Přeskočit na obsah

Neonacismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Jahaun (diskuse | příspěvky)
5 829 editací
m překlep
odkazy, ref.
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Neověřeno}}
'''Neonacismus''' je [[Krajní pravice|ultrapravicová]]<ref>{{Citace monografie
'''Neonacismus''' je [[Krajní pravice|ultrapravicová]]<ref>MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno : Barrister & Principal, 2003. {{ISBN|80-86598-45-4}}. S. 20 - 89</ref><ref>Norbert Lepszy, Hans-Joachim Veen: Rechtsradikale in der parlamentarischen Praxis: Die Republikaner in kommunalen und Landesparlamenten sowie im Europarlament, Zeitschrift für Parlamentfragen, 1994, s. 12-24</ref> [[politika|politická]] [[ideologie]] vycházející z [[nacismus|nacismu]]. Ideologie vznikla po [[druhá světová válka|2. světové válce]]. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.{{Fakt/dne|20170315230350|}}
| příjmení = Mareš
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora = Miroslav Mareš
| titul = Pravicový extremismus a radikalismus v ČR
| vydání = 1
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Brno
| rok vydání = 2003
| počet stran = 655
| strany = 20–89
| isbn = 978-80-86598-45-1
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lepszy
| jméno = Norbert
| příjmení2 = Veen
| jméno2 = Hans-Joachim
| titul = Republikaner
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-3-322-93232-7_116
| vydavatel = VS Verlag für Sozialwissenschaften
| místo = Wiesbaden
| rok vydání = 1994
| strany = 12–24
| isbn = 978-3-322-93233-4
| isbn2 = 978-3-322-93232-7
}}</ref> [[Politika|politická]] [[ideologie]] vycházející z [[Nacismus|nacismu]]. Ideologie vznikla po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.{{Fakt/dne|20170315230350|}}


== Myšlenky neonacismu ==
== Myšlenky neonacismu ==
Neonacisté vycházejí z teze o [[Nadřazenost bílé rasy|nadřazenosti bílé rasy]]. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou [[Imigrace|přistěhovalci]], politická [[levice]], [[liberalismus|liberálové]], [[Romové]], [[Homosexualita|homosexuálové]], [[anarchismus|anarchisté]], [[komunismus|komunisté]] a především [[Židé]]. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá [[Židovské spiknutí|mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa]], což pramení z víry v různé [[konspirační teorie]]. Program je často populistický, většinu problémů státu vidí v ideologii [[multikulturalismus|multikulturalismu]] a [[liberalismus|liberální]] levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s [[demokracie|demokratickým]] zřízením.
Neonacisté vycházejí z teze o [[Nadřazenost bílé rasy|nadřazenosti bílé rasy]]. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou [[Imigrace|přistěhovalci]], politická [[levice]], [[Liberalismus|liberálové]], [[Romové]], [[Homosexualita|homosexuálové]], [[Anarchismus|anarchisté]], [[Komunismus|komunisté]] a především [[Židé]]. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá [[Židozednářství|mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa]], což pramení z víry v různé [[konspirační teorie]]. Program je často [[Populismus|populistický]], většinu problémů státu vidí v ideologii [[Multikulturalismus|multikulturalismu]] a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a [[Menšina|etnických menšin]] a přichází s [[Radikalismus|radikálními]] řešeními, mnohdy neslučitelnými s [[Demokracie|demokratickým]] zřízením.


