Kostel svatého Václava (Světlá nad Sázavou)
| Kostel svatého Václava ve Světlé nad Sázavou | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí P. Marie, stav 2017 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Obec | Světlá nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°40′2,97″ s. š., 15°24′18,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | havlíčkobrodský |
| Farnost | Světlá nad Sázavou |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | před rokem 1206 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesančně–barokní |
| Výstavba | 12. století, přestavován 1569 a 1735 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo, dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Pěšinky 157, 582 91 Světlá nad Sázavou |
| Ulice | náměstí Trčků z Lípy |
| Kód památky | 32082/6-342 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava ve Světlé nad Sázavou je renesančně-barokní stavba původně zbudovaná ve 12. století jakožto hlavní římskokatolický kostel ve městě. Stojí na vyvýšené plošině v centru města, na zdejším hlavním Náměstí Trčků z Lípy. Kostel byl roku 1963[1] zapsán jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na místě stavby stál původně kostel sloužící jako hlavní obecní kostel již od 12. století na ploše návrší nedaleko hlavního obecního náměstí. Postaven byl před rokem 1203, byl zasvěcen sv. Václavovi a patřil do majetku benediktinského kláštera Vilémov. Roku 1343 byl povýšen na farní kostel. Roku 1569 prošel rozsáhlou renesanční přestavbou, podpořený majitelem panství Světlá Burianem III. Trčkou z Lípy. Okolo kostela postupně vznikl také hlavní městský hřbitov. V kryptě kostela bylo zřízeno rodové pohřebiště rodu Trčků z Lípy, sídlícich též na zámku Světlá. V 17. století byli pohřbeni např. manželé a významní členové rodu Jan Rudolf a Marie Magdalena Trčková z Lípy.[3]
V roce 1735 byla z iniciativy hraběnky Černínové dokončena další, barokní přestavba, v rámci které byl kostel rozšířen o dvě boční lodi.
Hřbitov okolo kostela byl roku 1800 zrušen a posléze nahrazen novým městským hřbitovem.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Trojlodní stavbě kostela orientované směrem do náměstí dominuje centrální věž vysoká 35 metrů, zakončená dřevěným patrem se zvonicí a ochozem, a jehlanovou střechou. V zadní části interiéru je umístěn barokní dřevěný oltář, v jehož pozadí se nacházejí tři okenní vitráže s vyobrazeními sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa od Karla Putze, žáka Maxe Švabinského, instalované roku 1951.[4]
K areálu kostela přiléhá budova fary.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kostel sv. Václava - kulturní památka: Právní ochrana – právní akty. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Václava se sochami - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Usedlosti panství Smiřice – Hořiněves od roku 1496. www.smirice.eu [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava - Infocentrum. turistika.kyticesvetla.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Panorama, 1992. 208 s. ISBN 80-7038-284-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Hrady.cz
- Město Světlá nad Sázavou
