Císař Indie
Císař Indie nebo indický císař (hindsky Bádišáh-e-Hind) byl titul britských králů jako vládců Indického císařství neboli Britské Indie. Titul indického císaře byl používán po potlačení indického povstání v roce 1876, když veškerá území Východoindické společnosti byla předána britské Koruně. Poslední, byť jen formálně vládnoucí Velký moghul, který sám používal titul indického císaře, byl toho roku sesazen a přinucen emigrovat do Barmy, čímž oficiálně zanikla Mughalská říše a královna Viktorie se následně prohlásila císařovnou Indie. Titul zanikl spolu s rozdělením Britské Indie na Indii a Pákistán v červnu roku 1947. Britský král od té doby používal titul krále Indie a krále Pákistánu.
[editovat] Seznam indických císařů
- Bahádur Šáh II (28. září 1838–14. září 1857), poslední mughalský císař.
Dynastie Hannoverská dynastie
Dynastie Sasko-Koburko-Gothajská (později Windsorská)
- Eduard VII. (22. leden 1901-6. květen 1910)
- Jiří V. (6. květen 1910-20. leden 1936)
- Eduard VIII. (20. leden 1936-11. prosinec 1936), abdikoval.
- Jiří VI. (11. prosinec 1936-22. červen 1947), v roce 1947 se titulu vzdal.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Emperoro of India na anglické Wikipedii.
