Jiří VI.
Jiří VI. | |
---|---|
král Spojeného království | |
Jiří VI. | |
Doba vlády | 11. prosince 1936 – 6. února 1952 |
Korunovace | 12. května 1937 |
Křest | 17. února 1896 |
Narození | 14. prosince 1895 York Cottage |
Úmrtí | 6. února 1952 (ve věku 56 let) Sandringham House, Norfolk |
Pohřben | kaple svatého Jiří, Windsorský hrad |
Předchůdce | Eduard VIII. |
Nástupce | Alžběta II. |
Potomci | Alžběta, Margaret |
Rod | Windsorská dynastie |
Otec | Jiří V. |
Matka | Marie z Tecku |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří VI. (14. prosince 1895 – 6. února 1952) byl král Spojeného království a britských dominií od 11. prosince 1936 až do své smrti. Byl posledním císařem Indie (do roku 1947) a posledním králem Irska (do roku 1949) a první hlavou Commonwealthu.
Jako druhý syn panovníka Jiřího V. nebyl připravován na převzetí královských povinností a v mládí žil ve stínu svého staršího bratra Eduarda. V průběhu první světové války sloužil u královského námořnictva. Roku 1923 se oženil s Elizabeth Bowes-Lyon, se kterou měl dvě dcery Alžbětu a Margaret.
Eduard, starší bratr Jiřího, nastoupil po smrti svého otce roku 1936 na britský trůn, v průběhu téhož roku projevil svůj zájem oženit se s již dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Z politických a církevních důvodů mu bylo britským premiérem Stanleyem Baldwinem sděleno, že se nemůže se Simpsonovou oženit a zůstat britským králem. Aby se mohl se Simpsonovou oženit, Eduard abdikoval. Jiří se pak stal jeho nástupcem jako třetí panovník z Windsorské dynastie.
V průběhu jednoho dne po jeho nástupu přijal irský parlament zákon, kterým zrušil moc monarchie v Irsku.[1] Tři roky po nástupu vstoupila království, jejichž byl panovníkem, s výjimkou Irska, do válečného stavu s nacistickým Německem. V následujících dvou letech byla zahájena válka i s Itálií a Japonskem. I když Británie a její spojenci dosáhli v druhé světové válce vítězství, hlavními světovými mocnostmi se staly Spojené státy americké a Sovětský svaz a význam Britského impéria poklesl. Vyhlášení nezávislosti Indie a Pákistánu roku 1947 a vznik Irské republiky v roce 1949 zahájil rozpad impéria a jeho transformaci do Commonwealthu.
Mládí
Narodil se 14. prosince 1895 jako druhý syn waleského prince Jiřího (později krále Jiřího V.) a jeho manželky Marie z Tecku. Jeho datum narození se shodovalo s výročím úmrtí jeho pradědečka a manžela královny Viktorie, prince Alberta. Na jeho počest dostal jméno Albert (byl pokřtěn jako Albert Frederik Artur Jiří). „Bertie“, jak byl oslovován, byl v době svého narození čtvrtý v pořadí nástupnictví na britský trůn.
Byl často nemocen a popisován jako „lekavý a náchylný k pláči“. Jeho rodiče se nevěnovali, podobně jako tomu bylo v jiných šlechtických rodinách, každodenní výchově svých dětí. Byl nucen psát pravou rukou, ačkoli byl levák, a objevilo se u něho koktání, se kterým se potýkal několik let – patrně šlo o důsledek potlačeného leváctví
Vojenská kariéra
Od roku 1909 Albert navštěvoval královskou námořnickou školu v Osborne jako kadet. Roku 1911 pokračoval ve studiu na škole královského námořnictva v Dartmouthu. Když Eduard VII. roku 1910 zemřel, nastoupil na britský trůn Albertův otec.
Albert nastoupil 15. prosince 1913 do služby jako lodní kadet a o rok později se zapojil do bojů první světové války. Na lodi HMS Collingwood se účastnil námořní bitvy u Jutska proti německému námořnictvu. Do dalších akcí se z důvodu zdravotních potíží nezapojil. V únoru 1918 byl jmenován důstojníkem u výcvikové jednotky královského námořního letectva. Po vytvoření královského letectva byl přeložen k jeho jednotkám.
V říjnu 1919 začal na Trinity College v Cambridge studovat dějiny, ekonomiku a občanskou nauku. 3. června 1920 mu byl udělen titul vévody z Yorku. Poté začal plnit královské povinnosti, zastupovat svého otce a podnikal cesty po dolech a továrnách.
