Dačice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Osobnosti: seřazení podle abecedy
Řádek 98: Řádek 98:
== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
* [[Jan Bistřický]] (1930–2008), historik, archivář, pedagog a mj. i zakladatel a předseda dačického spolku přátel muzea
* [[Jan Bistřický]] (1930–2008), historik, archivář, pedagog a mj. i zakladatel a předseda dačického spolku přátel muzea
⚫
* [[Vladimír Fuka]] (1920–1996), hudební skladatel
⚫
* Vilém Göth (1915–1940), nadporučík letectva<ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
⚫
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
⚫
| url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3901
⚫
| datum vydání = 2004
⚫
| datum přístupu = 2020-07-22
⚫
}}</ref> (ulice Göthova vychází z Palackého náměstí)
* [[Ivo Jahelka]] (* 1954), folkový písničkář
* [[Ivo Jahelka]] (* 1954), folkový písničkář
* [[Lenka Lanczová]] (* 1964), spisovatelka
* [[Lenka Lanczová]] (* 1964), spisovatelka
Řádek 103: Řádek 111:
* [[Jacob Christoph Rad]] (1799–1871), ředitel místního cukrovaru, vynálezce kostkového cukru
* [[Jacob Christoph Rad]] (1799–1871), ředitel místního cukrovaru, vynálezce kostkového cukru
* [[Pavel Spurný]] (* 1958), astronom
* [[Pavel Spurný]] (* 1958), astronom
⚫
* [[František Stejskal-Lažanský]] (1844–1887), novinář
* [[Michal Stehlík]] (* 1976), historik, děkan FF UK
* [[Michal Stehlík]] (* 1976), historik, děkan FF UK
⚫
* [[František Stejskal-Lažanský]] (1844–1887), novinář
* [[Dan Svátek]] (* 1975), režisér, scenárista a herec
* [[Dan Svátek]] (* 1975), režisér, scenárista a herec
* [[Ludvík Štěpán]] (1943–2009), akademický profesor polonistiky, bohemista, překladatel, spisovatel
* [[Ludvík Štěpán]] (1943–2009), akademický profesor polonistiky, bohemista, překladatel, spisovatel
⚫
* [[Vladimír Fuka]] (1920-1996), hudební skladatel
⚫
* Vilém Göth (1915-1940), nadporučík letectva<ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
⚫
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
⚫
| url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3901
⚫
| datum vydání = 2004
⚫
| datum přístupu = 2020-07-22
⚫
}}</ref> (ulice Göthova vychází z Palackého náměstí)
* [[Miloš Vystrčil]] (*1960), politik a pedagog, od února 2020 předseda [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu Parlamentu České republiky]]
* [[Miloš Vystrčil]] (*1960), politik a pedagog, od února 2020 předseda [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu Parlamentu České republiky]]


Verze z 16. 1. 2021, 00:32

Dačice
Centrum Dačic, pohled z kostelní věže sv. Vavřince
Centrum Dačic, pohled z kostelní věže sv. Vavřince
Znak města DačiceVlajka města Dačice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°4′54″ s. š., 15°26′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 177 (2023)[1]
Rozloha67,11 km²
Nadmořská výška477 m n. m.
PSČ380 01
Počet domů1 830 (2021)[2]
Počet částí obce16
Počet k. ú.11
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Dačice
Krajířova 27/I
380 01 Dačice
meu@dacice.cz
StarostaIng. Karel Macků (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.dacice.cz
Dačice
Dačice
Další údaje
Kód obce546127
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dačice (německy Datschitz) jsou město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 12 km jižně od Telče na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny. V roce 1960 byly při správní reformě se svým okolím začleněny do Jihočeského kraje. Od 1. ledna 2000 jsou i součástí samosprávného Jihočeského kraje (do 30. května 2001 Budějovického). Přestože město patří do Jihočeského kraje, leží na historickém území Moravy. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.

Jsou přirozeným centrem nejzazšího cípu jihozápadní Moravy, což je dáno nejen jejich polohou, ale i množstvím služeb, obchodů, firem, i řadou kulturních a sportovních zařízení, jako je kino nebo moderní sportovní stadion. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje. Ve městě se pravidelně pořádá také řada kulturních festivalů. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Sousedními obcemi sídla jsou Český Rudolec, Hříšice, Cizkrajov, Budíškovice, Dobrohošť, Třebětice, Volfířov, Staré Hobzí, Peč, Kostelní Vydří, Zadní Vydří, Černíč a Mysletice.