Rozdíl mezi neonacismem a klasickým [[nacismus|nacismem]] je v časovém vymezení (nacismus vznikl v 20. letech 20. století, neonacismus po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]) a rovněž v odklonu od [[pangermanismus|pangermanismu]] a od tezí o vyvolenosti [[němci|německého národa]] (neonacisté z [[Germánské jazyky|germánských]] zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují<ref name="Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II.">[http://www.antifa.cz/content/osa-brno-varsava-aneb-kouzlo-nechteneho-ii Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II]</ref>) k [[Bílý nacionalismus|bílému nacionalismu]].
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl ve 20. letech 20. století, neonacismus po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]) a rovněž v odklonu od [[Pangermanismus|pangermanismu]] a od tezí o vyvolenosti [[Němci|německého národa]] (neonacisté z [[Germánie|germánských]] zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují)<ref name="Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II.">{{Citace elektronického periodika
| titul = Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II. {{!}} antifa.cz
| periodikum = Antifa
| odkaz na periodikum = Antifa
| url = https://www.antifa.cz/content/osa-brno-varsava-aneb-kouzlo-nechteneho-ii
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref> k [[Bílý nacionalismus|bílému nacionalismu]].


== Neonacismus v politice ==
== Neonacismus v politice ==
[[Soubor:Second Congress of the Patriots of Ukraine, Kharkov, April 12, 2008.jpg|náhled|Andrej Biletský, předseda hnutí Patriot Ukrajiny<ref>"[http://dialog.ihned.cz/c1-61879400-kdo-jsou-ukrajinsti-nacionaliste Kdo jsou ukrajinští nacionalisté]". iHNed.cz. 19. března 2014.</ref> a velitel Azovského praporu]]
[[Soubor:Second Congress of the Patriots of Ukraine, Kharkov, April 12, 2008.jpg|náhled|Andrej Biletský, předseda hnutí [[Patriot Ukrajiny]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Laryš
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v [[Dánsko|Dánsku]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Vážení posluchači, Heil Hitler |url=http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm |datum přístupu=2008-11-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081211054707/http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm |datum archivace=2008-12-11 |nedostupné=ano }}</ref> nebo ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást [[svoboda slova|svobody slova]], neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako [[Německo]] či [[Česko|Česká republika]] projevy neonacismu trestají.<ref>[http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx Zprávy MVČR o extremismu]</ref> I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.
| jméno = Martin
| titul = Kdo jsou ukrajinští nacionalisté
| periodikum = Hospodářské noviny
| odkaz na periodikum = Hospodářské noviny
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://nazory.hn.cz/c1-61879400-kdo-jsou-ukrajinsti-nacionaliste
| datum vydání = 2014-03-20
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref> a velitel Azovského praporu]]
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v [[Dánsko|Dánsku]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vážení posluchači, Heil Hitler
| url = http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081211054707/http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0173.htm
| datum archivace = 2008-12-11
| datum přístupu = 2008-11-23
| nedostupné = ano
}}</ref> nebo ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást [[Svoboda projevu|svobody slova]], neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako [[Německo]] či [[Česko|Česká republika]] projevy neonacismu trestají.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zprávy o extremismu - Ministerstvo vnitra České republiky
| periodikum = MVČR
| odkaz na periodikum = Ministerstvo vnitra České republiky
| url = https://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-kriminalita-zpravy-o-extremismu.aspx
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref> I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.


Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,{{Doplňte zdroj}} zatímco v Česku soudy posuzují symboly [[ad hoc]] na základě posudků soudních znalců.
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,{{Doplňte zdroj}} zatímco v Česku soudy posuzují symboly [[ad hoc]] na základě posudků soudních znalců.


