Neonacismus: Porovnání verzí
m překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
odkazy, ref. značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Neověřeno}} |
{{Neověřeno}} |
||
'''Neonacismus''' je [[Krajní pravice|ultrapravicová]]<ref>{{Citace monografie |
|||
'''Neonacismus''' je [[Krajní pravice|ultrapravicová]]<ref>MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno : Barrister & Principal, 2003. {{ISBN|80-86598-45-4}}. S. 20 - 89</ref><ref>Norbert Lepszy, Hans-Joachim Veen: Rechtsradikale in der parlamentarischen Praxis: Die Republikaner in kommunalen und Landesparlamenten sowie im Europarlament, Zeitschrift für Parlamentfragen, 1994, s. 12-24</ref> [[politika|politická]] [[ideologie]] vycházející z [[nacismus|nacismu]]. Ideologie vznikla po [[druhá světová válka|2. světové válce]]. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.{{Fakt/dne|20170315230350|}} |
|||
| příjmení = Mareš |
|||
| jméno = Miroslav |
|||
| odkaz na autora = Miroslav Mareš |
|||
| titul = Pravicový extremismus a radikalismus v ČR |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Barrister & Principal |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok vydání = 2003 |
|||
| počet stran = 655 |
|||
| strany = 20–89 |
|||
| isbn = 978-80-86598-45-1 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Lepszy |
|||
| jméno = Norbert |
|||
| příjmení2 = Veen |
|||
| jméno2 = Hans-Joachim |
|||
| titul = Republikaner |
|||
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-322-93232-7_116 |
|||
| vydavatel = VS Verlag für Sozialwissenschaften |
|||
| místo = Wiesbaden |
|||
| rok vydání = 1994 |
|||
| strany = 12–24 |
|||
| isbn = 978-3-322-93233-4 |
|||
| isbn2 = 978-3-322-93232-7 |
|||
}}</ref> [[Politika|politická]] [[ideologie]] vycházející z [[Nacismus|nacismu]]. Ideologie vznikla po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.{{Fakt/dne|20170315230350|}} |
|||
== Myšlenky neonacismu == |
== Myšlenky neonacismu == |
||
Neonacisté vycházejí z teze o [[Nadřazenost bílé rasy|nadřazenosti bílé rasy]]. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou [[Imigrace|přistěhovalci]], politická [[levice]], [[ |
Neonacisté vycházejí z teze o [[Nadřazenost bílé rasy|nadřazenosti bílé rasy]]. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou [[Imigrace|přistěhovalci]], politická [[levice]], [[Liberalismus|liberálové]], [[Romové]], [[Homosexualita|homosexuálové]], [[Anarchismus|anarchisté]], [[Komunismus|komunisté]] a především [[Židé]]. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá [[Židozednářství|mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa]], což pramení z víry v různé [[konspirační teorie]]. Program je často [[Populismus|populistický]], většinu problémů státu vidí v ideologii [[Multikulturalismus|multikulturalismu]] a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a [[Menšina|etnických menšin]] a přichází s [[Radikalismus|radikálními]] řešeními, mnohdy neslučitelnými s [[Demokracie|demokratickým]] zřízením. |
||
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým |
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl ve 20. letech 20. století, neonacismus po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]) a rovněž v odklonu od [[Pangermanismus|pangermanismu]] a od tezí o vyvolenosti [[Němci|německého národa]] (neonacisté z [[Germánie|germánských]] zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují)<ref name="Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II.">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II. {{!}} antifa.cz |
|||
| periodikum = Antifa |
|||
| odkaz na periodikum = Antifa |
|||
| url = https://www.antifa.cz/content/osa-brno-varsava-aneb-kouzlo-nechteneho-ii |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> k [[Bílý nacionalismus|bílému nacionalismu]]. |
|||
== Neonacismus v politice == |
== Neonacismus v politice == |
||
[[Soubor:Second Congress of the Patriots of Ukraine, Kharkov, April 12, 2008.jpg|náhled|Andrej Biletský, předseda hnutí Patriot Ukrajiny |
[[Soubor:Second Congress of the Patriots of Ukraine, Kharkov, April 12, 2008.jpg|náhled|Andrej Biletský, předseda hnutí [[Patriot Ukrajiny]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Laryš |
|||
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v [[Dánsko|Dánsku]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Vážení posluchači, Heil Hitler |url=http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm |datum přístupu=2008-11-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081211054707/http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm |datum archivace=2008-12-11 |nedostupné=ano }}</ref> nebo ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást [[svoboda slova|svobody slova]], neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako [[Německo]] či [[Česko|Česká republika]] projevy neonacismu trestají.<ref>[http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx Zprávy MVČR o extremismu]</ref> I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat. |
|||
| jméno = Martin |
|||
| titul = Kdo jsou ukrajinští nacionalisté |
