Historické názvy ulic a náměstí Českých Budějovic

Následující seznam obsahuje současné názvy ulic a náměstí Českých Budějovic s jejich historickými ekvivalenty. Historické názvy jsou řazeny k nejstarším (případný letopočet značí zavedení názvu) a uváděny v původní pravopisné podobě. Poznámka v šikmé závorce uvádí osobnost, po níž byla ulice pojmenována.

Velmi staré a středověké názvy ulic jsou vyznačené kurzívou. První oficiální názvy byly stanoveny 8. června 1875 (Židovská byla přejmenována na Sterneckovu [dnes U Černé věže] a Sviní na Plachého), další výraznější změny nastaly 16. ledna 1919 v souvislosti s pádem habsburské moci, dále za druhé světové války, znovu roku 1945 (obvykle vráceny názvy změněné za války), v roce 1968, za normalizace v roce 1970 a nakonec po revoluci 1989.

Ulice a třídy[editovat | editovat zdroj]

28. října – Schiessstattgasse, 28. října (2. 7. 1921), Střelnická (1875), Elitegasse^[1]
A. Krejčího /Antonín Krejčí/ – Thomayerova^[2]^[3]
Adolfa Trägera /Adolf Träger/ – Nejedlého, Masarykova třída^[2]
Aloise Kříže /Alois Kříž (politik)/ (1993) – Plonerova (1963), Třída Josefa Plonera (1950) / Husákova^[2] (~1945), Gműndergasse / Gmundská (1939) či Velenická, Husákova^[4]
Ant. Janouška /Antonín Janoušek/ – Čsl. legií^[2]
Ant. Sovy /Antonín Sova/ – Tovární^[2]
Antala Staška /Antal Stašek/ – Gen. Svobody^[2]
B. Martinů /Bohuslav Martinů/ – Družstevní^[2]
Bedřicha Smetany /Bedřich Smetana/ – Schmeykalova^[5]
Biskupská
- Za radnicí (část k náměstí)
- V koutě (část k řece)
Boleslavova /Boleslav I./ (1963) – Havlenova^[2] (1945), Karpfengasse / Kaprová (1939), Hawlenagasse (1938), Havlenova (1938)^[4]
Boršovská – Žižkova^[2]
Bořivojova /Bořivoj I./ (1945) – Eisenbahnergasse / Železničářská (za okupace), Bořivojova (24. září 1939)^[4]
Boženy Němcové /Božena Němcová/ – Štefanikova^[2]^[3], Schwarzenbergova^[5]
Brandlova /Petr Jan Brandl/ – Brandlgasse (za okupace), Brandlova (1927), Rožánkova (návrh 1925, neujal se)^[4]
Budivojova /Budivoj ze Železnice/ – Schaaffgotshova^[5]
Buzulucká – Smetanova^[2]
Čajkovského /Petr Iljič Čajkovskij/ – Tyršova^[2]
Česká
- Česká (část od Hroznové k Sadům)
- Klášterní (část od Hroznové k Radniční), pův. dělena na Solnou a Dominikánskou
Československých legií (po revoluci) – třída Národního odboje (1950), Hindenburgstrasse / Hindenburgova (1940), Nábřežní třída (1939), Třída československých legií (1926), Na nábřeží^[4]
