Seznam židovských památek v Plzeňském kraji

Toto je seznam židovských památek v Plzeňském kraji aktuální k roku 2012, ve kterém jsou uvedeny židovské památky v oblasti Plzeňského kraje.

Název	Obrázek	Místo	Okres	Druh	Galerie Commons	Popis památky a přístup
Synagoga v Bernarticích		Bernartice (Šablona:Coor ?)	Tachov	Synagoga		Synagoga v Bernarticích byla součástí židovské čtvrtě, z níž se také zbytek dochoval. Synagoga byla údajně dřevěná a patrně stála na pozemku parcelního čísla 5/1 - bližší údaje patrně možno zjistit u oblastního archivu v Tachově. (zdroj) Byla to asi část vsi u cesty na Dehetnou, tedy západním směrem z Bernartic, současné době se patrně jedná o pozemky stavebních parcel číslo 3, č.4. a p.p.č. 5/1.
Synagoga v Bezdružicích		Bezdružice (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Synagoga v Bezdružicích stála východně od centra města vedle domu č.p. 117 v dnešní Plzeňské ulici. (zdroj) Je nemovitou kulturní památkou. (zdroj) Pochází snad z roku 1812, ale existují domněnky, že byla vystavěna dříve.(zdroj) Do té doby se využívala modlitebna v domě při jižní straně dnešní Švermovy ulice nacházející se přibližně na pozemku dnešního domu č.p. 78. (Bezdružický zpravodaj 2012/01) Ze synagogy se dochovala se klenba modlitebny a arkádová ženská galerie, zbourány byly předsíň s kiorem (rituálním umyvadlem) a pekárna macesů v západní části. K bohoslužbám se využívala do roku 1938, kdy došlo ke zničení interiéru. Budova byla potom využívána jako sklad a je dodnes, kdy patří soukromé osobě (stavební parcela č.116/1). (zdroj) Ve městě se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Bezdružicích		Bezdružice (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Bezdružicích, založený kolem roku 1760 na pozemku věnovaném majiteli zámku z šlechtického rodu Löwensteinů (Bezdružický zpravodaj 2012/01), je situován v lese mezi městem Bezdružice a Řešínem. Areál je přístupný je po žlutě značené turistické stezce. Na pozemku hřbitova opět stojí po rekonstrukcích během let 2010 a 2011 cca 100 náhrobních kamenů, dochovaly se základy a podlaha márnice. (Bezdružický zpravodaj 2012/01) Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí z 90. let 18. století. (zdroj) Ve městě se také nachází synagoga.
Synagoga v Blovicích		Blovice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Synagoga		Synagoga v Blovicích, založená na počátku 20. století (zdroj), stojí cca 50 m na východ od městského úřadu v Malé ulici č.p. 205 (zdroj) K bohoslužbám se využívala do nástupu nacismu, po roce 1950 začala sloužit jako městská knihovna, později později došlo k přestavbě k obytným a kancelářským účelům, a tento stav trvá dodnes. Na půdě se zachovala dřevěná falešná klenba s původní dekorativní výzdobou a iluzivním oblým přechodem mezi stěnou a stropem. (zdroj) Ve městě se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Blovicích		Blovice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Blovice“ na Wikimedia Commons	Židovský hřbitov v Blovicích, založený roku 1683 (zdroj), je situován ve východní části města na jižním kraji remízku při potoce Cecina. Je volně přístupný. Ve městě se také nachází synagoga.
Synagoga v Cebivi		Cebiv (Šablona:Coor ?)	Tachov	Synagoga		Synagoga v Cebivi byla přestavěna na obytný dům. (zdroj)
Synagoga v Dešenici		Dešenice (Šablona:Coor ?)	Klatovy	Synagoga		Synagoga v Dešenici, založená z druhé poloviny 19. století, je situována na hlavní ulici městysu na západ od náměstí. (zdroj) Byla přestavěna na rodinný dům. (zdroj)
Synagoga v Dlažově		Dlažov (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Synagoga v Dlažově, postavená z roku 1883 (zdroj), stojí na návsi v centru obce jako č.p. 27. Byla přestavěna na obecní úřad. (zdroj) synagoga měla oddělené části pro muže a ženy, k jejichž galerii se stoupalo po kamenných schodech, V budově byl také byl učitele a místnos sloužící jako škola. Dolní patro sloužilo coby sklad pro palivo a byla zde také pekárna macesů, jež byla využívána až do roku 1926. V bývalé škole a bytě byla později zřízena pošta a byt pro úředníka a finance za nájem byly používány na opravy budovy. (zdroj) Židovskému obyvatelstvu sloužil lesní hřbitov v Loučimi. (zdroj)
Židovský hřbitov v Dlouhé Vsi		Dlouhá Ves (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov u Dlouhé Vsi, založený před rokem 1724 (zdroj) je přístupný po polní cestě pokračující od ulice na jihovýchod od katolického kostela za posledním domkem v obci mezi louky. Z necelé padesátky náhrobních kamenů je nejstaší čitelný z roku 1724. Za nacistické okupace byl areál hřbitova zcela zničen, po druhé světové válce sem však náhrobky byly vráceny a hřbitov byl zčásti zrekonstruován. Ohradní zeď se nedochovala. (zdroj)
Židovský hřbitov v Dlouhém Újezdě		Dlouhý Újezd (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Dlouhém Újezdě, založený před rokem 1737 (zdroj), je situován na kraji lesa západně od obce. Přístupný je od polní cesty vedoucí na jihovýchod od posledních domů na kraji vsi na jih přes les. Proběly zde i pohřby židovských občanů z okolních židovských obcí, např. z Tisové, Lesné, Částkova nebo Pavlova Studence. Do dnešní doby se dochovalo přes 200 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší se datuje k roku 1736.
Synagoga v Dolní Bělé		Dolní Bělá (Šablona:Coor ?)	Plzeň-sever	Synagoga		Synagoga v Dolní Bělé, situovaná v bývalé obecní židovské čtvrti, je přestavěna k obytným účelům. (zdroj)
Synagoga v Dolní Lukavici		Dolní Lukavice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Synagoga		Bývalá synagoga v Dolní Lukavici, v současnosti č.p. 93, je situována 100 m západně od kostela. (zdroj) Tato nová synagoga byla postavena po požáru roku 1849, jež obecní domy i starou synagogu velmi poničil. (zdroj) Budova synagogy byla později přestavěna k obytným účelům. (zdroj) Ve městě se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Dolní Lukavici		Dolní Lukavice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Dolní Lukavici, založený roku 1654 (zdroj), leží severně od obce v kopci za křesťanským hřbitovem. Počet dochovaných náhrobků je téměř 250 (zdroj), poslední pohřeb zde proběhl v roce 1923. (zdroj) V areálu se nachází dva pomníky obětem holokaustu, z nichž jeden je poblíž brány a druhý ve východní části areálu. (zdroj) Je volně přístupný. (zdroj) Ve městě se také nachází synagoga.
