Černčice (okres Louny)
| Černčice | |
|---|---|
 Celkový pohled z Blšanského chlumu | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′41″ s. š., 13°50′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 318 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,74 km²[2] |
| Katastrální území | Černčice u Loun |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 439 01 |
| Počet domů | 440 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jiráskova 223 439 01 Černčice oucerncice@cerncice.cz |
| Starosta | Mgr. Radek Kozák |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Černčice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542628 |
| Kód části obce | 20044 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Černčice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V písemných pramenech se název obce poprvé objevuje v roce 1354, a to v příjmení lounského měšťana Mikuláše z Černčic.[4] V držbě Černčic se v patrimoniálním (vrchnostenském) období vystřídalo několik desítek šlechtických rodin. Z těch významnějších to byli Novohradští z Kolovrat, Sokolové z Mor, Lobkovicové, Zákostelští z Bílejova, Vřesovci, markrabata z Baden-Baden a od roku 1783 Schwarzenberkové. Od roku 1627 se Černčice natrvalo staly součástí rozsáhlého panství Vršovice.
Nelze vyloučit, že v Černčicích stálo panské sídlo již ve středověku v exponované poloze u kostela. Písemně doložené je ale až v 16. století, když se roku 1575 Aksina z Kolovrat psala „seděním na Černčicích“. V tomto případě to byl ale panský dům, postavený poblíž návsi. Byl přestavěn po požáru v roce 1695 a zbořen roku 1956.[5] Lidově se mu přezdívalo Limburk, podle jednoho z pobělohorských majitelů Černčic, Ilburka z Vřesovic. V roce 1663 je poblíž vesnice při Ohři písemně doložená bažantnice, jež zanikla za napoleonských válek.
Roku 1833 žilo v Černčicích 250 obyvatel ve 41 domech. Vrchnost zde provozovala pivovar, vinopalnu, cihelnu a kolářskou dílnu. Školní budova byla v Černčicích postavena roku 1913, původně jako pobočka školy v Oboře. Nejstarším spolkem byla Občanská zábavní beseda, založená roku 1897, hasiči vznikli o dva roky později. Tradici, vážící se k roku 1927, má zdejší fotbalový klub. Od konce 19. století si v Černčicích stavěli domky zaměstnanci lounských železničních opraven. V důsledku toho nastal v Černčicích velký demografický přírůstek: nejvíce obyvatel zde žilo roku 1930, celkem 1496. Všechny volby do poslanecké sněmovny i obecního zastupitelstva za první republiky vyhrála česká strana národně sociální. Konec druhé světové války přinesla do Černčic tanková jednotka Rudé armády, která do obce přijela v noci z 8. na 9. května.
Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Louny.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 341 | 399 | 450 | 692 | 1 147 | 1 292 | 1 496 | 1 329 | 1 286 | 1 234 | 1 396 | 1 287 | 1 402 | 1 325 |
| Domy | 55 | 61 | 65 | 77 | 139 | 197 | 316 | 377 | 372 | 375 | 360 | 398 | 406 | 425 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Vavřince – obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně ze druhé poloviny 12. století.[9] Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář.[10] Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
- Rozlehlý barokní hospodářský dvůr ze druhé poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v první polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, čp. 1.[11]
- pomník obětem druhého odboje
- venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
- venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
- venkovský dům čp. 26
- Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice[12]
Kulturní instituce[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2009 je v obci, v budově bývalé školy, otevřena Galerie Emila Juliše.[13] V galerii je umístěna stálá expozice věnovaná Julišově tvorbě. Kromě toho zde provozovatel galerie, Pavel R. Vejrážka, pořádá výstavy zaměřené na soudobé výtvarné umění.
Osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]
- Chlouba František (1876 Černčice – 1943 Černčice). Komunistický politik, do roku 1921 člen sociální demokracie. V letech 1914–1920 šéfredaktor okresních sociálně demokratických novin Lounský obzor. 1925–1929 poslancem Národního shromáždění za KSČ.[14]
- Lůžek Bohumil (1868 Senkov – 1937 Louny). Pedagog, kreslíř, regionální historik. V roce 1887 absolvoval Učitelský ústav v Praze. Postupně učil na několika obecných školách na Lounsku. V Domoušicích a naposledy od roku 1924 v Černčicích byl ředitelem. Zpracoval 12 obecních, školních a spolkových kronik, v nichž podrobně popsal dějiny vesnic. Kroniky ilustroval perokresbami, které zachycují tehdejší podobu vesnických staveb. Lůžkovy kroniky jsou, zejména kvůli perokresbám, vyhledávaným pramenem pro stavební historiky a etnology. Většina kronik je uložena ve Státním okresním archivu Louny.[15]
- Vinš Václav František (* 1914 Černčice). Sochař, vystudoval Průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a v letech 1934–1938 Akademii výtvarných umění v Praze. Mimo jiné je autorem pomníku padlým ve druhé světové válce v Černochově, památníku popravených veslařů v Lounech za druhé světové války, plastik na fasádě Obchodní akademie v Lounech, portrétoval dramatika Jaroslava Hilberta.[16]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Náves -
Bohumil Lůžek: Perokresba dnes již neexistujícího renesančního panského domu -
Barokní sýpka v Černčicích -
Románská věž kostela -
Barokní statek na návsi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ROEDL, Bohumír. Kapitoly z dějin Černčic. Černčice: Obec Černčice, 2005. 58 s. ISBN 80-903348-7-3. S. 5. (Dále jen Roedl 2005).
- ↑ Roedl 2005, s. 10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 80.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ Poche, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech, sv. 1, s. 182
- ↑ Roedl 2005, s. 7
- ↑ Černčice – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Jilm u vodárny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ [1] Oficiální stránky galerie
- ↑ Nováková, Milena, Osobnost a dílo Františka Chlouby, diplomová práce na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem 1980, uloženo ve Státním okresním archivu Louny
- ↑ Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN 80-86352-00-5
- ↑ Toman, Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců, sv. 2, Praha 19503, s. 653
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Förster, Albert, Z minulosti kostela sv. Vavřince v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 11, 1940/1941, s. 113–115
- Hanuš, Oldřich, Přezdívky v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 10, 1939/1940, s. 135–140
- Hanuš, Oldřich, Vývoj osídlení osmi vsí, které tvořily bývalé panství Vršovice v okrese lounském, in: Lounsko. Ročenka za rok 1946 Spolku rodáků a přátel města Loun a okolí v Praze, Praha 1947,m s. 20–49
- Houda, Josef, 60 let samostatné školy v Černčicích, Kulturní měsíčník Louny č. 1/1973
- Houda, Josef a kol., 60 let založení školy v Černčicích, Žatec 1973
- Lůžek, Bořivoj, Kronikář Lounska Bohumil Lůžek, Český lid 63, 1976, s. 227–230
- Mirvald, Vladislav, Bohumil Lůžek - kresby, Louny 1989
- 50 let kopané v Černčicích, Černčice 1977
- Památník Občanské zábavní besedy v Černčicích v upomínku na třicet let trvání spolku 1897–1927, Louny 1927
- Památník umučených, popravených a padlých hrdinných synů obce Černčic v letech 1941–1945, Louny 1946
- Roedl, Bohumír, Kapitoly z dějin Černčic, Černčice b. d. /2005/, ISBN 80-903348-7-3
- Řeřicha, Jaroslav, Kostel sv. Vavřince v Černčicích u Loun jako příspěvek k dějinám osídlení Lounska, in: Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě, Most 2002, s. 149–158, ISBN 80-85843-39-0
- Štědrý, František, Černčice, Sborník historického kroužku 19, 1917, s. 17–32
- Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN 80-86352-00-5
- Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetin, Kornhaus, Jinonic, Praha 1895, s. 84–86
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černčice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Černčice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Černčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