|||
| periodikum = Hospodářské noviny |
|||
| odkaz na periodikum = Hospodářské noviny |
|||
| vydavatel = Economia |
|||
| odkaz na vydavatele = Economia |
|||
| url = https://nazory.hn.cz/c1-61879400-kdo-jsou-ukrajinsti-nacionaliste |
|||
| datum vydání = 2014-03-20 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> a velitel Azovského praporu]] |
|||
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v [[Dánsko|Dánsku]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Vážení posluchači, Heil Hitler |
|||
| url = http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081211054707/http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm |
|||
| datum archivace = 2008-12-11 |
|||
| datum přístupu = 2008-11-23 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> nebo ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást [[Svoboda projevu|svobody slova]], neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako [[Německo]] či [[Česko|Česká republika]] projevy neonacismu trestají.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Zprávy o extremismu - Ministerstvo vnitra České republiky |
|||
| periodikum = MVČR |
|||
| odkaz na periodikum = Ministerstvo vnitra České republiky |
|||
| url = https://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat. |
|||
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,{{Doplňte zdroj}} zatímco v Česku soudy posuzují symboly [[ad hoc]] na základě posudků soudních znalců. |
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,{{Doplňte zdroj}} zatímco v Česku soudy posuzují symboly [[ad hoc]] na základě posudků soudních znalců. |
||
Někteří členové [[ |
Někteří členové [[Pluk Azov|Azovského praporu]] a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod [[Ministerstvo vnitra Ukrajiny|ukrajinské ministerstvo vnitra]], které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými [[Separatismus|separatisty]] na [[Válka na Donbase|východní Ukrajině]], se v minulosti<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = Paulík |
||
| jméno = Jakub |
|||
| titul = Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici |
| titul = Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici |
||
| periodikum = |
| periodikum = Refresher |
||
| odkaz na periodikum = Refresher |
|||
| vydavatel = REFRESHER Media |
|||
| url = https://refresher.cz/111282-Prapor-Azov-hajlujici-bojovnici-a-ocisteni-od-radikalu-Jejich-soucasny-stav-nemuzeme-s-minulosti-porovnavat-tvrdi-analytici |
| url = https://refresher.cz/111282-Prapor-Azov-hajlujici-bojovnici-a-ocisteni-od-radikalu-Jejich-soucasny-stav-nemuzeme-s-minulosti-porovnavat-tvrdi-analytici |
||
| datum vydání = 2022-03-14 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2022-07-09 |
| datum přístupu = 2022-07-09 |
||
}}</ref> |
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = Hron |
||
| jméno = |
| jméno = Lukáš |
||
| titul = Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku |
| titul = Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku |
||
| periodikum = |
| periodikum = CNN Prima News |
||
| odkaz na periodikum = CNN Prima News |
|||
| vydavatel = FTV Prima |
|||
| odkaz na vydavatele = FTV Prima |
|||
| url = https://cnn.iprima.cz/azov-banderovci-putinovy-masakry-jaka-je-pravda-o-neonacismu-na-ukrajine-a-v-rusku-89540 |
| url = https://cnn.iprima.cz/azov-banderovci-putinovy-masakry-jaka-je-pravda-o-neonacismu-na-ukrajine-a-v-rusku-89540 |
||
| datum vydání = 2022-04-08 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2022-07-09 |
| datum přístupu = 2022-07-09 |
||
}}</ref> hlásili k neonacismu.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
}}</ref> hlásili k neonacismu.<ref>"[http://www.denik.cz/ze_sveta/navzdory-primeri-se-na-vychodni-ukrajine-strili-20140907.html Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí]". Deník.cz. 7. září 2014.</ref><ref>"[http://www.nbcnews.com/storyline/ukraine-crisis/german-tv-shows-nazi-symbols-helmets-ukraine-soldiers-n198961 German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers]". [[NBC]].</ref> V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti [[Romové|romské]] menšině.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Dohnal |
|||
| titul = Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy |
|||
| jméno = Martin |
|||
| titul = Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí |
|||
| datum_vydání = 4. července 2018 |
|||
| periodikum = Deník.cz |
|||
| url = https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-rasismus-utok-na-romy-dm4-/zahranicni.aspx?c=A180703_101224_zahranicni_navr |
|||
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) |
|||
| vydavatel = Vltava Labe Media |
|||
| odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media |
|||
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/navzdory-primeri-se-na-vychodni-ukrajine-strili-20140907.html |
|||
| datum vydání = 2014-09-07 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers |
|||
| titul = Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech |
|||
| periodikum = NBC News |
|||
| odkaz na periodikum = NBC News |