Někteří členové [[Batalion Azov|Azovského praporu]] a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na [[válka na východní Ukrajině|východní Ukrajině]], se v minulosti <ref>{{Citace elektronického periodika
Někteří členové [[Pluk Azov|Azovského praporu]] a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod [[Ministerstvo vnitra Ukrajiny|ukrajinské ministerstvo vnitra]], které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými [[Separatismus|separatisty]] na [[Válka na Donbase|východní Ukrajině]], se v minulosti<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = REFRESHER
| příjmení = Paulík
| jméno = Jakub
| titul = Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici
| titul = Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici
| periodikum = refresher.cz
| periodikum = Refresher
| odkaz na periodikum = Refresher
| vydavatel = REFRESHER Media
| url = https://refresher.cz/111282-Prapor-Azov-hajlujici-bojovnici-a-ocisteni-od-radikalu-Jejich-soucasny-stav-nemuzeme-s-minulosti-porovnavat-tvrdi-analytici
| url = https://refresher.cz/111282-Prapor-Azov-hajlujici-bojovnici-a-ocisteni-od-radikalu-Jejich-soucasny-stav-nemuzeme-s-minulosti-porovnavat-tvrdi-analytici
| datum vydání = 2022-03-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-07-09
| datum přístupu = 2022-07-09
}}</ref> <ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Prima
| příjmení = Hron
| jméno = F. T. V.
| jméno = Lukáš
| titul = Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku
| titul = Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku
| periodikum = cnn.iprima.cz
| periodikum = CNN Prima News
| odkaz na periodikum = CNN Prima News
| vydavatel = FTV Prima
| odkaz na vydavatele = FTV Prima
| url = https://cnn.iprima.cz/azov-banderovci-putinovy-masakry-jaka-je-pravda-o-neonacismu-na-ukrajine-a-v-rusku-89540
| url = https://cnn.iprima.cz/azov-banderovci-putinovy-masakry-jaka-je-pravda-o-neonacismu-na-ukrajine-a-v-rusku-89540
| datum vydání = 2022-04-08
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-07-09
| datum přístupu = 2022-07-09
}}</ref> hlásili k neonacismu.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> hlásili k neonacismu.<ref>"[http://www.denik.cz/ze_sveta/navzdory-primeri-se-na-vychodni-ukrajine-strili-20140907.html Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí]". Deník.cz. 7. září 2014.</ref><ref>"[http://www.nbcnews.com/storyline/ukraine-crisis/german-tv-shows-nazi-symbols-helmets-ukraine-soldiers-n198961 German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers]". [[NBC]].</ref> V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti [[Romové|romské]] menšině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dohnal
| titul = Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy
| periodikum = iDnes
| jméno = Martin
| titul = Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí
| datum_vydání = 4. července 2018
| periodikum = Deník.cz
| url = https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-rasismus-utok-na-romy-dm4-/zahranicni.aspx?c=A180703_101224_zahranicni_navr
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
| vydavatel = Vltava Labe Media
| odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/navzdory-primeri-se-na-vychodni-ukrajine-strili-20140907.html
| datum vydání = 2014-09-07
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers
| titul = Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech
| periodikum = Český rozhlas
| periodikum = NBC News
| odkaz na periodikum = NBC News
| datum_vydání = 9. července 2018
| vydavatel = NBC
| url = https://www.rozhlas.cz/romove/zezivota/_zprava/ukrajina-utoku-na-romy-pribyva-hlaseny-jsou-prvni-obeti-na-zivotech--1801827
| odkaz na vydavatele = NBC
| url = https://www.nbcnews.com/storyline/ukraine-crisis/german-tv-shows-nazi-symbols-helmets-ukraine-soldiers-n198961
| datum vydání = 2014-09-09
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref> V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti [[Romové|romské]] menšině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy
| periodikum = IDNES.cz
| odkaz na periodikum = IDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-rasismus-utok-na-romy-dm4-/zahranicni.aspx?c=A180703_101224_zahranicni_navr
| datum vydání = 2018-07-04
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hadi
| titul = Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela
| jméno = Gerhard
| periodikum = Český rozhlas
| titul = Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech
| datum_vydání = 16. června 2018
| periodikum = Český rozhlas Radiožurnál
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-nacionaliste-utok-romove-narodni-druzina-azov_1806161358_mls
| odkaz na periodikum = Český rozhlas Radiožurnál
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.rozhlas.cz/romove/zezivota/_zprava/ukrajina-utoku-na-romy-pribyva-hlaseny-jsou-prvni-obeti-na-zivotech--1801827
| datum vydání = 2018-07-09
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tomek
| jméno = Miroslav
| titul = Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela
| periodikum = IROZHLAS
| odkaz na periodikum = IROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-nacionaliste-utok-romove-narodni-druzina-azov_1806161358_mls
| datum vydání = 2018-06-16
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref>
}}</ref>


