Wikipedista:Druhák/Pískoviště

Divadlo Oskara Nedbala Tábor
divadlo z nároží Palackého ulice
Základní informace
Stát	Česko
Místo	Tábor
Zřizovatel	Jihočeský kraj
Budova
Styl	novorenesance
Architekt	František Buldra (1886), stavba František Klier Václav Drozda (1965), stavba OSP Tábor
Otevření	1841
Přestavby	1886 - 1887 (po zbourání sýpky) 1958–1965 (dostavba druhého hlediště)
Další informace
Adresa	Divadelní 218/2, 391 01 Tábor
Oficiální web	http://www.divadlotabor.cz

Divadlo Tábor

Tylův dům

Táborské divadlo, dnes Divadlo Oskara Nedbala (D/O/N) Tábor, tvoří několik původně samostatných domů. Nejstarší částí je staré divadlo (pův. čp. 352) na rohu Divadelní a Palackého ulice, obrácené hlavním průčelím k severu, do ul. Palacké. K zadní části starého divadla přiléhá tzv. Tylův dům, s průčelím obráceným do Divadelní ulice, a se služebním vchodem do divadla (čp. 218). Vlevo od hlavního průčelí staré budovy pokračuje původně obytný dům (čp. 353) s diváckými prostorami. Mezi něj a dnešní prostor se šatnami herců (původně samostatný dům z r. 1876) bylo vestavěno nové hlediště.

Divadlo, které je nepřehlédnutelnou dominantou starého města, je architektonicky originálním souborem původní pseudorenesanční divadelní budovy z roku 1887, a nápadité přestavby bývalého sousedícího empírového domu, s využitím jeho přilehlých prostor. Venkovní výzdoba táborského divadla patří k nejbohatším aplikacím na našich divadelních budovách (včetně sošky Kašpárka – symbolu divadelnictví, na štítu sousední budovy), a jeho výtvarné řešení upoutá i v interiéru (jevištní portál, zvlněný půdorys balkónu). Zásadní přestavbou (r. 1965) vznikl originální divadelní prostor, který má jedno jeviště, a zároveň dvě, na něj pravoúhle připojená, hlediště. Tímto uspořádáním se stalo táborské divadlo středoevropskou raritou, což jen zdůrazňuje význam divadla pro kulturní život města.

busta Oskara Nedbala

Od roku 1990 nese divadlo jméno slavného táborského rodáka Oskara Nedbala (1874-1930). Významný hudební skladatel, dirigent a virtuóz, vynikajícího violista, člen slavného Českého kvarteta, vystudoval v Táboře reálné gymnázium, a jeho rodný dům stojí proti táborskému divadlu.

Historie

Staré divadlo 1840 - 1886

Divadlo se hrávalo na různých místech v Táboře již od dob baroka. Také snahy založit ochotnický soubor, většinou členy místní honorace, sahají už do 18. století. První zprávy o ochotnících jsou z r.1785, další z představení v hostinci Střelnice v r.1830.

První stálé divadlo vzniklo v letech 1840  -1841 (zásluhou Mudr. Eiselta, nadšeného ochotníka), v přízemí budovy městské sýpky, a fungovalo zde až do roku 1886 (v roce 1851 tu hrál Josef Kajetán Tyl). Sýpka stála mezi dvěma hradebními zdmi, v tzv. parkánu, na jižní straně Pražské brány.

Rozvoji divadla pomohla zásadním způsobem Společnost divadelních ochotníků, která, z iniciativy J. V. Žáka, vznikla ve městě v roce 1857. V době národně obrozeneckého cítění, kdy se v Táboře hrálo divadlo převážně v němčině, začal spolek uvádět pouze česká představení.

V táborském divadle stál u dirigentského pultu Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich i Oskar Nedbal, hrála zde Sklenářová–Malá, Mošna, Vojan, Šamberk, byl tu i cestovatel Emil Holub, hrál houslista Kovařovic.

