Sadská: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 143: | Řádek 143: | ||
== Fotogalerie == |
== Fotogalerie == |
||
[[Soubor:Kostel sv. Apolináře.jpg|náhled|Sv. Apolinář s farou a kostnicí, Mardlův kříž a domky Vojtěcha Němečka (č.p. 193) a Matěje Horáka. 1808.]] |
|||
<gallery> |
|||
Soubor:Sadska kostel.jpg|Kaple Bolestné Panny Marie v Sadské |
|||
Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg|Morový sloup na náměstí v Sadské |
|||
Soubor:Zvonice v Sadské.jpg|Barokní městská zvonice v Sadské |
|||
Soubor:Jezero Sadská ráno.jpg|Podzimní ráno na Jezeře Sadská |
|||
</gallery> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 24. 6. 2021, 11:22
| Sadská | |
|---|---|
 Pohled na jižní část města Sadská z kostelního kopce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Sadská |
| Obec s rozšířenou působností | Nymburk (správní obvod) |
| Okres | Nymburk |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′10″ s. š., 14°59′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 253 (2024)[1] |
| Rozloha | 16,40 km² |
| Katastrální území | Sadská |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 289 12 |
| Počet domů | 1 120 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Palackého nám. 1, 289 12 Sadská epodatelna@mesto-sadska.cz |
| Starosta | Milan Dokoupil |
| Oficiální web: www | |
  Sadská | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537764 |
| Kód části obce | 145921 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sadská je město v okrese Nymburk. Leží v Polabské nížině na Poděbradsku, 37 km východně od Prahy na „staré“ silnici do Poděbrad. Žije v něm přibližně 3 300[1] obyvatel. V letech 1850–1931 obec náležela do okresu Poděbrady, od roku 1950 do okresu Nymburk. Severně od Sadské, za bývalými lázněmi, se rozprostírá lužní les se slepým ramenem Labe a umělé jezero[3] s chatovou oblastí Vodražka, vzniklé při těžbě písku v letech 1972–1992. Krajina v severozápadním sousedství města je chráněna coby Přírodní park Kersko-Bory.
Historie
Dějiny obce
Město Sadská se nalézá pod výrazně vystupujícím kopcem v Polabské nížině. Svědecký kopec byl osídlen podle archeologických nálezů již před 6000 lety. Na kopci bylo založeno slovanské hradiště.
První dochovaná písemná zmínka o obci Sadská je z roku 993, kdy se její jméno objevuje v zakládací listině Břevnovského kláštera, je však možné, že existovala již dříve, neboť Kosmas se ve své kronice zmiňuje o selském dvorci, ležícím v lukách v místech dnešní ulice Na Valech. Kdysi tu býval přemyslovský knížecí dvorec, správní středisko kraje. Český kníže Konrád II. Ota roku 1189 na dvorském sjezdu v Sadské vydal Statuta Konrádova (latinsky iura Conradi nebo iura ducis Ottonis), která jsou nejstarším známým českým zákoníkem, který byl vydán. Zákoník upravoval domácí postavení českých šlechticů, přiznával jim mnohé hospodářské jistoty a platil pro všechny české země. Největší rozmach města nastává ve 12. století, kdy český kníže Bořivoj II. (okolo 1064–1124) zde nechává stavět v letech 1117–1118 románský kostel sv. Apolináře spolu s kapitulou. Kapitula však byla v roce 1362 přenesena ke svatému Apolináři do Prahy a pod kopcem vznikla nová ves, která byla v roce 1562 povýšena na městečko. V roce 1607 dostalo městečko stejná práva jako nedaleké Poděbrady. Městem se Sadská stala roku 1784. Poštovní úřad byl v Sadské založen v letech 1832–1833.[4]
Sadskou zmiňuje na mnoha místech svých Pamětí rychtář nedalekých Milčic a významný barokní písmák František Jan Vavák.