Krajní pravice v [[Rusko|Rusku]] zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.<ref>http://a2larm.cz/2014/09/ruska-krajni-pravice/</ref><ref>http://www.armadninoviny.cz/rusky-pravoslavny-extremismus-a-neonacismus.html</ref><ref>http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/rusko-a-fasismus-zlodej-vola-chytte-zlodeje</ref> V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.<ref>http://echo24.cz/a/ivEWs/nemci-odpojili-ustredni-neonacisticky-web-provozovany-z-ruska</ref>
Krajní pravice v [[Rusko|Rusku]] zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných [[Xenofobie|xenofobních]], [[Rasismus|rasistických]] a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Neal
| jméno = Ben
| titul = Ruská krajní pravice
| překladatelé = Tereza Stejskalová
| periodikum = A2larm.cz
| odkaz na periodikum = Deník Alarm
| vydavatel = Deník Alarm
| url = https://a2larm.cz/2014/09/ruska-krajni-pravice/
| datum vydání = 2014-09-20
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Grohmann
| jméno = Jan
| titul = Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus
| periodikum = Armádní noviny
| url = https://www.armadninoviny.cz/rusky-pravoslavny-extremismus-a-neonacismus.html
| datum vydání = 2014-09-04
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mrázek
| jméno = Ondřej
| titul = Rusko a fašismus: Zloděj volá, chyťte zloděje!
| periodikum = ROMEA
| odkaz na periodikum = ROMEA
| url = https://romea.cz/cz/zaostreno/rusko-a-fasismus-zlodej-vola-chytte-zlodeje/
| datum vydání = 2014-04-29
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref> V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Němci odpojili ústřední neonacistický web provozovaný z Ruska
| periodikum = Echo24
| odkaz na periodikum = Echo24
| vydavatel = Echo Media
| url = https://echo24.cz/a/ivEWs/nemci-odpojili-ustredni-neonacisticky-web-provozovany-z-ruska
| datum vydání = 2016-01-27
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref>


V [[Německo|Německu]] bylo v roce 2012 evidováno 26&nbsp;000 krajně pravicových extremistů, včetně 6&nbsp;000 neonacistů.<ref>[http://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/verfassungsschutzberichte/vsbericht-2012 Verfassungsschutzbericht 2012.] {{Wayback|url=http://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/verfassungsschutzberichte/vsbericht-2012 |date=20150321000000 }} Federal Ministry of the Interior.</ref> Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.<ref>{{Cite news | title = Hands Off Germany's Neo-Nazi Party | publisher = [[The New York Times]] blogs | date = 18. listopadu 2012 | url = http://latitude.blogs.nytimes.com/2012/12/18/hands-off-germanys-neo-nazi-party/ }}</ref>
V Německu bylo v roce 2012 evidováno 26&nbsp;000 krajně pravicových extremistů, včetně 6&nbsp;000 neonacistů.<ref>[http://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/verfassungsschutzberichte/vsbericht-2012 Verfassungsschutzbericht 2012.] {{Wayback|url=http://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/verfassungsschutzberichte/vsbericht-2012|date=20150321000000}} Federal Ministry of the Interior.</ref> Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kim
| jméno = Lucian
| titul = Hands Off Germany's Neo-Nazi Party
| periodikum = The New York Times
| odkaz na periodikum = The New York Times
| vydavatel = The New York Times Company
| url = http://latitude.blogs.nytimes.com/2012/12/18/hands-off-germanys-neo-nazi-party/
| datum vydání = 2012-12-18
| datum přístupu = 2023-08-01
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 56: Řádek 199:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* Miroslav Mareš a kol.: [http://www.mvcr.cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni-trendy.aspx České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)]. Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011,
* Miroslav Mareš a kol.: [http://www.mvcr.cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni-trendy.aspx České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)]. Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011


