Parlament České republiky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Nahrazení zastaralého diagramu sněmovny novým, aktuální k datu 19.3.2019
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
 
(Není zobrazeno 53 mezilehlých verzí od 38 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Zákonodárství
{{Infobox - parlament
| background_color = #002277
| barva = #002277
| text_color = white
| barva textu = white
| name = Parlament České republiky
| název = Parlament České republiky
| native_name =
| období =
| coa_pic = Coat of arms of the Czech Republic.svg
| znak = Coat of arms of the Czech Republic.svg
| coa_res = 210px
| obrázek =
| transcription_name =
| popisek =
| druh komor = {{nowrap|[[Bikameralismus|dvoukomorový parlament]]}}
| session_room = Zasedací sál Poslanecké sněmovny.jpg
| komory = [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]]<br />[[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]]
| session_res =
| založeno =
| house_type = dvoukomorový parlament
| body =
| sídlo =
| houses = - [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]]<br />- [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]]
| druh předsedy = [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|Předseda Senátu]]
| předseda = [[Miloš Vystrčil]]
| leader1_type = [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|Předseda Senátu]]
| strana = [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| leader1 = [[Jaroslav Kubera]]
| volby = 19. února 2020
| party1 = [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| druh předsedy2 = [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|Předsedkyně Sněmovny]]
| election1 = 14. listopadu 2018
| předseda2 = [[Markéta Pekarová Adamová]]
| leader2_type = [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|Předseda&nbsp;Sněmovny]]
| leader2 = [[Radek Vondráček]]
| strana2 = [[TOP 09]]
| volby2 = 10. listopadu 2021
| party2 = [[ANO 2011]]
| struktura = Senate of the Czech Republic 2022-2024.svg
| election2 = 22. listopadu 2017
| popisek struktury = [[Senát Parlamentu České republiky|Senát<br />]]
| members = '''281''' <br />- 81 senátorů <br />- 200 poslanců
| house1 = [[Senát Parlamentu České republiky|Senát<br />]]
| členů = [[Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2022–2024)|81 senátorů]]
| subjekt1 = Vláda (73)
| house2 = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]]
| strany1 =
| voting_system1 = [[Většinový volební systém|Dvoukolový většinový systém]]
{{legenda|#034EA2|[[Senátorský klub ODS a TOP 09|Klub ODS a TOP 09]] (36)}}
| voting_system2 = [[Poměrný volební systém]]
*{{legenda|#034EA2|''[[Občanská demokratická strana|ODS]] (23)''{{Poznámka|group="p"|Zahrnuje senátora [[Tomáš Goláň|Tomáše Goláně]], zvoleného jako nestraníka za hnutí [[SEN 21]], který však v říjnu 2020 vstoupil do [[Občanská demokratická strana|ODS]].<ref name="tomasgolan.cz, 2020"/>}}}}
| předchozí volby1 = <br/>[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|5.-6. října 2018<br />12.-13. října 2018]]
*{{legenda|#993366|''[[TOP 09]] (6)''}}
| předchozí volby2 = <br/>[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|20.-21. října 2017]]
*{{legenda|#DDDDDD|''[[Nezávislost#Nezávislí_kandidáti|nezávislí]] (3)''{{Poznámka|group="p"|Zahrnuje senátora [[Zdeněk Hraba|Zdeňka Hrabu]], zvoleného za hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]], které však v říjnu 2022 opustil a přestoupil do klubu ODS a TOP 09.<ref name="Gričová, 2022-10-20"/>}}}}
| structure1 = Czech Republic Senate October 2018.svg
*{{legenda|#22BDBA|''[[Svobodní]] ([[Jaroslav Chalupský|1]])''}}
| structure1_res = 220px
*{{legenda|#78569b|''[[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] ([[Jaroslav Zeman (senátor)|1]])''{{Poznámka|group="p"|Senátor [[Jaroslav Zeman (senátor)|Jaroslav Zeman]], zvolený za [[Občanská demokratická strana|ODS]], který v prosinci 2020 přestoupil do [[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]].<ref name="Ježek, 2020-12-02"/>}}}}
| structure2 = Czech Republic PSPCR 2019.svg
*{{legenda|#FFF021|''[[Tábor 2020|T2020]] ([[Marek Slabý|1]])''}}
| structure2_res = 230px
*{{legenda|#87BBFF|''[[ProMOST]] ([[Jan Paparega|1]])''}}
| political_groups1 = {{Legenda senát ČR}}
{{legenda|#7ec192|[[Senátorský klub Starostové a nezávislí|Klub STAN]] (18)}}
| political_groups2 = {{Legenda sněmovna ČR}}
*{{legenda|#7ec192|''[[Starostové a nezávislí|STAN]] (14)''}}
| meeting_place = Paláce na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Praha]]
*{{legenda|#78569b|''[[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] (2)''}}
| website = [http://www.senat.cz Senát] <br /> [http://www.psp.cz Poslanecká sněmovna]
*{{legenda|#8b0000|''[[Ostravak (politické hnutí)|Ostravak]] ([[Leopold Sulovský|1]])''}}
*{{legenda|#ABABAB|''[[Marek Hilšer do Senátu|MHS]] ([[Marek Hilšer|1]])''}}
{{legenda|#FFD700|[[Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí|Klub KDU-ČSL]] (12)}}