Dalimilova /Dalimil Meziříčský/ – Gayerova^[2]
Dělnická – U Krenauerova dvora
Dobrovodská
- U lávky^[3] (část rovnoběžná s kolejemi)
- Stalinova /Josif Vissarionovič Stalin/^[2] (část v Suchém Vrbném)
Dr. Stejskala /Josef Stejskal (dramaturg)/ – Divadelní, Krumlovská
Dr. Tůmy /Svatomír Tůma/ – Svatomíra Tůmy^[3] / Dr. Svatomíra Tůmy (2. 7. 1921)^[1], Mariánská^[5]
Dukelská (~1949) – Doudlebská (1948)^[6], Tř. Dr. Petra Zenkla^[2] (1946)^[6], Doudlebská (1945)^[6], Dr. Kramáře (1938)^[6], Doudlebská^[3] (1919^[6]), Josef Taschekova^[5] (1906^[6])
E. Beneše /Edvard Beneš/ – Benešova^[2]
E. E. Kische /Egon Erwin Kisch/ – 28. října^[2]
Emmy Destinové /Ema Destinnová/ (1963) – Kostelní^[2]^[7]
Evžena Rošického /Evžen Rošický/ – Kasárenská^[2]
F. A. Gerstnera /František Antonín Gerstner/ – generála Svobody^[2]
Fr. Halase /František Halas/ – Palackého^[2]
Fr. Hrubína /František Hrubín/ – Klostermannova^[3]
Fr. Škroupa /František Škroup/ – Jiráskova^[2]
Fráni Šrámka /Fráňa Šrámek/ – Dr. Augusta Zátky^[3], Haasova^[5]
Fügnerova /Jindřich Fügner/ – Čechova^[2]
Generála Svobody /Ludvík Svoboda/ – Gerstnerova^[3]
Goethova /Johann Wolfgang Goethe/ – Mozartova
H. Kvapilové /Hana Kvapilová/ – Husova^[2]
H. Malířové /Helena Malířová/ – Chelčického^[2]
Holečkova /Josef Holeček/ – Kaufmannova^[5]
Hradební, lid. zast. Šancgasna
Hroznová (1921) – Kneisslova (/Josef Kneissl/, 1900), Dobytčí trh (přelom 18. a 19. století)^[8], Hroznová (1875 sjednoceno pro všechny úseky)
- Rybářská (část u kláštera), případně U klášterního hřbitova^[8]
- Masná (část u Masných krámů)
- Mikulášská /Svatý Mikuláš/ (střední část)
- Za děkanstvím (část u čajovny), případně Děkanská^[8]
Husova třída /Jan Hus/ – Písecká, Plzeňská, Vodňanská^{[pozn 1]}, Říšská třída^[5] (~1850, oficiálně 1875)^[9]
- Husova třída^[2] (1919^[9], úsek od Mariánského k Dlouhému mostu)
- Masarykova třída^[2] (úsek od Dlouhého mostu směr Plzeň)
Chelčického /Petr Chelčický/ – Knappova^[5]
I. Olbrachta /Ivan Olbracht/ – Wilsonova^[2]
J. Boreckého /Jaromír Borecký/ – Krátká^[2]
J. Buděšínského /Jan Buděšínský/ – Benešova^[2]
J. Dietricha /Josef Dietrich/ – Tyršova nebo také Dr. Miroslava Tyrše^[2]
J. Dobrovského /Josef Dobrovský/
- Bořivojova^[2] (J od A. Kříže)