{{Rasismus}}
{{Fašismus}}
{{Fašismus}}
{{Nacismus}}
{{Nacismus}}
{{Rasismus}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Politika}}
{{Portály|Politika}}


Verze z 1. 8. 2023, 18:10

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Neonacismus je ultrapravicová[1][2] politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po druhé světové válce. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.[zdroj⁠?]

Myšlenky neonacismu

Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Romové, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa, což pramení z víry v různé konspirační teorie. Program je často populistický, většinu problémů státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.

Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl ve 20. letech 20. století, neonacismus po druhé světové válce) a rovněž v odklonu od pangermanismu a od tezí o vyvolenosti německého národa (neonacisté z germánských zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují)[3] k bílému nacionalismu.

Neonacismus v politice

Andrej Biletský, předseda hnutí Patriot Ukrajiny[4] a velitel Azovského praporu

Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v Dánsku[5] nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají.[6] I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.

Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,[zdroj?] zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.

Někteří členové Azovského praporu a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na východní Ukrajině, se v minulosti[7][8] hlásili k neonacismu.[9][10] V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti romské menšině.[11][12][13]

Krajní pravice v Rusku zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.[14][15][16] V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.[17]

V Německu bylo v roce 2012 evidováno 26 000 krajně pravicových extremistů, včetně 6 000 neonacistů.[18] Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.[19]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2003. 655 s. ISBN 978-80-86598-45-1. S. 20–89. 
  2. ↑ LEPSZY, Norbert; VEEN, Hans-Joachim. Republikaner. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 1994. Dostupné online. ISBN 978-3-322-93233-4, ISBN 978-3-322-93232-7. S. 12–24. 
  3. ↑ Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II. | antifa.cz. Antifa [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ LARYŠ, Martin. Kdo jsou ukrajinští nacionalisté. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2014-03-20 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vážení posluchači, Heil Hitler. www.severskelisty.cz [online]. [cit. 2008-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-11. 
  6. ↑ Zprávy o extremismu - Ministerstvo vnitra České republiky. MVČR [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ PAULÍK, Jakub. Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici. Refresher [online]. REFRESHER Media, 2022-03-14 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ HRON, Lukáš. Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 2022-04-08 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ DOHNAL, Martin. Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2014-09-07 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers. NBC News [online]. NBC, 2014-09-09 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy. IDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-07-04 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ HADI, Gerhard. Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech. Český rozhlas Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2018-07-09 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ TOMEK, Miroslav. Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela. IROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-16 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ NEAL, Ben. Ruská krajní pravice. Překlad Tereza Stejskalová. A2larm.cz [online]. Deník Alarm, 2014-09-20 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ GROHMANN, Jan. Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus. Armádní noviny [online]. 2014-09-04 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ MRÁZEK, Ondřej. Rusko a fašismus: Zloděj volá, chyťte zloděje!. ROMEA [online]. 2014-04-29 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Němci odpojili ústřední neonacistický web provozovaný z Ruska. Echo24 [online]. Echo Media, 2016-01-27 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Verfassungsschutzbericht 2012. Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine. Federal Ministry of the Interior.
  19. ↑ KIM, Lucian. Hands Off Germany's Neo-Nazi Party. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2012-12-18 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Fašismus a nacismus
Ideje
Lidé
Hnutí
Historie
Související
Nacismus
Organizace
Historie
Ideologie a rasismus
Mimo Německo
Související
Rasismus
Historie
Ideologie
Projevy
Rasové násilí
Rasismus proti skupině
Rasistické skupiny
Antirasistické skupiny a hnutí
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Neonacismus&oldid=23021392“