Manželství
Roku 1920 se Jiří setkal s Alžbětou Bowes-Lyonovou. I když byla potomkem skotského krále Roberta I. a Jindřicha VII., z hlediska britského práva nepocházela z panovnického rodu. Jiřího žádost o ruku dvakrát odmítla a ke sňatku svolila až po dvou letech.
Jejich svatba se konala 26. dubna 1923 ve Westminsterském opatství. Sňatek s ženou, která nepocházela z panovnického rodu, byl veřejností chápán jako gesto modernizace královské rodiny. Z manželství se narodily dvě dcery:
- Alžběta, (* 21. dubna 1926), která nastoupila po svém otci na britský trůn jako královna Alžběta II.
- Margareta (21. srpna 1930 – 9. února 2002)
Jeho rodina vedla relativně klidný a neokázalý život v domě na Piccadilly. Jednou z výjimek byl roku 1931 návrh kanadského premiéra Benneta jmenovat jej generálním guvernérem Kanady. To bylo po konzultaci s vládou odmítnuto.
Alžběta pomohla svému manželovi překonat strach z veřejných vystoupení (způsobený koktáním). Zprostředkovala mu setkání s Lionelem Loguem, expertem na jazykový projev, se kterým prováděl dechová cvičení. Výsledkem bylo Jiřího vystoupení na zahájení jednání australského parlamentu, které dopadlo úspěšně, a poté byl Jiří schopen absolvovat veřejná vystoupení již jen s malými obavami.
Vláda
Jeho otec, král Jiří, zemřel 20. ledna 1936 a jeho nástupcem se stal Albertův starší bratr Eduard. Dne 11. prosince téhož roku Eduard abdikoval, aby se mohl oženit s již dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou, která byla pro roli královny pro britské zákony i pro britskou veřejnost nepřijatelná. Tak se Albert stal králem, ačkoli se tuto úlohu zdráhal přijmout.
Albert přijal po nástupu na trůn jméno Jiří VI., aby tak vyjádřil kontinuitu s vládou svého otce a posílil důvěru v monarchii. Jeho prvním počinem v novém královském postavení bylo udělení titulu vévoda z Windsoru bratru Eduardovi, který svou abdikací ztratil právo nosit královský titul. Právo užívat tento titul bylo uděleno pouze Eduardovi a netýkalo se jeho manželky ani případných potomků. Jiří také musel od Eduarda odkoupit Balmoralský hrad a Sandringham House, protože šlo o jeho soukromý majetek.
Jeho korunovace se konala 12. května 1937, v den, na který byla plánována Eduardova korunovace. V rozporu s tradicí se korunovačního obřadu účastnila i jeho matka Marie, aby mu tak vyjádřila podporu.
Král byl ústavně zavázán podporovat premiéra Nevilla Chamberlaina v jeho snaze o appeasement s Adolfem Hitlerem. Když král se svou ženou vítali Chamberlaina po jeho návratu po podpisu Mnichovské dohody, pozvali ho, aby se s nimi ukázal na balkónu Buckinghamského paláce. Veřejné vystoupení krále a politika bylo do té doby nevídané – prostor na balkónu byl vyhrazen jen členům královské rodiny.
Roku 1939 podnikl královský pár cestu do Kanady s krátkou zastávkou ve Spojených státech. Z Ottawy byli doprovázeni kanadským premiérem, nikoli britskými ministry, což znamenalo, že jak v Kanadě, tak i ve Spojených státech vystupovali jako král a královna Kanady. Kanadský předseda vlády King tím chtěl reálně demonstrovat principy definované v Westminsterském statutu, který určoval samosprávu britských dominií a přiznával každému dominiu odděleného panovníka.
Záměrem cesty do Spojených států amerických bylo prolomení izolacionismu americké veřejnosti s ohledem na hrozbu války v Evropě. I když cílem cesty bylo získání politické podpory Velké Británie v případné válce, byli král s manželkou vřele vítání i kanadskou i americkou veřejností. Navštívili i Světovou výstavu v New Yorku a strávili nějaký čas s prezidentem Rooseveltem v Bílém domě i v jeho soukromé rezidenci.