- Vrchlického^[2] (S od A. Kříže)
J. Hloucha /Josef Hlouch/ – Jirsíkova^[2]
J. Jindřicha /Jindřich Jindřich/ – Dělnická^[2]
J. K. Chmelenského /Josef Krasoslav Chmelenský/ – Palackého^[2]
J. Lomského /Josef Lomský/ – Žižkova^[2]
J. Masaryka /Jan Masaryk/ – Masarykovy sady^[2]
J. Plachty /Jindřich Plachta/ – Julia Fučíka^[2], Radního Schmieda^[3]
J. Š. Baara /Jindřich Šimon Baar/ – Dlouhá^[3]^[5]
Jana Milíče /Jan Milíč z Kroměříže/ – Benešova^[2]
Jána Kollára /Ján Kollár/ – Havlíčkova^[2]
Jaroslava Haška /Jaroslav Hašek/ – Vachkova (část mezi Husovou a Klavíkovou)^[3], Hartlova (část mezi Budivojovou a Holečkovou)^[5], Schnarcherova? (část mezi Husovou a Holečkovou)^[5]
Jaroslava Ježka /Jaroslav Ježek/ – Tylova^[2]
Jaselská – Tylova^[2]
Jeremiášova /Otakar Jeremiáš/ – Stifterova^[3]
Jeronýmova /Jeroným Pražský/ – Klaudiova /Eduard Claudi/^[5]
Jiráskovo nábřeží /Alois Jirásek/ – Lannovo nábřeží^[5]
Jírovcova /Vojtěch Jírovec/ – Polní, Algiergasse / Alžír (úsek v bloku hostince Alžír, lidový název po r. 1835)^[10]
Jirsíkova /Jan Valerián Jirsík/ – Tř. Klementa Gottwalda^[2], Musejní^[3], Spolková ulice^[5]
Josefa Hory /Josef Hora/ – Husova^[2]
Josefy Kolářové /Josefa Kolářová/ – Nová^[2]
K. Lávičky /Karel Lávička/ – maršála Malinovského /Rodion Jakovlevič Malinovskij/^[2]
K. Šafáře /Karel Šafář/ – Žižkova^[2]
K. V. Reise /Karel Václav Rais/ – Tyrše^[2]
K. Vinařického /Karel Alois Vinařický/ – Havlíčkova^[2]
K. Weise /Karel Weis/ – Strandlova^[3]
Kanovnická
- Kostelní (část u katedrály)
- U nové věže (část k poště)
Karla IV. /Karel IV./ – Osvobození, třída T. G. Masaryka, Švermova^[2], Wienerstrasse, Rašíngasse, Rašínova, Vídeňská, Barvířská, Svinenská
Karla Tomana /Karel Toman/ – Kramářova^[2]
Kijevská – generalisima Stalina^[2]
Kněžská – Norberta Frýda, Kněžská
- Za kostelem (část u filharmonie)
- Kněžská (část u katedrály)
Komenského /Jan Ámos Komenský/ – Moosova^[5]
Kpt. Jaroše /Otakar Jaroš/ – Benešova^[2]
Kpt. Nálepky /Ján Nálepka/ – Kl. Gottwalda /Klement Gottwald/^[2]
Krajinská – Třída 5. května, Krajinská třída (Landstrasse)
Kubatova /Jakub Kubata/ – Hartlova^[5]
L. Kuby /Ludvík Kuba/ – Komenského^[2]
L. M. Pařízka /Ladislav Mikeš Pařízek/ – Budovatelská (1963)^[11]
Lannova třída /Vojtěch Lanna starší / – Malinovského třída / Třída maršála Malinovského^[2], Lannova třída
