Mistrovství Evropy v plaveckých sportech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mistrovství Evropy v plaveckých sportech je organizováno Evropskou plaveckou ligou. Poprvé se mistrovství konalo v roce 1926 v Budapešti.

Původními plaveckými sporty mistrovství Evropy jsou plavání v 50 m bazénu, skoky do vody a vodní pólo. Od roku 1977 je na programu umělecké (synchronizované) plavání a od roku 1995 plavání na otevřené vodě, které probíhá také samostatně jako mistrovství Evropy. Důvodem konání samostatného mistrovství bývá brzký termín mistrovství Evropy v plaveckých sportech, kdy je voda v nádržích, jezerech příliš studená – v roce 2004 proběhly v květnu závody na otevřené vodě na přehradě San Juan, která měla necelých 16 °C. Vodní pólo má od roku 1999 samostatné mistrovství Evropy. V roce 2022 měl premiéru plavecký sport skoky do vody z velkých (extrémních) výšek.

Mistrovství Evropy v plaveckých sportech probíhalo mezi lety 1930 až 1974 ve čtyřletém cyklu. Zaběhlý systém narušila druhá světová válka a konání prvního mistrovství světa v plaveckých sportech v roce 1973. Mezi lety 19811999 se pořádalo mistrovství Evropy každé dva roky v lichých letech. Od roku 2000 v sudých letech. Důvodem posunutí byla změna čtyřletého cyklu mistrovství světa v plaveckých sportech na dvouletý od roku 2001.

Místa konání[editovat | editovat zdroj]

Rok Místo Země Datum Pla50 SkdVo VoPol UmPla PlOVo SdVVV
1926 Budapešť Maďarsko Maďarsko 18. – 22. srpna
1927 Bologna Itálie Itálie 31. srpna – 4. září
19301 Vídeň Rakousko Rakousko
1931 Paříž Francie Francie 23. – 30. srpna
1934 Magdeburg Německo Německo 12. – 19. srpna
1938 Londýn Spojené království Spojené království 6. – 13. srpna
1947 Monte Carlo Monako Monako 10. – 14. září
1950 Vídeň Rakousko Rakousko 20. – 27. srpna
1954 Turín Itálie Itálie 31. srpna – 5. září
1958 Budapešť Maďarsko Maďarsko 31. srpna – 6. září
1962 Lipsko Východní Německo Německá demokratická republika 18. – 25. srpna
1966 Utrecht Nizozemsko Nizozemsko 20. – 27. srpna
1970 Barcelona Španělsko Španělsko 5. – 13. září
1974 Vídeň Rakousko Rakousko 18. – 25. srpna
1977 Jönköping Švédsko Švédsko 14. – 21. srpna
1981 Split Jugoslávie Jugoslávie 4. – 12. září
1983 Řím Itálie Itálie 22. – 27. srpna
1985 Sofie Bulharsko Bulharsko 4. – 11. srpna
1987 Strasbourg Francie Francie 16. – 23. srpna
1989 Bonn Východní Německo Západní Německo 15. – 20. srpna
1991 Athény Řecko Řecko 18. – 25. srpna
1993 Sheffield Spojené království Spojené království 3. – 8. srpna
1995 Vídeň Rakousko Rakousko 22. – 27. srpna
1997 Sevilla Španělsko Španělsko 19. – 24. srpna
1999 Istanbul Turecko Turecko 26. června – 1. srpna
2000 Helsinki Finsko Finsko 3. – 9. června
2002 Berlín Německo Německo 29. června – 4. srpna
2004 Madrid Španělsko Španělsko 5. – 16. května
2006 Budapešť Maďarsko Maďarsko 26. června – 6. srpna
2008 Eindhoven Nizozemsko Nizozemsko 13. – 24. března
2010 Budapešť Maďarsko Maďarsko 4. – 15. srpna
2012 Debrecín
Eindhoven
Maďarsko Maďarsko
Nizozemsko Nizozemsko
14. – 27. května
2014 Berlín Německo Německo 13. - 24. srpna
2016 Londýn Spojené království Velká Británie 9. - 22. května
2018 Glasgow Spojené království Velká Británie 1. - 12. srpna
2020 Budapešť Maďarsko Maďarsko 10. - 23. května 2021
2022 Řím Itálie Itálie 11. - 21. srpna

1 Rakouský plavecký svaz pořádání mistrovství Evropy v březnu odřekl z finančních důvodů.[1]

Pořadí zemí podle získaných medailí (1926-2010)[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1 Východní Německo Německá demokratická republika 143 116 68 327
2 Německo Německo 139 130 96 365
3 Rusko Rusko 133 78 51 262
4 Sovětský svaz Sovětský svaz 97 87 80 264
5 Maďarsko Maďarsko 82 71 50 203
6 Francie Francie 66 75 63 204
7 Nizozemsko Nizozemsko 64 77 76 217
8 Itálie Itálie 61 73 108 242
9 Spojené království Spojené království 51 61 89 201
10 Švédsko Švédsko 47 64 60 171
11 Východní Německo Západní Německo 41 33 49 123
12 Ukrajina Ukrajina 36 34 42 112
13 Španělsko Španělsko 22 37 31 90
14 Dánsko Dánsko 21 12 27 60
15 Polsko Polsko 15 13 19 47
16 Rakousko Rakousko 12 16 15 43
17 Finsko Finsko 12 6 8 26
18 Rumunsko Rumunsko 8 23 31 62
19 Belgie Belgie 5 5 13 23
20 Bělorusko Bělorusko 4 7 13 24
21 Norsko Norsko 4 6 4 14
22 Irsko Irsko 4 5 0 9
23 Slovensko Slovensko 3 10 2 15
24 Švýcarsko Švýcarsko 3 5 15 19
25 Jugoslávie Jugoslávie 2 14 13 29
26 Chorvatsko Chorvatsko 2 6 6 14
27 Řecko Řecko 2 5 12 19
28 Československo Československo 2 4 11 17
29 Bulharsko Bulharsko 2 3 9 14
30 Česko Česko 2 1 13 16
31 Slovinsko Slovinsko 1 4 6 11
32 Srbsko Srbsko 1 0 0 1
33 Izrael Izrael 0 2 4 6
34 Litva Litva 0 2 2 4
35 Jugoslávie Socialistická federativní republika Jugoslávie 0 1 0 1
35 Faerské ostrovy Faerské ostrovy 0 1 0 1
35 Portugalsko Portugalsko 0 1 0 1
38 Turecko Turecko 0 0 1 1
Total 1087 1088 1087 3262

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní listy. 1930-3-22, s. 1. ISSN 1214-1240. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]