Historie

První písemná zmínka o Dačicích pochází z roku 1183 z kroniky Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku, kdy si nechal znojemský kníže a moravský markrabě Konrád Ota vysvětit v Dačicích kostel olomouckým biskupem Pelhřimem. V polovině 14. století patřilo město pánům z Hradce (Jindřichova). Za jejich vlády, jak se dá soudit z městského znaku se zlatou pětilistou růží, staly městem. V 15. století připadly Dačice Wolfgangu Krajířovi z Krajku a na Landštejně, což se projevilo na významu a moci města. V 16. století přicházejí do města italští umělci, zvláště stavitelé. Gotické město se změnilo na město renesanční. Vznikla radnice, zámek, nový zámek, věž kostela sv. Vavřince. U nového zámku vznikla nová městská čtvrť Hradecké předměstí. Město bylo obdařeno mnoha výsadami, bohatne obchody a řemesly, organizovanými v ceších. V té době se Dačice stávají jedním z významných měst Jednoty bratrské.

Z původní vsi, soustředěné okolo kostela, vzniklo město, jehož těžištěm se stalo velké trojúhelníkové náměstí s radnicí a ostatními budovami se správní nebo obchodní činností. Pohromou pro město byla třicetiletá válka. Roku 1680 vylidnil Dačice mor, následně roku 1690 obrovský požár zničil na 80 domů. K nejvýznamnější barokní památce patří tzv. františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského na východní straně města.

Počátkem 19. století se Dačice stávají průkopníky v odborném školství a průmyslu. Roku 1820 byla péčí lesmistra Vincence Hlavy v Dačicích zřízena jedna z prvních lesnických škol. V roce 1829 založili bratři Grenberové v nedalekém Kostelním Vydří první řepný cukrovar moderního údobí v našich zemích a v dačické rafinérii byl J. K. Radem vyroben v roce 1841 první kostkový cukr na světě, patentován 1843. V polovině 19. století se výrazně mění postavení města. Dačice se staly sídlem okresu, který zabíral jihozápadní cíp Moravy se 180 obcemi. Sídlem okresního úřadu zůstaly s výjimkou let válečných 1940–1945 až do roku 1960, kdy po více než stech letech ztratili nejen sídlo okresu, ale ocitly se spolu s dalšími moravskými městy a obcemi v Čechách.

V letech 1939–1945 přišly Dačice o své židovské obyvatele, většinou v polském Lublinu. Po roce 1945 došlo k odsunu několika německých rodin. Po druhé světové válce zde byla vystavěna nemocnice a závod na výrobu autodílů, dnes největší zaměstnavatel v okolí. Dnes jsou moravské Dačice sídlem tzv. malého okresu v Jihočeském kraji.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dačicích.

Kostkový cukr

Pomník kostce cukru

Zajímavostí je v prostoru před věží farního kostela se nacházející žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován J. K. Radem první kostkový cukr na světě.[4]

Společenský život

Samospráva města od roku 2011 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[5]

Členění města

Město Dačice se člení na šestnáct místních částí na jedenácti katastrálních územích:

Vlastní město Dačice se dělí na šest částí označovaných římskými čísly v uvedeném pořadí:

  • I. Město (dolní a horní náměstí s okolím)
  • II. Antonínské předměstí (k nemocnici)
  • III. Za řekou Dyjí, dříve Stráňské předměstí (Za lávkami, Kapetova, k Hradišťku)
  • IV. Hradecké Předměstí (Péráček, Nivy)
  • V. Červený vrch
  • VI. Toužín (do 60. let 20. století samostatné k.ú.)

Prostřední Vydří leží na odděleném území a tvoří tak exklávu města.

Osobnosti

Partnerská města

Fotogalerie

  • Centrum města: vlevo nahoře kostel sv. Vavřince, uprostřed budova radnice
    Centrum města: vlevo nahoře kostel sv. Vavřince, uprostřed budova radnice
  • Městská věž
    Městská věž
  • Dačický zámek
    Dačický zámek
  • Starý zámek na Palackého náměstí
    Starý zámek na Palackého náměstí
  • Stará radnice
    Stará radnice
  • Klášter karmelitek a Kostel sv. Antonína Paduánského
    Klášter karmelitek a Kostel sv. Antonína Paduánského
  • Bývalý lihovar
    Bývalý lihovar
  • Železniční stanice Dačice
    Železniční stanice Dačice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Zámek Dačice [online]. pruvodce.com, 2006-10-02 [cit. 2008-12-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kostka cukru [online]. Městský úřad Dačice,, 2005-03-29 [cit. 2008-12-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ https://www.facebook.com/224337820660/photos/a.224602710660.177507.224337820660/10154067756960661/?type=3
  6. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Části města Dačice
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dačice&oldid=19362480“