Ledenická (1991) – Zápotockého /Antonín Zápotocký/ (1963, pouze městská část), 5. května^[2] (1945, pouze městská část), Ledenická (od r. 1910 oficiálně)
Libušina /Libuše (kněžna)/ – Dostálova^[2]
Lidická^[2] – Linecká^[3]
Lipenská (1963) – Fierlingerova / Třída Zdeňka Fierlingera^[2] (1946), Československých legií (1945), Schillerova (1875)
M. Millauera /Maxmilián František Millauer/ – Šefanikova^[2]
M. Svobodové /Marie Svobodová/ – Sokolská^[2]
Mánesova /Josef Mánes/
- Karla Čapka /Karel Čapek/^[2], Hardtmuthova^[3] (část od vodárny k Lidické)
Marie Vydrové /Marie Vydrová/ – Barákova^[2]^[3]
Matice školské – Mühlfeldova^[5]
Na Jízdárně – Klimenta (~1965)
Na Nábřeží – Na přívoze^[3]
Na Mlýnské stoce, lid. zast. na Mýblochu
Na Sadech – Heydrichova /Reinhard Heydrich/
- Na sadech^[3], Tř. Miroslava Tyrše^[2] (část u knihovny)
- Tř. národního odboje^[2], Besední^[3] (část před Besedou)
nábřeží Jindřicha Libraria /Jindřich Librarius/ (2023) – Zátkovo nábřeží
Nádražní – Denisova^[3], Nákladní třída^[5]
- Denisova třída /Ernest Denis/^[2] (od Rudolfovské severně)
- Třída presidenta Roosevelta /Franklin Delano Roosevelt/^[2] (od Rudolfovské jižně)
Nemanická – třída Dr. Edvarda Beneše^[2]
Nerudova /Jan Neruda/ – Aulnerova^[5]
Norberta Frýda /Norbert Frýd/
Nová (1948) – Třída Dra Jana Šrámka (1946), Nová (1875), Nová (hovorově)^[12]
Novohradská
- Tř. gen. Stalina /Josif Vissarionovič Stalin/^[2] (úsek v Mladém)
O. Nedbala /Oskar Nedbal/ – Alešova^[13]
P. J. Šafaříka /Pavel Josef Šafařík/ – Tyršova^[2]
Panská – Biřická
Papírenská – Na spojce (část mezi Lidickou a B. Němcové)^[3]
Piaristická – Ke klášteru (též U Kláštera, Klášterní)
Plachého /Šimon Plachý z Třebnice/ – Sviní
Pochcaná ulička (lid.)^{[pozn 2]} – na Vraždě (lid. ve 20. století), ulička procházející Solní brankou (prodloužení Radniční)^[14]
Prašná – Lieblova
Pražská – třída Míru, třída dr. Edvarda Beneše^[2], Konrad Henlein Strasse, třída dr. Edvarda Beneše, Pražská ulice, Pragerstrasse, Pražská silnice
Prokopa Holého /Prokop Holý/ – Husova^[2]
Průmyslová – Nádražní^[2]^[3], Stará nádražní silnice^[5]
Přemyslova /Přemysl Oráč/ – Klecandova^[2]^[3]
Puchmajerova /Antonín Jaroslav Puchmajer/ – Jirsíkova^[2], Kirchengasse/Kostelní, Jirsíkova
Radniční – U radnice
Resslova /Josef Ressel/
- Resslova^[3], Beerova^[5] (část mezi Husovou a Holečkovou)