Po vypuknutí války roku 1939 se Jiří VI. i jeho rodina rozhodli zůstat v Londýně místo plánovaného odletu do Kanady. Král i jeho manželka oficiálně zůstávali v Buckinghamském paláci, i když z bezpečnostních důvodů odjížděli na noc na Windsorský hrad. Jiří i s manželkou jen těsně unikli smrti, když dvě německé letecké pumy vybuchly na dvoře Buckinghamského paláce. V průběhu války král i královna poskytovali obyvatelstvu morální podporu při návštěvách vybombardovaných míst a muničních továren. Podobně jako ostatní obyvatelé podléhala i královská rodina přídělovému systému. Při oslavách konce války podobně jako u Chamberlaina král a královna pozvali na vystoupení na balkónu Buckinghamského paláce premiéra Winstona Churchilla.
Commonwealth
Období vlády Jiřího VI. bylo poznamenáno rozpadem Britského impéria, který byl zahájen Balfourovou deklarací a konferencí konanou roku 1926, kdy začal vznikat Commonwealth, a dominiím bylo přiznáno právo vývoje v samostatné státy, které bylo formalizováno Westminsterským statutem roku 1931.
Britský mandát z pověření Společnosti národů v Iráku skončil roku 1932 a země získala nezávislost bez členství v Commonwealthu. Tento proces pokračoval i po druhé světové válce. Transjordánsko se stalo nezávislým roku 1946, Barma v lednu 1948 a Palestina (i když rozdělena mezi Izrael a arabské státy) v květnu téhož roku a všechny tři státy vystoupily z Commonwealthu. Irsko opustilo Commonwealth následující rok, poté co byla vyhlášena v jižní části ostrova republika. Indie byla rozdělena na dvě nezávislá dominia – Indii a Pákistán. Jiří se zřekl titulu indického císaře a stal se králem Indie a králem Pákistánu. Roku 1950 mu byl přiznán titul hlavy Commonwealthu.
Pozdní období
Jeho zdraví bylo poznamenáno napětím způsobeným válkou a zhoršené jeho kouřením, které vyvolalo rakovinu plic a arteriosklerózu. Dědička trůnu, princezna Alžběta, se postupně s jeho zhoršujícím zdravotním stavem ujímala větší části královských povinností. V září 1951 podstoupil Jiří operaci, při které mu byla odstraněna levá polovina plic.
Dne 31. ledna 1952 byl, přes varování lékařů, vyprovodit svou dceru na cestu do Austrálie a Keni. Dne 6. února 1952 zemřel ve spánku na infarkt. Byl pohřben v kapli svatého Jiří na Windsorském hradu.
Zajímavost
Po své matce i otci byl prapravnukem krále Jiřího III.
Odrazy v populární kultuře
V roce 2010 byl do kin uveden britsko-australsko-americký film Králova řeč, který pojednává o Jiřího koktavosti a přátelství s jeho logopedem. Hlavní roli krále Jiřího VI. v tomto snímku ztvárnil britský herec Colin Firth, který byl za tuto roli nominován na cenu BAFTA, Zlatý glóbus i Oscara, všechny ceny získal. Do role Lionela Logua byl obsazen herec Geoffrey Rush, který byl za tuto roli nominován na Oscara. Role manželky krále Jiřího VI. Elizabeth Bowes-Lyonové se ujala také nominovaná Helena Bonham Carterová.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku George VI of the United Kingdom na anglické Wikipedii.
- ↑ (EISB), electronic Irish Statute Book. electronic Irish Statute Book (eISB). www.irishstatutebook.ie [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří VI. Britský na Wikimedia Commons
- Osoba Jiří VI. ve Wikicitátech
- Zpráva Král Jiří VI. zemřel, na trůnu nahrazen Alžbětou II. ve Wikizprávách
- http://thepeerage.com/p10068.htm#i100679
- Oficiální stránky britské královské rodiny
- Král, který z boje neutekl pořad Českého rozhlasu Plus, obsahuje množství podrobných informací o životě Jiřího VI., o jeho cestě na trůn a panování v letech druhé světové války i po ní.
- Britští králové
- Indičtí císaři
- Windsorové
- Zemřelí na infarkt myokardu
- Vévodové z Yorku
- Protestantští panovníci
- Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru
- Příslušníci Royal Air Force
- Nositelé Ordre de la Libération
- Příslušníci Royal Navy
- Narození 14. prosince
- Narození 1895
- Narození v Norfolku (anglické hrabství)
- Úmrtí 6. února
- Úmrtí 1952
- Úmrtí v Norfolku (anglické hrabství)