|||
| datum_vydání = 9. července 2018 |
|||
| vydavatel = NBC |
|||
| url = https://www.rozhlas.cz/romove/zezivota/_zprava/ukrajina-utoku-na-romy-pribyva-hlaseny-jsou-prvni-obeti-na-zivotech--1801827 |
|||
| odkaz na vydavatele = NBC |
|||
| url = https://www.nbcnews.com/storyline/ukraine-crisis/german-tv-shows-nazi-symbols-helmets-ukraine-soldiers-n198961 |
|||
| datum vydání = 2014-09-09 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti [[Romové|romské]] menšině.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy |
|||
| periodikum = IDNES.cz |
|||
| odkaz na periodikum = IDNES.cz |
|||
| vydavatel = MAFRA |
|||
| odkaz na vydavatele = MAFRA |
|||
| url = https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-rasismus-utok-na-romy-dm4-/zahranicni.aspx?c=A180703_101224_zahranicni_navr |
|||
| datum vydání = 2018-07-04 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Hadi |
|||
| titul = Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela |
|||
| jméno = Gerhard |
|||
| periodikum = Český rozhlas |
|||
| titul = Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech |
|||
| datum_vydání = 16. června 2018 |
|||
| periodikum = Český rozhlas Radiožurnál |
|||
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-nacionaliste-utok-romove-narodni-druzina-azov_1806161358_mls |
|||
| odkaz na periodikum = Český rozhlas Radiožurnál |
|||
| vydavatel = Český rozhlas |
|||
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas |
|||
| url = https://www.rozhlas.cz/romove/zezivota/_zprava/ukrajina-utoku-na-romy-pribyva-hlaseny-jsou-prvni-obeti-na-zivotech--1801827 |
|||
| datum vydání = 2018-07-09 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Tomek |
|||
| jméno = Miroslav |
|||
| titul = Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela |
|||
| periodikum = IROZHLAS |
|||
| odkaz na periodikum = IROZHLAS |
|||
| vydavatel = Český rozhlas |
|||
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas |
|||
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-nacionaliste-utok-romove-narodni-druzina-azov_1806161358_mls |
|||
| datum vydání = 2018-06-16 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Krajní pravice v [[Rusko|Rusku]] zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.<ref> |
Krajní pravice v [[Rusko|Rusku]] zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných [[Xenofobie|xenofobních]], [[Rasismus|rasistických]] a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Neal |
|||
| jméno = Ben |
|||
| titul = Ruská krajní pravice |
|||
| překladatelé = Tereza Stejskalová |
|||
| periodikum = A2larm.cz |
|||
| odkaz na periodikum = Deník Alarm |
|||
| vydavatel = Deník Alarm |
|||
| url = https://a2larm.cz/2014/09/ruska-krajni-pravice/ |
|||
| datum vydání = 2014-09-20 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Grohmann |
|||
| jméno = Jan |
|||
| titul = Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus |
|||
| periodikum = Armádní noviny |
|||
| url = https://www.armadninoviny.cz/rusky-pravoslavny-extremismus-a-neonacismus.html |
|||
| datum vydání = 2014-09-04 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Mrázek |
|||
| jméno = Ondřej |
|||
| titul = Rusko a fašismus: Zloděj volá, chyťte zloděje! |
|||
| periodikum = ROMEA |
|||
| odkaz na periodikum = ROMEA |
|||
| url = https://romea.cz/cz/zaostreno/rusko-a-fasismus-zlodej-vola-chytte-zlodeje/ |
|||
| datum vydání = 2014-04-29 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Němci odpojili ústřední neonacistický web provozovaný z Ruska |
|||
| periodikum = Echo24 |
|||
| odkaz na periodikum = Echo24 |
|||
| vydavatel = Echo Media |
|||
| url = https://echo24.cz/a/ivEWs/nemci-odpojili-ustredni-neonacisticky-web-provozovany-z-ruska |
|||
| datum vydání = 2016-01-27 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> |
|||
V |
V Německu bylo v roce 2012 evidováno 26 000 krajně pravicových extremistů, včetně 6 000 neonacistů.<ref>[http://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/verfassungsschutzberichte/vsbericht-2012 Verfassungsschutzbericht 2012.] {{Wayback|url=http://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/verfassungsschutzberichte/vsbericht-2012|date=20150321000000}} Federal Ministry of the Interior.</ref> Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Kim |
|||
| jméno = Lucian |
|||
| titul = Hands Off Germany's Neo-Nazi Party |
|||
| periodikum = The New York Times |
|||
| odkaz na periodikum = The New York Times |
|||
| vydavatel = The New York Times Company |
|||
| url = http://latitude.blogs.nytimes.com/2012/12/18/hands-off-germanys-neo-nazi-party/ |
|||
| datum vydání = 2012-12-18 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-01 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 56: | Řádek 199: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* Miroslav Mareš a kol.: [http://www.mvcr.cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni-trendy.aspx České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)]. Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011 |
