Ghana: Porovnání verzí
m del {{Afrika-pahýl}} |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
}} |
}} |
||
'''Ghana''' je stát v západní [[Afrika|Africe]]. |
'''Ghana''' (Republika Ghany) je stát v západní [[Afrika|Africe]]. |
||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
Verze z 24. 1. 2007, 01:15
Ghana (Republika Ghany) je stát v západní Africe.
Dějiny
Ghana byla postupně kolonizována již od roku 1470, kdy se na pobřeží usídlili Portugalci a postavili zde první z mnoha pevností. Do roku 1957 byla Ghana državou Velké Británie pod názvem Zlaté pobřeží. Stala se první kolonií podsahaří, která získala nezávislost a jejím prvním prezidentem se stal Kwame Nkrumah. Ten byl svržen v ozbrojeném státním převratu v roce 1966 poté, co do značné míry opustil cestu demokratického vládnutí.
Vláda vzešlá z demokratických voleb v roce 1969 však nebyla schopná čelit narůstajícím hospodářských obtížím. Prezident Edward Akufo-Addo jakož i vláda Kofiho Busii byli svrhnuti nenásilným převratem v roce 1972.
Politika
Ghana je parlamentní demokracií. V čele státu stojí prezident vzešlý ze všeobecných voleb. Prezident zároveň řídí moc výkonnou spolu se Státní radou.
Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament o 201 členech, z čehož jeden je předsedou sněmovny. Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Hlavími politickými uskupeními jsou Nová vlastenecká strana (NPP) a Národní demokratický kongres (NDC).
Nynějším prezidentem je John Agyekum Kufuor. Kromě úlohy hlavy státu a vlády je prezident rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil a jmenuje viceprezidenta.
Ghana je součástí Commonwealthu. V řadě ohledů je ghanský politický systém odrazem modelů z Velké Británie a Spojených států amerických.
Správní rozdělení
Ghanská republika má 10 oblastí (v závorkách jsou uvedena hlavni města):
- Ašantsko (Kumasi)
- Brong-Ahafo (Sunyani)
- Střední (Cape Coast)
- Východní (Koforidua)
- Větší Akra (Akra)
- Severní (Tamale)
- Horní východ (Bolgatanga)
- Horní západ (Wa)
- Voltská (Ho)
- Západní (Sekondi)
Zeměpis
Jedná se o převážně nížinnou oblast, jejích hlavní osu tvoří řeka Volta. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 883 m se nachází v Tožské vrchovině na hranicích s Togem. Sever země se vyznačuje tropickým vnitrozemským klimatem, jih vlhkým rovníkovým klimatem. Většině území státu vévodí savany, jižní části pak deštné lesy.
Na jihu se v průběhu roku vyskytují dvě období dešťů (květen-červen a srpen-září); na severu je pouze jedno období dešťů vrcholící v polovině kalendářního roku. V lednu a únoru přichází horké vzdušné proudění ze Sahary zvané Harmatán. Průměrný roční úhrn srážek v pobřežních oblastech je 83 cm.
Na území Ghany se nachází jedna z největších přehradních nádrží světa - Jezero Volta. Od přehradní zdi u obce Akosombo se táhne 520 km severně k Yapei.
Největšími městy jsou:
Hospodářství
Na západoafrické poměry má Ghana bohaté a různorodé zdroje. Přesto je Ghana převážně zemědělská země s většinou pracujících obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Mezi tržní plodiny patří kakao, které společně s kakaovými polotovary a tovary vytváří 2/3 vývozních příjmů. Dalšími produkty jsou dřevo, kokosové ořechy a další palmové produkty, ořechy máslovníku, z nichž se vyrábí jedlý tuk, a káva. Ghana také úspěšně vyváží méně tradiční zemědělské výrobky - ananas, ledvinovníky a pepř. Maniok jedlý, sladké brambory, banány, kukuřice, rýže, arašídy, proso, a čirok patří mezi základní potraviny.
V Ghaně se také těží (a vyváží se) hlavně zlato, diamanty, manganová ruda, a bauxit.
Země má nedostatečně rozvinutou dopravní síť. Železnice vybudovaná britskou koloniální správou je značně zastaralá, v provozu je jediná linka spojující město Kumasi a významný přístav Takoradi. Největší přístav v zemi se nachází v Temě. Silniční síť je rozvinutá zejména na jihu. Jediná dálnice spojuje Akru a Temu, pracuje se na dalším úseku ve směru z Akry do Kumasi. Kotokovo mezinárodní letiště v Akře slouží jako významná spojnice s jinými městy v Africe, Evropě, Americe a na Blízkém východě. Jsou provozovány i vnitrostátní letecké spoje do Kumasi a Tamale.
Obyvatelstvo
Ghana má 21 029 853 obyvatel. Hovoří se zde, kromě úřední angličtiny, více než 50 jazyky a nářečími. Nejrozšířenějším jazykem je Či (Twi), jímž hovoří obyvatelstvo Ašanti soustředěné severně od pobřeží. Jedná se o jazyk z Akanské skupiny stejně jako Fanti užívané na pobřeží. Střediskem ašantské kultury je město Kumasi. Vedle akanských kmenů (44% obyvatel) tvoří významnou část kmeny Moshi-Dagomba na severu země (16% obyvatel), Ewe (13% obyvatel) a Ga (8% obyvatel) oba soustředěné na jihovýchodě země. Běloši tvoří asi 0,2% obyvatel. Domorodá náboženství vyznává 38% obyvatel, dále následují křesťané (34%) a muslimové (30%). Muslimské obyvatelstvo má své kořeny na severu, ale díky značné vnitřní migraci se řada muslimských obyvatel přesunula na jih - například za prací do zlatých dolů v okolí Obuasi.