*{{legenda|#FFD700|''[[KDU-ČSL]] (12)''}}
{{legenda|#00a3ad|[[Senátorský klub SEN 21 a Piráti|Klub SEN 21 a Piráti]] (6)}}
*{{legenda|#00a3ad|''[[SEN 21]] (3)''}}
*{{legenda|#000000|''[[Česká pirátská strana|Piráti]] (2)''}}
*{{legenda|#4F689A|''[[Hradecký demokratický klub|HDK]] ([[Jan Holásek|1]])''{{Poznámka|group="p"|Senátor [[Jan Holásek]], zvolený jako nestraník za [[Hradecký demokratický klub]], se sice na komunální úrovni s hnutím rozešel a založil vlastní hnutí [[Rozvíjíme Hradec]], v Senátu nicméně stále spolupracuje s HDK jako jeho nominant.<ref name="Springerová, 2021-10-05"/><ref name="aplikace.mvcr.cz"/>}}}}
{{legenda|#DEDEDE|[[Nezařazení (Senát)|nezařazený do klubu]] (1)}}
*{{legenda|#DDDDDD|''[[Nezávislost#Nezávislí_kandidáti|nezávislý]] ([[Pavel Fischer|1]])''}}
| subjekt2 = Opozice (8)
| strany2 =
{{legenda|#111E6C|[[Senátorský klub PROREGION|Klub ANO a ČSSD]] (6)}}
*{{legenda|#111E6C|''[[ANO 2011|ANO]] (5)''}}
*{{legenda|#E63636|''[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] ([[Petr Vícha|1]])''}}
{{legenda|#DEDEDE|[[Nezařazení (Senát)|nezařazení do klubu]] (2)}}
*{{legenda|#104E8B|''[[Nezávislí|NEZ]] ([[Jana Zwyrtek Hamplová|1]])''}}
*{{legenda|#DDDDDD|''[[Nezávislost#Nezávislí_kandidáti|nezávislá]] ([[Daniela Kovářová|1]])''}}
}}
}}
{{Infobox - parlament
'''Parlament České republiky''' je [[Bikameralismus|dvoukomorový]] [[parlament|zákonodárný sbor]] [[Česko|České republiky]]. Je tvořen [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] (dolní komora) a [[Senát Parlamentu České republiky|Senátem]] (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním [[Česká národní rada|České národní rady]]. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volených na čtyři roky [[poměrný volební systém|poměrným systémem]]. Senát byl poprvé naplněn až volbami na podzim roku 1996. Čítá 81 senátorů volených na šest let [[většinový volební systém|většinovým systémem]], každé dva roky se obmění třetina senátorů. Sídlo Parlamentu České republiky na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze je určeno samostatným zákonem, který je zároveň prohlašuje za [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]].<ref>[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C22 Sídlo Parlamentu České republiky], MonumNet, Národní památkový ústav</ref><ref>[http://pamatkovykatalog.cz/?legalState=84052&action=legalState&presenter=LegalStatesResults Sídlo Parlamentu České republiky], Památkový katalog, Národní památkový ústav</ref>
| název =
| struktura = PS_PČR_2021_strany.svg
| popisek struktury = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]]
| členů = [[Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2021|200 poslanců]]
| subjekt1 = [[Vláda Petra Fialy|Vláda]] (108)
| strany1 =
{{legenda|#034EA2|[[Občanská demokratická strana|ODS]] (34)}}
{{legenda|#7EC192|[[Starostové a nezávislí|STAN]] (33)}}
{{legenda|#FFD700|[[KDU-ČSL]] (23)}}
{{legenda|#993366|[[TOP 09]] (14)}}
{{legenda|#000000|[[Česká pirátská strana|Piráti]] (4)}}
| subjekt2 = Opozice (91)
| strany2 =
{{legenda|#111E6C|[[ANO 2011|ANO]] (71)}}
{{legenda|#1074BC|[[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] (20)}}
| subjekt3 = Ostatní (1)
| strany3 =
{{legenda|#DDDDDD|nezařazení (1)}}
*{{legenda|#111E6C|''[[ANO 2011|ANO]] ([[Ivo Vondrák|1]])''}}
| volební systém = [[Většinový volební systém|dvoukolový většinový]] (Senát)<br />[[Poměrný volební systém|poměrný]] (PS)
| volební období =
| předchozí volby = [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|23.–24. září 2022<br />30. září-1. října 2022]] (Senát)<br/>[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|8.–9. října 2021]](PS)
| následující volby =
| web = [http://www.senat.cz Senát]<br />[http://www.psp.cz Poslanecká sněmovna]
}}
'''Parlament České republiky''' je [[Bikameralismus|dvoukomorový]] [[parlament|zákonodárný sbor]] [[Česko|České republiky]]. Je tvořen [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] (dolní komora) a [[Senát Parlamentu České republiky|Senátem]] (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním [[Česká národní rada|České národní rady]]. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky [[poměrný volební systém|poměrným systémem]]. Senát byl poprvé naplněn až volbami na podzim roku 1996. Čítá 81 senátorů volených na šest let [[většinový volební systém|většinovým systémem]], každé dva roky se obmění třetina senátorů. Sídlo Parlamentu České republiky na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze je určeno samostatným zákonem, který je zároveň prohlašuje za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]].<ref>[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C22 Sídlo Parlamentu České republiky], MonumNet, Národní památkový ústav</ref><ref>[http://pamatkovykatalog.cz/?legalState=84052&action=legalState&presenter=LegalStatesResults Sídlo Parlamentu České republiky], Památkový katalog, Národní památkový ústav</ref>


