Stalo se jedné noci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stalo se jedné noci
Upoutávka filmu
Upoutávka filmu
Základní informace
Původní název It Happened One Night
Země USA USA
Jazyk anglický
Délka 105 minut
Žánr komedie
Scénář Robert Riskin
Režie Frank Capra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Clark Gable
Claudette Colbert
Walter Connolly
Jameson Thomas
Produkce Frank Capra, Harry Cohn
Hudba Howard Jackson, Louis Silvers
Kamera Joseph Walker
Střih Gene Havlick
Výroba a distribuce
Premiéra USA 22. únor 1934
Los Angeles
Distribuce Columbia Pictures
Rozpočet 325 000 $
Ocenění Oscar za nejlepší film, režii, hlavní ženský výkon, hlavní mužský výkon a za scénář
Stalo se jedné noci na ČSFD FDb IMDb

Stalo se jedné noci (angl. It Happened One Night) je černobílá komedie režiséra Franka Capry z roku 1934 s Clarkem Gablem a Claudette Colbert v hlavních rolích. Film byl natočen na motivy povídky Night Bus Samuela H. Adamse ze srpna roku 1933, který vyšla v magazínu Hearst's International-Cosmopolitan.[1] Filmová adaptace získala pět Oscarů v hlavních kategoriích (film, režie, hlavní herečka, hlavní herec, scénář). Film se stal prvním, který zvítězil ve všech těchto kategoriích. Totéž se znovu povedlo až Formanovu Přeletu nad kukaččím hnízdem z roku 1975 a Demmeho Mlčení jehňátek z roku 1991.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Zhýčkaná dědička Ellen "Ellie" Andrews (Claudette Colbert) si proti vůli svého extrémně bohatého otce (Walter Connolly) vezme boháče Kinga Westleyho (Jameson Thomas). Otec se snaží sňatek za každou cenu anulovat. Ellie uteče a vydá se do New Yorku za svým manželem. Nastoupí do autobusu, ve kterém potkává opilého a arogantního novináře Petra Warneho (Clark Gable). Warne pozná z novin bohatou dědičku na útěku a dá ji na vybranou – buď mu dá exkluzivitu na příběh a on ji bude pomáhat až do New Yorku, anebo to nahlásí otci a sebere odměnu, kterou přislíbil.

Ellie je brzy bez peněz a tak se musí zcela spolehnout na Petra. Při společné cestě je potkává několik dobrodružství a přes počáteční pohrdání se do sebe zamilují. V jedno ráno, kdy hladoví a unavení musí stopovat, se Peter chlubí svým stopovacím nadáním. Když je neúspěšný, Ellie mu názorně ukáže, jak se to dělá – vyhrne si šaty a ukáže lýtka – a hned zastaví první kolem jedoucí auto.

Když zastaví u pumpy, aby si udělali přestávku, zlodějský řidič se pokusí ujet i se zavazadly. Peter ho doběhne, zmlátí a auto si nechá. V tu noc se přiblíží cíli na tři hodiny cesty, ale jelikož je už pozdě, rozhodnou se, byť bez peněz, že přespí v motelu. Majitelům Peter namluví, že se zdrží týden. Ellie propadne citům a Peterovi vyzná lásku. V pláči pak usíná. Peter, který nemůže usnout, vymyslí plán. Rozhodne se na otočku zajet do vydavatelství za šéfem, aby mu předal strhující příběh. Zároveň ho chce požádat o hotovost, aby mohl Ellie požádat o ruku. Mezitím však majitelka motelu zjistí, že Peter s autem odjel a tak se jde podívat do pokoje. Tam najde spící Ellie, kterou vyhodí jakmile zjistí, že nemá ani cent.

Zdrcená a zklamaná Ellie si myslí, že ji Peter opustil a jel si pro odměnu. Zavolá tak otci. Ten si pro její záchranu vyžádá policejní doprovod, který cestou míjí auto s Petrem. Ellie souhlasí s druhým, formálním sňatkem s Westleym. Předstírá, že je šťastná, ale otec vycítí, že není. Ona mu řekne pravdu, svěří se mu s tím, že pana Petra miluje. Otec ji ukáže dopis od Petra Warneho, který ho v něm žádá o peníze. Ellie si myslí, že se jedná o odměnu a je uražená. Otec se však s Petrem sejde a vyjde najevo, že jemu jde jen o náklady, které měl při cestě, kdy doprovázel Ellie. Nastane svatební den a otec vede dceru uličkou k ženichovi. Řekni ji, že Peter se mu přiznal, že ji miluje, a že mu nešlo o odměnu, ale o výdaje. Ještě než poodstoupí od nevěsty, pošeptá ji do ucha, že vzadu za domem je zaparkované auto, kdyby si to snad rozmyslela. Ellie po minutách váhání uteče od oltáře, nastoupí do auta a odjede hledat Petera Warneho.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Clark Gable Peter Warne
Claudette Colbert Ellie Andrews
Walter Connolly Alexander Andrews
Roscoe Karns pasažér Shapeley
Jameson Thomas "King" Westley
Alan Hale řidič Danker

Natáčení[editovat | editovat zdroj]

Stopovací scéna filmu

Ani Clark Gable, ani Claudette Colbert, nebyli první volbou pro hlavní role. Roli Ellie odmítla nejdřív Miriam Hopkins, poté i Myrna Loy. Robert Montgomery zase odmítl postavu novináře Warneho. Colbert byla nakonec až šestá volba a herečka si denně stěžovala.[2] Roli přijala za honorář 50 000 $ za čtyřtýdenní natáčení.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Film Stalo se jedné noci je prvním filmem, který získal takzvanou "velkou pětku" a sklidil pět hlavních Oscarů na 7. ročníku udílení cen. Stal se nejlepším filmem roku, Frank Capra nejlepším režisérem, Gable nejlepším hercem, Colbert nejlepší herečkou a Robert Riskin si odnesl Oscara za nejlepší adaptovaný scénář.

Claudette Colbert nepředpokládala, že vyhraje. V čase udílení cen byla na nádraží a čekala na vlak do New Yorku. Když nakonec vyhlásili výsledky, rychle se přesunula do hotelu Biltmore, převzala cenu, poděkovala Caprovi za práci na filmu, zapózovala fotografům a vrátila se na nádraží, aby stihla vlak.[4]

Film se dostal na seznam řebříčku 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.[5]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Oscar[editovat | editovat zdroj]

Cena[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PIAZZA, Jim; KINN, Gail. The Academy Awards: The complete unofficial history. New York : Black Dog & Leventhal Publishers, Inc., 2008. 359 s. ISBN 978-1-57912-772-5. (anglicky) 
  • SCHNEIDER, Steven Jay. 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. Praha : Volvox Globator, 2007. 960 s. ISBN 978-80-7207-641-3. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IT HAPPENED ONE NIGHT SCREENPLAY INFO (anglicky)
  2. It Happened One Night (1934) Did You Know? (anglicky)
  3. Piazza J., Kinn G., The Academy Awards: The complete unofficial history, Black Dog & Leventhal Publishers, Inc., New York 2008, kapitola 1930s, s. 33
  4. Piazza J., Kinn G., The Academy Awards: The complete unofficial history, Black Dog & Leventhal Publishers, Inc., New York 2008, kapitola 1930s, s. 32
  5. Schneider Steven Jay, 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, Volvox Globator, Praha 2007, s. 122

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]