Divadlo bylo postupně upravováno, vybavováno, díky radnímu Fialovi dostalo např. novou oponu. V letech 1864–1865 byly (podle návrhu ředitele reálky Františka Šandy) vybudovány nové lóže. V roce 1869 probíhaly další jevištní úpravy, ale také se začalo mluvit o potřebě celkové rekonstrukce divadla.

Byl zřízen fond pro přestavbu a pro další rozšíření byl vykoupen sousední dům. Plány byly sice na nějakou doby odloženy, ale v roce 1882 byl znovu přednesen návrh buď na kompletní přestavbu divadla, nebo na novou stavbu. O návrh přestavby byl požádán pražský stavitel František Buldra st., který byl v letech 1881–83 členem komise pro obnovu vyhořelého Národního divadla. Nakonec bylo rozhodnuto

postavit divadlo nové. Divadlo ukončilo svou činnost posledním představením Vrchlického Noci na Karlštejně.

Nové divadlo 1886 - 1940

Buldra předložil první plány přestavby, ale v platnost vstoupily nové regulační předpisy, a bylo potřeba stanovit novou uliční čáru. Bylo nutné zbořit i celou Pražskou bránu (tu dnes připomíná její půdorys, vyznačený v dlažbě), a tím se vytvořilo místo pro novou budovu divadla. K dlouho připravované stavbě se přistoupilo v roce 1886, pro samotnou realizaci stavby byl vybrán táborský stavitel Klier se svojí společností, práce trvaly rok. V dalším roce se pracovalo na vnitřním vybavení, a otevíralo se 4. prosince 1887. Zahájilo se předehrou ke Smetanově Hubičce, a poté táborští ochotníci předvedli Šubertovo drama Jan Výrava. Šubert byl tehdejším ředitelem Národního divadla a pomáhal ochotníkům se zkoušením jednotlivých rolí, se scénou, s kostýmy a byl také ten, kdo do táborského divadla přivezl první sedačky. Údajně byly z vypáleného Stavovského divadla.

Tvůrci táborské budovy se inspirovali stavbou Národního divadla v Praze, což dokládá nejen novorenesanční tvar průčelí, ale také podoba a výzdoba interiérů, včetně hesla "Tábor sobě" nad oponou jeviště. Náklady na stavbu činily 38.447 zl., z toho obec táborská uhradila 26.136 zl., a zbytek zaplatila Společnost ochotníků, Divadelní družstvo a drobní dárci.

V roce 1904 bylo táborské divadlo elektrifikováno, osvětlení zaváděl sám František Křižík. Další úpravy přišly v roce 1912. Upravoval se hlavní vstup, rozšiřovala se pokladna a vznikl návrh na parní vytápění. V r. 1920 byla zřízena telefonní stanice, vybudován sklad dekorací. V r. 1924 byly upravovány šatny, pracovalo se na novém proscéniu, nebo na osvětlení.

Velké změny přinesl r. 1937. Táborský architekt Václav Drozda navrhl úpravy hlediště. Místo dosavadních míst ke stání se v parteru přidávala sedadla, zmizel střední vstup do hlediště, a na balkóně byly zrušeny postranní lóže. Změnil se i exteriér budovy, kvůli dopravě byl portikus před hlavním vchodem zbaven sloupů, a zkrátil se balkón v patře.

Drozda také navrhl přístavbu tzv. Tylova domu, na místě staršího přízemního domku, přiléhajícího k zadní zdi divadla. V patrovém domě byly umístěny herecké šatny, kanceláře, zkušebna a další zázemí, které se do starého divadla nevešlo.

1940 - 1945

Ve válečných letech 1942–1945 působil v Táboře profesionální soubor Jihočeského národního divadla, kterému byla v Českých Budějovicích dočasně zakázána činnost, a kterému táborští ochotníci poskytli, za cenu omezení vlastní činnosti, azyl.

