farní kostel ve Světlé byl povýšen na děkanský chrám.
  • 1760 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský, syn zemřelého hraběte Filipa Kolovrata, převzal, poté co byl prohlášen za plnoletého, od své matky světelské panství a statek Vrbici.
  • 1765 Varhany ve světelském kostele byly postaveny kutnohorským varhanářem J. Horákem za cenu pr. 400 zl.
  • 1773 Hrabě Kolovrat odevzdal panské brusírny na granáty brusičům k svobodnému používání, a ponechal jim zároveň kapitál pr. 6000 zl. k provozování.
  • 1774 Do Světlé byly zavedeny a zde sázeny první brambory.
  • 1775 Jako všude, vypukly i zde nepokoje mezi sedláky kvůli robotní povinnosti.
  • 1782 Bylo zavedeno dolování na stříbro u Dlužin a Nového Dvora hrabětem Kolovratem, pracovat začalo 11 horníků a důl byl nazván „Štolou Leopoldovou“.
  • 1786 V tomto roku stávalo již 10 brusíren na sklo ve Světlé a Březince.
  • 1791 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský nařídil dekretem ze dne 14. ledna, že jeho světelští úředníci a služebníci musí své syny kvůli naučení se německé řeči poslat do ciziny.
  • 1795 Světelská radnice byla postavena.
  • 1792 V lese u Rosinova byla zřízena obora pro černou zvěř.
  • 1796 Ve Světlé byla založena takzvaná granátnická společnost.
  • 1800 Dosavadní hřbitov u světelského kostela byl zrušen a nový byl založen za Světlou u Březinky. V tomto roku byla také ve Světlé udělena Markusi Seewaldovi první koncese ke zřízení úplného obchodu se smíšeným zbožím.
  • 1805 Následkem srážky mezi bavorským vojskem a rakouskými kyrysníky u Habrů utrpělo velmi i obyvatelstvo ve zdejší krajině.
  • 1809 Zřízena vojenská nemocnice ve zdejším zámku.
  • 1810 Zemřel hrabě Kolovrat-Krakovský.
  • 1813 Byla vystavěna silnice ze Světlé do Humpolce.
  • 1817 Městečko Světlá a velkostatek světelský přešly vyrovnáním ze dne 5. srpna na Františka Josefa Zichy z Vaszoniköe.
  • 1821 Walpurga, starohraběnka ze Salm-Reifferscheidtů, se stala výměnou svého panství Dioszegh v Uhrách za Světlou majitelkou panství i města Světlé.
  • 1822 Jan, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, c.k. podplukovník, převzal panství Světlou za vklad 700 000 zl. v.m. dědictvím po matce.
  • 1825 Kamenickým mistrem Schlesingerem byla postavena kašna na světelském náměstí.
  • 1833 Silnice ze Světlé do Habrů byla stavěna panstvím společně s obcemi.
  • 1834 Světelský špitál musel být téměř celý přestavěn.
  • 1843 Ve zdejším zámku byly uvnitř provedeny značné opravy.
  • 1847 František Josef ze Salm-Reifferscheidtu převzal po smrti svého otce Jana, starohraběte ze Salm-Reifferscheidtů, dne 19. května světelské panství.
  • 1850 Dle nového rozdělení Čech na sedm krajů byla Světlá a území bývalého světelského panství přiděleno k Pardubickému kraji, pod okres Ledeč nad Sázavou.
  • 1855 Světlá byla následkem rozdělení Čech na třináct krajů přidělená kraji Čáslavskému.
  • 1860 Kostelní věž musela být kvůli zchátralosti své horní části podepřena trámovým lešením.
  • 1864 Byla zrušena plavba dřeva po Sázavě do Prahy.
  • 1866 Dne 8. července vtrhla do Světlé první divize pruské armády pod svob. Pánem z Kernsteinů, omezila se však a nepožadovala rekvizice menáže a krmiva pro koňstvo.
  • 1867 Začala stavba severozápadní dráhy.
  • 1869 Začala přestavba světelského zámku.
  • 1870 J. O. starohrabě František Salm-Reifferscheidt rozšířil své statky u Světlé přikoupením Habrů.
  • 1879 Na světelském kostele a děkanství byl provedeny značné opravy.
  • 1881 Světelský špitál byl kvůli zchátralosti celé stavby rozbořen a podle stavebního plánu architekta Linsbaura stavitelem J. Zemanem nákladem 7960 zl. 97 kr. znovu vystavěn.
  • 1887 František, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, 26. prosince 1887 umřel a panství zdědila jeho sestra Johanna, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. Thun-Hohensteinovi.
  • 1892 Panství zdědil hrabě Josef Osvald II. Thun-Hohenstein/Salm-Reifferscheidt, syn hraběnky Johanny Thun-Hohensteinové.
  • 1913 Zámek i panství převzala Pozemková banka.
  • 1914 Zámek koupil továrník Richard Moravetz.
  • 1937 Usnesením vlády Československé republiky udělen status města.
  • Druhá světová válka – Umístěna kasárna německé armády.
  • 1945 Zámek převzal československý stát a sloužil zprvu jako kasárna armády, později jako učňovské středisko mládeže.
  • 1950 Zámek pronajat Státní pojišťovně, v části zřízeny byty.
  • 1952 V zámku zřízeno středisko pracujícího dorostu (ve vernierovské části).
  • 1960 Zámek převzalo ZOU (zemědělské odborné učiliště), jako nástupce učňovské školy. Státní pojišťovna budovu opustila. Brzy poté došlo k rozsáhlým vnitřním rekonstrukcím a od té doby sloužil potřebám školství, část budovy je muzeem Světelska (stav v roce 2011).
  • 1980 Pod Světlou jako místní část patří Benetice.[6]
  • 2013 Město prodalo zámek rodině Dégermée.
  • 2022 Zámek odkoupil hoteliér a vinař Jiří Marian.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 881 3 959 3 994 4 330 4 674 4 505 4 379 3 758 4 468 4 363 6 116 7 147 7 188 7 091 7 137
Počet domů 458 493 506 554 587 627 764 911 946 976 1 039 1 281 1 365 1 466 1 553