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z obce Sadská prokazatelně emigroval už před rokem 1741 do Berlína Matěj Vadimský (* 1702) s manželkou Kateřinou (roz. Štumpová) a dcerou Kateřinou. Kazatel Jan Liberda, jeden z organizátorů emigrace, měl šest pomocníků a Matěj Vadimský ze Sadské byl jedním z nich. Spolu s kantorem Zlatníkem se starali o nově příchozí emigranty v Münsterbergu. Matěj byl starším českého sboru v Münsterbergu, tam se chtěl se svou rodinou usadit, a proto tam koupil dům. Na začátku roku 1745 ale rodina město kvůli válce opustila a po návratu do Berlína se jim narodila dcera. Do Münsterbergu se už nevrátili, ačkoli jim ještě v roce 1747 dům patřil. Matěj obchodoval s obilím v Berlíně. Tam 10. června 1752 zemřel.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[6]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
- 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
Rok 1932
Ve městě Sadská (3057 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 4 elektrotechnické závody, cihelna, Cukrovarnická akciová společnost v Sadské, továrna pro fotografický obchod, hospodářské strojní družstvo, továrna na železná kamna, knihtiskárna, 2 mlýny, továrna na poživatiny, stavitel, továrna na cementářské stroje, továrna na stroje na klobouky, 2 velkostatky.
- Služby (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, 4 autodopravci, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, 3 galanterie, 2 hodináři, 11 hostinců, 3 hotely (U lva, Modrá hvězda, U Sokola), 4 kapelníci, 2 kožišníci, lázně, lékárna U Libuše, 2 nakladatelství, obchod s obuví Baťa, 2 radiopřístroje, Občanská záložna v Sadské, Okresní hospodářská záložna v Poděbradech, Spořitelna městská v Poděbradech, Spořitelní a záložní spolek pro město Sadskou, Živnostenská záložna v Sadské, stavební družstvo, tesařský mistr, 4 zahradnictví.
Současnost
Do roku obecních voleb konaných na podzim 2014 byla starostkou obce Cecilie Pajkrtová (z ODS). Po nich ji vystřídala Eva Jurinová ze Změny pro Sadskou.[12] V roce 2016 se stal starostou Milan Dokoupil ze stejné volební strany.
Památky ve městě a okolí
- Kostel sv. Apolináře na kopci nad městem je zdaleka viditelnou dominantou labské krajiny. Byl postaven ve 12. století knížetem Bořivojem II. jako původně románský při sadském klášteře. Koncem 14. století přestavěn goticky se síťově sklenutým presbytářem. V letech 1737–1739 byla provedena radikální barokně-gotická přestavba podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ke gotickému presbytáři byla připojena napříč kostelní loď a věž, a tím byl vytvořen půdorys kříže. Na hlavním oltáři je obraz Kojící madony – vzácná vlámská práce z poloviny 17. století. Hlavní oltář je z roku 1722 od kutnohorského řezbáře F. M. Katterbauera. Oltářní obraz je z roku 1848 od Josefa Vojtěcha Hellicha (1807–1880) Před kostelem je křížek s ukřižovaným Kristem a na zatravněném pozemku u kostela je socha sv. Václava. Z kopce od kostela za dobré viditelnosti je vidět i na Sněžku. Z cesty od kostela ke hřbitovu je krásný rozhled na severovýchodní část města.
- Barokní městská zvonice s bání pochází z roku 1691. Původně byla osazena hodinami a její přízemí sloužilo jako vězení.
- Mariánský morový sloup byl vztyčen roku 1748 na náměstí. Na sloupu je socha Panny Marie s Ježíškem v náručí. U paty sloupu jsou sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Apolináře a sv. Liboria.
- Barokní socha sv. Gotharda u silnice na Nymburk.
- Kaple Bolestné Panny Marie u silnice do Prahy byla postavena v letech 1714–1721 u léčivého pramene. Barokní podobu získala kaple v letech 1775–1779 pravděpodobně podle staršího návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Byla postavena nad zázračným pramenem na půdorysu dvou pronikajících elips. V okolí kaple bývaly v minulosti lázeňské budovy.
- Dům s deskou W. A. Mozarta. V domě se zdobenou štukovou fasádou pobýval v roce 1787 hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Jeho pobyt připomíná mramorová deska, osazená v roce 1902.
- Observační pilíř o výšce 10,5 m se základnou 2,4 m. Byl zřízen v roce 1824 nad trigonometrickým bodem při mapování. Jižně od tohoto bodu je krásný rozhled do krajiny.
- Radnice s věžičkou a hodinami byla postavena v letech 1842–1843. V jejím štítu je kolorovaný znak města.