== Předchůdci ==
== Předchůdci ==
Na českém území v minulosti měly působnost různé druhy sněmů, tedy [[Český zemský sněm|český]], [[Moravský zemský sněm|moravský]] a [[slezský zemský sněm]], rakouský [[Říšská rada (Rakousko)|Říšský sněm]] a různé [[Československý parlament|československé parlamenty]] ([[národní shromáždění]]).
Na českém území v minulosti měly působnost různé druhy sněmů, tedy [[Český zemský sněm|český]], [[Moravský zemský sněm|moravský]] a [[slezský zemský sněm]], rakouský [[Říšská rada (Rakousko)|Říšský sněm]] a různé [[Československý parlament|československé parlamenty]] ([[národní shromáždění]]).


Česká republika, která vznikla 1. ledna 1969 původně pod názvem [[Česká socialistická republika]] v rámci [[federalizace Československa]], získala svůj první sněm, [[Česká národní rada|Českou národní radu]], přičemž zároveň měla své poměrné zastoupení i ve [[Sněmovna národů|Sněmovně národů]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].
Česká republika, která vznikla 1. ledna 1969 původně pod názvem [[Česká socialistická republika]] v rámci [[Republiky v Československu|federalizace Československa]], získala svůj první sněm, [[Česká národní rada|Českou národní radu]], přičemž zároveň měla své poměrné zastoupení i ve [[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovně národů]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 49: Řádek 93:


== Ústavní pravomoci ==
== Ústavní pravomoci ==
Strukturu a pravomoci parlamentu, způsob jeho rozhodování a způsob voleb jeho členů a podmínkách jejich mandátu stanoví ústava České republiky č. 1/1993 Sb., přijatá Českou národní radou, zejména v hlavě druhé, tj. v článcích 15 až 53. Některé podrobnosti stanoví zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.
Strukturu a pravomoci parlamentu, způsob jeho rozhodování a způsob voleb jeho členů a podmínkách jejich mandátu stanoví [[Ústava České republiky]] (č. 1/1993 Sb.), přijatá Českou národní radou, zejména v hlavě druhé, tj. v článcích 15 až 53. Některé podrobnosti stanoví zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.