Židovský hřbitov v Domažlicích		Domažlice (Šablona:Coor)	Domažlice	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Domažlicích, založený roku 1890 (zdroj), leží v severní části města v ulici Prokopa Velikého u rybníka zvaného U Cihelny. Jedná se o pozemkovou parcelu číslo 1039/2 s rozlohou 1300 m² na katastrálním území Domažlic.(zdroj) Plocha areálu byla po roce 1987 zmenšena kvůli rozšíření silnice vedoucí k Třebnicím. (zdroj) Dochovala se zde přibližně stovka náhrobních kamenů od doby jeho založení do roku 1941, kdy v areálu proběhl poslední obřad. Na některé starší náhrobky byly připevněny desky věnované památce obětí nacistické okupace, v areálu stojí i památník věnovaný obětem holokaustu. (zdroj) Dochovala se původní ohradní zeď, z márnice však jsou patrné pouze základy. (zdroj)
Synagoga v Hartmanicích		Hartmanice (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga	1F	Synagoga v Hartmanicích při silnici na Chlum, necelých 100m severozápadně od městského úřadu, uvnitř umístěna expozice Památníku spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě, info o vstupu na webu MÚ. Ve městě se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Hartmanicích		Hartmanice (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Hartmanicích, založený v poslední třetině 19. století, je situován na katastru obce Kundratice (zdroj) na kraji lesa po pravé straně silnice z Hartmanic na Nové Městečko před odbočkou do Palvinova. Byl velmi poničený nacisty. V areálu jsou umístěny ostatky židovských obyvatel města ale i žen, jež zahynuly při pochodu smrti na jaře 1945. (zdroj) Jejich hromadný hrob je označen dřevěným náhrobkem. Z ohradní zdi se dochovaly jen ruiny. (zdroj) Ve městě se také nachází synagoga.
Synagoga v Horažďovicích		Horažďovice (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Zaniklá synagoga v Horažďovicích stála v místech za současným domem č.p. 885 v Prácheňské ulici. (zdroj) Nahradila synagogu, pocházející ze 17. století (možná z roku 1684), jež shořela při požádru roku 1868. (zdroj) Během 2. světové války byla německou armádou využívána jsko sklad, poslední bohoslužby v ní byly slouženy polním rabínem americké armády pro židovskými vojáky po osvobození roku 1945. Později byla budova používána družstvem Jednota coby výkupna a sklad ovoce, roku 1980 byla strhnuta. Na místě je od roku 2005 umístěna pamětní deska s informacemi o historii místa a židovských obětech nacistické okupace. Svitek tóry z horažďovické synagogy se dodnes používá ve Westminsterské synagoze ve Anglii. (zdroj) Ve městě se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Horažďovicích		Horažďovice (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Nový židovský hřbitov v Horažďovicích leží na severním okraji města mezi silnicemi na Velký Bor a Svéradice v ulici Odbojářů. Jedná se pozemkovou parcelu číslo 766 na katastrálním území Horažďovic patřící k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj) V areálu se vstupy ze severní a západní strany se do dnešní doby dochovalo téměř 400 náhrobků. Zajímavostí je stéla s textem ve třech jazycích - česky, německy a hebrejsky. Západní ohradní zeď byla nahrazena kovovým plotem a od ní stojí směrem k východní straně hřbitova několik stromořadí. (zdroj) Hřbitovní domek - márnice u hřbitova se přestavěl k rekreačním účelům. (zdroj) V Západočeském muzeu v Plzni je vystavena dřevěná stéla pocházející z nového hřbitova datovaný 1915. (zdroj) Poslední obřad zde proběhl roku 1960. (zdroj) V jižní části areálu je umístěn pomník obětem nacismu. (zdroj) Hřbitov je zamčený, ale nízká zídka umožňuje přístup. Starý židovský hřbitov ve městě, existující od 15. do 19. století nedaleko synagogy, byl přeměněn na zahrady (zdroj), náhrobky však byly přestěhovány do nového areálu včetně nejstaršího čitelného z roku 1684 (zdroj) a u nich stojí pomník s informacemi o původu. (zdroj) Na místě bývalé synagogy je umístěna pamětní deska připomínající její existenci. (zdroj) Ve městě se také nachází synagoga.
Židovský hřbitov v Hřešihlavech		Hřešihlavy (Šablona:Coor)	Rokycany	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov u Hřešihlav se nalézá v lese za potokem při silnici vedoucí z obce na západ k potoku Radubici a řece Berounce. Přístupný je po červeně značené turistické stezce vedoucí z Hřešihlav. V areálu se dochovalo přes padesát náhrobních kamenů s datací 1826 - 1911, (zdroj), kdy zde proběhl poslední obřad. Ohradní zeď je na několika místech pobořena, takže je areál volně přístupný, a z márnice na severovýchodu hřbitova zůstaly jen zbytky obvodového zdiva. (zdroj)
Židovský hřbitov v Chlistově		Chlistov (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Chlistově, založený roku 1869 (zdroj), je přístupný po polní cestě pokračující ze silnice, jež odbočuje doprava ze silnice vedoucí na sever k Srbici. Vstup je od západní zdi, v jižním rohu stojí ruiny kamenné márnice. Dochovalo se jen 15 náhrobních kamenů od roku založení do roku 1923. (zdroj) Jeden z bývalých židovských domů, č.p. 38, je památkově chráněn. (zdroj)
Synagoga v Chodové Plané		Chodová Planá (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Zaniklá synagoga v Chodové Plané, postavená v letech 1757 - 1759 v barokním stylu, stála na východní straně Židovské ulice na dnešní pozemkové parcele číslo 59/1 na katatsrálním území městysu Chodová Planá, do jehož majetku spadá. Nahradila starší synagogu dřevěnou (templ) ze století sedmnáctého, která možná existovala už v roce 1645. Během 2. světové války se využívala jako stáje, roku 1962 byla spolu se sousedním rabínským domem stržena. Místo po synagoze je dodnes bez zástavby, pouze porostlé trávou. Během roku 1980 byly při rozšiřování silnice strhnuty i další židovské domy ve východní části místního židovského ghetta. (zdroj) Ve městysu se také nachází Starý a Nový židovský hřbitov.
Nový židovský hřbitov v Chodové Plané		Chodová Planá (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Nový židovský hřbitov v Chodové Plané, založený roku 1890, leží v ulici vedoucí na jih od zámku a starého ž. hřbitova necelých 200 m jižně od komunálního hřbitova na pozemkové parcele číslo 296/1 na katastrálním území městysu, do jehož majetku patří. Za nacistické okupace byl zpustošen a až po roce 1990 opět zčásti obnoven díky americké nadaci Synagogue Memorial, a to včetně nové kované brány s Davidovýámi hvězdami v portálu. Dochovala se zde tzv. kohanitská branka. (zdroj) V areálu se nachází kolem 120 náhrobních kamenů. (zdroj) Ve městysu se také nachází synagoga a Starý židovský hřbitov.
Starý židovský hřbitov v Chodové Plané		Chodová Planá (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Starý židovský hřbitov v Chodové Plané, založený nejspíše v poslední čtvrtině 17. století, ale doložený až v první polovině století osmnáctého (zdroj), leží v bývalém zámeckém parku u cesty vedoucí z parkoviště od restaurace ve skále pod pivovarem asi 700 m severně od nového ž. hřbitova. Je součástí pozemkové parcely číslo 36/1 na katastrálním území města, do jehož majetku patří. (zdroj) Nejstarší náhrobek pochází z roku 1735, ohradní zeď areálu se nedochovala. V letech 2001 - 2003 byl zpustošený hřbitov díky česko-německo iniciativě Action Sühnezeichen Friedensdienst rekonstruován. V areálu se nachází kolem stovky náhrobních kamenů. (zdroj) Video: [1] Ve městě se také nachází synagoga. Ve městysu se také nachází synagoga.
