Jan Bartoloměj Vernier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Bartoloměj baron Vernier z Rougemontu
Erb Vernierů na zámku Světlá nad Sázavou
Erb Vernierů na zámku Světlá nad Sázavou
Narození1644
Úmrtí1711 (ve věku 66–67 let)
DětiVáclav Ignác Vernier
RodičeMatouš Vernier
RodVernierové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bartoloměj svobodný pán Vernier z Rougemontu (Johann Bartholomeus Freiherr Vernier de Rougemont et d'Orchamp) (164411. června 1711 Praha) byl český šlechtic původem z Francie. Vlastnil několik panství v Čechách a nechal postavit tři barokní zámky, inicioval také vybudování Vernierovského paláce v Praze (dnešní Slovanský dům). Kvůli nákladným stavebním aktivitám se zadlužil a značnou část majetku musel ještě za svého života prodat.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zámek Věž

Pocházel z francouzského šlechtického rodu Vernierů usazeného od třicetileté války v Čechách.[1] Narodil se jako nejmladší syn císařského generála barona Matouše Verniera (1600–1658) a jeho první manželky Laury Eleonory z Lodronu (†1655). Jan Bartoloměj původně sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra, ale poté se trvale usadil v Čechách. Ze svého dědického podílu na Lipnici nad Sázavou byl vyplacen nejstarším bratrem Františkem Leopoldem (1630–1688) a získané prostředky mu umožnily zakoupit v roce 1668 rozsáhlé panství Světlá nad Sázavou s 39 vesnicemi. Přistoupil k přestavbě tvrze do podoby čtyřkřídlého barokního zámku, tím se ale značně zadlužil a již v roce 1672 panství prodal.[2][3] Před prodejem oddělil ze světelského panství samostatný statek Kaliště, kde pak nechal postavit menší zámek.[4]

Slovanský dům v Praze (bývalý Vernierovský palác)

V roce 1692 od svých synovců koupil panství Lipnice nad Sázavou, zdejší hrad však již neplnil funkci panského sídla.[5] Jan Bartoloměj navíc mezitím v roce 1686 koupil znovu Světlou nad Sázavou a pokračoval ve výstavbě zámku. Souběžně byl postaven další zámek ve Věži jižně od Lipnice.[6] Panství Světlá a Lipnice byla dočasně spojena v jeden celek.[7][8] Přetrvávající finanční problémy vedly na přelomu 17. a 18. století k postupnému rozprodeji statků (Kaliště 1698, Věž 1703, Světlá nad Sázavou 1704). Jan Bartoloměj mezitím koupil v roce 1695 od Šporků palác v Praze v ulici Na příkopě, který vzápětí nechal nákladně přestavět (1695–1697, pravděpodobně projekt J. B. Matheye). K paláci náležela ve své době proslulá okrasná zahrada, která sahala až k dnešní Jindřišské ulici.[9] I tohoto pražského sídla se ale musel vzdát a krátce před smrtí palác prodal (1710).

Byl ženatý s Marií Rosalií z Kainpachu (1660–1737) z dolnorakouské šlechty.[10] Marie Rosalie koupila v roce 1680 statek Čestín, který byl později také prodán na úhradu vysokých rodinných dluhů (1710).[11] Z jejich manželství pocházely čtyři děti. Dcera Marie Dorothea (1698–1761) byla provdaná za hraběte Ignáce Václava Caretta-Millesima a v roce 1755 zřídila peněžní caretto-millesimovský fideikomis, jehož výnos užívali Vernierové až do vymření rodu v roce 1914.[12] Synové František Bernard (1687–1740) a Václav Ignác (1692–1742) založili dvě nové rodové linie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; s. 585–586 (heslo Vernierové)
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 300
  3. Dějiny zámku Světlá nad Sázavou dostupné online
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 191
  5. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998; s. 489–490 ISBN 80-85983-15-X
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 524
  7. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 2008; s. 211 ISBN 978-80-7277-041-0
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 524
  9. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1).; Academia, Praha, 1998; s. 481–483 ISBN 80-200-0627-3
  10. Rodina Jana Bartoloměje Verniera dostupné online
  11. KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠTŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; s. 273 ISBN 978-80-7364-118-4
  12. Rod Vernierů na webu zámku Světlá nad Sázavou dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; 287 s. (kapitola Vernierové de Rougemont s. 271–283) ISBN 978-80-7364-118-4
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti; II. díl Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]