Parlament České republiky:
Parlament České republiky:
* vykonává [[zákonodárná moc|zákonodárnou moc]]
* vykonává [[zákonodárná moc|zákonodárnou moc]] – přijímá [[zákon]]y
* má právo měnit [[Ústavní pořádek České republiky]]
* má právo [[ústavní zákon|ústavními zákony]] měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí [[ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku České republiky]]
* vydává souhlas k [[ratifikace|ratifikaci]] mezinárodních smluv
* dává souhlas k [[ratifikace|ratifikaci]] [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]]
* vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]])
* vyslovuje důvěru či nedůvěru [[vláda České republiky|vládě]] (pouze [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]])
* schvaluje [[státní rozpočet]] na příští rok a projednává [[státní závěrečný účet]] roku minulého (pouze [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]])
* schvaluje [[státní rozpočet]] na příští rok a projednává [[Státní rozpočet České republiky#Státní závěrečný účet|státní závěrečný účet]] roku minulého (pouze Poslanecká sněmovna)
* pro vyšetření věcí veřejného zájmu může zřídit vyšetřovací komisi (pouze [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]])
* pro vyšetření věcí veřejného zájmu může zřídit [[Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|vyšetřovací komisi]] (pouze Poslanecká sněmovna)
* rozhoduje o vyhlášení válečného stavu v případě napadení nebo plnění mezinárodních závazků a rozhoduje o účasti [[Česko|České republiky]] v obranných systémech [[Severoatlantická aliance|NATO]]
* rozhoduje o vyhlášení válečného stavu v případě napadení nebo plnění mezinárodních závazků a rozhoduje o účasti [[Česko|České republiky]] v obranných systémech mezinárodní organizace (např. [[Severoatlantická aliance|NATO]])
* vyslovuje souhlas s vysláním [[Armáda České republiky|armády]] mimo území státu, jakož i s pobytem cizích vojsk na území [[Česko|České republiky]] (nerozhoduje-li zde [[Vláda České republiky|vláda]])
* vyslovuje souhlas s vysláním [[ozbrojené síly České republiky|ozbrojených sil]] mimo území státu, jakož i s pobytem cizích vojsk na území [[Česko|České republiky]] (nerozhoduje-li zde vláda)
* vyslovuje souhlas se jmenováním soudců [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]] (pouze [[Senát Parlamentu České republiky]])
* vyslovuje souhlas se jmenováním soudců [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]] (pouze [[Senát Parlamentu České republiky]])
* může se usnést, že [[Prezident České republiky|prezident republiky]] ze závažných důvodů nemůže vykonávat svůj úřad (v takovém případe přechází výkon funkcí prezidenta na [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|předsedu Poslanecké sněmovny]] a [[Předseda vlády České republiky|předsedu vlády]])


== Sídlo a kanceláře ==
== Sídlo a kanceláře ==
22. září 1992 přijala Česká národní rada zákon č. 465/1992 Sb., o sídle České národní rady, účinný od 15. října 1992. Ten jako sídlo ČNR vymezil výčtem v příloze komplex budov čp. 176, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 6, 7, 8 a 518 na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze a zároveň v § 3 prohlásil celý tento komplex za národní kulturní památku a zmocnil vládu k vydání nařízení, kterým se stanoví způsob ochrany, což vláda učinila svým nařízením č. 118/1993 Sb.
Dne 22. září 1992 přijala Česká národní rada zákon č. 465/1992 Sb., o sídle České národní rady, účinný od 15. října 1992. Ten jako sídlo ČNR vymezil výčtem v příloze komplex budov čp. 176, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 6, 7, 8 a 518 na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze a zároveň v § 3 prohlásil celý tento komplex za národní kulturní památku a zmocnil vládu k vydání nařízení, kterým se stanoví způsob ochrany, což vláda učinila svým nařízením č. 118/1993 Sb.


Nově pak stanovil sídlo parlamentu, tedy obou jeho komor, jejich orgánů, poslanců, senátorů, Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky, který rovněž celý komplex prohlásil za [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]]. Tentýž zákon rovněž ustavil [[Kancelář Poslanecké sněmovny]] a [[Kancelář Senátu]] jako státní [[rozpočtová organizace|rozpočtové organizace]].
Nově pak stanovil sídlo parlamentu, tedy obou jeho komor, jejich orgánů, poslanců, senátorů, Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky, který rovněž celý komplex prohlásil za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]]. Tentýž zákon rovněž ustavil [[Kancelář Poslanecké sněmovny]] a [[Kancelář Senátu]] jako státní [[rozpočtová organizace|rozpočtové organizace]].