- Zengerova^[2]^[3], Weinwurmova^[5] (část mezi Holečkovou a Budivojovou)
Riegrova /František Ladislav Rieger/ – Krausova^[5]
Roberta Bosche /Robert Bosch/ – Suchomelská cesta^[2]
Rudolfovská – třída Československých legií^[3]
- Rudé armády^[2] (od Sadů k viaduktu)
- Československých legií^[2] (za viaduktem)
- Masarykova^[2] (v Novém Vrátě)
S. K. Neumanna /Stanislav Kostka Neumann/ – Zborovská^[2]^[3]
Sámova /Sámo/ – Branišova^[2], Sámova^[3]
Skuherského /František Zdeněk Skuherský/ – Gymnasiální^[5]
Sokolská – U sokolovny (od r. 1953), Dr. Edvarda Beneše^[2] (od r. 1945), Sokolská (od r. 1939), Kramářova (od r. 1919), Jaukerova
St. Čečka /Stanislav Čeček/ – B. Němcové^[2]
Studentská – 5. května^[2]
Široká
- Truhlářská (část u biskupství)
- Soukenická (střední část)
Školní – Rašínova^[2]
Štítného /Tomáš Štítný ze Štítného/ – Kailova^[5]
Trocnovská – U Rozumova dvora^[2]^[3]
Tylova /Josef Kajetán Tyl/ – Roseggerova /Peter Rosegger/ (za protektorátu), Tylova (za první republiky), Wunderlichova /Hermann Wunderlich/ (za Rakouska-Uherska)^[15]
U Černé věže – Jirsíkova, Kopeckého, Volgogradská, Stalingradská, UNRRA^[2], Obchodní, Sterneckova, Židovská (Mikulášská - část u kostela), Markétská / Svatomarkétská, Židovská^[16]
U Jeslí – Hlinská^[2], Hlinecká^[3]
U Malše – Děkanská^[2]^[3]
U Stromovky – Zahradní^[2]
U Trojice – Sv.trojická^[5]
U Tří lvů – (B.) Němcové^[2]^[3] (část od Dukelské k Ml. stoce)
U Výstaviště – Leninova^[17], Školní^[2], Luční^[2] (část zabíhající do areálu Výstaviště)
U Zimního stadionu – Londýnská^[2], Götheho^[5] / Götheova^[3]
V. Nezvala /Vítězslav Nezval/ – Komenského^[2]
V. Nováka /Vítězslav Novák/ – Fügnerova^[2]
V. Rabase /Václav Rabas/ – Žižkova^[2]
V. Špály /Václav Špála/ – Smetanova^[2]
V. Vydry /Václav Vydra (1876)/ – Žižkova^[2]
Vl. Rady /Vlastimil Rada/ – Zd. Nejedlého^[2]
Vl. Vančury /Vladislav Vančura/ – Čechova^[2]
Vodní – Na Dobrovodské stoce^[2]^[3]
Zátkovo nábřeží /August Zátka/ – Bezručovo nábřeží, Tyršovo nábřeží (jen levý břeh), Nábřeží císaře Františka Josefa (levý břeh)
Zd. Fibicha /Zdeněk Fibich/ – Fierlingerova^[2]
Žižkova /Jan Žižka/ (od r. 1955)^[18]
- Sokolská^[2]^[3] (od ledna 1919)^[18], Radeckýho třída^[5] (úsek od Jeronýmovy po Nádražní)
- Žižkova^[2]^[3], Schmerlingova třída^[5] (úsek od Senovážného po Jeronýmovu)