Hrál zde např. František Husák, Ota Sklenčka, Nina Popelíková a další. Poslední dva zmiňovaní zde měli v r. 1945 svatbu. Po konci války divadlo zůstalo opět ochotnické, a prvním představením v osvobozené vlasti byla Jiráskova Lucerna.

Zásadní dostavba 1965 - 1990

V roce 1958 začaly přípravy další velké rekonstrukce. Ing. Drozda byl požádán o zpracování studie ke zvětšení kapacity divadla, a zajištění většího komfortu pro diváky. Drozda dospěl k názoru, že bez větší přestavby divadlo zvětšit nelze, a navrhl postavit v prostoru zahrady vedlejšího domu nový sál. Byly vykoupeny další sousední domy, původně obytný empírový dům, a další, menší dům, v zadní části vnitrobloku. Do prostoru mezi nimi bylo vestavěno nové prostorné hlediště, napojující se v pravém úhlu ke zvětšenému stávajícímu jevišti (tedy k původní boční stěně starého jeviště). Dům v ulici byl přebudován na velkorysé divácké prostory (foyer s šatnou, výstavní prostory, kavárna s klubem, pokladny), dům na druhé straně sálu byl přestavěn na herecké šatny a další zázemí. Součástí úprav byla i nástavba nad jižní částí Tylova domu, kam byla umístěna nová zkušebna, a upravoval se i park. Původně měla být na jevišti vybudována točna, takže by teoreticky mohli herci hrát pro obě hlediště. To se z důvodů nedostatku financí (pův. rozpočet 6 mil. Kčs) neuskutečnilo.

Rekonstrukce byla zahájena v říjnu 1958, kolaudovalo se v r. 1965. Nový provoz divadla byl zahájen 3. a 4. října 1965 hrou J. K.Tyla Jan Hus, v podání místních ochotníků, a slavnostně ještě jednou, 31. října, kdy zde soubor Národního divadla hrál Jiráskovu Lucernu, s Danou Medřickou v hlavní roli kněžny. Při otevření byl přítomen i ministr školství a kultury, Dr. Kahuda. Začala novodobá kapitola historie táborského divadla.

Nové divadlo, do té doby fungující jako Městské divadlo (do r. 1965), dostalo i nový název - Divadlo Ivana Olbrachta (do r. 1990), podle významného českého spisovatele a prozaika. Bylo určeno pro poloprofesionální provoz – kromě zájezdových představení tu hráli i místní ochotníci, kteří byli před dokončením stavby sloučeni do Souboru Divadla Ivana Olbrachta (začínali zde např. František Němec, Jiří Hrzán, Petr Svoboda, Jan Novotný atd.).

Malý sál (se skvělou akustikou) je už mnoho let vyhledávaným místem natáčení televizních pořadů (Možná přijde i kouzelník), nebo filmů (Iluzionista, Největší z Pierotů).

Během filmařských prací byla např. znovu odhalena unikátní malba na stropě malého sálu, dlouho zakrytá podhledem z akustických desek. Ze stropní fresky, kolem křišťálového lustru (13 metrů vysoko), na diváky teď shlíží osm múz. Jsou to Kaliopé – bdící nad eposem a hrdinským zpěvem, Erató – nad milostnou poesií, Terpsichoré – nad tancem, Melpomené – nad tragédií, Urania – nad hvězdami a počty, Kleió – nad historií, Polyhymnia – nad hymny a sborovou lyrikou, Euterpé- nad lyrickým básnictvím, zpěvem a hudbou. Je to osm dcer nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Chybí devátá múza, Thálie, která bdí nad komedií. Ta je všude kolem. Divadlo jí bylo totiž roku 1887 zasvěceno. Kdyby však nezasáhla náhoda (odstraňovalo se elektrické osvětlení a jedna deska spadla), stropní freska by se dodnes možná neobjevila.

