Josef Stejskal (dramaturg)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Stejskal
Narození 3. března 1897
Ledenice
Úmrtí 16. června 1942 (ve věku 45 let)
Tábor
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání dramaturg, režisér
Zaměstnavatel Jihočeské divadlo
Příbuzní Rudolf Stejskal (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Stejskal (3. března 1897, Ledenice16. června 1942, Tábor) byl profesor gymnázia, dramaturg a režisér Jihočeského divadla, spoluzakladatel avantgardní umělecké skupiny Linie. Byl popraven za heydrichiády.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování českobudějovického gymnázia vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a obhájil zde doktorát. Začátkem dvacátých let 20. století získal stipendium v Paříži. Po návratu do Českých Budějovic působil jako profesor češtiny a francouzštiny na Reformním reálném gymnáziu a také na Jirsíkově gymnáziu až do své smrti. Režíroval studentská představení a se studenty navštěvoval výstavy sdružení Linie.

Od roku 1925 působil jako dramaturg a od roku 1933 jako intendant Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích. Byl spoluzakladatelem tamního avantgardního uměleckého sdružení Linie a od roku 1935 členem redakční rady časopisu Linie. Roku 1936 byl jmenován uměleckým vedoucím činohry českobudějovického divadla a svého přítele Emila Pittera stanovil scénickým poradcem. Z divadla odešel 5. ledna 1939, po trvalém konfliktu s proněmeckými a henleinovskými silami. Vrátil se roku 1940, kdy byly soubory divadla vykázány do Besedy a do restauračního sálu Na rychtě. Spolu s ředitelkou divadla Monikou Jeřábkovou se Dr. Stejskal zasloužil o udržení činoherního i operního souboru a s vlasteneckým repertoárem navštěvovali velká jihočeská města.

Ředitelka Jeřábková byla zatčena koncem roku 1941 (zahynula v koncentračním táboře v Ravensbrücku 1944) a divadlo bylo vypovězeno ze sálu Besedy. Po zákazu činnosti divadla v Českých Budějovicích Stejskal v dubnu 1942 přestěhoval během 24 hodin celý soubor do Tábora.[1] Během represí po heydrichiádě byl 4. června 1942 zatčen gestapem a o dvanáct dní později popraven.[2] Posmrtně byl jmenován čestným občanem Českých Budějovic a ulice Divadelní byla přejmenována na ulici Dr. Stejskala.[3]

Jeho bratr Rudolf Stejskal byl spoluzakladatelem Uměleckého sdružení Linie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako dramaturg, režisér a šéf činohry Jihočeského národního divadla prosadil koncepční práci na profesionální úrovni a jako první zavedl pevný dramaturgický plán. Organizováním zájezdových představení popularizoval práci Jihočeského národního divadla v celých jižních Čechách. Na stránkách časopisu Linie vycházely recenze o jeho divadelních aktivitách.

Je autorem několika divadelních her pro děti.

Režie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Molière: Lakomec, Don Juan
  • E. Rostand: Romantikové
  • H. Ibsen: Stavitel Solness
  • K. Čapek: Matka
  • O. Theer: Faethon

Autor[editovat | editovat zdroj]

  • Kašpárek, čert a spol. Pohádka o 3 jednáních. Vyd. Praha, B. Kočí 1931/32, edice Loutkové hry uměleckých snah, sv. 76.
  • Napravení lupiče Kolbaby. Rozmarná hra o 3 jednáních. Praha, A. Storch syn, 1931.
  • Pták Avion. Rozmarná pohádka o 3 jednáních. Praha, A. Storch syn, 1931.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Anděl, 2004, s. 270-271
  2. Encyklopedie Českých Budějovic: Stejskal Josef
  3. Českobudějovický deník: Putování městem - Ulice Dr. Stejskala, 2008

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Anděl, Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, kat. 280 s., Obecní dům Praha 2004, ISBN 80-86339-25-4
  • Karel Valter, Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní, 136 s., Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1980

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]