Sídlem Senátu je areál [[Valdštejnský palác|Valdštejnského paláce]] spolu s [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnskou zahradou]], [[Valdštejnská jízdárna|Valdštejnskou jízdárnou]] a dále [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratským palácem]] a [[Malý Fürstenberský palác|Malým Fürstenberským palácem]].
Sídlem Senátu je areál [[Valdštejnský palác|Valdštejnského paláce]] spolu s [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnskou zahradou]], [[Valdštejnská jízdárna|Valdštejnskou jízdárnou]] a dále [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratským palácem]] a [[Malý Fürstenberský palác|Malým Fürstenberským palácem]].


Sídlo sněmovny se nachází ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi [[Malostranské náměstí|Malostranským]] a [[Valdštejnské náměstí|Valdštejnským náměstím]], kolem Sněmovní a Thunovské ulice.<ref>[http://www.pragueout.cz/ostatni/ostatni-/parlament-ceske-republiky-posl Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna], Pragueout.cz, autor neuveden, copyright pro celý web datován 2007</ref> Patří k němu zejména [[Thunovský palác]] (čp. 176) při východní straně Sněmovní ulice), který pochází z konce 17. století, v letech 1779–1794 sloužil jako divadlo a roku 1801 jej koupili čeští stavové, kteří jej přebudovali na sněmovnu, kanceláře a archív [[Český zemský sněm|Zemského výboru Království českého]]. Roku 1861 byl pro obnovený zemský sněm vybudován sál přes dvě patra výšky paláce, který slouží dodnes, jako hlavní jednací sál sněmovny. V roce 1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata její ústava. V tomto bloku sídlí rovněž Kancelář Poslanecké sněmovny, jsou zde jednací sály sněmovních klubů a výborů. Dále k sídlu sněmovny patří dům čp. 1 na severní straně horní části Malostranského náměstí, v 19. století sídlo [[České místodržitelství|Českého místodržitelství]] a jezuitského gymnázia, a blok na severní straně dolní části Malostranského náměstí: čp. 6 ([[Palác Smiřických]] neboli U Montágů), čp. 7 ([[Šternberský palác (Malá Strana)|Šternberský palác]]), čp. 518 (dříve nazývaný Velikovský dům, na rohu Tomášské ulice) a čp. 8 (na rohu Thunovské a Tomášské ulice). Smiřický palác je význačný tím, že 22. května 1618 zde skupina protestantských šlechticů tajně smluvila na další den třetí [[Pražská defenestrace (1618)|pražskou defenestraci]], která stála u počátku [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Šternberský palác patřil za [[české národní obrození|národního obrození]] k centrům českého kulturního a vědeckého života.
Sídlo sněmovny se nachází ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi [[Malostranské náměstí|Malostranským]] a [[Valdštejnské náměstí|Valdštejnským náměstím]], kolem Sněmovní a Thunovské ulice.<ref>[http://www.pragueout.cz/ostatni/ostatni-/parlament-ceske-republiky-posl Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna] {{Wayback|url=http://www.pragueout.cz/ostatni/ostatni-/parlament-ceske-republiky-posl |date=20101118065759 }}, Pragueout.cz, autor neuveden, copyright pro celý web datován 2007</ref> Patří k němu zejména [[Thunovský palác]] (čp. 176) při východní straně Sněmovní ulice), který pochází z konce 17. století, v letech 1779–1794 sloužil jako divadlo a roku 1801 jej koupili čeští stavové, kteří jej přebudovali na sněmovnu, kanceláře a archív [[Český zemský sněm|Zemského výboru Království českého]]. Roku 1861 byl pro obnovený zemský sněm vybudován sál přes dvě patra výšky paláce, který slouží dodnes, jako hlavní jednací sál sněmovny. V roce 1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata její ústava. V tomto bloku sídlí rovněž Kancelář Poslanecké sněmovny, jsou zde jednací sály sněmovních klubů a výborů. Dále k sídlu sněmovny patří dům čp. 1 na severní straně horní části Malostranského náměstí, v 19. století sídlo [[České místodržitelství|Českého místodržitelství]] a jezuitského gymnázia, a blok na severní straně dolní části Malostranského náměstí: čp. 6 ([[Palác Smiřických]] neboli U Montágů), čp. 7 ([[Šternberský palác (Malá Strana)|Šternberský palác]]), čp. 518 (dříve nazývaný Velikovský dům, na rohu Tomášské ulice) a čp. 8 (na rohu Thunovské a Tomášské ulice). Smiřický palác je význačný tím, že 22. května 1618 zde skupina protestantských šlechticů tajně smluvila na další den třetí [[Pražská defenestrace (1618)|pražskou defenestraci]], která stála u počátku [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Šternberský palác patřil za [[české národní obrození|národního obrození]] k centrům českého kulturního a vědeckého života.

