Králova řeč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Králova řeč
Colin Firth a Helena Bonham Carterová
Colin Firth a Helena Bonham Carterová
Základní informace
Původní název The King's Speech
Země Spojené státy americké
Austrálie
Spojené království
Jazyk angličtina
Délka 118 minut
Žánr historické drama
Scénář David Seidler
Režie Tom Hooper
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Colin Firth
Geoffrey Rush
Helena Bonham Carterová
Produkce Iain Canning
Emile Sherman
Gareth Unwin
Geoffrey Rush
Hudba Alexandre Desplat
Kamera Danny Cohen
Střih Tariq Anwar
Výroba a distribuce
Premiéra 10. prosince 2010
Distribuce The Weinstein Company (USA)
Momentum Pictures (VB)
Rozpočet 10 milionů liber
Tržby 82 milionů liber
Králova řeč na ČSFD IMDb

Králova řeč (anglicky: The King's Speech) je britsko-australsko-americké historické drama natočené na podkladě skutečných událostí, které režíroval Tom Hooper a napsal David Seidler.

Film pojednává o přátelství mezi britským králem Jiřím VI. a jeho logopedem. Snímek získal cenu People's Choice Award na Torontském mezinárodním filmovém festivalu a v roce 2010 byl nominován na dvanáct Oscarů, z nichž získal čtyři ceny za nejlepší film, nejlepšího herce v hlavní roli, nejlepší scénář a nejlepší režii. V hlavních rolích se objevili Colin Firth, Geoffrey Rush a Helena Bonham Carterová.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech 20. století se ve Spojeném království princ Albert (pozdější král Jiří VI. a otec královny Alžběty II.), druhorozený syn krále Jiřího V., trápí s vážným problémem – koktavostí.

Pod nátlakem své ženy Alžběty se setkává s Lionelem Loguem, australským logopedem, který má mírně neortodoxní metody. Až na malé princovy rezervy však Logueova metoda překvapivě funguje. Jelikož se Albert po abdikaci svého bratra krále Eduarda VIII. stal králem Jiřím VI., musí překonat své obtíže s jazykem právě v době, kdy svět vstupuje do druhé světové války. Navíc zjišťuje, že logoped nemá lékařské vzdělání a jedná se o ochotnického herce, který koktavosti odnaučoval traumatizované vojáky vracející se domů z první světové války. Na rozdíl od tehdy praktikované léčby se zaměřoval na duši a psychický stav pacientů s pozitivními výsledky.

Svou řeč k národu o vstupu do války s Německem, přenášenou rozhlasem v přímém přenosu, král dobře zvládne. V závěru filmu král Jiří VI. svému logopedovi poděkuje za pomoc a nazve jej přítelem.

Hrají[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Oscar

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]