Synagoga v Janovicích nad Úhlavou		Janovice nad Úhlavou (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Bývalá synagoga v Janovicích nad Úhlavou, postavená v roce 1723 (zdroj), stojí na levé straně tzv. židovské ulice (dnes Klenovské) vedoucí od Náměstí jihovýchod jako č.p. 190, na stavební parcele číslo 353 katastrálního území města, do jehož majetku dnes patří. (zdroj) Po zásadní rekonstrukci roku 1951 začala být využívána jako zbrojnice hasičského sboru. (zdroj) V té době byl modlitební sál rozdělen na dvě patra (zdroj), dochovala se báňovitá klenba sálu a arkády ženské galerie, původní bima však nikoli. Budova stavebně souvisela se školou, se kterou mívala společný vchod - dnes už však bývalá škola slouží jako obytný dům. (zdroj) Ve městě se také nachází Starý a Nový židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Janovicích nad Úhlavou		Janovice nad Úhlavou (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Janovicích nad Úhlavou leží jihozápadně od města a je přístupný po polní cestě odbočující doleva ze silnice na Petrovice nad Úhlavou za bývalý armádní areál. Založen byl nejdéle roku 1705, což je datace nejstaršího náhrobku. Celkově se dochovalo přes 250 náhrobních kamenů. Patří k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj) Opravený vchod s umělecky kovanou bránou je situován na severovýchodě hřbitova. V areálu stojí památník obětem holokaustu. (zdroj) Ve městě se také nachází synagoga.
Synagoga v Kasejovicích		Kasejovice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Synagoga	Kategorie „Synagogue in Kasejovice“ na Wikimedia Commons	Bývalá synagoga v Kasejovicích, nyní místní muzeum, lstojí v centru obce jako č.p. 308. O prohlídku je možné požádat v protějším domě. Ve obci se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Kasejovicích		Kasejovice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Kasejovice“ na Wikimedia Commons	Židovský hřbitov v Kasejovicích leží severně od obce. Přístupný je po polní cestě odbočující na sever mezi pole ze silnice vedoucí na Chloumek a Budislavice. Je volně přístupný. Ve obci se také nachází synagoga.
Synagoga ve Kdyni		Kdyně (Šablona:Coor)	Domažlice	Synagoga	1F	Synagoga ve Kdyni stojí v Masarykově ulici jako č.p. 12 naproti sokolovně. Vystavěna byla na začátku 60. let 19. století. Od roku 1997 je kulturní památkou. (zdroj) Jedná se o budovu s velmi dobře zachováným interiérem, vstupenky do objektu se prodávají v městském infocentru. (zdroj)
Synagoga v Klatovech		Klatovy (Šablona:Coor ?)	Klatovy	Synagoga		Synagoga ve městě Klatovy, založená roku 1879, byla adaptována na archiv. (zdroj)
Židovský hřbitov v Klatovech		Klatovy (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Klatovech, založený roku 1871 (zdroj), leží na Pražském předměstí za katolickým hřbitovem u parkoviště v Čejkově ulici. Dochovalo se zde přes 400 převážně novodobých náhrobních kamenů. Areál je uzamčen. (zdroj) Od roku 1989 zde stojí zde památník obětem nacismu. (zdroj)
Synagoga v Kolinci		Kolinec (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Zaniklá synagoga v Kolinci, založená roku 1815 (zdroj), stála naproti budově zámku. Na jejím místě stojí v současné době prodejna (č.p. 288). (zdroj) K bohoslužbácm se využívala do roku 1919 (zdroj), ale po požáru v roce 1931 nebyla rekostruována a zanikla. (zdroj) Mívala mansardovou střechu a v patře modlitební sál, chyběla galerie pro ženy - místo pro ně bylo odděleno železnou mříží. Do mužské části v horním patře se vstupovalo po vnějším dřevěném schodišti. (zdroj) Ve městysu se také nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Kolinci		Kolinec (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Kolinci, založený snad v první polovině 14. století (zdroj), se nachází v jihovýchodní části obce, leží ve svahu nedaleko silnice směrem na Hrádek za zámkem a základní školou. Patří do majetku české Federace židovských obcí a nachází se na pozemkové parcele číslo 517 katastrálního území obce. (zdroj) Písemně doložen je od 1. čtvrtiny 18. století s rozšířením v letech 1803 a 1834. Obřady zde probíhaly do roku 1939. (zdroj) V areálu se dochovalo kolem 130 náhrobků s nejstarší stélou z roku 1727. (zdroj) Z průchozí márnice stojící na západně areálu se dochovaly pouze zbytky obvodového zdiva. (zdroj) V obci též stála dnes již zaniklá synagoga.
Synagoga v Kořeni		Kořen (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Synagoga v Kořeni, založená asi v první třetině 19. století (zdroj), stojí jako poslední budova ve vsi nalevo při silnci na vesnici Stan. Má dnešní č.p. 8. Kromě bohoslužebných účelů sloužila v ní byl také byt rabína a učitele (zdroj) a pekárna macesů. (zdroj) Na konci 19.století byla adaptována na obytný dům (zdroj) - z původních stavebních prvků se dochovaly zbytky slunečních hodin ve štítu (zdroj) a původní tvar oken na západní zdi, z nichž některá již byla zazděna. (zdroj) Ve vsi se též nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Kořeni		Kořen (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Kořeni, založený mezi lety 1825 a 1831 (zdroj), leží východně od vsi v remízku na stráni nad Kořenským potokem. Vede k němu polní cesta odbočující doprava z ohybu ulice v severovýchodní části vesnice. (zdroj) Jedná se o pozemkovou parcelu číslo 76 na katastrálním území vsi patřící do majetku české Federace židovských obcí. Poslední obřad zde proběhl roku 1936, v době nacistické okupace pak byl zdevastován a ponechán bez péče až do roku 2004. Do dnešní doby se z původních asi 70-80 náhrobních kamenů podařilo zachránit kolem třicítky náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1844. V roce 2006 byl areál prohlášen za nemovitou kulturní památku. (zdroj Ve vsi též stojí bývalá synagoga.
Židovský hřbitov v Kožlanech		Kožlany (Šablona:Coor)	Plzeň-sever	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Kožlanech, založený nejspíše v období 1680 – 1710 (zdroj), leží v remízku mezi poli severozápadně od vsi Kožlany při modře značené turistické stezce do Nové Vsi a na naučné stezce Kožlany. Z ulice V Ouvoze pokračující dále na Hradecko k němu lze dojít po odbočení doprava ke kamenolomu před železničním přejezdem. K obřadům sloužil do 30. let 20. století Do areálu se vchází brankou v severovýchodní části kamenného ohrazení. (zdroj) Dochovalo se přes 170 náhrobků, (zdroj) z márnice zbylo jen torzo a kamenná deska, obřadního stolu k omývání těla zemřelého. (zdroj)
Synagoga v Lesné		Lesná (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Synagoga v Lesné, založená nejspíše během barokní přestavby místního zámku z roku 1787 (zdroj), stojí ve východní části obce v současné době jako č.p. 77. (zdroj a informace) Mívala mansardovou střechu. (zdroj) V budově se také nacházel byt pro duchovního, případně učitele, a mikve, zatímco ve druhém patře byly modlitební prostory oddělené pro muže a ženy. Při východní zdi byla schrána na tóru a ve středu modlitebny stála bima. Bohoslužby zde probíhaly do roku 1918, budovu pak roku 1927 koupil kupec, jenž ji přestavěl k obytným účelům. Od té doby původní účel stavby nic nepřipomíná. (zdroj)
Židovský hřbitov v Loučimi		Loučim (Šablona:Coor)	Domažlice	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Loučim“ na Wikimedia Commons 2F	Židovský hřbitov v Loučimi, založený asi kolem roku 1842 (zdroj), leží na žlutě značené polní cestě odbočující nalevo do lesa od silnice na Libkov. Poslední pohřeb do země zde proběhl roku 1948. (zdroj) 300 metrů severozápadně od areálu je značena kóta vrcholu kopce ve výšce 684 m s názvem Židovský hřbitov.
