Přeskočit na obsah

Borovice přímořská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBorovice přímořská
alternativní popis obrázku chybí
Borovice přímořská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodPinus
SekcePinea
PodsekcePinaster
Binomické jméno
Pinus pinaster
Aiton, 1789
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice přímořská[2] (Pinus pinaster), také nazývaná borovice hvězdovitá[3] je až 30 metrů vysoký vždyzelený jehličnatý strom, rostoucí převážně kolem Středozemního moře.[2]

Tento strom je charakteristický svou plochou a širokou korunou.[3] Kmen je zakřivený již u mladých stromů. Zakroucené větve vytvářejí mezi sebou velký prostor. Díky tomu koruna borovice přímořské působí volným dojmem.[3]

Borka je u mladých exemplářů světle šedá, stárnutím stromu tmavne až do černo červené barvy a je brázditá i šupinatá.[3]

Jehlice jsou žlutě až tmavě zelené, pevné, asi 2,5 mm tlusté.[2] Délka se pohybuje mezi 13 a 23 cm.[2] Na brachyblastech vyrůstají po dvou (méně často i po třech) a na stromě vydrží až 4 roky.[2]

Samičí šištice se vyskytují na mladších letorostech.[3] Jsou zpočátku zelenavé potom světle hnědé, dorůstají až do 18 cm.[2] Tvarem oválné, na šupinách šišek je trn, který není ostrý. Na větvích jsou rozloženy v přeslenu po pěti šišticích.[2] Po svém vysemenění zůstávají obvykle na stromě ještě několik let.

Období květu

[editovat | editovat zdroj]

Během dubna až května.

Nároky na půdu

[editovat | editovat zdroj]

Borovice přímořská je nenáročná na půdu (nejvíce ji vyhovují kyselé a písčité půdy),[2][3] dobře snáší i sucho. Nesnese však zimu, která panuje ve střední Evropě.[2]

Tato borovice se nejvíce vyskytuje u západního pobřeží Středozemního moře.[2][3] Hojně je také vysazována u pobřeží Atlantského oceánu (Francie, Portugalsko). Avšak lesnicky je nejvíce využívaná především v jižní Africe, kde je tímto stromem osázena velká část území.[3]

Ve Francii se borovice přímořská využívá především ve stavebnictví a v papírenckém průmyslu. Pryskyřice, která je v tomto stromě obsažena ve značném množství, je využívána na výrobu terpentýnu a kalafuny.[3]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b c d e f g h i j AAS, Gregor. Stromy-kapesní atlas. [s.l.]: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Borovice přímořská, s. 58. 
  3. a b c d e f g h i KREMER, Bruno. Stromy. [s.l.]: Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Borovice hvězdicovitá, s. 48. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]