Chrám svatého archanděla Michaela (Petřín)
Karpatský pravoslavný chrám svatého archanděla Michala | |
---|---|
Pravoslavný kostelík sv. Michala | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Hlavní město Praha |
Souřadnice | 50°4′42,3″ s. š., 14°23′54,3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Československá pravoslavná církev |
Diecéze | Eparchie pražská |
Užívání | Rumunská pravoslavná církev |
Současný majitel | Praha |
Zasvěcení | Michael archanděl |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | lidové baroko |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 2. polovina 17. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | dřevo |
Další informace | |
Adresa | Kinského zahrada |
Oficiální web | http://pravoslavnacirkev.cz/ |
Kód památky | 40347/1-1389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Letohrádek Kinských) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrám sv. archanděla Michaela též karpatský kostelík sv. Michala apod., je celodřevěný pravoslavný chrám tzv. bojkovského typu, postavený v druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. V roce 1929 byl v Podkarpatské Rusi rozebrán, převezen a znovu postaven v Kinského zahradě na Smíchově v Praze 5.[1]
Historie a charakter stavby
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Kostel_sv._Michala_v_Kinsk%C3%A9ho_zahrad%C4%9B.jpg/220px-Kostel_sv._Michala_v_Kinsk%C3%A9ho_zahrad%C4%9B.jpg)
Kostel byl zbudován v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Charakteristickým znakem tohoto slohu je členění chrámového půdorysu na tři přibližně čtvercové roubené části, nad nimiž se zvedají roubené věže, střechy jsou kryty šindeli. Budova je přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahuje 17 metrů a zakrývá prostor ve chrámu určený pro ženy, pro nějž se v lidové slovesnosti vžilo označení babinec. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku.
Chrám sv. Michaela byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby hned dvakrát. V roce 1793 jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Ke druhému stěhování došlo v roce 1929, když Rusíni kostel, jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, věnovali Praze, která tehdy byla jejich hlavním městem. Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo 10. září 1929. Ceremoniálu byli přítomni čelní představitelé města Prahy, guvernér Podkarpatské Rusi dr. Anton Beskid a krojovaní občané Medvedovců. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.[2][3]
Současnost
Počátkem roku 2008 získala dřevěný chrám do užívání Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, resp. Rumunská pravoslavná církev. Každou neděli a každé pondělí se zde koná svatá liturgie.
Chrám je po předběžné dohodě se správcem přístupný veřejnosti. Duchovním správcem je jerej Andrei Ioan Danciu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karpatský chrám svatého archanděla Michaela na Wikimedia Commons
- Virtuální prohlídka z věže kostela