Bima

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bima (hebrejsky: בימה‎, z řeckého βῆμα - „pódium“) je vyvýšené místo v synagoze, nacházející se většinou uprostřed hlavního sálu modlitebny. Někdy se pro ni, zejména mezi sefardskou komunitou, používá též označení almemor (אלממור) nebo teva (תבה).

Účel[editovat | editovat zdroj]

Bima slouží jako symbolická připomínka událostí popisovaných v knize Exodus, kdy byl Izrael shromážděn kolem hory Sinaj ve chvíli, kdy Bůh uděloval lidem Tóru. Tak jako byli Izraelité shromážděni kolem hory, tak jsou i dnes židé shromážděni kolem bimy, ze které je Tóra předčítána.

Na bimě je umístěn čtecí stůl (שולחן, šulchan), na který se pokládá a ze kterého je předčítána Sefer Tora (ספר תורה). Kromě Tóry je z bimy předčítán například svitek Ester při svátku Purim a z bimy také mívá rabín svou drašu (draša, דרשה, výklad, homilie).

Některé části liturgie vede z bimy chazan חזן‎ (hebrejsky חזן, někdy nazývaný též kantor), ale nemusí nutně vést všechny. Chazan většinou vede bohoslužby ze sníženého místa u aron ha-kodeš, kde je také pro něj zbudován čtecí pultík (עמוד, amud).

V reformních synagogách bima uprostřed synagogy chybí a je spojena s vyvýšeným místem u aron ha-kodeš, tj. východní stěny synagogy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.