== Galerie ==
<gallery mode="packed" heights="120px">
Soubor:Volba prezidenta.jpg|Společné zasedání komor Parlamentu
Soubor:Pekarová Adamová Vystrčil 2021.jpg|Předsedové komor: [[Markéta Pekarová Adamová]] (PS), [[Miloš Vystrčil]] (Senát)
Soubor:Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.jpg|Budova Poslanecké sněmovny Parlamentu
Soubor:Вальдштейнский сад и дворец (Valdštejnská zahrada, Valdštejnský palác), 05.05.2009 - panoramio - Vadim Zhivotovsky (2).jpg|Budova Senátu Parlamentu
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group=p />

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references>
<ref name="aplikace.mvcr.cz">{{Citace elektronické monografie
| titul = Rejstřík politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky
| vydavatel = aplikace.mvcr.cz
| url = https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Rejstrik.aspx?id=592
| datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>
<ref name="tomasgolan.cz, 2020">{{Citace elektronické monografie
| titul = Vstup do ODS
| url = https://tomasgolan.cz/vstup-do-ods/
| vydavatel = tomasgolan.cz
| datum vydání = 2020
| datum přístupu = 2020-11-12
}}</ref>
<ref name="Gričová, 2022-10-20">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Gričová
| jméno = Andrea
| titul = Prvním místopředsedou Senátu bude Drahoš, Růžička jej nahradí ve školském výboru
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3537598-prvnim-mistopredsedou-senatu-bude-drahos-ruzicka-jej-nahradi-ve-skolskem-vyboru
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| datum vydání = 2022-10-20
| datum přístupu = 2022-10-22
}}</ref>
<ref name="Ježek, 2020-12-02">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ježek
| jméno = Petr
| titul = Dlouholetý starosta a senátor Jaroslav Zeman je novým členem SLK
| url = https://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/dlouholety-starosta-a-senator-jaroslav-zeman-je-novym-clenem-slk/?aktualitaId=67526
| periodikum = Naše Pojizeří.cz
| datum vydání = 2020-12-02
| datum_přístupu = 2022-06-29
}}</ref>
<ref name="Springerová, 2021-10-05">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Springerová
| jméno = Pavlína
| titul = Jan Holásek vystoupil ze zastupitelského klubu HDK
| url = https://www.hdkhk.cz/clanek/_19
| vydavatel = Hradecký demokratický klub
| odkaz na vydavatele = Hradecký demokratický klub
| datum vydání = 2021-10-05
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref>
</references>


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Kolář (politolog) | příjmení2= Pecháček | jméno2 = Štěpán | odkaz na autora2 = Štěpán Pecháček | příjmení3 = Syllová | jméno3= Jindřiška | odkaz na autora3 = Jindřiška Syllová | titul = Parlament České republiky 1993-2001 (stav k 31. 5. 2001) | vydavatel = Linde Praha | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 296 | isbn = 80-7201-325-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kolář | jméno = Petr | příjmení2= Pecháček | jméno2 = Štěpán | příjmení3 = Syllová | jméno3= Jindřiška | titul = Parlament České republiky 1993-2001 (stav k 31. 5. 2001) | vydavatel = Linde Praha | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 296 | isbn = 80-7201-325-4}}


=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 90: Řádek 191:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Česká politická zastoupení od 1848}}
{{Česká politická zastoupení od 1848}}
{{Parlamenty v Evropě}}
{{Portály|Česko|Právo|Politika}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Právo|Politika}}


[[Kategorie:Parlament České republiky| ]]
[[Kategorie:Parlament České republiky| ]]
Řádek 97: Řádek 199:
[[Kategorie:Dvoukomorové parlamenty]]
[[Kategorie:Dvoukomorové parlamenty]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky na Malé Straně]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky na Malé Straně]]
[[Kategorie:Organizace založené roku 1993]]