Synagoga v Malinci		Malinec (Šablona:Coor ?)	Plzeň-jih	Synagoga		Bývalá synagoga v Malinci byla založená nejspíše v první polovině 19. století. Později byla přestavěna na obytný dům. (zdroj)
Synagoga v Meclově		Meclov (Šablona:Coor)	Domažlice	Synagoga		Bývalá synagoga v Meclově, byla postavená v&nmbsp; obci roku 1856 (zdroj), stojí jako č.p. 51 v&nmbsp;centru obce nedaleko obecního úřadu. V interiéru se z původních stavebních prvků dochovaly pouze výklenky a lemování. Do roku 2004 (zdroj) byla využívána jako požární zbrojnice. (zdroj) V&nmbsp;současnosti slouží jako zázemí pro technické služby obecnímu úřadu, který ji průběžně rekonstruuje. V interiéru se z původních stavebních prvků dochovaly výklenky a lemování.
Synagoga v Merklíně		Merklín (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Synagoga		Synagoga v Merklíně, postavená roku 1826 (zdroj), stojí v Sokolské ulici obce Merklín jako č.p. 126. (zdroj) K bohoslužbám byla využívána do roku 1913 (zdroj) a poté byla přestavěna k obytným účelům (zdroj)) a mikve v suterénu byla zrušena. (zdroj) Z původních stavebích prvků se dochoval pouze kamenný vstupní portál. (zdroj)
Židovský hřbitov v Merklíně		Merklín (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Merklíně se nachází v lese a po pravé straně silnice do Ptenína, kam k nedalekému hřbitovu odbočuje cesta. zde Je volně přístupný. Dochovala se přibližně stovka náhrobních kamenů s nejmladším datovaným 1934 (zdroj), ohradní zdi zbyla pouze část. (zdroj) Patří do majetku české Federace židovských obcí. (zdroj)
Synagoga v Městě Touškově		Město Touškov (Šablona:Coor ?)	Plzeň-sever	Synagoga		Synagoga v Městě Touškově, založená roku 1874, stojí na rohu ulic Čeminské a Květné. Byla zbudována namísto vyhořelé synagogy, jež byla před rokem 1702 strhnuta. Na konci 20. let 20. století vyla budova rozšířena spojením se sousedícím domem ŽO. Na počátku nacistické okupace byl devastován mobiliář a modlitebna se využívala jako sklad, v polovině 80. let pak došlo k další adaptaci k obytným účelům, při které zmizely typické stavební prvky synagogy. V současné době je dále využitá jako obytný dům (zdroj) nebo skladiště. (zdroj)
Židovský hřbitov v Městě Touškově		Město Touškov (Šablona:Coor)	Plzeň-sever	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Městě Touškově, založený v 16. století, leží na severozápad od centra naproti fotbalovému hřišti při silnici na Újezd nade Mží pokračující z Partyzánské ulice. Na podzim roku 1939 byly hřbitov i synagoga zdevastovány nacistickou mládeží. (zdroj]
Židovský hřbitov v Mutěníně		Mutěnín (Šablona:Coor)	Domažlice	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Mutěníně, doložený roku 1669 (zdroj), leží na kraji remízku mezi poli jihovýchodně od obce. Pochováni jsou zde židovští občané z obce i okolí. Patří do majetku české Federace židovských obcí. (zdroj) Dochovala se přibližně stovka náhrobků, z nichž nejstarší dochované se datují k první polovině 19. století. (zdroj) První místní synagoga byla stržena roku 1860, druhá synagoga (č.p. 67) z roku 1923 padla za oběť nacistické devastaci.
Židovský hřbitov v Nečtinech		Nečtiny (Šablona:Coor)	Plzeň-sever	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Nečtinech, v lesní stráni za křesťanským hřbitovem při silnici vedoucí na jihovýchod od obce do lesa. Je volně přístupný ale ve špatném stavu. Uvedená poloha GPS označuje místo, kde jsou shromážděny náhrobky, ale původní poloha hřbitova byla asi více na východ. (zdroj) Rozpoznat lze dvě části bývalého hřbitova (starou a novější), jež odděluje lesní cesta. (zdroj) Areál, kde jsou pouze torza náhrobních kamenů z let 1747 - 1927 (zdroj), patří k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj)
Židovský hřbitov v Novém Sedlišti		Nové Sedliště (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Novém Sedlišti leží v remízku cca 300 m západně od středu obce při potoce tekoucím do vsi. (zdroj) Dochovalo se téměř 250 náhrobků či jejich zbytků (zdroj) s nejstarším čitelným z roku 1703. (zdroj) Více než půl století nebyl udržován a mnohé náhrobní kameny byly zcizeny nebo poničeny (zdroj), v letech 2005 - 2006 zde pak proběhla rekonstrukce. Patří k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj) Z bývalé synagogy zbyl kamenný portál s Davidovou hvězdou, stojící nyní na hospodářském přístavku domu č.p. 66. Novosedlišťská schrána na tóru byla převezena do nové synagogy v Tachově, požárem zničené během křišťálové noci. (foto a zdroj)
Židovský hřbitov v Nýrsku		Nýrsko (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Nýrsku, založený leží na východ od města v remízku v poli po levé straně silnice na Milence a Dešenici. Je v něm dochováno více než 350 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1715. (zdroj) Mnohé z náhrobnícvh kamenů jsou využity jako krytina ohradního zdiva. Dvakrát, roku 1750 a 1924, byl areál rozšiřován. (zdroj) Na kované vstupní bráně jsou Davidovy hvězdy. Hřbitov se zamyká, klíč však lze zapůjčit v blízkém penzionu Zemanka. Místní synagoga byla stržena roku 1958. (zdroj)
Židovský hřbitov v Ošelíně		Ošelín (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Ošelíně, založený v roce 1660 (zdroj), leží severozápadně od vsi na zalesněné stráni nad údolím potoka Šárka mezi vesmi Ošelín a Řebří. (zdroj - facebooková stránka vsi Řebří) Jedná se o parcelu číslo 169 na katastrálního území Řebří. Areál je obklopen zbytky kamenné ohradní zdi. Nejstarší čitelný náhrobek z celkových zhruba osmdesáti je datován 1742, nejmladší pochází ze 30. let 20. století. Roku 2003 zde proběhl workcamp za účelem údržby a opravy areálu (zdroj), roku 2007 byl hřbitov vyhlášen kulturní památkou ČR. (zdroj) Na hřbitově se nachází informační tabule s údaji o hřbitově, o místě byla vydána brožura a kniha obsahující také jména pohřbených.