Zaniklé ulice[editovat | editovat zdroj]

Jeseniova /Ján Jesenský/^[2]^[3] – zastavěna areálem nemocnice (pavilon T)
Rybní^[3], Fischgasse, hovorově Fiškostna – domy zbourány 1952–1965, zastavěno budovou DK ROH / Metropol

Náměstí[editovat | editovat zdroj]

Jungmanovo náměstí (od r. 1945)
- náměstí U Zastávky (od r. 1927, před válkou nesla název Jungmanovo náměstí stávající Jungmanova ulice)
Mariánské náměstí (od 1. ledna 1991)
- Drajer Platz (lid., od r. 1962) – náměstí pojmenované podle předsedy Městského národního výboru Bedřicha Drajera, za kterého byl v roce 1962 zbourán pozdně klasicistní objekt restaurace Metropol a secesní dům Bio Grand z roku 1911, v roce 1949 přejmenovaný na kino Lípa.^[19] Příkaz k demolici dal tajemník Krajského výboru KSČ Blahník.^[20]
- Švermovo náměstí (od r. 1955)
- náměstí Jana Švermy (od 25. srpna 1950)
- Jirsíkovo náměstí (od května 1945)
- Kasseler Platz/Kasselské náměstí (od 14. ledna 1942, nesprávně Kasselerovo)
- Marienplatz/Mariánské náměstí (od 25. července 1939)
- Jirsíkplatz (od r. 1938)
- Jirsíkovo náměstí (od r. 1921, sloučením pův. Mariánského a Lobkowitzova)
- Mariánské náměstí (po sousoší z r. 1716, část u Pražské)
- Lobkowitzovo náměstí (od r. 1875, neof. již po r. 1823, část u Sadů)
Náměstí bratří Čapků (od 1. ledna 1991)
- náměstí Zdeňka Nejedlého (od r. 1963)
- Náměstí maršála Stalina (od 28. května)
- Školní náměstí / Schulplatz (od r. 1940)
- Hodžova náves (náves Rožnova poprvé pojmenována za 1. republiky)
Náměstí Jiřího z Poděbrad (od r. 1945)
- Zlatokorunecké / Goldenkroner-Platz (od 26. října 1939)
- Náměstí Jiřího z Poděbrad (od 2. července 1921)
- U Kafky (neofic. název za 1. republiky)
Náměstí Přemysla Otakara II. (od 1. ledna 1991)
- Žižkovo náměstí (od 26. září 1951)
- Náměstí Masarykovo (od května 1945)
- Náměstí Adolfa Hitlera / Adolf Hitler Platz (od 17. března 1939)
- Náměstí Masarykovo (od 24. května 1934)
- Náměstí Svobody (od 7. listopadu 1918)
- Náměstí císaře Františka Josefa (od 4. června 1915)
- starší názvy: Náměstí, Hlavní náměstí, Plac / Ring
Náměstí Švabinského
- Nám. 5. května^[2]
Palackého náměstí, zast. lid. Josefák (od r. 1945)
- Pražské náměstí / Prager Platz (od 14. ledna 1942)
- Palackého náměstí (od 16. ledna 1919)
- Náměstí císaře Josefa (od 16. června 1897)
Piaristické náměstí, zast. lid. Frajťák (od roku 1785)
- Friedhof (neof. název podle původního hřbitova)
Senovážné náměstí
- náměstí 1. Máje
- Náměstí Masarykovo (východní část, od roku 1919)
- Švehlovo náměstí (od roku 1934)
- Senovážné náměstí
Suchovrbenské náměstí (od 1. ledna 1991)^[21]
- náměstí Vítězného února (od r. 1978)
- náměstí Karla Marxe (pouze návrh, 1963)
- nepojmenované (od 50. let)
- Náměstí 5. května (po r. 1950)
- Václavské náměstí (pouze návrh, 1950, podle zasvěcení kaple)
- náměstí Klementa Gottwalda (pouze návrh, 1948)
- náměstí Svobody (pouze návrh, 1945)
- nepojmenované (od osvobození)
- Viktoria Platz / náměstí Viktoria (od 14. října 1941)
- Náměstí Hermana Gőringa (od 7. července 1939)
- Masarykovo náměstí (za První republiky
- Ortsplatz (od 16. listopadu 1910)
Wilsonovo náměstí (zrušeno r. 1968, území kolem vědecké knihovny)
- Hermann Göring Platz (od r. 1939)
- Wilsonovo náměstí
- Náměstí císaře Viléma (od 4. června 1915)

Zaniklá náměstí[editovat | editovat zdroj]

Janské náměstí – prostranství u kostela svatého Jana Nepomuckého, označení používáno ještě za druhé světové války^[22]
Ovocný trh – prostranství u Černé věže před děkanstvím^[23]
Radeckýho^[5] – prostranství na Žižkově před kasárnami (U Koníčka)
Seminární náměstí – prostranství před budovou filharmonie (bývalý kostel sv. Anny, křižovatka Kněžské a Karla IV)^[23]
Třebízského^[3] – část areálu nemocnice S od kostela sv. Jána (pav. D1, D2, E)
U vodárny^[2], Stegmannovo^[5] – prostranství mezi vodárnou a továrnou Hardtmuth, kterým dnes vede Mánesova ulice na Litvínovický most

Části města[editovat | editovat zdroj]

Husova kolonie – Kolonie u Rozumova dvora
sídliště Šumava – Vítězný Únor lid."Vítězák"

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Časově nezařazeno, název se používal, ale zdroj neuvádí, v jakém období (řazení názvů pak nemusí být chronologické)
↑ Pod názvem Pochcaná ulička se někdy myslí i část Plachého ulice mezi Hroznovou a náměstím