Aktuální verze z 9. 3. 2024, 04:21

Parlament České republiky
Znak
Základní informace
Typdvoukomorový parlament
KomorySenát
Poslanecká sněmovna
Vedení
Předseda SenátuMiloš Vystrčil (ODS)
od 19. února 2020
Předsedkyně SněmovnyMarkéta Pekarová Adamová (TOP 09)
od 10. listopadu 2021
Složení
Senát
Senát
Počet členů81 senátorů
Vláda (73)
     Klub ODS a TOP 09 (36)
     Klub STAN (18)
     Klub KDU-ČSL (12)
     Klub SEN 21 a Piráti (6)
     nezařazený do klubu (1)
Opozice (8)
     Klub ANO a ČSSD (6)
     nezařazení do klubu (2)
Složení
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Počet členů200 poslanců
Vláda (108)
     ODS (34)
     STAN (33)
     KDU-ČSL (23)
     TOP 09 (14)
     Piráti (4)
Opozice (91)
     ANO (71)
     SPD (20)
Ostatní (1)
     nezařazení (1)
Volby
Volební systémdvoukolový většinový (Senát)
poměrný (PS)
Předchozí volby23.–24. září 2022
30. září-1. října 2022 (Senát)
8.–9. října 2021(PS)
Oficiální web
Senát
Poslanecká sněmovna

Parlament České republiky je dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky. Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem. Senát byl poprvé naplněn až volbami na podzim roku 1996. Čítá 81 senátorů volených na šest let většinovým systémem, každé dva roky se obmění třetina senátorů. Sídlo Parlamentu České republiky na Malé Straně v Praze je určeno samostatným zákonem, který je zároveň prohlašuje za národní kulturní památku.[6][7]

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Na českém území v minulosti měly působnost různé druhy sněmů, tedy český, moravský a slezský zemský sněm, rakouský Říšský sněm a různé československé parlamenty (národní shromáždění).

Česká republika, která vznikla 1. ledna 1969 původně pod názvem Česká socialistická republika v rámci federalizace Československa, získala svůj první sněm, Českou národní radu, přičemž zároveň měla své poměrné zastoupení i ve Sněmovně národů Federálního shromáždění.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Parlament České republiky vznikl na základě přechodného ustanovení čl. 106 odst. 1 Ústavy České republiky 1/1993 Sb. dnem účinnosti ústavy, tedy k 1. lednu 1993, z České národní rady, která se stala Poslaneckou sněmovnou pro volební období do 6. června 1996.

Čl. 106 odst. 2 ústavy stanovil, že do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát, který se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon, přičemž do nabytí účinnosti takového zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna. Prozatímní Senát však nikdy zřízen nebyl a poslanecká sněmovna vykonávala funkce senátu až do podzimu roku 1996, kdy byl volbami naplněn řádný senát. Při prvních volbách do senátu bylo voleno všech 81 senátorů najednou, avšak pouze třetina z nich na plné šestileté funkční období, zbylé dvě třetiny měly volební období zkrácené na třetinu nebo na dvě třetiny.

Ústavní pravomoci[editovat | editovat zdroj]

Strukturu a pravomoci parlamentu, způsob jeho rozhodování a způsob voleb jeho členů a podmínkách jejich mandátu stanoví Ústava České republiky (č. 1/1993 Sb.), přijatá Českou národní radou, zejména v hlavě druhé, tj. v článcích 15 až 53. Některé podrobnosti stanoví zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Parlament České republiky:

Sídlo a kanceláře[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. září 1992 přijala Česká národní rada zákon č. 465/1992 Sb., o sídle České národní rady, účinný od 15. října 1992. Ten jako sídlo ČNR vymezil výčtem v příloze komplex budov čp. 176, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 6, 7, 8 a 518 na Malé Straně v Praze a zároveň v § 3 prohlásil celý tento komplex za národní kulturní památku a zmocnil vládu k vydání nařízení, kterým se stanoví způsob ochrany, což vláda učinila svým nařízením č. 118/1993 Sb.

Nově pak stanovil sídlo parlamentu, tedy obou jeho komor, jejich orgánů, poslanců, senátorů, Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky, který rovněž celý komplex prohlásil za národní kulturní památku. Tentýž zákon rovněž ustavil Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu jako státní rozpočtové organizace.

Sídlem Senátu je areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem.