Synagoga v Oseku u Rokycan		Osek (Šablona:Coor)	Rokycany	Synagoga		Synagoga v Oseku, založená roku 1803 (zdroj), stojí v severovýchodní části obce naproti budově místního zámku jako č.p. 112. Na západě měla ženskou galerii, v modlitebním sále byla bima a schrána na tóru. K bohoslužbám sloužila do 80. let 19. století, potom byla prodána a přestavěna na k obytným účelům. Rrekonstrukce v 90. letech 20. století odkryla původní okna a další zachované stavební prvky původní budovy. (zdroj)
Židovský hřbitov v Oseku u Rokycan		Osek (Šablona:Coor)	Rokycany	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Oseku, založený nejspíše v 18. století, leží v zalesněné ploše u zříceniny letohrádku Kamýk. V areálu zůstaly jen ruiny márnice a ohradní zdi, dochovala se padesátka náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pochází snad z roku 1793. Patří k majetku české Federace židovských obcí (zdroj) a je volně přístupný. (zdroj)
Stará synagoga v Plzni		Plzeň (Šablona:Coor)	Plzeň-město	Synagoga	Kategorie „Old Synagogue in Plzeň“ na Wikimedia Commons	Stará synagoga v Plzni stojí ve Smetanových sadech ve dvoře domu č.p. 80 od roku 1859. Návrh vytvořil stavitel Martin Stelzer. (zdroj) Roku 1995 byla vyklizena a v létě roků 1995 a 1996 zde probíhaly výstavy a koncerty. V prosinci 2001 byla zahájena částečná rekonstrukce synagogy. (zdroj) Související články: Nový židovský hřbitov v Plzni Starý židovský hřbitov v Plzni Pomocná synagoga v Plzni Velká synagoga v Plzni
Velká synagoga v Plzni		Plzeň (Šablona:Coor)	Plzeň-město	Synagoga	Kategorie „Great Synagogue in Plzeň“ na Wikimedia Commons	Velká synagoga v Plzni stojí v Sadech Pětatřicátníků jako č.p. 11. (zdroj) Související články: Stará synagoga v Plzni Nový židovský hřbitov v Plzni Starý židovský hřbitov v Plzni Pomocná synagoga v Plzni
Pomocná synagoga v Plzni		Plzeň (Šablona:Coor)	Plzeň-město	Synagoga	Kategorie „Auxiliary Synagogue in Plzeň“ na Wikimedia Commons	Pomocná synagoga v Plzni stála ve Smetanových sadech ve dvoře domu čp. 80/5 od roku 1875. Měla ženskou galerii se vstupem přes kamenné schodiště nebo průchodem z prvního patra Staré synagogy. Díky unikátnímu systému teplovzdušného vytápění byla využívána také jako zimní modlitebna. K bohoslužbám byla nejspíše využívána až do roku 1892. Sloužila také jako židovská škola. (zdroj) Po 2. světové válce, kdy sloužila jako sklad, byl zdevastován interiér a přistavěno patro. Roku 1997 došlo ke zřícení střechy, prostory byly vyklizeny a v roce 2002 zde byl zřízen pomník obětem holokaustu s názvem Zahrada vzpomínek. Na oblázky v něm umístěné napsali dobrovolníci jména všech židovských obětí z Plzně a okolí zahynuvších během nacistické okupace. (zdroj) Související články: Stará synagoga v Plzni Velká synagoga v Plzni Nový židovský hřbitov v Plzni Starý židovský hřbitov v Plzni
Starý židovský hřbitov v Plzni		Plzeň (Šablona:Coor)	Plzeň-město	Židovský hřbitov	Kategorie „Old Jewish cemetery in Plzeň“ na Wikimedia Commons	Starý židovský hřbitov v Plzni je druhým nejstarším židovským hřbitovem v Plzni, situovaným na Lochotíně na východ od Lidické ulice, na severním konci ulice Bolevecká. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1898. (zdroj) Z původních několika stovek stél zbylo jen devět, protože postupně pustnul. V 80. letech 20. století byly strženy ohradní zdi i dům hrobníka. Většina náhrobků byla nahrnuta do rokle, zbylo jen několik nejcennějších a v areálu byla umístěna pamětní deska, jež však už nese stopy vandalismu stejně jako dochované náhrobní kameny. (zdroj) Související články: Stará synagoga v Plzni Velká synagoga v Plzni Pomocná synagoga v Plzni Nový židovský hřbitov v Plzni
Nový židovský hřbitov v Plzni		Plzeň (Šablona:Coor)	Plzeň-město	Židovský hřbitov	Kategorie „New Jewish cemetery in Plzeň“ na Wikimedia Commons	Nový židovský hřbitov v Plzni je nejnovějším židovským hřbitovem v Plzni, situovaným v Rokycanské ulici naproti ústřednímu hřbitovu. (zdroj) Založen byl roku 1898, je dobře udržován a k pohřbům slouží dodnes. Dnes je zde umístěn památník obětem holokaustu. (zdroj) Související články: Stará synagoga v Plzni Velká synagoga v Plzni Pomocná synagoga v Plzni Starý židovský hřbitov v Plzni
Synagoga v Pňovanech		Pňovany (Šablona:Coor)	Plzeň-sever	Synagoga		Synagoga v Pňovanech stojí na severním okraji rybníka severně od zámku jako č.p. 88. Postavena byla v polovině 19. století, kdy náhradila starší dřevěnou synagogu. Bohoslužby zde probíhaly nejdéle do začátku 20.století, ve 30. letech byla adaptována k obytným účelům. (zde) Po druhé světové válce byla přestavěna na skladiště pro hasiče, v současnosti je nevyužitá. (zdroj)
Židovský hřbitov v Pňovanech		Pňovany (Šablona:Coor)	Plzeň-sever	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Pňovanech leží v lese jižně od obce za Hracholuským potokem. V areálu s původním vchodem z východní části se zachovalo kolem 40 náhrobních kamenů (zdroj) s nejstarším z roku 1726 (zdroj) a ruiny ohradní zdi, brána i márnice podlehly devastaci během nacistické okupace a doby komunismu. (zdroj)
Židovský hřbitov v Poběžovicích		Poběžovice (Šablona:Coor)	Domažlice	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Poběžovicích leží severozápadně od obce Poběžovice v remízku v polích po pravé straně silnice na Drahotín. Během druhé světové války došlo k nacistické devastaci a dodnes v areálu zůstalo jen kolem 50 náhrobních kamenů (zdroj) z necelých pěti set udávaných k roku 1929. Nejstarší náhrobek z roku 1634 je situován v zadní části hřbitova. (zdroj) Pozoruhodný je velký reliéfní náhrobek rabína Joela Ranschburga z roku 1820. Na hřbitov se vstupuje umělecky kovanou brankou s kamenným portálem, jež nese hebrejský nápis. Péčí o hřbitov se zabývá Občanské sdružení Abraham Poběžovice. Poběžovická synagoga, vystavěná v letech 1814 - 1816, stávala v jižní části tehdejší židovské ulice, dnes Masarykovy, kde je dodnes torzo mikve. (zdroj) Externí odkazy: OS Abraham Poběžovice
Synagoga v Podmoklech		Podmokly (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Bývalá synagoga v Podmoklech stojí dodnes v severní části obce v současnosti jako č.p. 55 po pravé straně silnice vedoucí směrem na Chmelnou a Sušici. K bohoslužbám se využívala do konce 19. století a poté byla adaptována k obytným účelům. Některé některé stavební prvky synagogy se dochovaly dodnes, (zdroj) z vybavení interiéru se však nedochovalo nic. (zdroj) U V přístavku domu č.p.&mbsp;5 u potoka před mostkem se nalézala mikve. (zdroj)
Židovský hřbitov v Podmoklech		Podmokly (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Podmoklech, založený nejspíše kolem roku 1724 (zdroj), leží severozápadně od obce Podmokly v remízku v polích za kravínem. (zdroj) Vstup tvoří torzo márnice v jižní části areálu. Dochovalo se kolem 30 náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1732. V současnosti patří k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj)
Židovský hřbitov v Pořejově		Žebráky (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Pořejově, založený nejpozději na začátku 18. století (zdroj), dostal název podle dnes již zaniklé vesnice Pořejov rozkládající se kdysi nedaleko stejnojmenného rybníka. Situován je cca 500@nbsp;m od vsi Žebráky ve směru na Dlouhý Újezd v lesním podrostu u silnice vedoucí ze Žebráků k severovýchodu. Z původních asi tří set náhrobků se dodnes dochovalo necelých 80 včetně fragmentů. (zdroj) Pozn.: GPS převzata z tohoto zdroje.