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b SCHINKO, Jan. Němci měli v Budějcích svou vlastní ulici. Jmenovala se Elitegasse. Budějcká drbna [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb ^bc ^bd ^be ^bf ^bg ^bh ^bi ^bj ^bk ^bl ^bm ^bn ^bo ^bp ^bq ^br ^bs ^bt ^bu ^bv ^bw ^bx ^by ^bz ^ca ^cb ^cc ^cd ^ce ^cf ^cg ^ch ^ci ^cj ^ck ^cl ^cm ^cn ^co ^cp ^cq ^cr ^cs ^ct ^cu ^cv ^cw ^cx ^cy ^cz ^da ^db ^dc ^dd ^de ^df ^dg České Budějovice a okolí (plán/mapa). Č. Budějovice: Propagační odbor MNV, mezi lety 1945-1950. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an LANDSPERSKY, Franz. Čes. Budějovice (mapa/plán). České Budějovice: [s.n.], (? 1. ¼ 20. stol.). Dostupné online. Archivováno 10. 4. 2016 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af POLÁK, Jos. Nejnovější a nejúplnější plán král. a horního města Č. Budějovic 1:8640. Č. Budějovice, Sterneckova ul.: J. Svátek, jihočeské lidové knihkupectví, (? 2. ¼ 20. stol.).
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Dukelská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, srpen 2008, roč. 5, čís. 8, s. 3.
↑ SCHINKO, Jan. Kostel musel na vysvěcení počkat do konce války. denik.cz [online]. 2008-10-05 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města: Hroznová. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online.
↑ ^a ^b SCHINKO, Jan. Husova třída byla dříve Říšskou. Do Říše ale nevedla. Budějcká drbna [online]. 2016-12-22 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický Alžír. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 1., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2005. ISSN 1804-3186. S. 190–194.
↑ SCHINKO, Jan. U města Krumlova. Budějcká drbna [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online.
↑ Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Nová. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, květen 2011, roč. 8, čís. 5, s. 3.
↑ Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M_33_113_B_b_2, 1966
↑ E15.cz. Na Vraždě je ouzko, na Číně roste mrkev a U Špačků bydleli vrabci. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2011-02-23 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Franz Landspersky [online]. Kohoutí kříž [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
↑ SCHINKO, Jan. Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou chvíli sídlily v jiné ulici. Budějcká drbna [online]. 2016-09-29 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
↑ Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:5 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-113-(15), 1958
↑ ^a ^b SCHINKO, Jan. Radeckého ulice se v roce 1919 přejmenovala na Sokolskou. Připomínala staré mocnářství. Budějcká drbna [online]. TRIMA CB Advertisement, 2016-12-01 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.
↑ SCHINKO, Jan. České Budějovice 1948–1989. Když se psalo, co se smělo. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2006. 383 s. ISBN 80-903636-1-X. S. 84.
↑ KLEINOVÁ, Alena; NĚMCOVÁ, Monika. Jihočeská revue 1/1990 – Kam zmizely zlaté cihly, Jihočeský národ sobě. [s.l.]: [s.n.]
↑ LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách. Plzeň, 2007 [cit. 2016-01-30]. 50 s. bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky. Vedoucí práce Jana Pekarská. s. 25. Dostupné online.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Soupis zvonů na okrese České Budějovice před válečnou rekvizicí z let 1941-1942. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 5., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2013. ISSN 1804-3186. S. 124–128.
↑ ^a ^b SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2009-05-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Encyklopedie Českých Budějovic [online]. encyklopedie.c-budejovice.cz. Dostupné online.
Daniel Kovář & Pavel Koblasa, Ulicemi města Českých Budějovic, České Budějovice 2005, ISBN 80-86829-07-3
Jakub Pavel, České Budějovice, Praha 1965

[nez-9] Časově nezařazeno, název se používal, ale zdroj neuvádí, v jakém období (řazení názvů pak nemusí být chronologické)

[pochcana-15] Pod názvem Pochcaná ulička se někdy myslí i část Plachého ulice mezi Hroznovou a náměstím

[sch170126-1] SCHINKO, Jan. Němci měli v Budějcích svou vlastní ulici. Jmenovala se Elitegasse. Budějcká drbna [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.