Sídlo sněmovny se nachází ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi Malostranským a Valdštejnským náměstím, kolem Sněmovní a Thunovské ulice.[8] Patří k němu zejména Thunovský palác (čp. 176) při východní straně Sněmovní ulice), který pochází z konce 17. století, v letech 1779–1794 sloužil jako divadlo a roku 1801 jej koupili čeští stavové, kteří jej přebudovali na sněmovnu, kanceláře a archív Zemského výboru Království českého. Roku 1861 byl pro obnovený zemský sněm vybudován sál přes dvě patra výšky paláce, který slouží dodnes, jako hlavní jednací sál sněmovny. V roce 1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata její ústava. V tomto bloku sídlí rovněž Kancelář Poslanecké sněmovny, jsou zde jednací sály sněmovních klubů a výborů. Dále k sídlu sněmovny patří dům čp. 1 na severní straně horní části Malostranského náměstí, v 19. století sídlo Českého místodržitelství a jezuitského gymnázia, a blok na severní straně dolní části Malostranského náměstí: čp. 6 (Palác Smiřických neboli U Montágů), čp. 7 (Šternberský palác), čp. 518 (dříve nazývaný Velikovský dům, na rohu Tomášské ulice) a čp. 8 (na rohu Thunovské a Tomášské ulice). Smiřický palác je význačný tím, že 22. května 1618 zde skupina protestantských šlechticů tajně smluvila na další den třetí pražskou defenestraci, která stála u počátku třicetileté války. Šternberský palác patřil za národního obrození k centrům českého kulturního a vědeckého života.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zahrnuje senátora Tomáše Goláně, zvoleného jako nestraníka za hnutí SEN 21, který však v říjnu 2020 vstoupil do ODS.[1]
  2. ↑ Zahrnuje senátora Zdeňka Hrabu, zvoleného za hnutí STAN, které však v říjnu 2022 opustil a přestoupil do klubu ODS a TOP 09.[2]
  3. ↑ Senátor Jaroslav Zeman, zvolený za ODS, který v prosinci 2020 přestoupil do SLK.[3]
  4. ↑ Senátor Jan Holásek, zvolený jako nestraník za Hradecký demokratický klub, se sice na komunální úrovni s hnutím rozešel a založil vlastní hnutí Rozvíjíme Hradec, v Senátu nicméně stále spolupracuje s HDK jako jeho nominant.[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Vstup do ODS [online]. tomasgolan.cz, 2020 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ GRIČOVÁ, Andrea. Prvním místopředsedou Senátu bude Drahoš, Růžička jej nahradí ve školském výboru. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-10-20 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ JEŽEK, Petr. Dlouholetý starosta a senátor Jaroslav Zeman je novým členem SLK. Naše Pojizeří.cz [online]. 2020-12-02 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ SPRINGEROVÁ, Pavlína. Jan Holásek vystoupil ze zastupitelského klubu HDK [online]. Hradecký demokratický klub, 2021-10-05 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rejstřík politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky [online]. aplikace.mvcr.cz [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Sídlo Parlamentu České republiky, MonumNet, Národní památkový ústav
  7. ↑ Sídlo Parlamentu České republiky, Památkový katalog, Národní památkový ústav
  8. ↑ Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna Archivováno 18. 11. 2010 na Wayback Machine., Pragueout.cz, autor neuveden, copyright pro celý web datován 2007

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLÁŘ, Petr; PECHÁČEK, Štěpán; SYLLOVÁ, Jindřiška. Parlament České republiky 1993-2001 (stav k 31. 5. 2001). Praha: Linde Praha, 2002. 296 s. ISBN 80-7201-325-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Česká politická zastoupení od roku 1848
Rakouské císařství,
Rakousko-Uhersko
České země
Československo
Česká socialistická republika a Česká republika
Česká republika
Evropská unie
Zákonodárné sbory v Evropě
Suverénní státy
Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie (d • h) • Bělorusko (d • h) • Bosna a Hercegovina (d • h) • Bulharsko • Česká republika (d • h) • Černá Hora • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie (d • h) • Gruzie • Chorvatsko • Německo (d • h1) • Irsko (d • h) • Island • Itálie (d • h) • Kazachstán (d • h) • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Nizozemsko (d • h) • Norsko • Polsko (d • h) • Portugalsko • Rakousko (d • h) • Rumunsko (d • h) • Rusko (d • h) • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko (d • h1) • Srbsko • Španělsko (d • h) • Švédsko • Švýcarsko (d • h) • Turecko • Severní Makedonie • Spojené království (d • h) (Severní Irsko, Skotsko, Wales) • Ukrajina • Vatikán
Státy s částečným uznáním
Závislá území
Nadnárodní organizace
d – dolní komora, h – horní komora
1 – neoficiálně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Parlament_České_republiky&oldid=23725828“