Synagoga v Prostiboři		Prostiboř (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Bývalá synagoga v Prostiboři, jejíž zbytek je dochován ve dvoře bývalého židovského domu č.p. 61 jihovýchodně od obecního úřadu na návsi, pochází z poloviny 19. století. (zdroj). V patře je dochováno zazděné torzo originálního okna a zbytky původní modré výmalby. (zdroj) Hřbitov katolíků i Židů je uváděn jako ŽH Telice. (zdroj a informace)
Židovský hřbitov v Přešticích		Přeštice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Přeštice“ na Wikimedia Commons	Židovský hřbitov u Přeštic u silnice směrem na Vodokrty
Židovský hřbitov v Puclicích		Puclice (Šablona:Coor)	Domažlice	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Puclicích, založený údajně v roce 1750 (zdroj), leží jihozápadně od obce Puclice s přístupem po polní cestě odbočující doprava v půli silnice na Křenovy. Dochováno je přes 200 náhrobních kamenů. Areál je dobře udržován, ohrazen vysokou zdí a zamyká se. Klíč lze zapůjčit v penzionu Koza v obci Vránov. (zdroj) I přes zrušení místní židovské obce dle zákona z roku 1890 se zde pohřbívalo až do začátku nacistické okupace. Místní 'synagoga byla po přestavbě k obytným účelům zbořena v roce 1975. (zdroj)
Synagoga v Rabí		Rabí (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Bývalá synagoga v Rabí je v současnosti dům č.p. 102 nacházející sev podhradí jižně od náměstí (zdroj), v ulici vedoucí ke hřbitovu podél hradeb. Budova byla židovské obci prodána roku 1839 a k bohoslužebným účelům byla využívána až do 90. let 19. století. (zdroj) V roce 1897 byl objekt adaptován jako obytný dům, přičemž došlo k devastaci interiéru (zdroj), ale vnější část včetně synagogálního okna zůstala zachována. (zdroj) Ve vsi se též nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Rabí		Rabí (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov	1F	Židovský hřbitov v Rabí, založený před rokem 1724 (zdroj), leží jihozápadně od návsi a jeho zeď se připojuje k vnější hradební zdi hradu. Poslední pohřeb se zde konal roku 1911 a dochovalo se přes sto náhrobních kamenů. (zdroj) Existuje legenda, která říká, že ten, kdo dá kamínek na náhrobek Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732 v horní části areálu u zdi, tomu se vyplní přání, bude-li nezištné a bez zlých úmyslů. (zdroj) Ve vsi se též nachází bývalá synagoga.
Židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou		Rabštejn nad Střelou (Šablona:Coor)	Plzeň-sever	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Rabštejn nad Střelou“ na Wikimedia Commons	Židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou, založený nejspíše roku 1654 (zdroj), je situován ve svahu na cestě vedoucí od pošty směrem k řece Střele. Skládá se ze dvou částí, novější a starší, jež byla kvůli nedostatku místa pro další hroby zvýšena, což se vymyká zvyklostem. Dochovala se ohradní zeď (zdroj), areál je opraven a stojí u něj informační cedule (zdroj) z naučné stazky nejmenším městem ČR se 14 zastaveními, zbudované roku 1979. (zdroj) Kolem hřbitova vede i několik různobarevně značených turistických stezek.
Synagoga v Radnicích		Radnice (Šablona:Coor)	Rokycany	Synagoga	Kategorie „Synagogue in Radnice“ na Wikimedia Commons	Synagoga v Radnicích z roku 1781 stojí ve městě Radnice jižně od náměstí Kašpara Štěrnberka v ulici Na Potocích, kde je doposud dochována část bývalého židovského ghetta (zdroj), jako č.p. 221. K bohoslužbám byla využívána nejspíše až do nástupu nacismu, potom sloužila jako garáž a autoopravna až do roku 1992 (zdroj), její exteriér a ženská galerie se však dochovaly v původní podobě. V současné době je využívána jako koncertní a výstavní sál Ekocentra. (zdroj) Ve vsi se též nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov v Radnicích		Radnice (Šablona:Coor)	Rokycany	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Radnice“ na Wikimedia Commons	Židovský hřbitov v Radnicích, založen údajně v 16. století (zdroj), je situován na kraji lesa u pole s přístupem po polní cestě odbočující doprava k lesu ze silnice na Chomle po zeleně značené turistické stezce. V první polovině 19. století došlo k rozšíření. Dochovalo se kolem stovky náhrobků s nejstarším z roku 1734. (zdroj) Stála zde kamenná ohradní zeď s cihlovou nástavbou a vstupem ze západní strany, postaveny byly dvě brány a na severozápadě areálu hřbitovní domek, který se dodnes bohužel nezachoval. Pohřby zde probíhaly až do počátku nacistické okupace. Hřbitov je volně přístupný. (zdroj) Ve vsi se též nachází bývalá synagoga.
Židovský hřbitov v Rokycanech		Rokycany (Šablona:Coor)	Rokycany	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Rokycanech, založený roku 1898 (zdroj), leží na severu města Rokycany naproti hvězdárně přes Voldušskou ulici. Do roku 1898 vyly využívány škola i modlitebna v domě na horním nároží Janského (nyní Malého) náměstí. (zdroj) Do dnešních dnů se dochovalo necelých 70 náhrobků (zdroj) a hrobnický domek u kraje hřbitova prodaný v 70. letech 20. století (zdroj) do soukromého vlastnictví. (zdroj) Poslední pohřeb zde proběhl za 2. světové války. (zdroj) Areál se zamyká. (zdroj)
Synagoga v Skupči		Skupeč (Šablona:Coor ?)	Plzeň-sever	Synagoga		Synagoga ve Skupči stojí ve vsi Skupeč.
Synagoga ve Slatině		Slatina (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Synagoga ve Slatině z roku 1868 (zdroj) stojí dnes jako č.p. 58 asi 50 m severně od obecního úřadu. (zdroj) Postavena byla na místě starší dřevěné synagogy (zdroj) v klasicistním slohu. (zdroj) Budova měla nejen modlitebnu ale také školu a byt rabína. (zdroj) Když se odstěhoval poslední žid, budova byla koupena do soukromého vlastnictví a přestavěna na kupecký krám a stodolu. Později synagoga sloužila také zemědělskému družstvu, od kterého ji vykoupili noví majitelé z Prahy a restaurovali ji do její původní podoby. (zdroj) Z bývalého židovského ghetta (zdroj) se do současnosti zachovaly pouze domy č.p. 19, 29 a 31 v přestavěné podobě, dnes sloužící rekreačním účelům. (zdroj) Ve vsi se též nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov ve Slatině		Slatina (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Slatině je situován na místě zvaném Hradce (zdroj) asi 1 km severně od obce Slatina. Založen byl roku 1723 rozšířením staršího pohřebiště, kde se nacházely s hroby asi už od roku 1668. (zdroj) Nejstarší čitelný náhrobek se datuje do poloviny 18. století, poslední obřad proběhl v roce 1937. (zdroj) V areálu o rozloze 1624 m² s vchodem z jižní strany (zdroj) se dochovalo přes 170 náhrobních kamenů patřících židovským rodinám z širokého okolí. (zdroj) Nedochovala se již deska s hebrejským nápisem Bais mouevits l'cholchai. Khi ufor athu vael ufor thošuf, v překladu Dům shromáždění všech živých. Prach a země jsi a v prach a zemi se navrátíš. (zdroj) Areál je dobře přístupný (zdroj) i díky pobořené kamenné ohradní zdi. (zdroj) Ve vsi se též nachází synagoga.