* Miroslav Mareš a kol.: [http://www.mvcr.cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni-trendy.aspx České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)]. Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011 |
||
{{Rasismus}} |
|||
{{Fašismus}} |
{{Fašismus}} |
||
{{Nacismus}} |
{{Nacismus}} |
||
{{Rasismus}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Politika}} |
{{Portály|Politika}} |
||
Verze z 1. 8. 2023, 18:10
Neonacismus je ultrapravicová[1][2] politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po druhé světové válce. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.[zdroj?]
Myšlenky neonacismu
Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Romové, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa, což pramení z víry v různé konspirační teorie. Program je často populistický, většinu problémů státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl ve 20. letech 20. století, neonacismus po druhé světové válce) a rovněž v odklonu od pangermanismu a od tezí o vyvolenosti německého národa (neonacisté z germánských zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují)[3] k bílému nacionalismu.
Neonacismus v politice
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Second_Congress_of_the_Patriots_of_Ukraine%2C_Kharkov%2C_April_12%2C_2008.jpg/220px-Second_Congress_of_the_Patriots_of_Ukraine%2C_Kharkov%2C_April_12%2C_2008.jpg)
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v Dánsku[5] nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají.[6] I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,[zdroj?] zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.
Někteří členové Azovského praporu a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na východní Ukrajině, se v minulosti[7][8] hlásili k neonacismu.[9][10] V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti romské menšině.[11][12][13]
Krajní pravice v Rusku zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.[14][15][16] V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.[17]
V Německu bylo v roce 2012 evidováno 26 000 krajně pravicových extremistů, včetně 6 000 neonacistů.[18] Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.[19]
Odkazy
Reference
- ↑ MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2003. 655 s. ISBN 978-80-86598-45-1. S. 20–89.
- ↑ LEPSZY, Norbert; VEEN, Hans-Joachim. Republikaner. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 1994. Dostupné online. ISBN 978-3-322-93233-4, ISBN 978-3-322-93232-7. S. 12–24.
- ↑ Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II. | antifa.cz. Antifa [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ LARYŠ, Martin. Kdo jsou ukrajinští nacionalisté. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2014-03-20 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Vážení posluchači, Heil Hitler. www.severskelisty.cz [online]. [cit. 2008-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-11.
- ↑ Zprávy o extremismu - Ministerstvo vnitra České republiky. MVČR [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ PAULÍK, Jakub. Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici. Refresher [online]. REFRESHER Media, 2022-03-14 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online.
- ↑ HRON, Lukáš. Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2022-04-08 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online.
- ↑ DOHNAL, Martin. Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2014-09-07 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers. NBC News [online]. NBC, 2014-09-09 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy. IDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-07-04 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ HADI, Gerhard. Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech. Český rozhlas Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2018-07-09 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Miroslav. Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela. IROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-16 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ NEAL, Ben. Ruská krajní pravice. Překlad Tereza Stejskalová. A2larm.cz [online]. Deník Alarm, 2014-09-20 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus. Armádní noviny [online]. 2014-09-04 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ MRÁZEK, Ondřej. Rusko a fašismus: Zloděj volá, chyťte zloděje!. ROMEA [online]. 2014-04-29 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Němci odpojili ústřední neonacistický web provozovaný z Ruska. Echo24 [online]. Echo Media, 2016-01-27 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Verfassungsschutzbericht 2012. Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine. Federal Ministry of the Interior.
- ↑ KIM, Lucian. Hands Off Germany's Neo-Nazi Party. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2012-12-18 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu neonacismus na Wikimedia Commons
- Miroslav Mareš a kol.: České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy). Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011