Václav Marek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Marek
VM.JPG
Narození 5. března 1908
Sadská
Úmrtí 14. května 1994 (ve věku 86 let)
Praha
Povolání antropolog, fotograf, spisovatel a překladatel
Témata sámské jazyky a Sámové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Marek (5. března 1908 v Sadské14. května 1994 v Praze) byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce".

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hrob Markův v Praze na Olšanech

Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá et(h)nografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze.

Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy (Brno: Blok 1972). Za svou historickou studii Samene i Susendalen (Hattfjelldal: Hattfjelldal kommune, 1992, ISBN 82-991610-1-0) získal Marek kulturní cenu.

Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska (Praha: Triáda, 2000, ISBN 80-86138-32-1) a studie Staré laponské náboženství (Č. Kostelec: P. Mervart / ÚJB FF MU, 2009, ISBN 978-80-87378-15-1).

Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšeniny a rukopisy jsou uloženy v archívu Národního muzea. Z fotografií byly v Čechách sestaveny dvě výstavy - v (Městském muzeu v Sadské a v Maďarském kulturním středisku v Praze). Fotografií ve svých expozicích využívá též Náprstkovo muzeum.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Vodopád Finský skok. In Ahoj IV, 1936, 23, str. 14
  • Nahoře na Susně. In Ahoj IV, 1936, 7, str. 6
  • Zapomenutí. Ze života španělských rybářů. In Ahoj IV, 1936, 6, str. 6
  • O staré osamocené Laponce. Věčné štěstí. In Ahoj V, 1937, 29, str. 22
  • Vyděděnci Severu. In Ahoj V, 1937, 37, str. 11
  • Čechoslovák u sedláků za polárním kruhem. In Ahoj V, 1937, 42, str. 12
  • Rybář u skandinávských řek a jezer. In Ahoj VI, 1938, 12, str. 12-13
  • Nomádi na severu. In Letem světem XII, 1938, 25, str. 8-10
  • Náš ptačí svět na severu Evropy. In Naší přírodou II, 1938, 8, str. 281-283
  • Kvíčaly. In Vesmír XX, 1942, 7
  • Lopaři. In Věda a život XV, 1949, 2, str. 63-73
  • K zazvěřování našich hor. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 3, str. 19-20
  • O škodlivosti káně rousné. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 9, str. 93-94
  • Vysazování a zdomácnění severské zvěře I. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 20, str. 198-201
  • Vysazování a zdomácnění severské zvěře II. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 21, str. 209
  • O kaňkování kun. In Stráž myslivosti XXVII, 1949, 23-24, str. 235-237
  • Obydlí a stavby u Laponců. In Československá Ethnografie (dále jen ČSE) II, 1954, str. 176-199
  • Výzkum půdní zvířeny ve smrkovém pralese na Pradědu. In Práce VÚ lesnických v ČSR, Praha 1954
  • O dávných náboženských představách Laponců. In ČSE, III, 1955, str. 352-373
  • Väinö Kaukonen: Kuusitoista Elias Lönnrotin kirjettä Jakov Grotille. In ČSE III, 1955, str. 425-426
  • K otázce přežitků totemistických představ u Laponců. In ČSE IV, 1956, str. 38-54
  • Väinö Kaukonen, Karjalais-suomalainen kansanrunous karjalan kansan alkuperäkysymyksen valossa. In ČSE VI, 1958, str. 214-215
  • Inga Serning, Lappska offerplatsfynd fran järnalder och medeltid i de svenska lappmarkena. In ČSE VI, 1958, str. 317-318
  • Žena v dávném laponském náboženství. In ČSE, VII, 1959, str. 261-274
  • Říše saivů, Jabmeaimo a názory dávných Laponců o životě a smrti. In ČSE, VII, 1959, str. 386-399
  • Laponské pohádky a pověsti a jejich zhodnocení pro všeobecnou folkloristiku. In ČSE IX, 1961, str. 177-191
  • K antropologii jižních Laponců. In Zpravodaj Československé společnosti anthropologické XVII, 2, 1964, str. 4-11
  • Z minulosti Laponska. In Lidé a země 5, 1971, str. 221-224
  • Kočovníci věčné touhy. Blok: Brno 1972
  • Laponština trochu jinak. In Neděle s LD (příloha Lidové demokracie) 1974, 38, str. 10, 21.9.
  • Svátek Lucie. In Neděle s LD (příloha Lidové demokracie) 1976, 49, str. 10, 11.12.
  • Samene i Susendalen. Hattfjelldal kommune: Hattfjelldal 1992
  • Saamský kalendář a dělení času v dějinách Severu. In Cargo, časopis pro kulturní/sociální antropologii, 1999, II/1, Praha, str. 3-17
  • Interferenční mechanika I. In Nomáda, studentský časopis pro filosofii, 1999, 3., Praha, str. 11-13
  • Noidova smrt. Pohádky a pověsti z Laponska. Triáda: Praha 2000
  • Život Sámů. In Severské listy 2001/3 (červen 2001)
  • Rosomák z Vraních hor. In Severské listy, prosinec 2001, str. 26-27
  • Černé děti. In Severské listy 1/2004, str. 24-25
  • Staré laponské náboženství. P. Mervart / ÚJB FF MU: Červený Kostelec 2009

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]