Borovice přímořská
 Borovice přímořská | |
|---|---|
 Borovice přímořská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Pinus |
| Sekce | Pinea |
| Podsekce | Pinaster |
| Binomické jméno | |
| Pinus pinaster Aiton, 1789 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice přímořská[2] (Pinus pinaster), také nazývaná borovice hvězdovitá[3] je až 30 metrů vysoký vždyzelený jehličnatý strom, rostoucí převážně kolem Středozemního moře.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tento strom je charakteristický svou plochou a širokou korunou.[3] Kmen je zakřivený již u mladých stromů. Zakroucené větve vytvářejí mezi sebou velký prostor. Díky tomu koruna borovice přímořské působí volným dojmem.[3]
Borka je u mladých exemplářů světle šedá, stárnutím stromu tmavne až do černo červené barvy a je brázditá i šupinatá.[3]
Jehlice jsou žlutě až tmavě zelené, pevné, asi 2,5 mm tlusté.[2] Délka se pohybuje mezi 13 a 23 cm.[2] Na brachyblastech vyrůstají po dvou (méně často i po třech) a na stromě vydrží až 4 roky.[2]
Samičí šištice se vyskytují na mladších letorostech.[3] Jsou zpočátku zelenavé potom světle hnědé, dorůstají až do 18 cm.[2] Tvarem oválné, na šupinách šišek je trn, který není ostrý. Na větvích jsou rozloženy v přeslenu po pěti šišticích.[2] Po svém vysemenění zůstávají obvykle na stromě ještě několik let.
Období květu[editovat | editovat zdroj]
Během dubna až května.
Nároky na půdu[editovat | editovat zdroj]
Borovice přímořská je nenáročná na půdu (nejvíce ji vyhovují kyselé a písčité půdy),[2][3] dobře snáší i sucho. Nesnese však zimu, která panuje ve střední Evropě.[2]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tato borovice se nejvíce vyskytuje u západního pobřeží Středozemního moře.[2][3] Hojně je také vysazována u pobřeží Atlantského oceánu (Francie, Portugalsko). Avšak lesnicky je nejvíce využívaná především v jižní Africe, kde je tímto stromem osázena velká část území.[3]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Ve Francii se borovice přímořská využívá především ve stavebnictví a v papírenckém průmyslu. Pryskyřice, která je v tomto stromě obsažena ve značném množství, je využívána na výrobu terpentýnu a kalafuny.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Les borovice přímořské -
Šištice -
Borka -
Výskyt v Evropě
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c d e f g h i j AAS, Gregor. Stromy-kapesní atlas. [s.l.]: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Borovice přímořská, s. 58.
- ↑ a b c d e f g h i KREMER, Bruno. Stromy. [s.l.]: Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Borovice hvězdicovitá, s. 48.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume), průvodce přírodou. Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas), kapesní atlas. Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovice přímořská na Wikimedia Commons