- Budova školy v rohu náměstí je důstojnou dominantou. Byla postavena v roce 1902, projektant architekt Antonín Turek.
- Pomník obětem světové války vytvořil v roce 1926 sochař Rudolf Březa. Tvoří ho socha legionáře v póze římského vojáka s automatickými zbraněmi u nohou. Vedle pomníku jsou žulové desky se jmény padlých vojáků.
- Boží muka na polní cestě do Pístů byla zbořena v roce 1974. V roce 2013 byl Bílý kříž na původním místě obnoven.
- V lomu na západním konci města se nacházejí tzv. Obří hlavy – zajímavé tvary vznikající při rozpadu opuky a tzv. dřínovské koule tvořící pevné lavice vápenců v písčitých slínovcích.
- Rokokový zámek s oranžérií v blízkosti kaple Bolestné Panny Marie.
- Městské muzeum. Sadský rodák Otakar Georgius Paroubek odkázal ve své závěti (2. 2. 1909) svou knihovnu městu jako základ muzea. Ihned byl založen muzejní spolek a roku 1910 bylo Městské muzeum v Sadské zřízeno. Dnes je pobočkou Polabského muzea v Poděbradech a ve svých expozicích představuje historii Sadské a přibližuje místní významné rodáky.[13]
- Secesní vily na ulici Lázeňská, některé navržené Janem Kotěrou.
- Funkcionalistická vilka v ulici U Růži (č.e. 711), citující z Feuersteinova nymburského krematoria, dnes po nevhodné přestavbě s fasádou obloženou umělým kamenem.
- Paroubkovská kaplička při levé straně silnice II/330 ze Sadské do Zvěřínku .
Významní rodáci
- František Xaver Němeček (1766–1849), hudební kritik, první Mozartův životopisec,
- Karl Weinrich (1843–?), rakouský politik německé národnosti, poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu,
- František Krátký (7. září 1851 – 20. dubna 1924), fotograf,
- Otakar Georgius Paroubek (14. března 1856 – 4. dubna 1909), spisovatel a kartograf,
- Jindřich Skopec (12. července 1873 – 3. května 1942), profesor prvního dívčího gymnázia Minerva, adjunkt archivu kapituly pražského Hradu, editor Pamětí Františka J. Vaváka z Milčic,[14]
- Karel Houžvička-Vika (1875–1941), učitel, redaktor, spisovatel a vydavatel vlastních děl. Přátelil se s výtvarníky (např. J. Lada), kteří ilustrovali jeho díla. Cenné jsou jeho vzpomínky na život v Sadské,
- Rudolf Sokol (1876–1927), geolog,
- Vlasta Jelínková (1904–1988), česká herečka,
- Václav Marek (1908–1994), český cestovatel, spisovatel, lappolog a překladatel ze sámských jazyků.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/330 Sadská – Nymburk – Činěves, II/334 Kouřim – Sadská a II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové.
- Železnice – Město leží na železniční trati 060 Poříčany – Sadská – Hořátev – Nymburk. Jedná se o jednokolejnou elektrizovanou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1883.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Čelákovice, Kostelní Lhota, Nymburk, Pečky, Praha.
- Železniční doprava – Po trati 060 vede linka S12 (Poříčany – Nymburk) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Sadská jezdilo v pracovních dnech 22 párů osobních vlaků, o víkendech 19 párů osobních vlaků.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Jezero Sadská - Koupání.cz. www.koupani.cz [online]. [cit. 2016-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-16.
- ↑ Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich 599 s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1521-1522. (česky a německy)
- ↑ SAPÍK, Lukáš. Bývalá moderátorka Jurinová se stala starostkou Sadské na Nymbursku. iDNES.cz [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie muzea v Sadské. www.polabskemuzeum.cz [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-09.
- ↑ VAVÁK, FRANTIŠEK JAN, 1741-1816. Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816. Kniha VI-VII (1810-1816). Vyd. 1. vyd. V Praze: Karolinum 484 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1482-3, ISBN 80-246-1482-0. OCLC 403620886
Literatura
- Poštovní místopis ČSR z roku 1931
- Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970
- Statistický lexikon obcí ČR 1992, ISBN 80-7049-096-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sadská na Wikimedia Commons - Sadská v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