Židovský hřbitov ve Spáleném Poříčí		Spálené Poříčí (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov	Kategorie „Jewish cemetery in Spálené Poříčí“ na Wikimedia Commons	Židovský hřbitov ve Spáleném Poříčí, nedaleko náměstí v Pražské ulici
Židovský hřbitov ve Stodě		Stod (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Stodě se nachází v jižní části města za křesťanským hřbitovem v Domažlické ulici a parkovištěm u něj. Založen v roce 1906 (zdroj), předtím mělo židovské obyvatelstvo pohřby v Pňovanech. (zdroj) V dubnu 1945 zde bylo dočasně pohřbeno 236 vězňů, kteří zahynuli během železničního transportu z koncentračního tábora. (zdroj Od roku 1882 byla ve městě jednopatrová synagoga. (zdroj)
Židovský hřbitov ve Stráži		Stráž (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Stráži, založený podle některých pramenů již v roce 1330, (zdroj), leží v lese severně od městysu Stráž. Přístupný je z polní cesty k Souměři v blízkosti zeleně značené turistické stezky vedoucí k severu smerem na Bor. Další možností je sledovat modrobílé značky naučné stezky, jež kolem hřbitova vede na Souměř. Je kulturní památkou v majetku městysu. Ve staré části areálu byly levitům a kohanitům vyhrazeny speciální řady hrobů, což je v těchto krajích výjimečné. K posledním opravám došlo v letech 1923 - 28, během nacistické okupace byl areál hrubě poničen, přičemž se jako stavební materiál používaly také historicky vzácné náhrobky. Zatímco v 70. letech 20. století zde bývalo kolem 50 náhrobků, v roce 2007 jich zbyla jen necelá dvacítka. O dva roky později se o částečnou obnovu postaralo německé sdružení Aktion Sühnezeichen (Akce na znamení smíření), přičemž byly objeveny některé dosud ztracené náhrobní kameny a počet vztyčených náhrobků a jejich fragmentů se zvýšil na 34. Nejstarší čitelný náhrobek se datuje 1601. V dobrém stavu se zachovala ohradní zeď a pilíře vchodu. (zdroj) V obci stávala také Stará (do roku 1876) a později Nová synagoga z první poloviny 18. století, (zdroj), kde probíhaly bohoslužby do roku 1938, v tomtéž roce však byla nacisty vypálena, po roce 1950 došlo ke stržení zbytku stavby. (zdroj)
Židovský hřbitov ve Strážově		Strážov (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov Strážov leží východně od města Strážov při cestě odbočující cca v polovině silnice na Lukavici u křížku doprava do lesa. K pohřbům byl využíván i obyvateli Běšin a z Čachrova. (zdroj) Dochovalo se zde kolem 250 náhrobních kamenů (zdroj), přičemž poslední pohřeb (zemřelého Bedřicha Stádlera ze Strážova) zde proběhl roku 1925. (zdroj) Areál obklopuje kamenná ohradní zeď se vstupem od severu. (zdroj) Nejnovější synagoga z roku 1808 sousedící židovská škola, č.p. 189 (zdroj), byly prodány soukromníkům, škola byla pronajata k obytným účelům a synagoga byla ještě ve 30. letech 20. století využita jako sklad. (zdroj) Budova sloužila k bohoslužbám do roku 1905 (zdroj), stržena byla v roce 1954 a místo mezi domy č.p. 189 a 187, kde stávala, není dodnes zastavěno. (zdroj) Kvůli postupnému vystěhovávání židovských obyvatel do měst místní ŽO roku 1905 zcela zanikla. (zdroj) Dochovala se bývalá židovská ulice a vzácně dochovaná budova rituální lázně (zdroj) u domu č.p. 25 (zdroj), jež je v současnosti využitá k chovatelským účelům. (zdroj)
Synagoga ve Stříbře		Stříbro (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Bývalá synagoga ve Stříbře na severovýchodě od Masarykově náměstí byla postavena ve dvoře tzv. Rabínského domu č.p. 16 v Mánesově ulici - dnes toto číslo nese sama budova synagogy. Místní židovská obec byla založena roku 1890 (zdroj), ale stavba synagogy byla dokončena už v roce 1879.) Postavena byla jako jednopatrová budova, v jejímž dvře byla postavena replika Zdi nářků. Později bylo přistavěno vnější schodiště. K bohoslužbám sloužila až do počátku nacistické okupace roku 1938, kdy byla vyrabována (zdroj), na začátku 40. let 20. století byla využívána organizací Hitlerjugend a potom až do konce války coby zajatecký tábor pro důstojníky francouzské armády. (zdroj) Roku 1966 byl objekt přestavěn, přičemž byly zničeny mnohé původní okrasné stavební prvky, a do roku 1981 následně sloužil laboratořím Státních statků. Poté se začal využívat jako prostory Domu dětí a mládeže a tomuto účelu slouží dodnes. (zdroj) Ve vnitřních hradbách města se na jihovýchodě dochovala tzv. Židovská branka z 2. poloviny 18. století, jež byla zbudována v místě původního úzkého průchodu v hradbách. Překlenuje úzkou ulici vedle tzv. židovského domu (Judenhaus) a umožňuje přístup na Kostelní náměstí. Ve vedlejším domě, jež má dnes ve fasádě sluneční hodiny a je proto někdy nazýván Dům u slunce, směli ve středověku jako v jediném ve městě bydlet židé. (zdroj) Ve vsi se též nachází židovský hřbitov.
Židovský hřbitov ve Stříbře		Stříbro (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Stříbře leží severně od města po pravé straně silnice pokračující ze Soběslavovy ulice na Kšice. Založen byl roku 1902 a téhož roku zde proběhl i první obřad. O rok později byla zkolaudována i pohřební místnost. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1935, ohřbeni jsou zde i židé ze vsí z okolí. (zdroj) Do dnešního dne se zde dochovalo přes devadesát náhrobních kamenů a jejich torz. Nachází se zde také hromadný hrob 48 obětí pochodu smrti z jara roku 1945 (zdroj) zastřelených asi u východní zdi hřbitova. Na západě hřbitova stojí při silnici dům přestavěný roku 1943 na obytný. (zdroj) Ve vsi e též nachází synagoga. Vstup do areálu je z jižní strany.
