Pavlův Studenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavlův Studenec
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Lokalita
Obec Obora
Okres Tachov
Zeměpisné souřadnice
Pavlův Studenec
Pavlův Studenec
Zaniklé obce.cz 367
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici, u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku Pohraniční stráži a v sedmdesátých letech dvacátého století byly i ty odstraněny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[1] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[2] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[3] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1 400 obyvatel. Vyjma tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[4]

Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[5] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:

  • Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
  • Hermannsreith (Hraničná)[6]
  • Baderwinkel (Větrov)[6]
  • Schanzhäuser (Na Šancích)
  • Wittichsthal (Pomezná)[7]
  • Franzhäuser (Francovy Domky)
  • Inselthal (Ostrůvek)[6]
  • Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
  • Goldbach (Zlatý Potok)
  • Neuwindischgrätz (Skláře)[6]

Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala Pohraniční stráž. V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však postupně byly ničeny. V sedmdesátých letech dvacátého století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna, poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice, jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[1]

Dnešní stav[editovat | editovat zdroj]

Přes bývalou vesnici dosud prochází silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[1]

Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[1]

Dnes nesou toto označení tři katastrální území ve vysídlených horských oblastech, číslovaná podél státní hranice od jihu k severu:

  • Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[8]
  • Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[9]
  • Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[10]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
  2. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha: NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7. S. 212–216, 228. 
  3. Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936, ToSiPiš.cz, 1. 8. 2016.
  4. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha: NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7. S. 212–213. 
  5. Seznam.cz. Turistická a historická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 
  6. a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  7. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  8. Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 
  9. Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 
  10. Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 
  11. Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006