Rozšíření divadla přineslo nejen větší pohodlí divákům, ale i možnost úsporněji a s rozmyslem volit umístění pořadů do odpovídajících prostor (s ohledem na jejich kapacitu), protože do malého (starého) sálu táborského divadla se vejde 350, do velkého (nového) 650 diváků.

V roce 1967 ještě vyrostla nad šatnovým traktem nástavba s novou bytovou jednotkou. Tím byla proměna táborského divadla na dlouhou dobu ukončena. Vznikla moderní divadelní budova, přestavující středoevropskou raritu.

Současnost 1990 - 2020

Další etapa oprav a inovací začala v roce 1990. V roce 1991 byl nad starým sálem rekonstruován strop a krov, přibyla nová ocelová konstrukce. Proběhla výměna topení - za plynové, postupně byly opraveny fasády všech budov, divadlo bylo vybaveno počítačovou sítí, průmyslovou televizí, novou telefonní ústřednou, novou zvukovou technikou, zajištěny bezbariérové vstupy. Nový sál byl zateplen a klimatizován.

Od r. 1997 vlastní divadlo další zajímavost pro patrioty, a tím je Táborský divadelní betlém. Autorkou je táborská výtvarnice Máša Valtrová (dcera malíře Karla Valtra).

Poslední rekonstrukce, r. 2019 - 2020, modernizuje cca 1200 m2  plochy. Zrenovované budou veškeré divácké prostory nového divadla, spolu s doposud nepoužívaným prostorem zázemí restaurace. Moderním způsobem bude obnovena kavárna ve vstupní hale a výstavní síně, včetně architektonicky výjimečných prvků (prosklená stěna), nová bude i vzduchotechnika ve vstupních prostorech. Přízemní prostory vstupní haly, foyeru, toalet a pokladny změní své původní dispozice. V prvním patře bude rozšířena kavárna, navýší se kapacita dámských toalet. Autory projektu jsou Ing. arch. Monika Krausová a Ing. arch. Martin Kraus, Atelier a_detail Tábor. Dodavatelem stavby se stala firma Dřevotvar - řemesla a stavby z Chýnova. Kompletní rekonstrukci financuje Jihočeský kraj částkou 31.500.000,-Kč.

Dramaturgie

Oba divadelní sály navštíví ročně více než 50 000 diváků, a jsou zároveň využívány jako koncertní síně pro hudbu všech žánrů. Na obou jevištích pravidelně hostuje na tři desítky všech pražských a většiny oblastních divadelních souborů. Nedílnou součástí divadla jsou i výstavní prostory, divadelní klub a kavárna. Pořadům, jež se konají v červenci a srpnu v rámci Táborského kulturního léta, slouží kromě toho ještě přilehlý terasovitý divadelní park.

Stručně

	základní informace
stát	Česko
město	Tábor
vznik	1841
zřizovatel	Jihočeský kraj
	budova
styl	novorenesance
architekt	František Buldra (1886), stavba František Klier Václav Drozda (1965), stavba OSP Tábor
přestavby	1886 - 1887 (po zbourání sýpky) 1958–1965 (dostavba druhého hlediště)
	ostatní informace
souřadnice	49.4130975N, 14.6617803E
adresa	Divadelní 218/2, 391 01 Tábor
web	www.divadlotabor.cz

Odkazy

Literatura

• Městský úřad Tábor, archiv stavebního úřadu, spisy domů čp. 352, 353 a 218
• 150 let ochotnického divadla v Táboře 1857–2007, Tábor 2007
• Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 2009 (a další propagační materiály divadla)
• Jiří Valenta, Malované opony divadel českých zemí, Praha 2010

Fotografie

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palack%C3%A9ho_street,_theatre,_T%C3%A1bor.jpg

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Divadeln%C3%AD_street,_theatre,_T%C3%A1bor.jpg

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Divadlo_Oskara_Nedbala

http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/theatre.htmlE

Externí odkazy

• Kudy z nudy - Divadlo Tábor
• Facebook D/O/N
• web divadla