Nový židovský hřbitov v Sušici		Sušice (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Nový židovský hřbitov v Sušici, založený v roce 1876 (zdroj), se nalézá v Sušici na severu Křičkovy ulice. Dochovalo se přes 110 náhrobků od roku založení do roku 1946. Hrozící demolici kvůli postupující výstavbě roku 1985 unikl. (zdroj) Bývalý hrobnický dům č.p. 185 severovýchodně od hřbitova je obydlen. (zdroj) V areálu stojí od roku 2000 památník židovským obětem nacismu. (zdroj) Vstup je z východní strany hřbitova. Patří k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj) V místech dnešního domu č.p. 142 ve Vodní ulici stávala nejnovější synagoga, jež byla zbořena v roce 1963. (zdroj) Ve městě se též nachází Starý židovský hřbitov. Hřbitov patří k majetku české Federace židovských obcí. (zdroj)
Starý židovský hřbitov v Sušici		Sušice	Klatovy	Židovský hřbitov		Starý židovský hřbitov v Sušici, založený v roce 1626 (zdroj), přiléhá k městským hradbám mezi říčkou Volšovkou a ulicí Příkopy jihozápadně od náměstí. Dochovalo se necelých 150 náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1708, z nichž nejstarší pochází z roku 1708. (zdroj) Poslední pohřeb se zde konal v roce 1875. V letech 1987 - 1988 (zdroj) proběhla laická rekonstrukce a některé náhrobky tak již nemají původní východní orientaci. Od roku 1876 byl využíván Nový židovský hřbitov. (zdroj) V současnosti je nad vstupem kamenná luneta s menorou (zdroj) a informacemi o osudu židovských obyvatel města. (zdroj) Hřbitov patří k majetku české Federace židovských obcí (zdroj) a jeho kovaná branka se zamyká. http://www.susice-sumava.cz/zidovske-pamatky.php zdroj])
Synagoga ve Svojšíně		Svojšín (Šablona:Coor)	Tachov	Synagoga		Bývalá synagoga ve Svojšíně se nachází JZ od návsi dnes jako č.p. 49 při západní straně návsi. Roku 1895 byla židovskou obcí prodána do křesťanských rukou (zdroj) a přestavěna pro obytné účely. (zdroj) Druhá stála mezi Mží a silnicí na Otročín na parcele číslo 1131 katatrálního území obce. Měla vysokou střechu pokrytou šindely a sloužila též jako rabínský byt. (zdroj) Po roce 1950 byla stržena. (zdroj) Nejstarší známá synagoga byla zbourána už roku 1884. Ke vsi patřil i židovský hřbitov zmiňovaný roku 1660 a k roku 1893 jsou doklady o existenci mikve. (zdroj)
Židovský hřbitov ve Štěnovicích		Štěnovice (Šablona:Coor)	Plzeň-jih	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Štěnovicích, založený nejdéle roku 1802 (zdroj), leží v severovýchodní části obce v ulici K Pile. Areál ve svahu je obklopený kamennou ohradní zdí a obsahuje kolem 160 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší nalezený se datuje k roku 1802 (zdroj). Během druhé světové války došlo k jeho devastaci, rekonstruován byl na přelomu 20. a 21. století. Bývalá márnice je využívána jako garáž vedlejší novostavby. (zdroj) Na pláštíku tóry uchovávaném v Plzni se lze dozvědět, že jej daroval vážený pan Meir Winternitz, jehož otec je podle nápisu na pláštíku pochován právě ve Štěnovicích. (zdroj) Areál je volně přístupný. (zdroj)
Židovský hřbitov v Švihově		Švihov (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve vých. části města Švihov, v ulici Za Vodou před železničním viaduktem
Židovský hřbitov v Tachově		Tachov (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov v Tachově v Chodské ulici nedaleko křižovatky s Plzeňskou
Židovský hřbitov v Telicích		Telice (Šablona:Coor)	Tachov	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov severně od Telic, vzniknuvší asi v roce 1744 (zdroj), je přístupný po polní cestě odbočující doleva ze silnice na Milevo, jméno hřbitova je také někdy uváděno jako ŽH v Prostiboři, která je nedaleko. Nachází se na úpatí kopce Valuška (485 m) s pěkným výhledem na okolí bez přístupové cesty. (zdroj) Dochovalo se zde přes 240 čitelných náhrobků z let 1746 - 1937, zbytky ohradního zdiva ruiny márnice. (zdroj) Ve vsi stávala i synagoga, z větší části asi zhotovená ze dřeva, beze stop však zanikla. (zdroj)
Židovský hřbitov v Terešově		Terešov (Šablona:Coor)	Rokycany	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov u Terešova je situován při silnici odbočující jižně od vsi na Bílou Skálu, a to vlevo po přejezdu Terešovského potoka. Založený byl asi na na přelomu 17. a 18. století (zdroj), nicméně některé prameny uvádějí již rok 1623.(zdroj) Z téhož roku pocházejí Knihy Haskary, jež jsou knihami židovského dobrocinného spolku "Pohrební bratrstvo" v Terešově, dnes uložené v Židovského muzea v Praze. (zdroj) Hřbitov údajně vznikl v místech, kde byli kolem roku 1520 pohřbeni židé prchající před morem, když nebyli z kvůli obavám z nákazy vpuštěni do vsi. (zdroj) Potom bylo založeno i pohřební bratrstvo a vznikla tak první židovská náboženská obec v okrese Rokycany. (zdroj) Na konci 60. let 18. století došlo k rozšíření areálu, který byl rovněž ohrazen kamennou zdí, a v první čtvrtině století devatenáctého byl postaven hrobnický domek,(zdroj), jenž byl už zbořen. Na hřbitově se vstupem od severu se dochovalo kolem 300 náhrobků, z nichž nejstarší se datují 1725 a 1729. (zdroj) Místní synagoga byla stržena po roce 1960, dochoval se zbytek židovské ulice. (zdroj)
Synagoga ve Velharticích		Velhartice (Šablona:Coor)	Klatovy	Synagoga		Synagoga v obci Velhartice, přestavěna na požární zbrojnici (zdroj) č.p. 118 (zdroj), asi 100 m JZ od návsi
Židovský hřbitov v Velharticích		Velhartice (Šablona:Coor)	Klatovy	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Velharticích JZ od obce, u chatové osady na okraji lesa při cestě zkratkou od Kouklovny na Chotěšov v těsné blízkosti modré turistické trasy a cyklotrasy 2095
Synagoga ve Vlčí		Vlčí (Šablona:Coor ?)	Plzeň-jih	Synagoga		Synagoga ve středu obce Vlčí v bývalém poplužním dvoře adaptovaná na skladiště (zdroj), dosud s polokruhovými okny s výmalbou (zdroj)
Židovský hřbitov ve Všerubech		Všeruby	Plzeň-sever	Židovský hřbitov		Židovský hřbitov ve Všerubech na hranici katastru obce, možná poloha zde

Vysvětlivky k tabulce

• Název - název článku na Wikipedii, abecedně dle místa, poklikem na nadpis lze třídit
• Obrázek - existující obrázek nahraný na Commons
• Místo - nejbližší město, obec nebo vesnice, v závorce GPS - poloha památky dle Global Positioning System, lze třídit
• Okres - okres, ve kterém se místo nachází, lze třídit
• Druh - druh památky, např. židovský hřbitov nebo synagoga, lze třídit
• Galerie Commons - odkaz na Commons na existující kategorii s fotografiemi
• Popis památky a přístup - název s podrobnostmi polohy, přístupnost pro návštěvu nebo informace, kde je možné si vypůjčit klíč, je-li památka zamknutá

Související články

• Seznam židovských památek v Česku
• Seznam židovských hřbitovů v Česku

Externí odkazy

• Židovská cesta na Plzeňsku
• Turistické cíle Tachovska
• Židovské hřbitovy Tachovska - Muzeum Českého lesa v Tachově - výzkum a dokumentace židovských památek Plzeňského kraje

Portály: Hebraistika