[mnv-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb ^bc ^bd ^be ^bf ^bg ^bh ^bi ^bj ^bk ^bl ^bm ^bn ^bo ^bp ^bq ^br ^bs ^bt ^bu ^bv ^bw ^bx ^by ^bz ^ca ^cb ^cc ^cd ^ce ^cf ^cg ^ch ^ci ^cj ^ck ^cl ^cm ^cn ^co ^cp ^cq ^cr ^cs ^ct ^cu ^cv ^cw ^cx ^cy ^cz ^da ^db ^dc ^dd ^de ^df ^dg České Budějovice a okolí (plán/mapa). Č. Budějovice: Propagační odbor MNV, mezi lety 1945-1950. Dostupné online.

[lan-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an LANDSPERSKY, Franz. Čes. Budějovice (mapa/plán). České Budějovice: [s.n.], (? 1. ¼ 20. stol.). Dostupné online. Archivováno 10. 4. 2016 na Wayback Machine.

[linhartova-4] LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s.

[pol-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af POLÁK, Jos. Nejnovější a nejúplnější plán král. a horního města Č. Budějovic 1:8640. Č. Budějovice, Sterneckova ul.: J. Svátek, jihočeské lidové knihkupectví, (? 2. ¼ 20. stol.).

[dukelska-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Dukelská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, srpen 2008, roč. 5, čís. 8, s. 3.

[cb081005-7] SCHINKO, Jan. Kostel musel na vysvěcení počkat do konce války. denik.cz [online]. 2008-10-05 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.

[um-hroznova-8] Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města: Hroznová. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online.

[sch161222-10] SCHINKO, Jan. Husova třída byla dříve Říšskou. Do Říše ale nevedla. Budějcká drbna [online]. 2016-12-22 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online.

[sb1-11] KOVÁŘ, Daniel. Budějovický Alžír. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 1., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2005. ISSN 1804-3186. S. 190–194.

[12] SCHINKO, Jan. U města Krumlova. Budějcká drbna [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online.

[nova-13] Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Nová. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, květen 2011, roč. 8, čís. 5, s. 3.

[14] Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M_33_113_B_b_2, 1966

[e15-16] E15.cz. Na Vraždě je ouzko, na Číně roste mrkev a U Špačků bydleli vrabci. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2011-02-23 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.

[17] MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Franz Landspersky [online]. Kohoutí kříž [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.

[18] SCHINKO, Jan. Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou chvíli sídlily v jiné ulici. Budějcká drbna [online]. 2016-09-29 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.

[s52_5_113-15-19] Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:5 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-113-(15), 1958

[js161201-20] SCHINKO, Jan. Radeckého ulice se v roce 1919 přejmenovala na Sokolskou. Připomínala staré mocnářství. Budějcká drbna [online]. TRIMA CB Advertisement, 2016-12-01 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.

[21] SCHINKO, Jan. České Budějovice 1948–1989. Když se psalo, co se smělo. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2006. 383 s. ISBN 80-903636-1-X. S. 84.

[22] KLEINOVÁ, Alena; NĚMCOVÁ, Monika. Jihočeská revue 1/1990 – Kam zmizely zlaté cihly, Jihočeský národ sobě. [s.l.]: [s.n.]

[23] LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách. Plzeň, 2007 [cit. 2016-01-30]. 50 s. bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky. Vedoucí práce Jana Pekarská. s. 25. Dostupné online.

[sb5-24] KOVÁŘ, Daniel. Soupis zvonů na okrese České Budějovice před válečnou rekvizicí z let 1941-1942. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 5., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2013. ISSN 1804-3186. S. 124–128.

[js0900530-25] SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2009-05-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[pozn 1]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[pozn 2]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]