Statistické údaje obyvatelstva od roku 2020

[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel v místních částech Počet obyvatel celkem Průměrný věk Nejstarší Narození Úmrtí Uzavřených sňatků
Benetice Dolní Březinka Dolní Dlužiny Horní Březinka Horní Dlužiny Josefodol Kochánov Leštinka Lipnička Mrzkovice Opatovice Radostovice Světlá nad Sázavou Závidkovice Žebrákov muž žena
2020[9] celkem 19 211 15 82 35 123 54 43 111 153 49 58 5 222 100 28 6303 45,48 94 97 31 85 32
muži 11 101 6 44 19 64 22 23 53 75 24 27 2551 50 15 3085 44,08 31 43
ženy 8 110 9 38 16 59 32 20 58 78 25 31 2671 50 13 3218 46,80 18 42
2021[10] celkem 18 213 15 78 35 129 57 40 110 161 46 58 5189 106 27 6282 45,70 95 97 45 86 27
muži 9 103 7 41 19 66 26 22 53 79 21 27 2530 54 15 3072 44,43 23 36
ženy 9 110 8 37 16 63 31 18 57 82 25 31 2659 52 12 3218 46,92 22 50
2023[11] celkem 17 208 15 75 37 119 66 37 109 152 47 62 5 134 101 23 6 202 46,49 97 98 34 68 20
muži 8 98 7 40 21 62 29 21 52 75 20 28 2 495 52 13 3 021 45,43 13 36
ženy 9 110 8 35 16 57 37 16 57 77 27 34 2 639 49 10 3 181 47,49 21 32

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1989 do 31. prosince 1997 k městu patřila i Nová Ves u Světlé.[12]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně České národní rady dne 27. června 1991.[13]

Školství, služby a sport

[editovat | editovat zdroj]

Město zřizuje jednu mateřskou a dvě základní školy (Lánecká, Komenského), dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu.[14] Nachází se zde střední škola Akademie – Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou, kde lze studovat pět maturitních oborů (gymnázium, sociální činnost, uměleckořemeslné zpracování kovů, dřeva, kamene a keramiky a skla) a devět učebních oborů (ošetřovatel, strojník, aranžér, zlatník a klenotník, umělecký kovář a zámečník, umělecký truhlář a řezbář, umělecký keramik, kameník a sklář – výrobce a zušlechťovatel skla). Součástí instituce je i vyšší odborná škola, kde lze studovat dva obory (řízení výroby zpracování kamene a řízení sklářské a keramické výroby).[15]

Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou Kytice se skládá z knihovny, kina, Galerie Na Půdě a turistického informačního centra.[16] Ve městě se nachází domov pro seniory a dům s pečovatelskou službou.[14] Městská společnost Sportovní zařízení města Světlá nad Sázavou spravuje čtyři sportovní zařízení – Sportovní centrum Pěšinky, fotbalový areál, tenisovou halu a sportovní halu na míčové sporty.[17] V severozápadní části města je jediná česká věznice zajišťující výkon trestu matek s dětmi do tří let.[18]

Účastníci Olympijských her ze Světlé nad Sázavou

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Světlé nad Sázavou.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Alois Jelen (1801–1857), hudební skladatel, archivář
  • Bohuslav Kratochvíl (1901–1972), pedagog, politik a diplomat
  • Karel Hradecký (1904–1943), český lékař popravený nacisty
  • Oskar Moravec (1917–2007), kanadský hudební skladatel českého původu
  • Petr Koubský (* 1961), český publicista, analytik informačních a komunikačních médií a pedagog
  • Zdeněk Hynek Bárta (1897-1987), český sportovec (olympionik), podnikatel
  • Augustin Žák (1960), český hokejista

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Politická škatulata na Vysočině. Tři radní předají svá starostovská křesla. Třebíčský deník. 2020-12-01. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 35. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou. Světelský zpravodaj. Únor 2021, s. 5. Dostupné online. 
  10. ↑ PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2022. Světelský zpravodaj. Únor 2022, s. 7. Dostupné online. 
  11. ↑ PEJCHAROVÁ, Eva. Statistika obyvatel Světlé nad Sázavou k 1. lednu 2024. Světelský zpravodaj. Únor 2024, s. 6. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 375. 
  13. ↑ Udělené symboly – Světlá nad Sázavou [online]. 1991-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Seznam organizací zřízených městem [online]. Světlá nad Sázavou, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Akademie [online]. Akademie, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Základní informace [online]. Kytice, 2015-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-27. 
  17. ↑ Sportovní zařízení města Světlá nad Sázavou [online]. Pěšinky, 2015-01-01 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ Vězeňská služba ČR. Základní informace | Věznice Světlá nad Sázavou [online]. 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-21. 
  19. ↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEIDLER, Karl. Kronika města Světlé od roku 1207-1886 : s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591. Překlad Antonín Vlad. Eichler. Světlá: K. Seidler, 1887. 165 s. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Světlá nad Sázavou
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod
Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole
legenda: město, městys.
Města ležící u Sázavy
Města na Sázavě
(po proudu)
Kategorie: Sídla na Sázavě
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světlá_nad_Sázavou&oldid=24296623“