Margaret, hraběnka Snowdon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Princezna Margaret

Její královská Výsost princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (Margaret Rose; 21. srpna 1930, Glamis, Skotsko - 9. února 2002, Londýn) byla členka britské královské rodiny, dcera krále Jiřího VI. a jeho manželky královny Alžběty, mladší sestra královny Alžběty II.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Princezna Margareta se svou babičkou královnou Marií a starší sestrou Alžbětou (květen 1939)

Narodila se 21. srpna 1930 na zámku Glamis ve Skotsku jako mladší ze dvou dcer vévody z Yorku, pozdějšího krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty Bowes-Lyon (později známé jako královna-matka). Pokřtěna byla v kapli Buckinghamského paláce. Jejími kmotry byli starší bratr jejího otce, budoucí král Eduard VIII. a švédská princezna Ingrid, budoucí dánská královna.

V roce 1936 se Margaretin strýc Eduard VIII. vzdal trůnu a její otec se stal králem jako Jiří VI. Margaret byla vychovávána společně se sestrou, budoucí královnou Alžbětou II., na královském dvoře jako následnice trůnu. Byla všestranně založená - se zájmem se věnovala jízdě na koni a plavání, ale i zahradnictví a především hudbě (od dětství hrála na klavír). V době 2. světové války pobývala Margaret na Windsorském hradě.

Láska[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 se princezna Margaret seznámila a zamilovala s kapitánem Peterem Townsendem, hrdinou bitvy o Anglii, příslušníkem RAF. Třebaže nebyl šlechtického původu, byl přidělen do Buckinghamského paláce a do kruhu královské rodiny. V té době byl již rozveden a měl z manželství děti, což bylo příčinou toho, že jeho manželství s princeznou Margaret nebylo možné: anglikánská církev i královská tradice zakazovaly sňatek s rozvedeným člověkem, to ostatně byla i příčina abdikace Margaretina strýce Eduarda VIII. Aby se Margaret za kapitána Townsenda mohla provdat, musela by se v souladu s pravidly královského dvora podobně jako Eduard VIII. vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to vše ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem «kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi».

Маrgaret v té době náležela k londýnské smetánce a stala se vyhledávaným objektem paparazziů pro své vysoké společenské postavení a výstřední chování neobvyklé pro člena královské rodiny. Byla pozorována ve společnosti Johna Turnera, pozdějšího premiéra Каnаdy.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

6. května roku 1960 se provdala za známého fotografa Antonyho Armstrong-Jonese, potomka nevýznamného velšského šlechtického rodu. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley; od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka Snowdon. Z manželství se narodily dvě děti, syn a dcera, jimž byla oddanou matkou:

Manželství po dvouleté zkušební době roku 1978 skočilo rozvodem. Princezna se poté již znovu neprovdala.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny, zastupujíc často královnu. Jako členka královské rodiny byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých, m.j. Rady spolků pro výchovu dívek, Národního a skotského spolku ochrany dětí proti násilí v rodině, Královského baletu (1957). Dostala doktorát honoris causa z hudby na Londýnské univerzitě a na univerzitě v Cambridgi a v Keele. Měla i čestné funkce vojenské, m.j. komandéra leteckých sil a velitele Pěšího korpusu královské armády královny Alexandry. Byla dámou nejvýznamnějších britských i zahraničních řádů, např. Velkého kříže královny Viktorie (1955), Kříže velkého řádu Belgického království (1960), Kříže Velkého řádu holandského lva (1948), Řádu Briliantové hvězdy Zanzibaru I. třídy (1956), Řádu Koruny, lva a vlajky království Toro (Uganda, 1965), Řádu Koruny I. třídy (Japonsko 1971).

Své sídlo měla v Kensingtonském paláci v Londýně.

Odvrácená strana Margaretina života[editovat | editovat zdroj]

Маrgаrеt nazývali «buřičskou princeznou» pro její skandální chování; byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.

Poslední léta života, smrt[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 80. let se u ní objevily vážné zdravotní problémy a v posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, nedlouho poté se zhroutila; následovalo trvalé poškození hybnosti. Další mrtvice následovaly v letech 2000 a 2001. Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, v únoru roku 2002, ve věku 72 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně na mozkovou mrtvici. V okamžiku své smrti stála v pořadí následníků své sestry Alžběty na jedenáctém místě.

Odrazy v umění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byl o jejím životě natočen film «Princess Margaret, a love story (Princezna Margaret - příběh lásky)», založený na řadě kompromitujících klepů.

Zápletka dalšího filmu «The Bank Job» (2008) je založena na tom, že jedna z postav filmu má kompromitující materiály na princeznu Margaret, jejichž zveřejnění by mohlo vyvolat sexuální skandál.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu